Babišův střet zájmů opět potvrdil soud, celkově už Agrofert přišel o stovky milionů

Agrofert letos prohrál u NSS desítky sporů

Společnost Agrofert pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše definitivně letos prohrála několik desítek sporů ohledně střetu zájmů a odmítnutí dotací pro Agrofert. Od letošního ledna až do konce listopadu prohrály firmy z holdingu Agrofert u NSS více než 30 sporů o dotace, které jim nebyly přiděleny či jim byly odebrány kvůli střetu zájmů Andreje Babiše. 

Svěřenské fondy střet zájmů neřeší, řekl soud

Poslední takový soud prohrál Agrofert minulý týden s ministerstvem zemědělství, kdy u NSS neuspěla dceřiná firma Kostelecké uzeniny. Ve sporu šlo o to, že ministerstvo zemědělství v polovině loňského roku zrušilo dohodu o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR, kterou s firmou předtím uzavřel Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Smlouva o dotaci totiž byla podle ministerstva uzavřena v rozporu s právními předpisy, konkrétně s § 4c zákona o střetu zájmů, který s účinností od 1. září 2017 zakázal poskytovat dotace obchodní společnosti, ve které vybraní funkcionáři (členové vlády nebo vedoucí jiných ústředních správních úřadů) nebo jimi ovládané osoby vlastní podíl ve výši alespoň 25 %. 

„Dle správních orgánů byla smlouva o dotaci s žalobkyní uzavřena protiprávně, neboť Ing. Andrej Babiš, vykonávající v době jejího uzavření funkci předsedy vlády, jako veřejný funkcionář ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů, ovládal prostřednictvím dvou svěřenských fondů (AB private trust I a AB private trust II) společnost AGROFERT, a.s. a tím i celou skupinu AGROFERT, do níž patří i žalobkyně, která byla příjemcem dotace,“ píše se v rozsudku NSS.

Kostelecké uzeniny se proti rozhodnutí bránily žalobou, u Městského soudu v Praze však neuspěla. Soud naopak potvrdil závěr ministerstva, že uzavření smlouvy o dotaci bylo v rozporu s § 4c zákona o střetu zájmů. Soud zdůraznil, že hlavním účelem svěřenských fondů je ochrana zájmů Ing. Andreje Babiše, přitom svěřenskými správci a protektory jsou osoby s rodinnými a pracovními vazbami na Ing. Andreje Babiše. Pokud veřejný funkcionář nadále pobírá zisk z majetku ve svěřenském fondu a je si vědom toho, že po odchodu z veřejné funkce se mu celý tento majetek vrátí, pak má logicky přímý hospodářský zájem na úspěchu společností vložených do fondů. I po založení svěřenských fondů zde tedy střet zájmů existoval, doplnil soud. 

Přečtěte si také:

Agrofert definitivně prohrál soud o reklamu na „Čapáku“, zpochybnil vlastní čísla

I nepřímý vliv zakládá střet zájmů

Firma se ale nevzdala a podala kasační stížnost. Ani s tou ale před několika dny neuspěla. NSS v rozsudku připomněl, že v září již rozhodoval v obdobném případě a nemá důvod na svém stanovisku něco měnit. Ačkoliv stěžovatelka tyto úvahy považuje za překvapivé, nepřiléhavé, hrubě dezinterpretující, chybné věcně i logicky, absurdní, neudržitelné, účelové, nesprávné, neodůvodněné či bezprecedentní, Nejvyšší správní soud je jiného názoru. Neshledává přitom ani důvod pro předložení věci rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu, neboť se neztotožňuje s tvrzením žalobkyně o rozporu závěrů vyslovených v rozsudku č. j. 1 Afs 59/2025–98 (a také v tomto rozsudku) s dosavadní judikaturou, podotkl NSS. 

NSS dále dodal, že smyslem § 4c zákona je zabránit střetu zájmů při vynakládání veřejných prostředků, tedy poskytování dotací nebo investičních pobídek společnostem či vlastněným veřejným funkcionářem. Dle Nejvyššího správního soudu je již na první pohled zřejmé, že primárním účelem je ochrana veřejných rozpočtů, a sice bez ohledu na to, podle jakého zákona jsou veřejné prostředky (dotace) vynakládány. 

NSS také odmítl, že pojem „ovládání“ ve smyslu zákona o střetu zájmu má stejný význam, jako má v zákoně o obchodních korporacích. S odkazem na nález Ústavního soudu totiž soud upřesnil, že pojem „ovládání“ je nutné chápat v širším slova smyslu. „Ovládající osobou“ se tak rozumí fyzické osoby, které mají kontrolu nad subjektem. V případě svěřenského fondu se tímto termínem podle NSS rozumí zakladatel, správce svěřenského majetku, osoba vykonávající dohled nad správou fondu (pokud existuje), obmyšlený nebo skupina obmyšlených a jakákoli jiná fyzická osoba mající nejvyšší faktickou kontrolu nad svěřenským fondem, a v případě právního uspořádání, které není svěřenským fondem, se tímto termínem rozumí osoby v rovnocenném nebo obdobném postavení. 

