Základní charakteristika kupní smlouvy je v občanském i obchodním zákoníku relativně shodná. Oba právní předpisy však vykazují jisté rozdíly, zvláště v problematice týkající se odpovědnosti za vady prodávaného zboží. Rozdílná úprava se také týká záruky na prodávané zboží.
Obchodní zákoník se uplatňuje u kupních smluv, které naplní znaky obchodního závazkového vztahu, zatímco občanský zákoník se uplatňuje u ostatních kupních smluv, zejména při prodeji zboží v obchodě.
Povinnosti prodávajících
K povinnostem podnikatelů jako prodávajících patří dle obchodního zákoníku:
- dodání zboží,
- předání dokladů – jak doklady nutné k převzetí (např. skladištní list či přepravní listina), tak doklady nutné k užívání (návody, technické dokumentace apod.),
- umožnění kupujícímu nabytí vlastnického práva ke zboží – k čemuž dochází, jakmile je dodané zboží předáno kupujícímu.
Faktické a právní vady
Občanský zákoník rozlišuje odpovědnosti za škody, prodlení a za vady. U vad zboží existují prakticky dva druhy:
- právní (týká se především ochranných známek, patentů, průmyslových vzorů apod.),
- faktické (do této skupiny se řadí vady kvality, kvantity, balení a vady v dokladech).
Jiné třídění, které je z pohledu odpovědnosti za vady a následné vyplývající povinnosti také důležité, je na odstranitelné a neodstranitelné vady či na skryté a zjevné vady.
Pokud kupující uplatňuje svůj nárok u prodávajícího, má podnikatel následující možnosti:
- výměnu vadného zboží,
- odstranění vad opravou,
- poskytnou přiměřenou slevu z ceny zboží,
- umožnit kupujícímu odstoupit od smlouvy.
Právo na výměnu věci či odstoupení od smlouvy musí podnikatel umožnit kupujícímu také v případě, kdy zboží sice má opravitelnou vadu, ale ta má opakovaný výskyt. V praxi se obvykle považuje za tento případ trojí výskyt vady, resp. tři různé vady.
Odpovědnost za vady zboží
Pro podnikatele, kteří provozují prodejní činnosti je nezbytné, aby rozlišovali mezi těmito dvěma odpovědnostmi:
- Zákonná – tuto odpovědnost za vady zboží má prodávající v okamžiku, kdy zboží předává kupujícímu. Za vady existující při převzetí se počítají i vady, které se projeví do 6 měsíců ode dne převzetí věci. Tato odpovědnost se nevztahuje na zboží, které je prodáváno se slevou právě kvůli dané vadě nebo ve výprodeji a na použité zboží. Prodávající také neodpovídá za vady zboží, o kterých kupující v době uzavření smlouvy věděl či pokud je sám způsobil.
- Záruční – zde musí podnikatel odlišovat zákonnou (stanovena přímo zákonem) a smluvní záruku (vzniká uzavřením smlouvy, rozsah nesmí být však užší než u zákonné záruky).
Podnikateli také zaniká odpovědnost za vady v okamžiku, kdy předává zboží dopravci k přepravě. Pokud vada vznikne až po tomto okamžiku, nárok z odpovědnosti za vady nevzniká.
Záruky
Záruční doba začíná běžet dnem převzetí zboží kupujícím. Obchodní zákoník nezná zákonnou záruku, a proto musí být délka i rozsah záruky stanoven ve smlouvě.
Naopak občanský zákoník upravuje záruky za zboží takto:
- spotřební zboží 24 měsíců,
- potravinářské zboží 8 dnů,
- prodej krmiv 3 týdny,
- prodej zvířat 6 týdnů,
- u věcí dlouhodobé spotřeby lze stanovit delší záruční lhůtu než 24 měsíců.
Výjimky tvoří věci, které se rychle kazí a nemají tedy záruční dobu – právo z odpovědnosti za vady je nutné uplatnit do jednoho dne, nejpozději v den následující po koupi. Další výjimkou jsou použité věci – také mají lhůtu 24 měsíců, ale na rozdíl od ostatního zboží lze tuto dobu zkrátit (ne však kratší než 12 měsíců).
Formální náležitosti uplatnění vad obchodní zákoník nestanovuje a ani občanský zákoník blíže nespecifikuje náležitosti reklamace. O reklamacích již business server Podnikatel.cz informoval v článku Jak přijmout a vyřídit reklamaci s úsměvem.
ČLÁNKY DO MAILU