[KOMENTÁŘ] Přestože byl záměr evropské směrnice ohledně uvádění slev jasný prakticky od počátku, obchodníci se pokusili „dělat blbce“ a zkusili (a v některých případech i nadále zkouší) pravidla ohnout tak, aby nadále mohli se slevami čarovat jako Rumburak ve své nejlepší formě.
Co se dozvíte v článku
Směrnice byla schválena už před 5 lety
Už v listopadu roku 2019 byla chválena směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161 ze dne 27. listopadu 2019, kterou se měnila směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, 2005/29/ES a 2011/83/EU a která měla zlepšit vymáhání a modernizaci právních předpisů na ochranu spotřebitele. Součástí směrnice bylo i stanovení pravidel pro uvádění slev. Konkrétně bylo stanoveno:
- Veškerá oznámení o slevě z ceny musí uvádět předchozí cenu, kterou obchodník uplatňoval po určité období před uplatněním slevy z ceny.
- Předchozí cenou se rozumí nejnižší cena, kterou obchodník uplatňoval během období ne kratšího než 30 dnů před uplatněním slevy z ceny.
- Členské státy mohou stanovit odlišná pravidla pro zboží, které snadno podléhá zkáze nebo má krátkou dobu spotřeby.
- Pokud byl výrobek na trhu po dobu kratší než 30 dnů, členské státy mohou rovněž stanovit kratší období, než je období uvedené v odstavci 2.
- Členské státy mohou stanovit, že v případech, kdy se sleva z ceny postupně zvyšuje, rozumí se předchozí cenou cena bez slevy z ceny před jejím prvním uplatněním;
Tato pravidla měly členské státy přijmout do 28. listopadu 2021 a zároveň je začít používat od 28. května 2022. Ještě než nová ustanovení nabyla účinnosti, zveřejnila navíc Evropská komise (EK) Pokyny k výkladu a uplatňování článku 6a směrnice, aby nebylo pochyb, jak mají být slevy počítány.
Jak mají být slevy počítány?
Podle komise má být sleva z ceny prezentována s použitím uvedené „předchozí“ ceny jako ceny referenční, tj. jakákoliv uvedená procentuální sleva z ceny musí být založena na „předchozí“ ceně stanovené v souladu s článkem 6a. Pokud je například oznámení o slevě z ceny „50 % sleva“ a nejnižší cena za předchozích 30 dní byla 100 EUR, bude prodejce muset prezentovat jako „předchozí“ cenu 100 EUR, ze kterých se vypočítá 50 % snížení, nehledě na to, že poslední prodejní cena zboží byla 160 EUR,
doplňuje se v pokynech.
Článek 6a zároveň podle EK nebrání prodávajícímu uvádět při oznámení slevy z ceny jiné referenční ceny, ale jen za předpokladu, že jsou takové dodatečné referenční ceny jasně vysvětleny, nezpůsobují záměnu a nesnižují pozornost spotřebitele při uvádění „předchozí“ ceny. Například obchodník, který uplatňuje slevu z ceny častěji než jednou za 30 dní, může spotřebitele dodatečně informovat o svých dalších předchozích cenách takto: „20 % sleva od [počáteční datum] do [koncové datum]: 80 EUR místo 100 EUR, naše nejnižší cena za posledních 30 dní. Naše běžná cena mimo propagační období za posledních 30 (nebo 100 dní atd.) byla 120 EUR,
vysvětlila komise.
Stejný postoj zaujala k výkladu pravidel i Česká obchodní inspekce (ČOI), která obchodníky již předem informovala, že výše slevy musí být odvozena od nejnižší ceny, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy. Nelze akceptovat, aby byla výše slevy odvozována z jiné ceny, např. z ceny uplatňované bezprostředně před poskytnutím slevy (pokud tato není zároveň nejnižší cenou za posledních 30 dnů),
uvedla na svém webu ČOI.
