Doména by měla být jako dobře padnoucí sako. Jak toho docílit?

Od čeho se odrazit?

Podle Jana Hejla, doménového specialisty z Active24, je na začátku dobré ujasnit si účel webu a cílovou skupinu s tím, že název by měl být unikátní, snadno zapamatovatelný a souviset s obsahem či značkou. Pomůže podle něj i brainstormování klíčových slov spojených s oborem. Dobré je také zvážit, na jakém trhu chcete podnikat. Pro český trh je ideální koncovka .CZ, pokud cílíte na Evropu, můžete zvolit .EU, pro globální působení .COM. Univerzální možností je například .ONLINE, doporučuje.

Lenka Paprok, sloganistka a názvotvůrce, dodává, že u profesionální tvorby názvů se typicky vychází z propracovaného kreativního zadání, průzkumu trhu a cílových skupin. To zahrnuje i rešerši existujících webů konkurence a ochranných známek, aby se název e-shopu a domény příliš nepodobal jiným značkám.

Když Petr Smejkal, webmaster, dělá webové stránky pro firmu nebo osobu, většinou je název domény stejný jako název firmy nebo jméno osoby. Pokud je název víceslovný, vždy je podle něj lepší zvolit variantu bez pomlček mezi slovy. Pokud si klient přeje jiný název, zohledňuje při výběru názvu domény:

• Srozumitelnost a zapamatovatelnost – ideálně by měl název jít snadno vyslovit i napsat.
• Originalitu – je dobré se vyhnout názvům, které už používá někdo jiný, a také chráněným názvům či ochranným známkám.
• Relevantnost – měl by souviset s oborem podnikání a cílovou skupinou.
• Dostupnost – vybrané varianty hned ověřím, zda jsou volné k registraci.

V praxi to pak podle něj probíhá tak, že si udělá seznam názvů, který zredukuje na pár favoritů a ty pak předkládá svým klientům. Pro zkrácení délky domény a její originalitu taky zkouším spojit různá slova, a to hlavně u anglických názvů, a někdy i zkombinovat české a anglické slovo, popisuje své zkušenosti.

Podle Vojtěcha Bruka, WordPress specialisty, je především klíčové dát si nějaký čas na rozmyšlenou s tím, že častokrát nás napadne název, zjistíme, že je doména volná a máme tendenci ji okamžitě koupit, než ji někdo zabere. To je podle něj při výběru domén velice časté. Vybírat doménu je však skoro jako vybírat jméno dítěti. Následky rozhodnutí s vámi budou po celý život projektu a stojí za to se nad tím pořádně zamyslet, podotýká.

Jako první by si tedy stanovil okno (například 14 dní) a řekl si, že doménu koupí nejdřív za 14 dnů, a to i v případě, že to bude třeba hned ta první, co nás napadla. V době AI bych udělal vždy minimálně to, že bych řekl Chatu GPT, aby nám zkusil vymyslet podobné názvy domény, jako je ten první, co nás napadl, upřesňuje s tím, že následně by si ověřil, že jsou názvy, které se vám líbí volné, a udělal by si tabulku, kde budou moci jednotlivé domény oznámkovat. Není potřeba nad výběrem domény strávit mládí, ale skvěle se mi osvědčilo vždy vybírat alespoň z 10 různých verzí, doplňuje.

Na co si dát pozor?

Podle Lenky Paprok je důležité si uvědomit, že na českém trhu obecně platí i evropské ochranné známky. Tím pádem, i když v češtině žádné kolize nenajdete, spor se zahraničním subjektem klidně hrozit může. Pokud jde o mezinárodní e-shop, jsou nároky, které by měl dobrý název splňovat, ještě mnohem vyšší, upozorňuje s tím, že například si musíte pohlídat, aby v nějakém jazyce neznamenal nebo nepřipomínal něco nežádoucího, ne-li přímo vulgárního. Je lepší si to pohlídat hned na začátku než pak z přechodem z českého na mezinárodní trh složitě rebrandovat z důvodu nepoužitelnosti původního názvu, zdůrazňuje.

Také Petr Smejkal připomíná právní aspekty a ochranné známky, kdy je dobré prověřit, zda už někdo nemá stejný nebo podobný název chráněný. Dále zmiňuje dát si pozor na snadné použití. Aby byla doména krátká a snadno se dala nadiktovat po telefonu. Pokud se v názvu totiž vyskytuje složité hláskování, hrozí neustálé chyby. Dále radí vzít v potaz, jak název může působit v cizích jazycích, a zkontrolovat, zda je stejný název volný i na sociálních sítích.

Vojtěcha Bruka z jeho praxe napadá hned několik problematických věcí, na které je dobré dát si pozor. Například by se vyhnul příliš dlouhým doménám, kdy ideál je podle něj do 15 znaků, dále cizím slovům v názvu domény nebo názvům, kde je dvakrát za sebou stejné písmeno (pokud to jde). Například domény jako welnessstudio.cz bbburger.cz a podobně. Občas se tomu vyhnout nedá a například zubniimplantatybrno.cz je za mě v pořádku, upřesňuje. 

Pro české projekty by preferoval vždy .CZ doménu. A i když je volná .CZ doména, pohlídal by, že někdo nevyužívá stejný název domény v zahraničí (může mít totiž ochranou známku). Také by pohlídal, že doména neparazituje na značce nebo jménu někoho jiného. Cizím značkám by se v názvu domény určitě vyhnul. I když je doména volná, může mít již zabrané ostatní verze (například s pomlčkou), kde už běží jiný web, přidává.

