Hlavní navigace

Dřívější odchod do důchodu: Krásná myšlenka, horší realizace

7. 6. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Návrh novely zákona přinášející snížený důchodový věk pro náročné profese je po ukončeném připomínkovém řízení. A některé připomínky jsou skutečně trefné.

Server Podnikatel.cz již informoval o připravované změně v možnosti dřívějšího odchodu do důchodu. Nikoli předčasného. Jde o snížený důchodový věk pro určité profese. Obsáhnout všechny profese, kterých by se tato možnost mohla týkat a nastavit způsob evidence a výpočtu, zřejmě nebude tak jednoduché.

Co se dozvíte v článku
  1. Snížený věk pro odchod do důchodu
  2. Čtyřka riziková a záchranáři nestačí
  3. Snížený důchodový věk podle počtu směn
  4. Evidence směn pro účely důchodu? Zpětně až nereálné
  5. Dřívější odchod do důchodu, vyšší pojistné pro zaměstnavatele

Snížený věk pro odchod do důchodu

Důchodový věk pro odchod do důchodu má být novelou snížen pro dotčené pojištěnce v závislosti na délce odpracované doby v tzv. náročných profesích. Ty jsou vymezeny v návaznosti na výkon prací zařazených na základě zákona o ochraně veřejného zdraví a pro tyto účely se má jednat o profese zařazené ve čtvrté rizikové kategorii. Důchodový věk bude dále snížen pro pojištěnce vykonávající práce zdravotnického záchranáře (člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby – lékař výjezdové skupiny a řidič vozidla záchranné služby, operátor zdravotnického, resp. pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranář horské služby), i když tato práce nebude zařazena do čtvrté kategorie. A to vzhledem k prakticky permanentnímu vystavení zvýšené psychické zátěže (stresu). Zahrnutím zdravotnických záchranářů mezi náročné profese má být současně vyřešena zmatečná a prozatím neproveditelná právní úprava schválená na podzim loňského roku. Popisovali jsme v článku: Dřívější odchod do důchodu pro náročné profese nemusí být jednoduchý

Čtyřka riziková a záchranáři nestačí

Snížený důchodový věk je tedy prozatím navržen pro čtvrtou rizikovou kategorii a vyjmenované zdravotnické záchranáře. Například Českomoravská konfederace odborových svazů navrhuje v rámci připomínkového řízení rozšířit okruh dotčených osob také o báňské záchranáře, řidiče autobusové a kamionové dopravy a strážníky obecní policie. Ministerstvo obrany by rádo doplnilo zaměstnance zařazené v kategorii třetí, pokud na ně při výkonu práce působí tři a více rizikových vlivů. Mohlo by se tak jednat kupříkladu o svářeče kovů, strojní zámečníky, seřizovače a lakýrníky. Je zřejmé, že okruh osob, kterým by mohl být důchodový věk novelou snížen, není zdaleka uzavřen.

Snížený důchodový věk podle počtu směn

Další otazníky visí nad stanovením doby, o kterou bude důchodový věk snížen. Podle důvodové zprávy k novele zákona vychází základní pravidlo obecně ze zásady „za 10 let náročné profese snížení důchodového věku o 1 rok“. Alikvótní část pro snížení důchodového věku o 1 měsíc se má stanovit tak, že při počtu směn 2200 za 10 let (vychází se z předpokladu, že průměrný počet směn za kalendářní rok je po zaokrouhlení 220) a vydělením 12 vzniká výsledek 183,3333, po zaokrouhlení směrem nahoru je to 184 směn. Zaměstnanec vykonávající náročné profese má při splnění podmínky potřebné doby důchodového pojištění nárok na starobní důchod o 1 měsíc dříve za každých 184 směn odpracovaných ve čtvrté kategorii. Za počet směn nedosahující 184 nárok na snížení důchodového věku nevzniká.

