Jak se změní exekuční srážky v roce 2018?

Tradičně se upravuje výše nezabavitelné částky ze mzdy zaměstnance pro účely exekučních srážek. Tentokrát směrem nahoru.

Nezabavitelná částka mzdy o roku 2018

V exekučních srážkách se využívá pojem nezabavitelná (nepostižitelná) část mzdy. Tato částka nesmí být zaměstnanci v rámci exekučních srážek sražena, naopak mu musí být vždy vyplacena. Má sloužit k zajištění jeho základních životních potřeb. Upravuje ji občanský soudní řád, ale i speciální nařízení vlády o nezabavitelných částkách. Součástí nezabavitelné části je částka připadající na osobu povinného (zaměstnanec s exekučními srážkami, eventuálně úpadce – zaměstnanec s insolvenčními srážkami), a částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. 

Čtěte také: Zaměstnanci a změny v dani z příjmů od roku 2018

Počínaje lednem, tj. u mezd zpracovávaných za měsíc leden vyplácených zaměstnancům v únoru, se výše nezabavitelné částky mění. Pro rok 2018 činí nezabavitelná částka dlužníka 6225,33 Kč. Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní ¼ z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 1556,33 Kč. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 9338 Kč.

Nezabavitelnou částku tvoří dvě složky: životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení. Průměrné náklady na bydlení byly vyčísleny a zveřejněny formou nařízení vlády č. 407/2017 Sb. Pro rok 2018 činí 5928 Kč. Naopak k valorizaci částek životního a existenčního minima k 1. lednu 2018 opět nedošlo.

Nezabavitelná částka na osobu povinného, tj. na dlužníka, se tedy od roku 2018 mírně zvyšuje. S počtem vyživovaných osob poroste i částka, kterou bude možné dlužníkům ze mzdy ponechat. 

Čtěte také: Cestovní náhrady pro zaměstnance i podnikatele v roce 2018

Výpočet nezabavitelných částek v roce 2018

Povinný (tj. zaměstnanec) má vždy nárok na nezabavitelnou částku a další částky dle počtu vyživovaných osob. Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na vyživované dítě se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. 

Čtěte také: Otcovská se dotkne i otců dětí narozených v prosinci

V průběhu výpočtu se pracuje s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením vlády o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby.

Příklady nezabavitelných částek:

• Svobodná, bezdětná pracovnice bude mít základní nezabavitelnou částku 6225,33 Kč, po zaokrouhlení 6226 Kč.
• Ženatý zaměstnanec (manželka a dvě děti) bude mít nezabavitelnou částku 10 894,32 Kč (6225,33 + 1556,33 + 1556,33 + 1556,33), po zaokrouhlení 10 895 Kč.

Připomenutí postupu výpočtu srážek ze mzdy:

1. Stanovíme čistou mzdu.
2. Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku (6225,33 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (1556,33 Kč). Sečteme a zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.
3. Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než 9338 Kč, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 9338 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi. Z částky 9338 vychází 3112 Kč (zbytek ve výši jedné koruny se připočte k základní nezabavitelné částce povinného).
4. Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
5. Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.