Pokud advokát či daňový poradce podává přiznání za sebe, prodloužená lhůta neplatí

Pokud využijete poradce, lze přiznání podat do začátku července

Už několik let platí, že kdo podá daňové přiznání elektronicky, nemusí tak učinit do 1. dubna, nýbrž má čas až do začátku května. Zároveň se zjednodušilo podání podnikatelům, kteří využívají služeb daňového poradce a chtějí tak prodloužit lhůtu o další tři měsíce. Do konce roku 2020 bylo nutné dát plnou moc konkrétnímu daňovému poradci a tu před uplynutím tříměsíční lhůty (zpravidla do začátku dubna) doručit na finanční úřad. To od roku 2021 již není nutné a stačí, když daňový poradce nebo advokát prostě podá přiznání ve lhůtě tří měsíců po uplynutí základní lhůty.

§ 136 odstavec 2 daňového řádu totiž od roku 2021 zní:

Lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 se prodlužuje na

a) 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo

b) 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud

1. daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo

2. daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce.

Vzhledem ke konstrukci příslušného ustanovení mají poplatníci, kteří podají přiznání elektronicky, nejen měsíc navíc, ale v případě nestihnutí ani prodloužené lhůty se jim pokuta bude počítat od konce prodloužené lhůty. Jinými slovy, kdo nestihne podat přiznání k dani z příjmů do začátku dubna, může jej elektronicky podat do začátku května bez rizika sankce. Kdo by nestihl ani květnový termín, může využít daňového poradce, jehož prostřednictvím půjde přiznání bez trestu podat až do začátku července.

Advokát podal za sebe přiznání až na konci června

To, že poradce (advokát či daňový poradce) může podat přiznání až na začátku července, však neznamená, že ho v prodloužené lhůtě může podat i za sebe, přestože jazykový výklad zákona k tomu vybízí. Jak před několika týdny potvrdil Nejvyšší správní soud (NSS), tento výklad nemá oporu v textu ani systematice zákona.

V daném sporu šlo o to, že advokát z Královehradeckého kraje dostal od finančního úřadu pokutu za to, že podal přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2022 dne 29. 6. 2023, tedy po lhůtě k jeho podání. Muž se s rozhodnutím berňáku nesmířil a podal žalobu. V ní argumentoval tím, že je advokát a že má tak lhůtu prodlouženou až na začátek července. K prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání totiž zákon stanoví podmínku, že tvrzení podá poradce (advokát nebo daňový poradce). Podle advokáta tak nebylo zapotřebí, aby poradce jednal jako zmocněnec, či sám udělil jinému poradci plnou moc.

U krajského soudu muž vyhrál. Soud uvedl, že pojem poradce, ve smyslu legislativní zkratky v § 29 odst. 2 daňového řádu, neoznačuje pouze zmocněné advokáty a daňové poradce, ale jde o zkratku pro jakéhokoliv advokáta a daňového poradce, i nezmocněného. Opačný názor neměl podle něj žádný základ. Dále krajský soud poukázal na analogii v rámci právního řádu, kdy advokáti nemusí v řízeních o dovolání a o kasační stížnosti zmocnit jiného advokáta, pokud podávají tyto mimořádné opravné prostředky oni sami.

NSS rozsudek zvrátil

Finanční úřad ovšem podal kasační stížnost a NSS rozhodnutí krajského soudu zvrátil. Podle NSS totiž názor žalobce a soudu nenachází dostatečnou oporu nejen v důvodové zprávě k novele daňového řádu, ale ani v samotném smyslu a účelu institutu prodloužení lhůty, a především ani v textu a systematice zákona. Jak doplnil soud, účelem prodloužení lhůty pro tuto skupinu profesionálů bylo poskytnout jim delší lhůtu k řádnému zpracování daňových tvrzení svých klientů, tak aby měli dostatečný časový prostor splnit požadavek garance vyšší profesionality zpracování daňového tvrzení s ohledem na předpokládanou náročnost materie.

Je přitom nabíledni, že ne každý advokát či daňový poradce nabízí služby v oblasti podávání (jakéhokoliv) daňového tvrzení. Lze proto souhlasit se stěžovatelem, že prodloužení lhůty má s ohledem na účel daného institutu dopadat opravdu na ty z nich, kteří jsou reálně zmocněni k podání daňového tvrzení, a potřebují proto více času na jejich zpracování s odbornou péčí, která je od nich vyžadována zákonem, uvedl v rozsudku NSS.

Daňový řád nepřiznává poradcům zvláštní postavení

NSS dále připomněl, že poradcem není myšlen samotný daňový subjekt (který je advokát nebo daňový poradce), ale jeho zástupce v daňovém řízení, na něhož dopadá povinnost mlčenlivosti spjatá s jeho rolí – profesionálního zástupce daňového subjektu. Předestřený výklad tak sleduje systematické i systémové užití legislativní zkratky poradce, která se v daňovém řádu jedinkrát neobjevuje ve významu daňového subjektu, ale naopak striktně sleduje postavení advokáta a daňového poradce jako profesionálního zástupce daňového subjektu, dodal soud.

Daňový řád advokátovi či daňovému poradci v roli daňového subjektu bez dalšího podle NSS výslovně nepřiznává zvláštní oprávnění či postavení. Daňové tvrzení se přitom podává podle daňového řádu, tedy v rámci veřejného práva, kde jsou práva a povinnosti rigidně regulovány zákonem. Role poradce je daňovým řádem striktně určena ve vztahu k daňovému subjektu (zmocněnec), přičemž jej nelze volně zaměňovat právě za daňový subjekt a přiznávat mu bez výslovné a jasné opory v zákoně speciální zvýhodnění oproti ostatním daňovým subjektům, podotkl soud.

Jazykový výklad nelze slepě následovat

NSS sice připustil, že zákon ve svém čistě jazykovém výkladu může svádět k výkladu, který by ve svém důsledku vedl k nabytí více práv (byl by ve prospěch) daňového subjektu, který je současně poradcem. Nemá‑li však tento výklad oporu ve smyslu a účelu dané normy ani v její systematice, nelze jej slepě následovat právě jen proto, že je ve prospěch daňového subjektu, který se vůči správci daně fakticky nachází v podřízeném postavení. Výklad zastávaný žalobcem by v důsledku nerozlišujícím způsobem přiznával osobám, které se v daňovém řízení nenacházejí v postavení poradců s plnou mocí (v roli zástupce daňového subjektu), bezdůvodně práva toliko na základě jejich příslušnosti k určitému stavu, ačkoliv by jakýkoliv jiný daňový subjekt stejně kvalitně orientovaný v dané problematice měl toliko lhůtu základní. S prodloužením lhůty však nesouvisí obecná odbornost plynoucí z výkonu advokacie nebo daňového poradenství, ale odpovědnost za podání tvrzení za klienta (daňového subjektu odlišného od poradce), uzavřel soud.