Nejvyšší správní soud shrnuje, že veřejný funkcionář je ovládající osobou ve smyslu zákona o střetu zájmů tehdy, pokud může v obchodní korporaci (ovládané osobě) vykonávat přímo či nepřímo rozhodující vliv. Nepřímý vliv lze přitom vykonávat rovněž prostřednictvím svěřenských fondů, do nichž veřejný funkcionář vložil svou majetkovou účast na ovládané společnosti. To za předpokladu, že si veřejný funkcionář zachová možnost tyto svěřenské fondy přímo či nepřímo řídit, resp. je ovládat, shrnul NSS. 

Ministerstvo zemědělství zrušilo dohody o dotace za 224 milionů

Jak již bylo řečeno výše, aktuální rozsudek je posledním z celé řady, které letos v souvislosti s dotacemi pro Agrofert a střetem zájmů padly (a v dalších měsících ještě padnou). Jen ministerstvo zemědělství zrušilo firmám z holdingu celkem sedm dotací v souhrnné hodnotě 224 milionů korun. 

V jednom případě (požadovaná dotace necelé 2 mil. Kč) Městský soud v Praze ještě nerozhodl. V ostatních případech Městský soud v Praze žaloby zamítl a žadatelé podali kasační stížnost. Ve třech případech (celkem cca 72,5 mil. Kč) již Nejvyšší správní soud kasační stížnosti zamítl, a potvrdil tak zrušení dohod o poskytnutí dotace. V ostatních případech (celkem cca 151,5 mil. Kč) ještě rozhodnuto nebylo. U žádosti, která již byla proplacena (částka dotace 1,6 mil. Kč) Ministerstvo zemědělství v srpnu v přezkumném řízení rozhodlo o zrušení dohody o poskytnutí dotace (potvrzeno v říjnu zamítnutím rozkladu). Aktuálně nemáme informace, zda byla/bude podána žaloba, upřesnil serveru Podnikatel.cz Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství. 

SZIF zastavil dotace za 357 milionů korun

Další prohrané spory eviduje Agrofert se SZIF. Jak upozornil SZIF, na základě závěrů auditního šetření bylo vydáno prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/908 ze dne 8. 6. 2022, kterým se z financování EU vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu. Kvůli střetu zájmů byla z financování EU vyloučena firma Schrom Farms z holdingu Agrofert a SZIF tak z preventivních důvodů pozastavil administraci dalších 37 projektů podaných společnostmi z koncernu Agrofert, protože by je EU neproplatila. 

Jak serveru Podnikatel.cz upřesnila Eva Češpiva, mluvčí SZIF, Agrofert podal na fond více než dvě desítky žalob. K dnešnímu dni bylo u soudu ve všech instancích) ukončeno 20 z 21 případů. Celková částka je 357 375 692 Kč (EU i ČR část), upřesnila Eva Češpiva. 

Agrofert prohrává i spory s MPO

Oblast zemědělských dotací navíc není jediná, kde Agrofert o dotace přišel. Do sporu se totiž firma dostala i s ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO, které zamítlo 22 žádostí o poskytnutí dotace za zhruba 127 milionů korun. V tuto chvíli je 11 případů definitivně uzavřeno. V devíti z nich MPO u soudu uspělo a potvrdilo se tak, že dotace za téměř 43 milionů korun nevyplatilo správně. Ve dvou případech v celkové výši 8,7 milionu korun však musel resort dotace vyplatit na základě rozsudků Městského soudu v Praze, které rozhodnutí o neposkytnutí dotace zrušily, uvedl serveru Podnikatel.cz David Hluštík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. 

Dalších 11 případů, kde MPO dotace rovněž neposkytlo, zůstává otevřených. Ve všech případech již rozhodl Nejvyšší správní soud ve prospěch MPO a čeká se, zda věc bude protistranou předložena Ústavnímu soudu. Ústavní soud již v minulosti v obdobných případech stížnosti protistrany zamítl. Dosavadní vývoj naznačuje, že 11 zbývajících případů by mohlo být uzavřeno rovněž ve prospěch MPO, dodal David Hluštík. 

Agrofert přišel na dotacích o více než půl miliardy

Celkově tak Agrofert kvůli střetu zájmů Andreje Babiš přijde o více než půl miliardy korun. Pro srovnání, v roce 2024 vykázal Agrofert dotace v celkové výši 1,54 mld. Kč, o rok dříve pak 2,27 mld. Kč.

Přečtěte si také:

Agrofert vykázal za rok 2024 nejnižší dotace od vstupu Babiše do politiky