Podle zákona o zaměstnanosti zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP) ve výši takzvaného povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele.
Co se dozvíte v článku
- Koho má zaměstnavatel považovat za osobu zdravotně postiženou?
- Co dělat, když se vám OZP nedaří zaměstnávat ve stanovené výši?
- Kolik se vám tedy započítá, pokud nakoupíte výrobky či služby ve výše uvedeném režimu?
- Co chráněné dílny nabízejí?
- Proč nákupy neodkládat?
- Když nezaměstnáte potřebný podíl OZP ani neodeberete potřebné množství výrobků/služeb?
- Proč vůbec řešíme povinný podíl a řeší ho i někde jinde v Evropě?
Povinný podíl odpovídá 4 %. To znamená, že podíl osob se zdravotním postižením musí činit 4 % či více z celkového počtu vašich zaměstnanců, s nimiž máte sjednanou pracovní smlouvu. Celá problematika se tedy netýká „dohodářů“ (osob na DPP, DPČ). Počet zaměstnanců, z něhož se při stanovení povinného podílu vychází, odráží stav za celý kalendářní rok vyjádřený v tzv. průměrných přepočtených počtech.
Podrobně výpočet řeší vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí výše uvedený zákon o zaměstnanosti. Roli při tom hrají výše úvazků, počty odpracovaných hodin, ale také počty vyhláškou vymezených neodpracovaných hodin a mimo jiné, zda firma provozovala svou činnost po celý rok. Počty se pak zaokrouhlují na dvě desetinná místa. Pro splnění povinnosti tedy může nutný počet OZP vypadat následovně:
| Celkový průměrný přepočtený počet zaměstnanců | 4 % podíl |
|---|---|
| 25,25 | 1,01 |
| 25,5 | 1,02 |
| 25,75 | 1,03 |
| 30 | 1,2 |
| 50 | 2 |
| 100 | 4 |
Koho má zaměstnavatel považovat za osobu zdravotně postiženou?
Opět se budeme řídit zákonem o zaměstnanosti. Jedná se o dvě kategorie osob na základě rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení, kterým je Česká správa sociálního zabezpečení. Jednak sem patří osoby invalidní ve stupni invalidity jedna, dva, nebo tři, a pak ještě osoby zdravotně znevýhodněné (OZZ). OZZ, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Nicméně tato osoba nebyla uznána invalidní, tj. její pracovní schopnost je sice nižší oproti zdravým lidem ale o méně než 35 % (hranice invalidity).
Kromě toho se označení OZZ týká také osob v období 12 měsíců ode dne jejich vyjmutí z evidence osob invalidních. Tj. dočasné opatření pro původně invalidní osoby, které orgán sociálního zabezpečení nově posoudil a rozhodl, že již invalidní nejsou.
Ještě jedna důležitá skutečnost. Pokud zaměstnáte OZP ve třetím stupni invalidity, můžete si ji započítat do celkového průměrného přepočteného počtu zaměstnanců třikrát. Je totiž z hlediska zákona vnímána jako osoba s těžším zdravotním postižením.
Co dělat, když se vám OZP nedaří zaměstnávat ve stanovené výši?
Právě nyní v pololetí je dobré si danou situaci zrekapitulovat a zaujmout adekvátní stanovisko. Řešení se nabízí více. Pokud výhledově „nehrozí“, že by se u vás našlo vhodné místo pro OZP, můžete se poohlédnout po nabídce služeb či výrobků tzv. chráněných dílen. Dle paragrafu 81 zákona o zaměstnanosti můžete povinný podíl vyřešit odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele. Jedná se o firmy zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu jejich zaměstnanců. Těmto zaměstnavatelům také můžete zadávat zakázky.
Dále se uznává i odběr výrobků nebo služeb od OSVČ, které samy jsou osobami se zdravotním postižením a nezaměstnávají žádné zaměstnance. Nebo i jim můžete zadávat zakázky.
Od roku 2025 v České republice fungují tzv. integrační sociální podniky, které spadají pod zákon o integračním sociálním podniku a v souladu s jeho ustanoveními zaměstnávají zaměstnance se zdravotním postižením. Od nich opět můžete v rámci plnění povinného podílu odebírat výrobky nebo služby nebo jim zadávat zakázky.
Kolik se vám tedy započítá, pokud nakoupíte výrobky či služby ve výše uvedeném režimu?
