Hlavní navigace

Karanténa kvůli koronaviru: Na co mají zaměstnanci nárok a na co ne?

Dagmar Kučerová

Jak čerpat karanténu, ošetřovné na děti při uzavření školy? Jsou i jiné možnosti zaměstnavatele na ochranu zaměstnanců, např. po příjezdu z rizikové oblasti?

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Každý účetní ví, že existuje nemocenská dávka karanténa. Jen málokdo se s ní ale v praxi setkal. Karanténa však není totéž co eNeschopenka.

Co je karanténa?

Karanténou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy od ostatních fyzických osob, a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit.

S pojmem karanténa se často pojí další pojem, a to domácí karanténa. Ta je vhodnější i z psychologického hlediska. Lidé v domácí karanténě jsou povinni dodržovat nastavená opatření (orgán ochrany veřejného zdraví je může kontrolovat).

Karanténa skončí uplynutím doby, na kterou byla stanovena (v případě Covid-19 je stanovována na 14 dní, v případě výskytu nemoci ji může lékař prodloužit). V této době by také mohl být zaměstnanec v izolaci a pracovat z domova na základě dohody se zaměstnavatelem. Nadále by konal svou práci, za kterou mu náleží mzda či plat v nezkrácené výši. Čtěte také: Práce z domova: Má zaměstnanec nárok na stravenky?

Karanténa není totéž co eNeschopenka

Často se ale bude jednat o překážku v práci, kdy zaměstnanec práci pro zaměstnavatele nekoná. Nárok na nemocenskou dávku se uplatní tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“. Ten vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a to tak, že zaměstnanec svému zaměstnavateli předloží (odešle) „Oznámení o nařízení karantény“. Tímto potvrzením se současně uplatní u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy od 1. do 14. dne trvání karantény. Nejedná se o elektronickou dočasnou pracovní neschopnost. U této dávky se od roku 2020 formuláře nezměnily.

Jestliže je nařízená karanténa delší než 14 kalendářních dnů, předá zaměstnanec zaměstnavateli „Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské“. Zaměstnavatel tiskopis odešle příslušné OSSZ. Při karanténě trvající déle než jeden měsíc se potvrdí její trvání. Pro tento účel se využije tiskopis „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ (tzv. lístek na peníze).

Samozřejmě není vyloučeno, že lékař vystaví namísto papírového formuláře „Potvrzení o nařízení karantény“ dočasnou pracovní neschopnost, kdy se již o eNeschopenku jednat bude.  Kompenzace pro zaměstnance je stejná, je jen jiný administrativní postup. Elektronická neschopenka bude vystavena při výskytu nemoci.

Česká správa sociálního zabezpečení aktuálně zveřejnila v rámci mimořádného opatření konkrétní postup, jak mohou lékaři pro nařízenou karanténu využít eNeschopenku, tj. jak zde zaznamenat diagnózu „nařízená karanténa“. Tím dojde k výraznému zrychlení a zjednodušení celého procesu. 

Zaměstnanci bude po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény náležet náhrada mzdy nebo platu ve výši 60 procent průměrného výdělku za zameškané směny (náhrada mzdy obdobně jako u dočasné pracovní neschopnosti). Následuje nemocenské od příslušné okresní správy sociálního zabezpečení z denního redukovaného vyměřovacího základu.

Tip-onlineucto

Výše nemocenského od 15. dne činí za kalendářní den:

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví
  • do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
  • od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a
  • od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Práce z domova

Jak již bylo zmíněno, elegantním řešením, jak čelit riziku nákazy ostatních zaměstnanců při podezření na infekční onemocnění při návratu zaměstnance ze zasažených oblastí, je práce z domova („home office“). Pokud by zaměstnanec s uzavřením dohody o výkonu práce z domova nesouhlasil (a nejednalo se o nemocenskou dávku), může zaměstnavatel dočasně nepřidělovat zaměstnanci práci. V takovém případě nebude po určenou dobu docházet do práce. Jde o překážku v práci, za kterou mu přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Čtěte také: Klady a zápory práce z domova. Nepodceňte pracovní smlouvu

Zaměstnanec by také mohl požádat o neplacené volno, případně se dohodnout na čerpání řádné dovolené (zaměstnavatel ji sám nařídit nemůže, nařizuje se s čtrnáctidenním předstihem).

Režim částečné nezaměstnanosti

Při výraznějším výskytu nemoci by mohl zaměstnavateli nastat pokles odbytu nebo poptávky (např. uzavření určitých oblastí, omezení výroby pro nedostatek zaměstnanců). Zákoník práce zná pojem částečná nezaměstnanost. Tento režim je třeba dohodnout s odborovou organizací (má-li zaměstnavatel odbory) nebo ošetřit interní směrnicí. V rozsahu, v jakém zaměstnavatel z důvodu částečné nezaměstnanosti práci nepřiděluje, náleží zaměstnancům minimálně 60 procent průměrného výdělku.

Ministerstvo zdravotnictví již vydalo mimořádné opatření týkající se povinné karantény občanů vracejících se z Itálie. O dalších opatřeních při případné rozsáhlejší karanténě zaměstnavatelům se aktuálně jedná. Stát by mohl částečně přispívat na mzdy. Zvažuje se i forma kompenzace pro OSVČ v karanténě.

Ošetřovné na děti v karanténě

Karanténa se ale nemusí týkat jen zaměstnanců. Také jejich děti mohou nuceně zůstat doma z důvodu podezření či výskytu infekční choroby. Situaci je možné řešit nemocenskou dávkou – ošetřovným. Na ošetřovné má obecně nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat, protože ošetřuje nemocného člena domácnosti. Nemusí jít nutně o potomka, nemusí to být ani přímí příbuzní. Ošetřovaný člen domácnosti ale musí prokazatelně žít ve společné domácnosti (to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem). Ošetřovné zaměstnanci také náleží z důvodu, kdy musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa nebo osoba, která jinak o dítě pečuje sama, onemocněla.

  • Nárok na ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření dětského výchovného zařízení uplatňuje zaměstnanec tiskopisem „Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy)“, který mu vydá ve 2 vyhotoveních výchovné zařízení (škola), které dítě navštěvuje.
  • Při péči o dítě do 10 let věku z důvodu, že mu byla nařízena karanténa nebo proto, že osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, se nárok na dávku uplatňuje tiskopisem „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“, jež vystavuje ošetřující lékař nemocné osoby, v případě nařízení karantény i orgán ochrany veřejného zdraví.

Tiskopisy předá zaměstnanec zaměstnavateli a ten po doplnění potřebných údajů odešle příslušné OSSZ. Výše ošetřovného činí od prvního kalendářního dne 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Maximálně lze ošetřovné čerpat 9 kalendářních dní. Výjimkou jsou případy, kdy je rodič samoživitel. Může čerpat ošetřovné až 16 kalendářních dní, pokud se stará o dítě mladší 16 let, které ještě nedokončilo povinnou školní docházku. Rodiče či jiné oprávněné osoby se přitom mohou v průběhu 9 dní (resp. 16 dní) jednou v ošetřování vystřídat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).