Zákon o DPH prošel rozsáhlou novelou a od začátku roku 2025 se rozšířilo množství situací, kdy dlužník musí povinně snížit uplatněný odpočet DPH. Novelou totiž došlo k zavedení ustanovení, kdy dlužník vrací uplatněný nárok na odpočet, pokud předmětná pohledávka nebyla uhrazena do šesti měsíců od její splatnosti.
Co se dozvíte v článku
- Novela zákona a nová právní úprava
- Od kdy platí, že musím vracet nárokované DPH zpět
- Snížení odpočtu daně u pohledávky po splatnosti
- Opětovné zvýšení odpočtu při uhrazení pohledávky
- Výjimka pro čtvrtletní plátce DPH
- Snížení odpočtu daně u plnění s „reverse charge“
- Na jakých řádcích se objeví opravy odpočtu daně?
- Kam uvést opravu v kontrolním hlášení
Novela zákona a nová právní úprava
Změnou v zákoně o DPH dochází k takovým situacím, kdy je dlužník povinen vrátit v minulosti uplatněný nárok na odpočet daně. Pokud dlužník, plátce DPH, neuhradí dodavateli za přijaté zdanitelné plnění a zároveň uplynulo šest kalendářních měsíců následujících po měsíci, kdy nastala splatnost plnění, je tento dlužník povinen snížit odpočet DPH, který byl historicky uplatněn.
Zákon však myslí i na situace, kdy dojde k tzv. pozdní úhradě – tedy k úhradě závazku po jeho splatnosti. V takovém případě zákon o DPH umožňuje opětovně nárokovat DPH zpátky. Úpravy se provádí tzv. snížením a zvýšením nároku na odpočet.
Vzhledem k nejasnostem, které novela zákona přináší, vydala finanční správa informaci, kde podrobně rozepisuje mechanismus fungování snižování a zvyšování nároku na odpočet, a zároveň konkretizuje odpovědi na nejčastější dotazy, které přináší praxe.
Od kdy platí, že musím vracet nárokované DPH zpět
Povinnost opravit odpočet daně nabyla účinnosti 1. ledna 2025. Právní úprava je zachycena v § 74b zákona o DPH. V této části zákona je definována povinnost dlužníka, který uplatnil odpočet z přijatého zdanitelného plnění a nezaplatil jej do šesti kalendářních měsíců po měsíci, ve kterém bylo předmětné plnění splatné.
Zákon o DPH pak v § 74b odst. 3 definuje povinnost následovně: „Není-li pohledávka ze zdanitelného plnění zcela uspokojena do posledního dne šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž se stala splatnou, je dlužník, který je plátcem, povinen uplatněný odpočet daně snížit ve výši vypočtené z neposkytnuté úplaty, a to za zdaňovací období, do kterého náleží tento poslední den. U plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, povinnost snížit uplatněný odpočet daně nevzniká, pokud dojde k úplnému uspokojení pohledávky nejpozději poslední den zdaňovacího období, v němž uplynula lhůta 6 kalendářních měsíců bezprostředně následujících po kalendářním měsíci, v němž se pohledávka stala splatnou.“
Vzhledem k tomu, že je výše uvedená právní úprava účinná od 1. ledna 2025, předpokládá se, že mnoho podnikatelů bude řešit snížení nároku na odpočet daně v daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty již za červenec 2025.
Nová povinnost se totiž vztahuje pouze na nárok na odpočet daně, který vznikl od 1. 1. 2025, tj. na přijatá zdanitelná plnění s datem uskutečnění od 1. 1. 2025.
Snížení odpočtu daně u pohledávky po splatnosti
Zákon o DPH stanovuje, že dlužník (plátce DPH) je povinen snížit odpočet daně uplatněný u přijatého zdanitelného plnění, pokud je pohledávka částečně nebo zcela neuhrazena. V informaci od finanční správy je uvedeno, že splatností pro účely § 74b se rozumí splatnost pohledávky vyplývající ze smlouvy, obchodních podmínek, jiných dokumentů či právních předpisů.
Zároveň zákon definuje, že povinnost snížit odpočet daně je u těch neuhrazených pohledávek, které nejsou uhrazené do posledního dne šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla daná pohledávka splatná. Oprava (snížení) odpočtu daně se tak provede v tom zdaňovacím období, do kterého spadá tento poslední den. Prvně se tak s touto úpravou můžeme setkat už v přiznání k dani z přidané hodnoty za červenec 2025.
