I OSVČ podnikající doma má platit za odpad. Výzva do datovek ale úspěch nepřinesla

Praha loni oslovila přes 12 tisíc podnikatelů

Odbor ochrany prostředí hlavního města Praha loni prostřednictvím datových schránek oslovil 12 291 podnikatelských subjektů a připomněl jim, že mají povinnost třídit podnikatelský odpad a neodhazovat jej do veřejných stanovišť. Jak vysvětlil pro server Podnikatel.cz Vít Hofman, mluvčí pražského magistrátu, město se zprávou snažilo upozornit na to, že spousta podnikatelů se zbavuje svého odpadu tím, že využívá veřejně rozmístěné nádoby s pocitem, že je vše v pořádku, protože přece třídí. Podnikatelé, a to bez výjimky, své povinnosti na úseku nakládání s odpady mají, ale mnohdy o nich neví nebo je vykonávají nesprávně. My na tyto skutečnosti chceme upozornit a zároveň navrhnout možná řešení, doplnil Vít Hofman.

Přečtěte si také:

Podnikáte jako OSVČ z domova? I tak musíte platit za odpad, vyzývá podnikatele Praha

Oslovení podnikatelů úspěch neslavilo

S velkých úspěchem se však upozornění nesetkalo. V roce 2024 se do systému města nově zapojilo celkem 424 podnikatelských subjektů, z toho celkem 121 (s trvalé nízkou produkcí) využilo možnost zapojit se do systému města tzv. virtuální nádobou. Celkem jsme k 31. 12. 2024 v systému města evidovali 6554 podnikatelských subjektů, které mají s městem uzavřenou smlouvu o zařazení do systému svozu organizovaného městem. Aktuálně je jejich počet zase o něco vyšší, uvedl serveru Podnikatel.cz Vít Hofman s tím, že akce měla jen omezený přesah, a to kvůli počtu oslovených podnikatelů. Aktivních podnikatelů je v Praze řádově 200 000, upřesnil Hofman.

Podobnou další akci s oslovením podnikatelů magistrát ovšem nechystá. Nicméně se snažíme ve spolupráci s odborem informatiky vytvořit a docílit toho, aby město mělo nějaký spolehlivý nástroj, kterým by s podnikateli prostřednictvím jejich datových schránek komunikovalo a sdělovalo jim důležité informace, dodal Hofman.

Jaké mají podnikatelé povinnosti u odpadů

Povinností spojených s odpady mají podnikatelé hned několik. Předně musí podnikající fyzická osoba podle zákona zajistit svoz svého odpadu. Toto může učinit buď na základě smlouvy s oprávněnou osobou k převzetí daného typu odpadu, nebo na základě smlouvy s obcí prostřednictvím obecního systému nakládání s odpady. Pokud podnikající fyzická osoba předá do obecního systému veškerý komunální odpad, jehož je původcem, nevzniká jí pro odpad, se kterým se do obecního systému zapojila, povinnost vést průběžnou evidenci odpadů podle zákona o odpadech, ani neplní ohlašovací povinnosti podle zákona o odpadech.

V případě, že se podnikatel zapojí do obecního systému, musí odpady třídit a zařazovat dle druhu odpadu v souladu se systémem stanoveným obcí a platit cenu stanovenou obcí za užívání systému. Cena se odvíjí od velikosti odpadové nádoby a četnosti odvozu odpadu. Například v Praze se pohybuje od stovek až po desítky tisíc korun. Ceník pro pražské podnikatele naleznete na stránkách magistrátu.

Kdy musíte vést evidenci

Jestliže podnikatel odpady do obecního systému nepředává, musí vést tzv. průběžnou evidenci odpadů a uchovávat ji 5 let od provedení záznamu do evidence. Podnikatelé by měli zároveň pamatovat na to, že z pohledu zákona je v podstatě jedno, zda mají provozovnu, kancelář či podnikají z domova. Pokud OSVČ při výkonu své podnikatelské činnosti žádný odpad netvoří, nevztahují se na ni povinnosti zákona o odpadech. 

V praxi však bude taková situace velmi ojedinělá, jelikož i podnikatelé, kteří pracují na počítači z domova, nějaký odpad v určité míře produkují (např. ve formě tisku, použitých psacích potřeb, obalů apod.). Zde je třeba upozornit, že OSVČ mají jako původci odpadu povinnost prokázat, že se vzniklým odpadem naložily v souladu se zákonem – zejména že odpad předaly k tomu oprávněné osobě (např. obci), upozornil pro server Podnikatel.cz už před časem Matěj Grödl z advokátní kanceláře Grödl Law Office.

Některé typy provozů navíc musí řešit i specifický odpad. Například v případě restauračních zařízení se jedná, vedle směsného odpadu a běžně tříděných složek, také o gastroodpad. Jak upozorňuje pražský magistrát, řešením pro gastroodpad nejsou kuchyňské drtiče odpadu, jelikož jejich použití odpadu je v přímém rozporu s kanalizačním řádem.

V Praze lze využít virtuální nádobu

Kdo produkuje odpadu málo, může například v Praze využít tzv. virtuální nádobu. Jedná se o paušální poplatek za legální využívání veřejných nádob na tříděný odpad. Virtuální nádobu lze objednat pouze přes Portalprazana.cz. Nejmenší podnikatelé bez provozovny, kteří podnikají z domova, za ni zaplatí vyšší stovky korun ročně.

Na papír stojí 276 Kč, na plasty 272 Kč a na sklo 241 Kč. Drobní podnikatelé s provozovnou a nízkým počtem zaměstnanců (zpravidla do 5 osob), kteří produkují malé množství odpadu, ale nedisponují vhodným prostorem k umístění sběrných nádob v rámci své provozovny či kanceláře, mohou platit 1378 Kč za papírový odpad, 1362 Kč za plastový a 1203 Kč za skleněný. Podnikatelé zaměstnávající do 10 zaměstnanců s plochou provozovny zpravidla do 50 m² , kteří ke svému podnikání využívají provozovnu či kancelář, pak zaplatí přibližně čtyřikrát tolik (5512 Kč, 5448 Kč a 4811 Kč).