Účetnictví je považováno za ucelený soubor informací. Aby bylo možné zajistit sestavení kompletní účetní závěrky, je zapotřebí učinit určité postupy, aby došlo k uzavření účetnictví. Tento proces zahrnuje celou řadu kroků, které musejí být provedeny pečlivě a v souladu s platnou legislativou.
Co se dozvíte v článku
Proč je zapotřebí uzavírat účetnictví
Uzavírání účetnictví je důležitou součástí účetního procesu, která přispívá k zajištění věrohodnosti a správnosti účetnictví, a tím i sestavení účetních výkazů. Správně vedené účetnictví poskytuje důležité informace nejen pro splnění legislativních povinností, ale může také pomoci při rozhodování manažera nebo plánování budoucích investic. Nesprávně vedené účetnictví nebo účetnictví neúplné může mít vážné důsledky, včetně sankcí ze strany finančních úřadů.
Účetní závěrka také slouží jako základ pro sestavení daňového přiznání, a proto je důležité, aby byly všechny kroky provedeny správně. Je třeba zohlednit nejen interní směrnice společnosti, ale také platné účetní předpisy a standardy, které se mohou v jednotlivých zemích lišit.
Inventarizace účtů jako základní pilíř účetní závěrky
Nejzásadnějším krokem účetní závěrky je provedení inventarizace účtů, která zahrnuje kontrolu správnosti a kompletnosti účtů. Cílem je ověřit, zda stav účtů odpovídá skutečnému stavu zůstatků na rozvahových a výsledkových účtech. Tento krok je nezbytný pro další úpravy a korekce.
V rámci provádění kontroly stavu účtů dochází mimo jiné ke kontrole souladu mezi hlavní knihou a analytickými účty. Tato kontrola zahrnuje porovnání zůstatků na jednotlivých syntetických účtech s odpovídajícími analytickými zápisy.
V rámci inventarizace však může docházet také k nesouladu mezi skutečným a účetním stavem. Tyto nesoulady mohou vznikat v důsledku chybného zaúčtování, duplicitních zápisů nebo opomenutí některých transakcí.
Inventarizace také zahrnuje zjištění, zda existují nevyřešené pohledávky nebo závazky, zda jsou vytvořené opravné položky anebo rezervy, a tyto mají stále svůj důvod, protože by následně mohly ovlivnit správnost finančních výkazů. Je nutné se zaměřit na všechny položky, které mohou být zdrojem potenciálních rizik.
Provedení inventury: fyzická a dokladová
Inventura je proces, při kterém se ověřuje skutečný stav aktiv a pasiv. Tento krok zahrnuje nejen fyzickou kontrolu majetku, ale také dokladovou kontrolu u těch položek, u kterých není fyzické provedení inventury možné. V rámci inventury se porovnají záznamy v účetnictví a skutečný stav.
Typy inventur
- Fyzická inventura: Tento typ inventury zahrnuje kontrolu „hmatatelného majetku“, jako jsou skladové zásoby, dlouhodobý majetek, hotovost v pokladně a další položky. Je nutné fyzicky ověřit stav těchto aktiv a porovnat jej se záznamy v účetnictví.
- Dokladová inventura: Tento typ se zaměřuje na takový majetek a závazky, které nelze fyzicky ověřit, jako jsou pohledávky, závazky nebo bankovní zůstatky. Při dokladové inventuře je nutné zkontrolovat, zda jsou všechny položky podloženy odpovídajícími doklady.
Zaúčtování inventarizačních rozdílů
Po provedení inventur je nutné zaúčtovat případné rozdíly mezi evidovaným a skutečným stavem. Tyto rozdíly mohou zahrnovat:
- Manka (schodek): Ztráty na majetku, se kterými je zapotřebí se vypořádat podle interních pravidel nebo dle legislativy. Manka mohou vzniknout například v důsledku krádeží, chyb v evidenci nebo znehodnocením majetku.
- Přebytky: Nalezený majetek, který nebyl dosud zaevidován.
Pokud dojde ke zjištění inventarizačního rozdílu, je zapotřebí jej správně identifikovat a vyčíslit, tj. každý rozdíl podrobně popsat a kvantifikovat. Následně musí dojít k jejich zaúčtování tak, aby následně účetní stavy odpovídaly skutečným stavům.
Tvorba opravných položek a rezerv
V rámci uzavírání účetnictví je dále zapotřebí ověřit výši natvořených opravných položek a rezerv. V rámci ověřování se zjišťuje, zda například aktiva nemají dočasně sníženou svoji hodnotu nebo zda není zapotřebí vytvořit rezervu na případné budoucí závazky. Tím dojde k naplnění účetní zásady opatrnosti.
Opravné položky se tvoří například k pohledávkám, u kterých hrozí, že nebudou uhrazeny. Vytvořená opravná položka pak reflektuje riziko nedobytnosti těchto pohledávek a zároveň zajistí, aby nedocházelo k nadhodnocování aktiv. To samé platí pro zásoby, které jsou drženy na skladě a v důsledku zastaralosti mohou ztrácet svou hodnotu.
Rezervy se tvoří například na budoucí soudní spory, kde hrozí riziko soudního řízení anebo typicky na opravy dlouhodobého majetku, kde díky rezervám „šetříme“ na budoucí očekávané výdaje.
Výpočet opravných položek a rezerv by měl být podložen přesnými daty a odhady, které odpovídají reálné situaci.
Zaúčtování časového rozlišení
Velmi důležitým krokem při uzavírání účetnictví je účtování o časovém rozlišení, díky kterému dochází k naplnění akruálního principu. Časové rozlišení zajišťuje rozdělení nákladů a výnosů do období, ke kterým se vztahuje jak časově, tak věcně. Tento krok je nezbytný pro zajištění správnosti účetní závěrky.
Typickým příkladem zaúčtování časového rozlišení je například zaúčtování předplacených služeb, kdy toto předplatné spadá do více než jednoho účetního období. Dalším typickým příkladem je nájemné placené pozadu.
Vedle časového rozlišení je zároveň zapotřebí zaúčtovat dohadné položky, a to v těch případech, kdy k datu účetní závěrky nebylo provedeno například vyúčtování spotřeby energií. V takovém případě je zapotřebí tuto spotřebu kvalifikovaně odhadnout.
Cizoměnová aktiva a pasiva
Při uzavírání účetních období je zapotřebí přecenit některá aktiva a pasiva, která jsou vedena v cizí měně, a zaúčtovat s tím spojené kurzové rozdíly. Typicky se přeceňují bankovní účty v cizí měně, pokladny vedené v cizí měně nebo pohledávky a závazky z obchodního styku.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí
ČLÁNKY DO MAILU