Opětovné zvýšení odpočtu při uhrazení pohledávky
Pokud plátce daně provede opravu odpočtu daně z důvodu, že nebyla uhrazena pohledávka v zákonem stanoveném termínu, a následně dojde k její úhradě, má dlužník právo provést opravu odpočtu daně formou zvýšení opraveného odpočtu daně.
Zákonná úprava je potom definována v § 74b odst.: „Provedl-li dlužník opravu odpočtu daně podle odstavce 3, je dlužník, který je plátcem, oprávněn provést opravu odpočtu daně, která má za následek zvýšení opraveného odpočtu daně, pokud pohledávka ze zdanitelného plnění byla zcela nebo zčásti uspokojena, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém dojde k tomuto uspokojení pohledávky. Oprava odpočtu daně se provede ve výši vypočtené z poskytnuté úplaty dlužníkem.“
Zvýšení opravného odpočtu daně je možné provést nejdříve za to zdaňovací období, ve kterém dojde k uhrazení, a to ať částečnému nebo plnému, pohledávky. Pozor však na to, že na opravu odpočtu daně máme pouze dva roky. Dle zákona o DPH v § 74b odst. 9 se uvádí, že: „Opravu odpočtu daně podle odstavce 4 lze provést do konce druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po konci zdaňovacího období, ve kterém je dlužník oprávněn provést nejdříve tuto opravu odpočtu daně.“
Výjimka pro čtvrtletní plátce DPH
Drobný rozdíl v povinnosti opravy odpočtu daně mají tzv. čtvrtletní plátci daně. Informace vydaná finanční správou pak uvádí, že „u plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, povinnost snížit uplatněný odpočet daně podle § 74b odst. 3 ZDPH nevznikne v případě, že dojde k úplnému uspokojení pohledávky nejpozději poslední den zdaňovacího období, v němž uplynula doba 6 kalendářních měsíců bezprostředně následujících po kalendářním měsíci, v němž se pohledávka stala splatnou.“
Důvod je poměrně jednoduchý. U plátců, jejichž zdaňovací období je čtvrtletní, může dojít k tomu, že v rámci daného zdaňovacího období bude mít plátce povinnost provést opravu snížením a následně hned zvýšením odpočtu daně. Jedná se o takové případy, kdy nejprve nastanou důvody pro snížení odpočtu (pohledávka není uhrazena) a následně dojde k úhradě pohledávky (oprávnění znovu zvýšit odpočet). Výjimka je proto zavedena právě kvůli tomu, aby v jednom zdaňovacím období nedocházelo k povinnosti dvojí opravy odpočtu daně.
Snížení odpočtu daně u plnění s „reverse charge“
Snížení odpočtu daně se vztahuje pouze na přijatá plnění dle § 108 odst. 1 zákona o DPH. Jedná se o taková plnění, kdy „plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, je povinen z tohoto plnění přiznat daň.“
Snížení odpočtu daně se tedy neuplatní například u pořízení zboží z jiného členského státu nebo u plnění, která podléhají režimu přenesené daňové povinnosti.
Na jakých řádcích se objeví opravy odpočtu daně?
Pokud se jedná o snížení odpočtu daně, tak toto se uvádí na řádku 40 (případně na řádku 41) daňového přiznání, ale se záporným znaménkem. Zároveň je však nutné tuto úpravu uvést na řádku 34. Pozor, na řádku 34 se hodnota uvádí kladně, a tento řádek nemá vliv na výslednou daňovou povinnost.
Kam uvést opravu v kontrolním hlášení
Opravy odpočtu daně, a to ať snížení nebo zvýšení, se uvádí vždy v oddíle B.2. Zde není ani směrodatné, v jaké výši je oprava odpočtu. Je však zapotřebí uvést kód „P“.
Specifické je však uvádění ostatních informací do kontrolního hlášení. Dle Informace Finanční správy se jedná o jednostrannou operaci, ke které neexistují žádné daňové doklady. I přesto se však uvádí některé údaje, například evidenční číslo dokladu, kdy může být uvedeno interní číslo, ale také původní číslo daňového dokladu, nebo identifikační číslo věřitele.
Důležité je datum povinnosti přiznat daň. Do této kolonky se uvádí vždy datum uskutečnění zdanitelného plnění, u kterého je oprava odpočtu daně prováděna (tj. původní zdanitelné plnění, které zůstalo neuhrazeno).
ČLÁNKY DO MAILU