Českomoravská konfederace odborových svazů v připomínkovém řízení upozorňuje, že se podle obecné úpravy obsažené v § 29 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění vznik nároku na starobní důchod odvozuje od počtu let, nikoli od počtu odpracovaných směn. Jak uvedla, odvozovat právo na dřívější odchod do starobního důchodu ve vztahu k pojištěncům pracujícím v rizikovém zaměstnání od „počtu směn“ považuje za nešťastné i z ryze praktických důvodů.

Navíc návrh novely zákona jaksi vůbec nepočítá s tím, že řada zaměstnanců pracujících v těchto náročných profesích pracuje ve směnných a nepřetržitých provozech, tj. mají zkrácenou pracovní dobu, nikoli 8hodinové směny. Nehledě na zvýšenou administrativní zátěž zaměstnavatelů spojenou s evidencí směn pro tyto účely.

Evidence směn pro účely důchodu? Zpětně až nereálné

Pro možnost sníženého odchodu do důchodu bude totiž třeba posoudit období práce v náročné profesi, a to zpětně od roku 2001 až do účinnosti nové právní úpravy. Současně jde o časové období, které koresponduje s počátkem zavedení povinnosti zaměstnavatelům vést evidenci o odpracovaných směnách od zahájení práce v riziku až do skončení expozice a následně tuto evidenci uchovávat po dobu 10, resp. 40 let podle druhu rizika. Novela evidentně předpokládá schopnost zaměstnavatele potvrdit práce v náročné profesi pro účely důchodového pojištění.

V rámci navrhované právní úpravy tak budou muset zaměstnavatelé doplnit do evidencí údaje o zaměstnancích, kteří vykonávají náročné profese, počet odpracovaných hodin a směn včetně informací rozhodných pro nároky v náročných profesích. To by mělo týt zasláno v jedné dávce a poté každoročně s potvrzením počtu odpracovaných směn za daný kalendářní rok. Navíc mají potvrzovat počet směn vykonaných v náročné profesi i v případě ukončení pracovního poměru jejich zaměstnance a toto potvrzení zaslat příslušnému orgánu sociálního zabezpečení i zaměstnanci, a to ve lhůtě do 30 dnů od ukončení pracovního poměru.

Dle novely budou mít povinnost uschovávat evidenci o odpracovaném počtu směn s výkonem prací zařazených v náročných profesích pro účely důchodového pojištění po dobu 45 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají (v současné době 30 let). Jak trefně upozornila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, toto navýšení z 30 na 45 let je zcela nesystematické a vede ke zvýšení administrativní a finanční zátěže podnikatelů. Nehledě na fakt, že doložení evidence od roku 2001 bude problematické. Je totiž vedena na disketách, jejichž přečtení v dnešních počítačích není takřka možné. Obdobně je tomu také v případě nosiče CD-R, kdy tento prostředek pro úschovu dat byl využíván cca v období před 10 až 20 lety, ale taktéž již v současných počítačích absentuje jednotka, která by dokázala data z tohoto nosiče přečíst.

Content First

Dřívější odchod do důchodu, vyšší pojistné pro zaměstnavatele

Snížený odchod do důchodu a tím i delší doba jeho vyplácení přinese zvýšené náklady. Na těch se má podle návrhu podílet sám zaměstnavatel. A to v podobě vyšších pojistných odvodů. Zvýšené pojistné by se mělo týkat nejen zaměstnavatelů, ale i osob dlouhodobě vykonávajících práce v náročné profesi.

Navrhuje se zvýšení sazby pojistného u zaměstnavatele ve výši 5 % za každého zaměstnance vykonávajícího práce v náročné profesi s tím, že se na tuto výši bude postupně od poloviny roku 2023 zvyšovat. Nejedná se tak jen o vyšší administrativní, ale také finanční zátěž zaměstnavatelů. Více v článku: Dřívější odchod do důchodu musí někdo zaplatit

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).