Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele - ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o rozpočtovém určení daní

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o rozpočtovém určení daní

Čl. XVII

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 295/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 391/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 260/2017 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 349/2023 Sb. a zákona č. 267/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 12 úvodní části ustanovení se za slovo „katastrálním“ vkládají slova „ , Ministerstvem práce a sociálních věcí“.

2. V § 4 odst. 12 písmeno c) zní:

„c) procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. h), stanovené v závislosti na poměru celkového počtu zaměstnanců v obci vykázaného v hlášeních k záloze na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti v jednotlivých kalendářních měsících za předchozí kalendářní rok, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice za předchozí kalendářní rok.“.