Normativní náklady na bydlení ovlivňují výši příspěvku na bydlení a také výši srážek ze mzdy. Zatímco loni je vláda navýšila kvůli inflaci a energetické krizi, letos se tak nerozhodla.
Jak píšou Finance.cz, v souvislosti s nižšími normativními náklady, které začaly platit od 1. ledna 2024, se tak některým lidem snížil příspěvek na bydlení, někteří pak na příspěvek nedosáhli vůbec. Nižší normativní náklady také snížily nezabavitelnou částku, která musí zůstat ze mzdy dlužníkům, u kterých jsou prováděny srážky ze mzdy.
Na základě této skutečnosti podala poslankyně z SPD Lucie Šafránková návrh zákona na navrácení normativních nákladů do původních částek, které platily do konce roku 2023. Návrh zákona argumentuje tím, že náklady na bydlení se nesnížily, ba naopak v některých případech se zvýšily.
Jde o naprosto nepochopitelné a kontraproduktivní opatření učiněné v době, kdy zároveň našim domácnostem významně – až o desítky procent a minimálně o jednotky tisíc korun ročně – vzrostou náklady na energie kvůli tomu, že Energetický regulační úřad od 1. 1. 2024 zvýšil regulovanou složku cen elektřiny a plynu a vláda zároveň ukončila platnost cenových stropů na silovou elektřinu a plyn účtovaných spotřebitelům ze strany obchodníků s energiemi,
stojí v návrhu zákona.
Podle poslankyně Šafránkové je tedy nelogické, aby v případě zvyšování nákladů na bydlení docházelo ke snížení sociální pomoci od státu. Zvýšení normativních nákladů navrhovala prodloužit až do 31. prosince 2025.
Vláda se s návrhem Šafránkové neztotožnila a k jejímu návrhu vyjádřila nesouhlas. Podle vyjádření vlády došlo v letech 2022 a 2023 k extrémnímu nárůstu cen energií, na což byla nucena ihned reagovat, a to právě zvýšením normativních nákladů na bydlení, aby náhlá krize neměla negativní vliv na nízkopříjmové domácnosti.
V rámci tohoto výrazného navýšení a zásadních úprav normativních nákladů na bydlení účinných od 1. ledna 2023 bylo pracováno rovněž s predikcí vývoje cen, mj. právě proto, aby byly normativní náklady dostačující i v době jejich nepředvídatelného růstu. Skutečný vývoj cen pak byl sledován relevantními indexy Českým statistickým úřadem a v případě, že by normativní náklady pro rok 2024 nebyly ‚zmrazeny‘, došlo by standardním způsobem k duplicitnímu promítnutí růstu cen do výše normativních nákladů na bydlení (ponechání predikce + promítnutí navýšení o index ČSÚ),
vysvětluje vláda k návrhu zákona.
Podle jejího názoru jsou ceny energií v současné době stabilizovány, proto není důvod, aby mimořádné navýšení platilo i v současném roce.
Dále vláda argumentuje tím, že snížení normativních nákladů na bydlení nebude mít pro většinu domácností žádný vliv, jelikož podle statistik má 81,8 % příjemců dávky náklady na bydlení nižší, než jsou normativní náklady na bydlení. Nesouhlasí tedy s tvrzením v návrhu zákona, že snížení normativních nákladů ovlivní většinu občanů.
Cílem příspěvku není podle stanoviska vlády udržovat co největší okruh příjemců dávky bez ohledu na současný stav veřejného rozpočtu. Jelikož již krize ustoupila, není důvod držet mimořádné navýšení i po delší dobu.
V roce 2024 má již míra inflace být relativně nízká (podle prognózy Ministerstva financí lehce nad 3 %, prognózy ČNB jsou ještě nižší) a reálné disponibilní důchody domácností by měly opět začít růst,
odůvodňuje vláda svůj nesouhlas. V souvislosti s konsolidačními opatřeními kvůli stabilizaci státního rozpočtu není přípustné, aby stát vynakládal další prostředky ve výši 6 miliard, které by souvisely s přijetím návrhu zákona.
Normativní náklady tak pro tento rok zůstanou ve snížené verzi. MPSV rovněž chystá sloučení 4 sociálních dávek (přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení) do jedné. Kromě přísnějších podmínek se má zjednodušit celý proces žádostí o tyto dávky. (Finance.cz)
ČLÁNKY DO MAILU