Nákup na internetu si žádá obezřetnost. Stačí jedna věta drobným písmem a člověk se doslova upíše ďáblu.
Spotřebitelský server dTest upozorňuje spotřebitele na různé platformy, které sice nabízejí své služby za výhodné ceny, ale už zapomínají zdůraznit, že při jejich využití se spotřebitel upisuje k jejich dlouhodobému využívání, tedy že automaticky souhlasí s prodloužením smlouvy. A tudíž s dalšími měsíčními platbami.
Předplatné „schované“ v obchodních podmínkách
Jedná se například o platformy nabízející seznamovací služby nebo pomáhající s tvorbou životopisu.Tyto platformy mohou ve spotřebiteli budit dojem, že částka, která je obvykle tučně zvýrazněna, je konečná cena, za kterou dostanou přístup k dané službě. V těchto případech ale nejsou spotřebitelé dostatečně informováni o tom, že uvedená cena se vztahuje pouze na první měsíc a že souhlasem s obchodními podmínkami zároveň souhlasí s automatickým prodlužováním smlouvy, které je spojeno s opakovanou platbou,
vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Stačí využít zkušební doby
Platformy podobného typu se brání argumentem, že spotřebitelé mají možnost ukončit závazek během zkušební doby. Tím zabrání automatickému prodloužení smlouvy.
Jak ale upozorňuje spotřebitelský server, spotřebitelé o této možnosti jsou informováni jen hodně málo: Pokud aktivně nezruší zkušební verzi, na kterou je ale provozovatel neupozorní, automaticky souhlasí s opakovanými platbami, které mohou být z účtu strhávány i po dobu jednoho roku.
Jak situaci řešit?
Jestliže platforma spotřebitele o opakovaných platbách spojených s prodloužením smlouvy neinformuje a pouze je uvede v obchodních podmínkách, jedná se z pohledu spotřebitelského serveru o překvapivé ujednání, které je vůči spotřebiteli neúčinné. Navíc, pokud je „výhodná“ první platba na stránce zobrazována tak, že by se spotřebitel opravdu mohl domnívat, že se jedná pouze o jednorázový poplatek a s takovým vědomím smlouvu uzavřel, je tímto uveden v omyl,
uvádí Hekšová.
Takovou argumentaci může spotřebitel použít vůči provozovateli a požadovat vrácení všech neoprávněně stržených plateb z účtu, s výjimkou první platby, o které byl informován.
Jestliže provozovatel nereaguje a peníze nadále odchází, může se spotřebitel obrátit na svoji banku ohledně služby chargeback, kdy mu může být na základě doložených dokumentů a podkladů platba vrácena.
Další možností je vypovězení smlouvy. V tomto případě spotřebitel přistupuje na „hru“ provozovatele a nevzniká mu tak nárok na vrácení uhrazených plateb.