Normativy klesly, OSVČ s paušální daní však stále snadno získají příspěvek na bydlení

U paušální daně se OSVČ totiž vždy započítává jako příjem 50 % z průměrné měsíční mzdy. Reálně tak OSVČ může mít klidně měsíční zisk například 80 000 Kč, ale z pohledu úřadů a dávek jde jen o 20 100 Kč.

Jak se počítají příjmy OSVČ

Jak už server Podnikatel.cz informoval před dvěma lety, OSVČ s paušální daní dosáhnou poměrně snadno na příspěvek na bydlení (a další obdobné dávky, kde se testuje příjem). OSVČ sice dokládají svůj příjem daňovým přiznáním za předchozí zdaňovací období, pokud se však jedná o OSVČ s paušální daní, která přiznání nepodává, za příjem se jí pak počítá dle § 5 zákona o státní sociální podpoře fikce příjmů, a to ve výši 50 % z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Tato částka činí od loňského července 20 100 Kč za každý měsíc rozhodného období. 

Přečtěte si také:

OSVČ s paušální daní klesne příspěvek na bydlení, stále na něj ale lehce dosáhnou

Normativy od roku 2024 klesly

V loňském roce sice normativy mimořádně vzrostly, od letošního ledna však opět klesly na původní úroveň. I nadále nicméně platí rozdělení normativů podle velikosti obce do 3 skupin. V první kategorii je Praha a Brno, ve druhé města nad 70 tisíc obyvatel a ve třetí ostatní obce. Stejně tak zůstává dělení dle počtů členů domácnosti.

Čtěte více na Finance.cz: Jak OSVČ v režimu paušální daně dosáhnou na příspěvek na bydlení

Kdo má nárok na příspěvek na bydlení

O příspěvek na bydlení mohou i nadále žádat jak zaměstnanci, tak OSVČ. Nárok na příspěvek na bydlení má osoba, která je vlastníkem, nájemcem nebo podnájemcem bytu, případně žadatel, jenž využívá k trvalému bydlení stavbu určenou pro rekreaci. O příspěvek lze požádat i v případě, pokud je byt užíván na základě služebnosti. Od poloviny roku 2020 navíc není nutné mít v místě reálného bydliště trvalý pobyt.

Abyste měli nárok na příspěvek, musíte splnit následující podmínky:

1. Součin příjmů všech společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30 nesmí přesahovat výši normativních nákladů na bydlení stanovených zákonem.
2. Součin příjmů všech společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30 je nižší než reálně uhrazené náklady na bydlení za rozhodné období.

Společně posuzovanými osobami, jejichž příjmy se započítávají do výše uvedených podmínek, jsou pak všichni obyvatelé bytu, kteří sdílí společnou domácnost. Kdo se počítá do skupiny společně posuzovaných osob a kdo už ne, stanovuje zákon o životním a existenčním minimu.

Normativní náklady na bydlení jsou aktuálně stanoveny 

Náklady na bydlení tvoří:

• U bytů užívaných na základě nájemní či podnájemní smlouvy nájemné
• U družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady

Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí za kalendářní měsíc částku:

Mezi další náklady na bydlení patří náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí zejména náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centrální poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva. Pozor, příspěvky do fondu oprav se nepočítají. Celkové náklady se určí tak, že k tabulkovým se přičtou „další náklady“ uvedené v tomto odstavci. Kdo topí pevnými palivy, přičte ještě následující náklady na pevná paliva.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Náklady na pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc:

Co se dokládá pro posouzení nároku na příspěvek na bydlení

Je nutné doložit tyto dokumenty:

• Potvrzení o výši příjmu za každou posuzovanou osobu (foto výplatního lístku)
• Daňové přiznání za předchozí rok (u OSVČ s paušální daní netřeba dokládat)
• U osob, které nemají žádný příjem, tedy ani nemocenskou, podporu v nezaměstnanosti apod.: Prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky
• Příjmy z nájmů
• Doklad o výživném, které je poskytováno osobou, která v bytě bydlí
• Doklad o výši nákladů na energie
• Potvrzení o studiu na středních, vyšších a vysokých školách (potvrzení o studiu na základní škole je třeba jen tehdy, pokud dítě v daném školním roce dovršilo 15 let)
• Potvrzení nákladů na služby (vodné, stočné, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě…)
• Prohlášení osob, které se žadatelem bydlí, ale nehospodaří s ním
• Nájemní smlouvu nebo doklad o vlastnictví nemovitosti
• Prohlášení dalších osob, které se posuzují pro nárok na příspěvek na bydlení
• U dětí do 15 let rodný list

Příklad 1

OSVČ s paušální daní žije sama v Praze ve vlastnickém bydlení a topí plynem. Reálné náklady s bydlením má 6000 Kč. Splňuje tak podmínky pro příspěvek na bydlení (bez ohledu na výši reálných příjmů).

1. Součin příjmů a 0,30 (tedy 6030 Kč (20 100 × 0,3)) nepřesahuje normativní náklady (8932 Kč).
2. Součin příjmů a 0,30 (6030 Kč) je nižší než uhrazené náklady (6000 + 3571 = 9571 Kč)

OSVČ tak má nárok na příspěvek ve výši 3541 Kč (9571 – 6030). 

Příklad 2

OSVČ s paušální daní žije sama s dvěma dětmi v Hradci Králové v pronájmu, za který platí 15 000 Kč. Další náklady s bydlením má 7000 Kč. Splňuje tak podmínky pro příspěvek na bydlení (bez ohledu na výši reálných příjmů).

1. Součin příjmů a 0,30 (tedy 6030 Kč) nepřesahuje normativní náklady (15 900 Kč).
2. Součin příjmů a 0,30 (6030 Kč) je nižší než uhrazené náklady (15 000 + 7000 = 22 000 Kč)

OSVČ tak má nárok na příspěvek 9870 Kč měsíčně (15 900 – 6030). Opět bez ohledu na to, jaké má reálné příjmy a zisk.