Přečtěte si také:
Řetězce falšují slevy záměrně. Měly by dostávat vyšší sankce, říká Stříteský z VŠE
Děkujeme za názor, zkusíme to jako doposud, řekli obchodníci
Vzhledem k tomu však, že ve směrnici ani v českém zákoně nebylo doslovně uvedeno, že procentuální výše slevy se musí vztahovat k nejnižší ceně za posledních 30 dnů, rozhodli se obchodníci (a to nejen v Česku) výklad Evropské komise nebo ČOI ignorovat a uvádění slev i nadále pojímat velice kreativně. Na cenovkách sice začali, zpravidla malým písmem někde v rohu, uvádět nejnižší cenu za posledních 30 dnů, zároveň však stále velkým písmem prezentovali slevu, kterou počítali z „běžných“ nebo „doporučených“ cen, tedy z cen, za které zpravidla bylo zboží prodáváno jen krátce, či dokonce vůbec. Jinými slovy zkusili metodu „aby se vlk nažral a kráva zůstala celá“.
Souhlasíte s novými pravidly pro stanovování slev?
Evropský soud vše rozsekl
Jenže s tímto způsobem prezentace slev nyní obchodníci narazili i u soudu, a to jak u českého, tak především u evropského. Na konci loňského září nejprve evropský soud potvrdil, že článek 6a odst. 1 a 2 evropské směrnice o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli musí být vykládán v tom smyslu, že vyžaduje, aby sleva z ceny zboží, která je oznamována obchodníkem v procentní výši nebo ve formě reklamního sdělení, které má zdůraznit výhodnost cenové nabídky, byla určena na základě „předchozí ceny“. „Předchozí cenou“ se pak podle evropského soudu rozumí nejnižší cena, kterou obchodník uplatňoval během období ne kratšího než 30 dnů před uplatněním slevy z ceny.
V půlce listopadu pak u plzeňského soudu neuspěl ani řetězec Albert, který v duchu té „nejlepší“ obchodní tradice prezentoval kávu ve slevě ve výši 44 %, přestože ve skutečnosti šlo o 6% zdražení. Nutno dodat, že i způsob argumentace u soudu byl u Albertu značně originální. Albert například zkoušel argumentovat údajně nezávislým zákaznickým průzkumem, ze kterého prý vyplynulo, že informace související s nejnižší cenou nejsou pro zákazníky relevantní tak, jako jsou informace související s běžnou cenou.
Argumentace Albertu byla vskutku kreativní
Podle Albertu byla rovněž povinnost uvádět informace o nejnižší ceně zavedena s nepřiměřeně krátkou legisvakanční lhůtou. Samozřejmě je subjektivní, co je pro koho krátká doba, ale legisvakanční lhůta byla 30 dnů (naposledy například u novely zákona o DPH byla pouze několik dnů), přičemž směrnice byla účinná už řadu let a bylo jasné, že ji ČR musí implementovat.
Vysloveně „chucpe“ pak bylo tvrzení Albertu, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránil. V době před účinností zákona údajně řetězec aktivně poptával odpovědi na výkladové nejasnosti, účastnil se odborných debat i kulatých stolů a slevovou komunikaci nastavil dle svého nejlepšího vědomí za současného širokého informování svých zákazníků. Zajisté by šlo o záslužné chování, které má ale drobnou vadu. ČOI ještě před účinností zákona jasně deklarovala, jak se mají slevy počítat a zatímco Albert to zřejmě nepochopil, Asociace pro elektronickou komerci už během roku 2022 své členy upozorňovala, že základním pravidlem je, že sleva se počítá z nejnižší ceny, za jakou obchodník výrobek nabízel v předchozích 30 dnech
.
Albert naštěstí se svojí bizarní obhajobou neuspěl a navzdory tomu, že podal kasační stížnost, je díky rozsudku evropského soudu takřka jisté, že neuspěje ani u Nejvyššího správního soudu. Nezbývá než doufat, že obchodníci konečně přijmou jako fakt, že pokud nějaké zboží označí jako ve slevě, má jít skutečně o zboží ve slevě a nikoli o fiktivní snížení ceny. Je to opravdu tak těžké pochopit a podnikat poctivě?
ČLÁNKY DO MAILU