Cesta ohňostrojů: Od čínského zahánění zlých duchů až k dronovým show a restrikcím

Jak v tiskové zprávě informovala Česká obchodní inspekce, šlo o úpravu novely zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi (dále jen „zákon“), která vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady EU. Ta stanovuje jasná pravidla pro bezpečné nakládání s pyrotechnikou, upravuje možnosti postihu a opatření v situacích, kdy pyrotechnické výrobky neodpovídají bezpečnostním požadavkům nebo z jiného důvodu mohou ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob či jiného veřejného zájmu.

Zahánění zlých duchů i modlitby

Za vznikem petard a ohňostrojů musíme jít do Číny. Logicky je spojen s vynálezem černého prachu, ale váže se k němu hned několik legend. Podle některé z nich za tím stojí čínský kuchař, který v bambusovém výhonku omylem smíchal dřevěné uhlíky, síru a ledek. Když tento výhonek spadl do ohniště, explodoval. V jiném příběhu figuruje alchymista, který s těmito ingrediencemi chtěl vytvořit elixír nesmrtelnosti. Jak na webu zmiňuje výrobce pyrotechniky Soptík, podle skutečně doložených záznamů již za dynastie HAN (206–220 před naším letopočtem) sloužil k výrobě petard bambus, který se upravoval (patrně pražením).

Takto upravený bambus (známý jako „bian pao“) dokázal vydávat velký hluk, který sloužil k zahánění zlých duchů. Jižní a severní dynastie (420–581 našeho letopočtu) nevyužívaly petardy pouze k zahánění zlých duchů, ale také při modlitbách za štěstí a prosperitu, popisují s tím, že vynález střelného prachu a prvního opravdového ohňostroje je spojován s Čínou, ale měla by se brát v potaz i Indie.

Obliba u evropské královské rodiny

Z Číny se znalost střelného prachu a ohňostrojů rozšířila do arabského světa po Hedvábné stezce a koncem 13. století se po mongolských invazích dostala také do Evropy. Tam se ohňostroje staly synonymem pro oslavy, vojenská vítězství a další významné události. Díky tomu, že ohňostroje byly drahé a okázalé, byly oblíbené především mezi evropskou královskou rodinou. V Británii se první zdokumentovaný ohňostroj konal na svatbě Jindřicha VII. a Alžběty Yorské v roce 1486. V roce 1749 si britský král Jiří II. objednal od skladatele Georga Friedricha Händela hudební dílo, které mělo doprovázet ohňostroj na oslavě konce války o rakouské dědictví.

Během renesance se ohňostroji proslavila Itálie. Tam pyrotechnici vyvinuli nové a sofistikovanější ohňostroje, a to včetně leteckých granátů, které mohly být vypuštěny do nebe a explodovaly v záblesku barev. Právě Italům se také připisuje přidávání kovových prášků do směsi střelného prachu, čímž vznikly oslnivé barvy. Rané ohňostroje byly spojovány jen s oranžovou barvou.

Ohňostroje a Česká republika

Jak dále uvádějí v článku na webu Soptík, v Čechách se pořádalo nejvíce ohňostrojů patrně za vlády Rudolfa II. Habsburského (1552–1612). Rudolf II., známý též jako „vladař alchymista“, shromáždil u svého dvora mnoho alchymistů, vědců, malířů a sochařů z celého světa, kteří, mimo jiné, prováděli chemické pokusy a sestavovali ohňostroje. Známou osobností v tomto oboru byl kupříkladu malíř a sochař Giuseppe Arcimboldo, přidávají.

Podle Wikipedie byl v roce 1875 v Praze jeden obchod s ohňostroji a civilní pyrotechnika byla na území Čech vyráběna cca od roku 1923. Tehdy významný český inženýr František Janeček založil Pyrotechnickou a muniční továrnu Ing. F. Janeček.

• 
• 
• 

Další 3 fotografie

Dnes se hledají alternativy

V průběhu let vedly technologické inovace k některým kuriózním návrhům, jak by ohňostroje mohly pomoci vyřešit moderní problémy. Například na konci 19. století velrybáři experimentovali s harpunami poháněnými raketami nebo vynálezce Gerhard Zucker se ve 30. letech 20. století pokusil použít pyrotechnické rakety k doručování pošty.

Dnešní ohňostroje umožňují velkolepou podívanou, a to také díky vzestupu technologií. Počítačem řízené odpalovací systémy umožňují přesné načasování a koordinaci, díky čemuž je možné zobrazit na obloze složité vzory a sekvence. Kromě toho se vyvíjejí také ekologické ohňostroje produkující méně kouře a látek znečišťujících životní prostředí.

Mezi alternativy ohňostrojů patří například: 

• svítící tyčinky
• konfety,
• světelné projekce,
• dronové show. 

Nejen oslavy nového roku

Ohňostroje nejsou spojeny jen s oslavami příchodu nového roku, ale celosvětově jsou součástí nejrůznějších oslav. Například ve Spojených státech amerických ohňostroj doplňuje oslavy Dne nezávislosti 4. července, Kanada zase pořádá ohňostroj v Den Kanady 1. července nebo ve Francii je ohňostroj součástí oslav Dne dobytí Bastily 14. července. V Indii a v hinduistických komunitách po celém světě na oslavách Diwali ohňostroj symbolizuje vítězství světla nad tmou.

V Československu se mezi lety 1945 a 1989 pořádaly velké veřejné ohňostroje především v Praze, a to k politickým výročím v únoru, květnu a listopadu. Jak také uvádí Wikipedie, tak někdy i k jiným politickým událostem a v jiných městech. Ohňostroj je možné vidět například také na olympijských hrách nebo při nejrůznějších festivalech.

Po celém světě se také konají soutěže zaměřené na ohňostroje. Jejich cílem je jak přinést tuto formu umění, tak ukázat inovace a novinky na poli moderní pyrotechniky. Jednou z takových přehlídek je Ignis Brunensis, která se každoročně koná v Brně. Součástí této přehlídky bývají i dronové show.

Odvrácená strana ohňostrojů

Pyrotechnika může být nebezpečná a kromě poranění osob například způsobit požár. Například při silvestrovských oslavách je často problémem alkohol a také používání pyrotechniky určené jen pro profesionály. Kromě toho mají ohňostroje negativní vliv na zvířata, a to jak na divoká, tak ty domácí. Kvůli hluku se mohou dostat do stresu nebo si nějakým způsobem ublížit. Ohňostroje také znečišťují okolí i ovzduší, což může například zhoršit problémy lidí se zdravotními obtížemi jako je astma nebo jiné dýchací problémy.

Z těchto důvodů dochází jak k legislativním změnám, tak k jinému přístupu. Ten ukazuje například řetězec BILLA, který už v roce 2022 rozhodl o vyřazení pyrotechniky ze svého sortimentu. Tento postoj považuje za nedílnou součást své strategie společenské odpovědnosti. Jsme přesvědčeni, že několikaminutová audiovizuální podívaná nemůže vyvážit negativní dopady, které pyrotechnika způsobuje zvířatům i přírodě. Proto jsme se rozhodli ji z naší nabídky trvale vyřadit a v tomto postoji dlouhodobě setrváváme, doplnila v závěru Dana Bratánková, vedoucí korporátní komunikace & Public Affairs společnosti BILLA Česká republika.