Kontrolní hlášení a s ním spojené sankce

Kontrolní hlášení podávají plátci daně za období, ve kterém plátce daně:

• Přiznává daň na výstupu,
• Uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesené daňové povinnosti,
• Uplatňuje nárok na odpočet daně na výstupu,
• Uskutečnil nebo přijal příslušná plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato

Kontrolní hlášení podávají jak fyzické, tak právnické osoby. Právnické osoby podávají kontrolní hlášení pravidelně každý měsíc, a to do 25. kalendářního dne následujícího měsíce. Fyzické osoby, pokud jsou měsíčními plátci DPH, podávají hlášení každý měsíc stejně tak jako právnické osoby. Pokud jsou však fyzické osoby čtvrtletními plátci DPH, podávají kontrolní hlášení čtvrtletně.

Mimo řádného kontrolního hlášení, které se podává ve lhůtě, může plátce daně podat tzv. následné nebo opravné kontrolní hlášení, pokud zjistí, že kontrolní hlášení obsahuje chybu.

Před uplynutím lhůty k podání kontrolního hlášení může plátce nahradit kontrolní hlášení, které již podal, opravným kontrolním hlášením. V takovém případě se k předchozímu kontrolnímu hlášení nepřihlíží a je nahrazeno novým opravným kontrolním hlášením.

Zjistí-li plátce po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení, že v tomto kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení, ve kterém budou chyby a nedostatky opraveny nebo odstraněny.

Plátce daně neplní své povinnosti související s kontrolním hlášením

Pokud plátce daně nepodá kontrolní hlášení ve lhůtě stanové zákonem, vyzve jej správce daně k jeho podání v lhůtě náhradní. Plátce musí na výzvu reagovat i v případě, že v daném období plátci nevznikla povinnost podat kontrolní hlášení. Na výzvu musí zareagovat do pěti dní od oznámení této výzvy.

Pokud bylo kontrolní hlášení podáno včas, správce daně údaje uvedené v kontrolním hlášení posoudí, popřípadě prověří „a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve plátce, aby údaje změnil nebo doplnil, popřípadě původní údaje potvrdil“. Plátce je potom povinen reagovat na výzvu správce daně do 17 dní od oznámení této výzvy, a to formou změny nesprávných nebo neúplných údajů, doplnění údajů nebo potvrzení původních údajů.

Sankce za porušení povinností související s kontrolním hlášením

Pokud plátce neplní své povinnosti v souvislosti s kontrolním hlášením, může dostat tučnou pokutu od správce daně.

V případě, že plátce nepodá kontrolní hlášení včas, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši od 1000 Kč do 50 000 Kč v závislosti na tom, zda byl vyzván správcem daně či nikoli.

Plátce daně je povinen uhradit pokutu ve výši 1000 Kč, pokud kontrolní hlášení podá dodatečně, aniž by byl vyzván správcem daně, tedy bez výzvy.

Pokud dojde k podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě na základě výzvy správce daně, je plátce povinen uhradit pokutu ve výši 10 000 Kč. Toto ustanovení se nepoužije v případě, kdy plátci nevznikla povinnost podat kontrolní hlášení.

Dražší pokutu dostanou ti plátci, kteří podají následně kontrolní hlášení, ale po lhůtě, kterou správce daně stanovil. V takovém případě má plátce povinnost uhradit pokutu ve výši 30 000 Kč. Pokud plátce daně kontrolní hlášení nepodá na základě výzvy, má povinnost uhradit pokutu ve výši 50 000 Kč.

Zákon o dani z přidané hodnoty však „zmírňuje“ tvrdost zákona pro některé osoby tím, že pokutu snižuje na polovinu (pro pokuty od 10 000 Kč), a to za předpokladu: 

• jedná-li se o fyzickou osobu plátce.
• že je ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, zdaňovacím obdobím plátce kalendářní čtvrtletí.
• že se jedná o společnost s ručením omezeným s jedním společníkem, kterým je fyzická osoba.

Správce daně může uložit plátci daně navíc pokutu, pokud nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daně z přidané hodnoty, a to do výše do 500 000 Kč.

O pokutě je rozhodnuto platebním výměrem a předepisuje se do evidence daní. Pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě.

Možnost prominutí pokuty

Zákon o dani z přidané hodnoty vylučuje vznik pokuty za nepodání kontrolního hlášení v případě, že v daném kalendářním roce došlo u plátce při podání kontrolního hlášení poprvé k prodlení. Prominutí je však omezené pouze na prodlení uvedené v § 101h odst. 1 písm. a) nebo § 101h odst. 1 písm. b). Tedy za pokuty ve výši 1000 Kč nebo 10 000 Kč.

Plátce daně je dále oprávněn požádat správce daně o prominutí pokuty. To platí pro pokuty ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč. Správce daně následně může zcela nebo částečně pokutu prominout. Zákon o DPH stanoví, že „správce daně může zcela nebo zčásti prominout pokutu, pokud k nepodání kontrolního hlášení došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Přitom není vázán návrhem plátce.“

Pozor však na lhůtu, která se žádosti o prominutí týká. Žádost o prominutí je potřeba podat nejpozději do tří měsíců od nabytí právní moci platebního výměru. Podání žádosti o prominutí pokuty má odkladný účinek pro vykonatelnost platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu.

Generální finanční ředitelství také vydalo pokyn GFŘ D-29, který se zabývá promíjením pokut za nepodání kontrolního hlášení. V tomto pokynu je rozvedeno ustanovení zákona týkající se sankcí v souvislosti s kontrolním hlášením a mj. uvádí skutečnosti zakládající tzv. „ospravedlnitelné důvody“ nesplnění povinnosti sankcionovanému pokutou a stanovuje jejich procentuální vyjádření.