Jaké informace se uvádí v příloze k účetní závěrce?

Účetní závěrka má zákonem stanovené náležitosti, tj musí obsahovat obchodní firmu, název a sídlo (příp. bydliště). Dále musí obsahovat identifikační číslo, právní formu účetní jednotky a předmět podnikání. Mezi další náležitosti patří rozvahový den a datum okamžiku sestavení účetní závěrky. K účetní závěrce musí být také připojen podpisový záznam statutárního orgánu.

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku ve zkráceném nebo plném rozsahu. Ve zkráceném rozsahu pak mohou sestavovat účetní závěrku pouze ty účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Účetní jednotky, v návaznosti na jejich rozdělení dle kategorií účetní jednotky, mají dle prováděcího právního předpisu stanoven rozsah a způsob sestavení účetní závěrky, a to buď v plném, nebo zkráceném rozsahu, dále vysvětlující a doplňující informace, které musí povinně uvádět v příloze k účetní závěrce.

Obsah přílohy v účetní závěrce – základní informace

Uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce upravuje vyhláška pro podnikatele k zákonu o účetnictví. Účetní jednotka pak musí povinně uvádět informace alespoň o názvu obchodní firmy, sídle, identifikačním čísle a právní formě podnikání. Dále také o předmětu podnikání, rozvahovém dni a datu sestavení účetní závěrky.

Účetní jednotky však musí uvádět také informace o použitých účetních metodách a zásadách, informace o odchylkách od těchto metod s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky a na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky.

Obsah přílohy v účetní závěrce – oceňování majetku a závazkové vztahy podrobně

Prováděcí vyhláška také uvede dle principu významnosti způsob oceňování, a to majetku a závazků, stanovení odpisů a opravných položek, uplatnění při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu a stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků.

Pokud účetní jednotky oceňují reálnou hodnotu, uvádí v příloze k účetní závěrce také informace o použitém oceňovacím modelu – zejména potom změny reálné hodnoty apod.

V příloze je účetní jednotka povinna uvést výši závazkových vztahů – tj. pohledávek i dluhů, které jsou splatné k rozvahovému dni za více než 5 let, a dále celkovou výši závazkových vztahů (tj. pohledávek i dluhů), které jsou kryty věcnými zárukami.

Účetní jednotky do přílohy uvádí také informace o výše záloh, závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých členům řídicích, kontrolních a případně správních orgánů s uvedením úrokové sazby. Uvádí se souhrnně pro každou kategorii.

Účetní jednotka uvede v příloze také výši a povahu jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné, a to ať objemem, nebo původem. V příloze také uvede informaci o celkové výši závazkových vztahů, podmíněných závazkových vztazích a poskytnutých věcných zárukách, které nejsou vykázané v rozvaze. V neposlední řadě uvede účetní jednotka informaci o průměrném počtu zaměstnanců v průběhu účetního období.

Další informace uváděné v příloze

Malé a mikro účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, musí v návaznosti na prováděcí vyhlášku dále uvádět informaci o jednotlivých položkách dlouhodobých aktiv, povahu a obchodní účel operací účetní jednotky a dále informaci o názvu a sídle účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejužší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří.

V případě informací u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv se uvádí zůstatky na začátku a konci účetního období a dále také přírůstky a úbytky, které během účetního období nastaly. Dále se uvádí informace o výši opravných položek, a to na začátku a na konci účetního období, a dále jejich zvýšení a snížení během účetního období. Účetní jednotky také uvedou informace o výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že budou tyto úroky tvořit součást ocenění majetku.

Účetní jednotky také povinně uvádí informace o transakcích, které účetní jednotka provedla se spřízněnou osobou a které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek. Dále platí, že účetní jednotka tyto informace může seskupovat podle jejich charakteru. To však neplatí, pokud je samostatná informace nezbytná k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky.