Lovosice prohrály s Agrofertem spor o daň z nemovitostí, další města si ale oddechla

Koeficienty lze nově stanovit i opatřením obecné povahy

Pokud chce obec stanovit místní koeficient pro konkrétní jednotlivé nemovité věci, musí tak od roku 2025 učinit opatřením obecné povahy namísto obecně závazné vyhlášky. Novinku přinesl konsolidační balíček, který z velké části nabyl účinnosti na začátku roku 2024. Jedním z měst, která tuto možnost využila, byly právě i Lovosice, které pro vybrané průmyslové a další podnikatelské nemovitosti stanovily vyšší místní koeficient 4, a to z důvodu vyššího zatížení společného prostoru a dopravní a technické infrastruktury města (emise, hluk, prach, otřesy, zvýšená intenzita dopravy apod.).

Přečtěte si také:

Tohle se vládě nepovedlo, změny u daně z nemovitostí přinesly chaos a nejistotu

U krajského soudu Agrofert vyhrál

Zvýšení daně se týkalo i společnosti Lovochemie z holdingu Agrofert bývalého premiéra Andreje Babiše, která podala k soudu návrh na zrušení opatření. U Krajského soudu v Ústí nad Labem sice nejprve uspěla, rozsudek však následně zrušil Nejvyšší správní soud (NSS). Případ se tak ke krajskému soudu vrátil a ten letos v dubnu opět navýšení daně pro Lovochemii zrušil. Podle krajského soudu nemohl být v roce 2024 (pro rok 2025) místní koeficient stanoven opatřením obecné povahy, protože příslušná ustanovení zákona nabyla účinnosti až letos v lednu.

Soud dále shledal nepřezkoumatelnost vymezení kritérií pro zahrnutí pozemků do seznamu parcel, které byly zatíženy zvýšeným koeficientem pro výběr daně z nemovitých věcí, a to hned v několika úrovních. Podle soudu není z opatření patrné, zda město chtělo postihnout zvýšeným koeficientem subjekty, které jsou původci zvýšené zátěže životního prostředí, nebo vlastníky pozemků zařazených do ploch s určitým funkčním využitím dle platného územního plánu a budov na těchto pozemcích stojících.

Další neurčitost spočívá v otázce, zda zahrnutí pozemků do ploch s určitým funkčním využitím bylo jediným kritériem pro zahrnutí pozemků do působnosti napadeného opatření obecné povahy. V odůvodnění je totiž opakovaně uvedeno, že hlavním kritériem je platný územní plán a že a priori (především – pozn. soudu) jsou zatíženi zvýšeným koeficientem vlastníci nemovitostí zařazených v plochách s určitým funkčním využitím dle územního plánu. Takové formulace však nasvědčují existenci vedlejšího či nějakého druhotného kritéria pro zahrnutí nemovitostí do působnosti předmětného opatření obecné povahy. Tato jiná kritéria však z odůvodnění opatření obecné povahy nevyplývají, podotkl soud.

V neposlední řadě soud uvedl, že město nezdůvodnilo výši stanoveného koeficientu, přestože jde o zásadní kritérium obsažené ve výroku opatření obecné povahy a jako takové musí být výše koeficientu v odůvodnění opatření obecné povahy alespoň v základních rysech odůvodněna. Na rozdíl od stanovení koeficientu obecně závaznou vyhláškou, kdy může být předmětem následného přezkumu pouze její zákonnost, poskytuje institut opatření obecné povahy dotčeným subjektům vyšší stupeň ochrany spočívající mimo jiné i ve skutečnosti, že zásadní parametry pro stanovení koeficientu a vymezení dotčených nemovitostí musí být v opatření obecné povahy řádně odůvodněny, doplnil soud.

Přečtěte si také:

Soud opět zrušil zvýšení daně pro Agrofert, vypomohl si však rozporuplnou argumentací

Město mohlo pro rok 2025 opatření vydat, určil NSS

Vzhledem k tomu, že Lovosice opět podaly proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost, musel o všem znovu rozhodnout NSS. Ten pak před dvěma týdny potvrdil rozhodnutí krajského soudu ohledně zrušení zvýšení daně, a to navzdory tomu, že většinu argumentace krajského soudu NSS odmítl. NSS předně vyvrátil názor krajského soudu, že města pro rok 2025 nemohla vydat k dani z nemovitých věcí opatření obecné povahy. 

Ačkoliv zákonné zmocnění bylo v okamžiku přijetí napadeného opatření toliko platné a nikoliv účinné, neznamená to, že by nebyla dána pravomoc odpůrce takové opatření vydat. Napadené opatření za této situace mohlo i (formálně) nabýt účinnosti, avšak s ohledem na odloženou účinnost zmocňovacího zákonného ustanovení od 1. 1. 2025 nemohlo být do té doby aplikováno, nebylo vymahatelné a nijak nezasahovalo do práv a povinností jeho adresátů. K tomu mohlo dojít až ke dni 1. 1. 2025, kdy nabylo účinnosti zmocňovací ustanovení v § 12 odst. 1 písm. b) zákona o dani z nemovitých věcí. Takový výklad ostatně zcela odpovídá i samotné konstrukci této daně, vysvětlil v rozsudku NSS.

