exekuční srážky z ušlého výdělku při pracovní úrazu

Dobrý den,

nepíšete, zda jste vypláceli zaměstnanci náhradu ušlého výdělku zálohově a pojišťovna refundovala či zda jste po dohodě se zaměstnancem neposkytovali zálohu a budete poskytovat náhradu ušlého výdělku až po přiznání náhrady pojišťovnou.

V případě pracovního úrazu podléhá náhrada ušlého výdělku v době pracovní neschopnosti exekučním srážkám ze mzdy. Sráží vždy plátce mzdy a jiných příjmů dle § 299 občanského soudního řádu. Pro zjednodušení postupu přenechá ve většině případů pojišťovna výpočet na zaměstnavateli a z toho důvodu mu přiznanou částku ušlého výdělku zasílá. Je to správný postup, jelikož exekuční příkazy byly zaslány zaměstnavateli, nikoli pojišťovně.

Přiznaná náhrada je dlužným příjmem vyplaceným za několik měsíců najednou dle § 286 občanského soudního řádu. Je z ní třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvlášť a současně zohlednit i ostatní příjmy podléhajícím srážkám ze mzdy.

Postupovala bych následovně:

Nezabavitelná (nepostižitelná) částka = částka na povinného + dvě vyživované osoby (pokud nebyl v jejich prospěch nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného).

Náhradu ušlého výdělku rozpočítáte na dny. Celkem 111 dnů pracovní neschopnosti. Za měsíc duben přísluší 19/111, květen 31/111, červen 30/111 a červenec 31/111 přiznané náhrady. Je třeba vypočítat exekuční srážky za každý kalendářní měsíc zvlášť a v každém měsíci samostatně zohlednit nezabavitelnou (nepostižitelnou) částku. Ovšem výpočet je ještě složitější, jelikož v měsíci dubnu zaměstnanci náležela část mzdy (před pracovním úrazem) a následná náhrada mzdy od zaměstnavatele a nemocenské od OSSZ. V dalších měsících nemocenské (eventuálně i náhrada ušlého výdělku poskytovaná zaměstnavatelem zálohově). Je třeba všechny tyto částky sečíst a zohlednit již dříve provedené a odvedené srážky ze mzdy tak, aby byla v každém měsíci použita na všechny souběžné příjmy nezabavitelná částka pouze jednou.

S přáním příjemného dne