Přestože by nemělo být těžké vyčíslit, kolik rozpočet bude stát ponechání minimálního vyměřovacího základu na 35 %, opak je pravdou. Odhady se totiž pohybují od 0 až do 13 miliard Kč.
Co se dozvíte v článku
Kolik budou zálohy a paušální daň OSVČ?
Nově vznikající vládní koalice již předložila návrh zákona, který pro příští rok (a další roky) ponechává minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění OSVČ hlavních na 35 % průměrné mzdy. Dle nyní platné legislativy by přitom měl od roku 2026 stoupnout na 40 % a minimální zálohy na sociální pojištění se tak zvýšit z 4759 Kč na 5720 Kč. Výrazně by měla vzrůst i paušální daň v prvním pásmu, a to z 8716 Kč na 9984 Kč. Novela nicméně počítá s tím, že minimální zálohy na sociální pojištění nakonec budou činit jen 5005 Kč a paušální daň 9162 Kč. Vzhledem k tomu, že návrh nestihne být schválen do konce roku, bude se rozdíl v zálohách zpětně vracet.
Přečtěte si také:
OSVČ budou v roce 2026 platit zprvu vyšší zálohy na pojistném, pak jim ale klesnou
Podle předkladatelů nebude změna nic stát
Bez zajímavosti ovšem není vyčíslení dopadů tohoto kroku. Předkladatelé totiž tvrdí, že nebude mít žádné finanční dopady do rozpočtu. Zachování výše měsíčního vyměřovacího základu OSVČ na úrovni roku 2025 může oproti plánovanému navýšení v roce 2026 představovat dílčí pokles z očekávaných příjmů do státního rozpočtu v oblasti důchodového pojištění a státní politiky zaměstnanosti. Tento výpadek však bude kompenzován potenciálně vyšší výdělečnou aktivitou mimo rámec šedé ekonomiky dílem dalšího nezvyšování bariér pro výkon samostatné výdělečné činnosti jako činnosti hlavní a tím také nesnižování atraktivity tohoto druhu ekonomické činnosti,
píše se ve zdůvodnění návrhu.
Jurečka tvrdí 8 miliard, jeho ministerstvo 3,5 miliardy
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka oproti tomu před několika týdny tvrdil, že ponecháním vyměřovacího základu přijde stát o 8 miliard korun. Na otázku, kde číslo vzal, jelikož neodpovídá odhadům, uvedl, že se jedná o dopočet ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a že lidé na ministerstvu se v tomto nepletou.
Jenže MPSV ve skutečnosti odhaduje jinou částku. Předně je nutné k předloženému návrhu upozornit, že snížení minimálního vyměřovacího základu pro pojistné OSVČ ze 40 na 35 % průměrné mzdy povede k výpadku příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve výši max. 3,5 mld. Kč ročně,
uvedlo MPSV v připomínkách s tím, že snížení minimálního vyměřovacího základu povede u těchto OSVČ k nižší výši důchodu, čímž se však sníží i výdaje na důchody, tudíž lze očekávat, že roční efekty na příjmové a výdajové straně se dlouhodobě zhruba vyrovnají.
Ministerstvo financí, které rovněž návrh připomínkovalo, ovšem s odkazem na Fiskální výhled ČR (2025) napsalo, že vliv aktuálně platného právního stavu je pro rok 2026 odhadován na 6 mld. Kč. Sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop pak v podcastu Teorie bulharské konstanty odhadl vliv na 2 mld. Kč. Novinář David Klimeš zase naopak v komentáři pro Seznamzpravy.cz tvrdil, že zmrazení odvodů OSVČ vyjde na 13 miliard korun. Takže na kolik zmrazení odvodů skutečně vyjde?
0 je mimo, stejně tak 13 miliard
Předně si řekněme, že je pravdou, že krátkodobě (v horizontu let) opravdu ponechání minimálního vyměřovacího základu na 35 % připraví rozpočty o peníze. Tvrdit, že jde o rozpočtově neutrální akcí, je nesmysl. A ačkoli je rovněž realitou, že se dlouhodobě nižší odvody odrazí v nižších důchodech, nemusí to nutně znamenat úsporu ve výdajích, jelikož to může stát bývalým OSVČ doplatit na sociálních dávkách. Podívejme se proto jen na krátkodobé dopady.
Co se týče konkrétních čísel, zcela jistě mimo je částka 13 miliard korun. V ČR aktuálně působí necelých 700 tisíc OSVČ hlavních (OSVČ vedlejších se změna netýká) a 134 tisíc OSVČ je v paušálním režimu (99 % z nich v prvním pásmu). Vzhledem k nastavení paušální daně se dá předpokládat, že vesměs půjde o OSVČ hlavní. U paušalistů lze tedy náklady změn vyčíslit poměrně přesně, půjde o 1,3 mld. Kč.
Kdyby pak všechny zbylé OSVČ hlavní platily jen minimální zálohy a nově tak ušetřily 715 Kč měsíčně, vyšlo by to na 4,9 mld. Kč ročně. Samozřejmě ne všechny OSVČ platí jen minimum a počet OSVČ se může změnit (i když asi ne meziročně nějak výrazně). Celkovou sumu 6,2 miliardy korun je tak nutné brát jako teoretické maximum, na kolik může opatření vyjít. Reálně ale půjde o nižší částku a pravděpodobně tak bude nejblíže odhad MPSV či Daniela Prokopa, tedy o částku mezi 2 až 3,5 mld. Kč.
Ilustrační obrázek
Je ostuda, že se přesná částka neví
Každopádně ale platí, že je ostudné, že každé ministerstvo tvrdí něco jiného a že nejsou schopná na základě dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) spočítat, na kolik zastavení zvyšování vyjde. ČSSZ přitom disponuje informace z přehledů a ví, kolik OSVČ hlavních platí minimální zálohy, respektive kolik jich platí méně než 5720 Kč, což bude minimálně z počátku roku nová výše záloh.
Ano, samozřejmě nelze s jistotou říct, že všechny OSVČ, které platí minimum letos, budou platit minimum i příští rok ale na základě delších časových řad by šlo učinit poměrně přesný expertní odhad a dopady vyčíslit. Místo toho se ale ukazuje, že ministerstva nejspíše netuší, kolika OSVČ se schvalované změny dotknou či nedotknou a čísla střílí jen od pasu. Navrhované změny bohužel podle toho taky tak často vypadají.
ČLÁNKY DO MAILU