Soud dále doplnil, že účinnost úpravy notifikační povinnosti k 1. 1. 2024 považuje za poukaz zákonodárce na to, že možnost stanovení koeficientu u vybraných nemovitostí se vztahuje již k roku 2025. Účinnost k 1. 1. 2025 by totiž efektivně znemožnila stanovení koeficientů pro rok 2025, jejichž aplikaci musí notifikační povinnost předcházet, vysvětlil soud.

NSS rovněž odmítl úvahy krajského soudu ohledně odůvodnění konkrétní výše koeficientu. Odůvodnění, proč město zvolilo v zákonem umožněném rozptylu od 0,5 do 5 právě onu určitou výši koeficientu, nemusí opatření podle NSS obsahovat. Jde totiž o výsledek politické úvahy, za kterou nesou zastupitelé odpůrce politickou odpovědnost. Ústavní soud v tomto ohledu odmítl „v daňových otázkách hledat věcně správné, žádoucí či optimální řešení“ a to i „z pohledu samotné výše daně (sazby daně), tj. obecně daňové zátěže“ (nález pléna ÚS ze dne 18. 5. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 87/20, bod 110). Obdobně to platí i pro nastavování sporného koeficientu. Není úkolem správních soudů kontrolovat, zda zvolená výše koeficientu je správná, dostatečná či optimální, dodal NSS.

Zrušení opatření NSS potvrdil

NSS nicméně potvrdil výrok krajského soudu, že opatření obecné povahy musí být odůvodněno, přičemž obsahem takového odůvodnění mají být důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. A také podle NSS bylo odůvodnění lovosického opatření nedostatečné a město se v něm protiřečilo ohledně rozhodných kritérií pro zařazení pozemků a nemovitostí do vyšší daňové zátěže, která navíc nebyla stanovena jasně.

Nebylo například zřejmé, zda město chtělo vyšší daní zatížit majitele pozemků anebo majitele budov umístěných v označených plochách. Jakkoliv zpravidla půjde o stejné osoby, nemusí tomu tak být vždy. Kritéria pro vymezení nemovitostí s vyšším zdaněním pak nebyla nastavena přezkoumatelně. V neposlední řadě nebylo zřejmé vymezení ploch dle územního plánu, které určují okruh nemovitostí s vyšším koeficientem. Nejvyšší správní soud proto nesouhlasí se stěžovatelem, že by v odůvodnění zásadní teze byly. Odůvodnění sice obsahuje výčet postihovaných negativních vlivů (dopravní zátěž, hluk, prach), nicméně krajský soud správně vytkl jinou vadu odůvodnění – nepřezkoumatelnost zařazení konkrétních nemovitostí do vyššího koeficientu. Krajský soud správně shledal, že napadené opatření obecné povahy je nepřezkoumatelné, jelikož protichůdně vyjevuje objektivní a racionální kritéria. V takovém případě nelze přezkoumat splnění podmínek pro zákaz svévole a zajištění rovnosti a je namístě napadené opatření zrušit, dodal NSS.

Výpadek příjmů se projeví ve střednědobém plánování

Lovosic tak letos kvůli rozhodnutí soudů přijdou na dani z nemovitých věcí zhruba o 50 milionů korun. Město si však vytvořilo rozpočtovou rezervu z přebytku roku 2024, a je tak schopno udržet všechny plánované investice bez nutnosti velkých škrtů. Rozhodnutí soudu jsme důkladně analyzovali a připravili se na jeho možné důsledky. Všechny zásadní investice v letošním roce zůstanou zachovány. Domníváme se, že kladení nároků na míru konkrétnosti, s jakou mají obce obhajovat výběr dotčených nemovitostí, není opřeno o právní předpis, ale je výsledkem soudního výkladu. Rozsudek tak ilustruje obecně existující právní nejistotu v této oblasti. Přesto rozhodnutí respektujeme, uvedlo vedení města na svém webu.

Přestože Lovosice pro letošek nic měnit nemusí, ve střednědobém plánování investic chystají změny. Město přistoupí k aktualizaci strategických dokumentů, zejména Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima (SECAP), a přehodnocení investičních záměrů v oblasti modrozelené infrastruktury. U některých projektů bude nutné hledat alternativní zdroje financování, případně upravit jejich časový harmonogram. Pro rok 2026 zastupitelstvo města již vydalo nové opatření obecné povahy a plánuje také schválení obecně závazné vyhlášky pro stanovení koeficientů daně z nemovitých věcí, která se bude projednávat na zastupitelstvu města 10. září 2025.

Přečtěte si také:

Města stále v napětí, soudní prohra Agrofertu k dani z nemovitostí jistotu nedodala

Ostatní města si oddechla

Vzhledem k tomu, že NSS odmítl, že by města nemohla pro rok 2025 vydat k dani z nemovitých věcí opatření obecné povahy, si řada měst oddechla. Opatření totiž kromě Lovosic schválila i další města a obce. Jednalo se například o města Rokycany, Plzeň, Pardubice, Žďár nad Sázavou či Veselí nad Moravou. Pokud by NSS potvrdil, že pro rok 2025 nešlo opatření obecné povahy schválit, znamenalo by to nezákonnost i jejich opatření a výpadek příjmů z rozpočtu. Vesměs by šlo o miliony až o desítky milionů korun.