Přečtěte si také:

Míříte na zahraniční trhy? Pozor, ať váš produkt není lidem pro smích

Jaká by měla být správná doména?

Podle Jana Hejla by měl být název domény krátký, úderný a snadno zapamatovatelný. Měl by se také dobře vyslovovat a psát, aby nedocházelo k překlepům, a ideálně být bez speciálních znaků a čísel. Petr Smejkal uvádí, že by název domény měl splňovat čtyři hlavní kritéria: Kratší je lepší (ideálně maximálně dvě slova, aby se lépe zapamatoval), jednoduchost (vyhýbat se složitým kombinacím písmen, čísel či pomlček), výstižnost (měl by reprezentovat firmu či projekt a jasně naznačit, co nabízíte) a zapamatovatelnost, kdy doména, která se dobře vyslovuje a snadno se zapamatuje, má vždy výhodu.

Vojtěch Bruk k tomu doplňuje, že by doména měla být ještě vystihující a napovídat tedy, co na webu návštěvník najde. Například doména se jménem a příjmením říká, že jde o osobní web, doména Vas-hosting.cz naznačuje, že jde o web hostingové společnosti, a virtualnisidlo.cz bude pravděpodobně web zabývající se virtuálními sídly. Také by podle něj měla doména být nadčasová. Vyhněte se trendovým výrazům, které mohou za rok zastarat, a využíváním roku v názvu domény. I když třeba pořádáte konferenci, která s koná v roce 2025, rok bych do názvu domény nezahrnoval a zvolil bych obecnější název, který budete moci využít i pro další ročníky, doporučuje.

Lenka Paprok tvrdí, že doména by měla být jako dobře padnoucí sako, které vyhovuje všem našim proporcím i vkusu a měli bychom se v něm cítit pohodlně třeba i dlouhé roky. Technicky vzato je to však podle ní složitější, protože název domény musí splňovat spoustu různých nároků. Kromě výše zmíněného jsou podle ní důležité i pocitově vnímané kvality. To, co název evokuje či znamená. Někteří klienti mi jako názvotvůrci rovnou řeknou, co název obsahovat či připomínat nemá. Znají své odvětví a jako podnikatelé vědí, co dělají, doplňuje.

Kde se chybuje?

Vojtěch Bruk vidí jako nejčastější chyby přílišnou kreativitu, kdy se někteří lidé snaží být za každou cenu originální a končí pak s doménou, kterou nikdo neumí napsat, natož si zapamatovat. Dále používání dlouhých nebo méně známých cizojazyčných slov. Častokrát jde podle něj třeba o anglický výraz, který je známý v businessu nebo jiné subkultuře, ale běžný člověk dané slovo většinou vůbec nezná. Zmiňuje také ignorování SEO, kdy na základě dat věří, že klíčové slovo v názvu domény může pomoci s pozicemi ve vyhledávání i v roce 2025 a dál. Samozřejmě, pokud jste značka, zvolte doménu reprezentující značku, pokud ale nabízíte službu, klidně bych název služby do domény zahrnul. (jen pozor na generickou doménu, pak nebudete moci získat ochrannou známku), radí.

Petr Smejkal řadí mezi chyby podcenění kontroly ochranných známek s tím, že lidé často zaregistrují doménu a pak zjistí, že daný název již někdo používá nebo chrání. Také příliš dlouhé a komplikované názvy, použití nevhodné koncovky (v ČR je většinou ideální .CZ, ale pokud cílíte víc do zahraničí, může dávat smysl i .COM). Mnohdy je dobré registrovat obě varianty, aby vám je nikdo nevyfoukl. Stojí to jen pár stokorun ročně a rozhodně se to vyplatí. Lepší, než mít starosti později, přidává a dodává, že se občas stane, že někdo zapomene prodloužit svoji doménu a pak mu jí někdo přebere. Následný odkup domény od nového vlastníka stojí nemalé peníze.

Chyby mohou končit u soudu

Lenka Paprok upozorňuje na názvová klišé. V 90. letech vznikla například řada textilních nebo oděvních firem, které si daly do názvu slabiku „tex“. Moje kamarádka Zuzana Bílková tak třeba koupila beskydskou dílnu na vlněné lůžkoviny, která používala skoro 30 let název Batex. Díru do světa s ní ale udělala až po rebrandingu na název a doménu Besky, uvádí.

Jan Hejl vzpomíná, že v minulosti řešili doménu, která obsahovala ochrannou známku. Obzvláště velké společnosti si použití značky ostře hlídají a neváhají s posíláním žalob. Doporučujeme proto dát si pozor hlavně na zlidovělé výrazy značek (např. Lego pro všechny stavebnice), dodává. Známí od Vojtěcha Bruka si zase koupili .CZ doménu a následně jim napsali vlastníci totožné domény s koncovkou .COM, že mají na název ochrannou známku a doménu s .CZ koncovkou nelze používat. Samozřejmě jim to napsali až poté, co byl celý projekt hotový a spuštěný, podotýká.

Podle Petra Smejkala mezi nešťastné názvy domén patří ty extra dlouhé domény s pomlčkami mezi slovy anebo domény, které musíte hláskovat, aby je lidé mohli bez problémů zadat do prohlížeče. Podobně Vojtěch Bruk zmiňuje, že se nepovedené příběhy většinou točí okolo zdvojených písmen, špatné zapamatovatelnosti, parazitování na jméně někoho jiného, divných koncovkách domény a podobně.