Je třeba sečíst celkový objem plateb, které jste zaplatili za výrobky/služby/zakázky, které jste v režimu náhradního plnění odebrali ve sledovaném kalendářním roce a od nich odečíst daň z přidané hodnoty. Tj. započítává se jejich cena bez DPH. Tuto sumu následně vydělíte sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku. Získáte tak částku, která bude odpovídat počtu úvazků OZP, které jste tímto způsobem „nahradili“.
Co z toho vyplývá? V tuto chvíli ještě nemůžete provést přesný výpočet, protože průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2025 vyhlásí MPSV až v prosinci 2025. Nicméně můžete provést alespoň orientační výpočet dle údajů z loňska.
| Cena odebraných výrobků/ služeb/zakázek v Kč bez DPH | Prům. měs. mzda v NH za 1.-3. Q / 2024 * | Naplněný podíl OZP |
|---|---|---|
| 50 000 Kč | 45 107 Kč | 0,16 |
| 100 000 Kč | 0,32 | |
| 500 000 Kč | 1,58 |
* Sdělení č. 410/2024 Sb., Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí 2024 pro účely zákona o zaměstnanosti
Co chráněné dílny nabízejí?
Nabídka je samozřejmě různorodá. Zakoupit lze například kancelářský papír, recyklované tonery, tašky, krabice, ale třeba i zákusky, lahůdky. V nabídce naleznete mimo jiné služby prádelen, čistíren, šicích dílen nebo cateringu. Zvláštní oblastí jsou dárkové předměty od kalendářů, přáníček, obrázků, keramiky, šperků až po vánoční výrobky či dekorace.
Nákupem reklamních či dárkových předmětů od chráněných dílen tak můžete vyřešit dvě věci najednou – povinný podíl a zároveň vánoční/reklamní dárky pro vaše obchodní partnery či zaměstnance. Obdarovaný tak získá dárek s puncem dobrého skutku ve prospěch potřebných.
Proč nákupy neodkládat?
Poskytování náhradního plnění ze strany dodavatelů je totiž limitováno. V praxi to znamená, že chráněná dílna má od Úřadu práce stanoveno, jaký maximálním objem služeb/výrobků může dodávat v režimu náhradního plnění ročně. Odběr výrobků/služeb z chráněné dílny nemusí tedy pro Vás pokaždé znamenat, že jej budete moci uplatnit jako náhradní plnění. Vzhledem k tomu, že už máme polovinu roku za sebou, neměli byste s nákupy váhat. Nezapomeňte také své dodavatele předem upozornit, že hodláte odebírat v režimu náhradního plnění. Součástí faktury pak bude i příslušné potvrzení nezbytné pro jeho uplatnění.
Když nezaměstnáte potřebný podíl OZP ani neodeberete potřebné množství výrobků/služeb?
V tomto případě uhradíte k 15. únoru následujícího kalendářního roku Úřadu práce peněžité plnění, které se stane součástí státního rozpočtu. Jeho výše závisí na skutečném vámi realizovaném podílu zaměstnávání OZP ve vaší firmě a na výši již zmíněné průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného roku.
Čím více OZP zaměstnáte tím pro vás bude výpočet finančního plnění příznivější. Průměrnou mzdu v NH násobíte totiž tzv. koeficientem, jehož výše je přímo navázána na váš konkrétní podíl OZP v daném roce. Zaměstnáváte-li 3 % OZP či více koeficient se rovná 1, v případě podílu nižším 3 % ale vyšším nebo rovnajícímu se 1 %, činí koeficient 2. Pokud zaměstnáváte méně než 1 % nebo dokonce žádnou OZP, pak použijete koeficient ve výši 3,5. Vypočtenou částku pak odvádíte na Úřad práce za každého zaměstnance OZP, který vám chybí do stanoveného počtu. Výhodou je, že všechny výše uvedené způsoby můžete navzájem kombinovat.
Proč vůbec řešíme povinný podíl a řeší ho i někde jinde v Evropě?
Cílem je podpořit zaměstnávání osob se zdravotním postižením, udělat maximum pro jejich umístění na trhu práce. Jedná se o jednu z forem motivace zaměstnavatelů k vytvoření pracovních příležitostí pro tuto skupinu osob. Případná peněžní plnění jsou pak využívána pro finanční podporu chráněných dílen ze strany Úřadu práce.
Nejsme v Evropě sami s výše uvedenými pravidly. Některé státy jsou i přísnější. Například v Německu se tato povinnost týká už zaměstnavatelů s 16 zaměstnanci a namísto 4% podílu je vyžadován podíl ve výši 6 %. Také ve Francii je stanoven 6% podíl a sice pro zaměstnavatele od 20 zaměstnanců.
ČLÁNKY DO MAILU