Tradičně se upravuje výše nezabavitelné částky ze mzdy zaměstnance pro účely exekučních srážek. Tentokrát směrem nahoru.
Nezabavitelná částka mzdy o roku 2018
V exekučních srážkách se využívá pojem nezabavitelná (nepostižitelná) část mzdy. Tato částka nesmí být zaměstnanci v rámci exekučních srážek sražena, naopak mu musí být vždy vyplacena. Má sloužit k zajištění jeho základních životních potřeb. Upravuje ji občanský soudní řád, ale i speciální nařízení vlády o nezabavitelných částkách. Součástí nezabavitelné části je částka připadající na osobu povinného (zaměstnanec s exekučními srážkami, eventuálně úpadce – zaměstnanec s insolvenčními srážkami), a částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.
Čtěte také: Zaměstnanci a změny v dani z příjmů od roku 2018
Počínaje lednem, tj. u mezd zpracovávaných za měsíc leden vyplácených zaměstnancům v únoru, se výše nezabavitelné částky mění. Pro rok 2018 činí nezabavitelná částka dlužníka 6225,33 Kč. Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní ¼ z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 1556,33 Kč. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 9338 Kč.
Nezabavitelnou částku tvoří dvě složky: životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení. Průměrné náklady na bydlení byly vyčísleny a zveřejněny formou nařízení vlády č. 407/2017 Sb. Pro rok 2018 činí 5928 Kč. Naopak k valorizaci částek životního a existenčního minima k 1. lednu 2018 opět nedošlo.
Nezabavitelná částka na osobu povinného, tj. na dlužníka, se tedy od roku 2018 mírně zvyšuje. S počtem vyživovaných osob poroste i částka, kterou bude možné dlužníkům ze mzdy ponechat.
Čtěte také: Cestovní náhrady pro zaměstnance i podnikatele v roce 2018
Výpočet nezabavitelných částek v roce 2018
Povinný (tj. zaměstnanec) má vždy nárok na nezabavitelnou částku a další částky dle počtu vyživovaných osob. Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na vyživované dítě se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.
Čtěte také: Otcovská se dotkne i otců dětí narozených v prosinci
V průběhu výpočtu se pracuje s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením vlády o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby.
| Rok | 2017 | 2018 |
|---|---|---|
| Životní minimum jedince | 3 410,00 Kč | 3 410,00 Kč |
| Náklady na bydlení | 5 822,00 Kč | 5 928,00 Kč |
| Základní nezabavitelná částka | 9 232,00 Kč | 9 338,00 Kč |
| 2/3 ze základní nezabavitelné částky (dlužník) | 6 154,67 Kč | 6 225,33 Kč |
| 1/4 ze základní nezabavitelné částky na dlužníka (vyživovaná osoba) | 1 538,67 Kč | 1 556,33 Kč |
| Maximum 1/3 zbytku čisté mzdy | 3 077,00 Kč | 3 112,00 Kč |
Příklady nezabavitelných částek:
- Svobodná, bezdětná pracovnice bude mít základní nezabavitelnou částku 6225,33 Kč, po zaokrouhlení 6226 Kč.
- Ženatý zaměstnanec (manželka a dvě děti) bude mít nezabavitelnou částku 10 894,32 Kč (6225,33 + 1556,33 + 1556,33 + 1556,33), po zaokrouhlení 10 895 Kč.
Připomenutí postupu výpočtu srážek ze mzdy:
- Stanovíme čistou mzdu.
- Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku (6225,33 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (1556,33 Kč). Sečteme a zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.
- Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než 9338 Kč, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 9338 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi. Z částky 9338 vychází 3112 Kč (zbytek ve výši jedné koruny se připočte k základní nezabavitelné částce povinného).
- Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
- Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.
Příklad:
Čistá mzda zaměstnance činí 19 657 Kč. Má manželku a dvě děti. Zaměstnanec má nařízeny následující exekuční srážky: Exekuční příkaz – nepřednostní pohledávka ve výši 45 000 Kč (doručeno prvnímu plátci mzdy v roce 2012) a výkon rozhodnutí soudu ve výši 28 589 Kč (přednostní pohledávka doručena prvnímu plátci mzdy v roce 2015).
Nezabavitelná částka: 10 895 Kč (na povinného 6225,33 + 3 vyživované osoby (3 × 1556,33 Kč) )
Rozdíl: 19 657 – 10 895 = 8762 Kč (čistá mzda – nezabavitelná částka)
Rozdíl je nižší než základní nezabavitelná částka 9338 Kč. Budeme tedy pracovat pouze se třemi třetinami bez plně zabavitelného zbytku, tj. 8762/3 = 2920 Kč (částka ze zaokrouhlení 2 Kč se ponechá zaměstnanci)
- 1. třetina zbytku mzdy 2920 Kč = dle pořadí nepřednostní pohledávka
- 2. třetina zbytku mzdy 2920 Kč = jediná přednostní pohledávka
- 3. třetina zbytku čisté mzdy 2920 Kč + 2 Kč = zaměstnanec
Na exekuce bude použito 2× 2920 Kč (přednostní i nepřednostní pohledávka), zaměstnanci bude ponecháno 13 817 Kč (2920 Kč + 2 Kč + 10 895 Kč).
