Server Podnikatel.cz již informoval o připravované změně v možnosti dřívějšího odchodu do důchodu. Nikoli předčasného. Jde o snížený důchodový věk pro určité profese. Obsáhnout všechny profese, kterých by se tato možnost mohla týkat a nastavit způsob evidence a výpočtu, zřejmě nebude tak jednoduché.
Snížený věk pro odchod do důchodu
Důchodový věk pro odchod do důchodu má být novelou snížen pro dotčené pojištěnce v závislosti na délce odpracované doby v tzv. náročných profesích. Ty jsou vymezeny v návaznosti na výkon prací zařazených na základě zákona o ochraně veřejného zdraví a pro tyto účely se má jednat o profese zařazené ve čtvrté rizikové kategorii. Důchodový věk bude dále snížen pro pojištěnce vykonávající práce zdravotnického záchranáře (člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby – lékař výjezdové skupiny a řidič vozidla záchranné služby, operátor zdravotnického, resp. pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranář horské služby), i když tato práce nebude zařazena do čtvrté kategorie. A to vzhledem k prakticky permanentnímu vystavení zvýšené psychické zátěže (stresu). Zahrnutím zdravotnických záchranářů mezi náročné profese má být současně vyřešena zmatečná a prozatím neproveditelná právní úprava schválená na podzim loňského roku. Popisovali jsme v článku: Dřívější odchod do důchodu pro náročné profese nemusí být jednoduchý
Čtyřka riziková a záchranáři nestačí
Snížený důchodový věk je tedy prozatím navržen pro čtvrtou rizikovou kategorii a vyjmenované zdravotnické záchranáře. Například Českomoravská konfederace odborových svazů navrhuje v rámci připomínkového řízení rozšířit okruh dotčených osob také o báňské záchranáře, řidiče autobusové a kamionové dopravy a strážníky obecní policie. Ministerstvo obrany by rádo doplnilo zaměstnance zařazené v kategorii třetí, pokud na ně při výkonu práce působí tři a více rizikových vlivů. Mohlo by se tak jednat kupříkladu o svářeče kovů, strojní zámečníky, seřizovače a lakýrníky. Je zřejmé, že okruh osob, kterým by mohl být důchodový věk novelou snížen, není zdaleka uzavřen.
Snížený důchodový věk podle počtu směn
Další otazníky visí nad stanovením doby, o kterou bude důchodový věk snížen. Podle důvodové zprávy k novele zákona vychází základní pravidlo obecně ze zásady „za 10 let náročné profese snížení důchodového věku o 1 rok“. Alikvótní část pro snížení důchodového věku o 1 měsíc se má stanovit tak, že při počtu směn 2200 za 10 let (vychází se z předpokladu, že průměrný počet směn za kalendářní rok je po zaokrouhlení 220) a vydělením 12 vzniká výsledek 183,3333, po zaokrouhlení směrem nahoru je to 184 směn. Zaměstnanec vykonávající náročné profese má při splnění podmínky potřebné doby důchodového pojištění nárok na starobní důchod o 1 měsíc dříve za každých 184 směn odpracovaných ve čtvrté kategorii. Za počet směn nedosahující 184 nárok na snížení důchodového věku nevzniká.
Českomoravská konfederace odborových svazů v připomínkovém řízení upozorňuje, že se podle obecné úpravy obsažené v § 29 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění vznik nároku na starobní důchod odvozuje od počtu let, nikoli od počtu odpracovaných směn. Jak uvedla, odvozovat právo na dřívější odchod do starobního důchodu ve vztahu k pojištěncům pracujícím v rizikovém zaměstnání od „počtu směn“ považuje za nešťastné i z ryze praktických důvodů.
Navíc návrh novely zákona jaksi vůbec nepočítá s tím, že řada zaměstnanců pracujících v těchto náročných profesích pracuje ve směnných a nepřetržitých provozech, tj. mají zkrácenou pracovní dobu, nikoli 8hodinové směny. Nehledě na zvýšenou administrativní zátěž zaměstnavatelů spojenou s evidencí směn pro tyto účely.
Evidence směn pro účely důchodu? Zpětně až nereálné
Pro možnost sníženého odchodu do důchodu bude totiž třeba posoudit období práce v náročné profesi, a to zpětně od roku 2001 až do účinnosti nové právní úpravy. Současně jde o časové období, které koresponduje s počátkem zavedení povinnosti zaměstnavatelům vést evidenci o odpracovaných směnách od zahájení práce v riziku až do skončení expozice a následně tuto evidenci uchovávat po dobu 10, resp. 40 let podle druhu rizika. Novela evidentně předpokládá schopnost zaměstnavatele potvrdit práce v náročné profesi pro účely důchodového pojištění.
V rámci navrhované právní úpravy tak budou muset zaměstnavatelé doplnit do evidencí údaje o zaměstnancích, kteří vykonávají náročné profese, počet odpracovaných hodin a směn včetně informací rozhodných pro nároky v náročných profesích. To by mělo týt zasláno v jedné dávce a poté každoročně s potvrzením počtu odpracovaných směn za daný kalendářní rok. Navíc mají potvrzovat počet směn vykonaných v náročné profesi i v případě ukončení pracovního poměru jejich zaměstnance a toto potvrzení zaslat příslušnému orgánu sociálního zabezpečení i zaměstnanci, a to ve lhůtě do 30 dnů od ukončení pracovního poměru.
Dle novely budou mít povinnost uschovávat evidenci o odpracovaném počtu směn s výkonem prací zařazených v náročných profesích pro účely důchodového pojištění po dobu 45 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají (v současné době 30 let). Jak trefně upozornila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, toto navýšení z 30 na 45 let je zcela nesystematické a vede ke zvýšení administrativní a finanční zátěže podnikatelů. Nehledě na fakt, že doložení evidence od roku 2001 bude problematické. Je totiž vedena na disketách, jejichž přečtení v dnešních počítačích není takřka možné. Obdobně je tomu také v případě nosiče CD-R, kdy tento prostředek pro úschovu dat byl využíván cca v období před 10 až 20 lety, ale taktéž již v současných počítačích absentuje jednotka, která by dokázala data z tohoto nosiče přečíst.
Dřívější odchod do důchodu, vyšší pojistné pro zaměstnavatele
Snížený odchod do důchodu a tím i delší doba jeho vyplácení přinese zvýšené náklady. Na těch se má podle návrhu podílet sám zaměstnavatel. A to v podobě vyšších pojistných odvodů. Zvýšené pojistné by se mělo týkat nejen zaměstnavatelů, ale i osob dlouhodobě vykonávajících práce v náročné profesi.
Navrhuje se zvýšení sazby pojistného u zaměstnavatele ve výši 5 % za každého zaměstnance vykonávajícího práce v náročné profesi s tím, že se na tuto výši bude postupně od poloviny roku 2023 zvyšovat. Nejedná se tak jen o vyšší administrativní, ale také finanční zátěž zaměstnavatelů. Více v článku: Dřívější odchod do důchodu musí někdo zaplatit
