OSVČ mají nově nárok na ošetřovné, musí však o něj požádat. Jak vyplnit žádost?

Jaké podmínky musí OSVČ splnit

OSVČ získaly od letošního roku nárok na ošetřovné. Podmínkou je, aby dobrovolná účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala aspoň ve 3 kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž vznikla potřeba ošetřování. Zároveň je ovšem stanoveno, že v případě, kdy se OSVČ přihlásí k dobrovolnému nemocenskému pojištění do 8 dnů po skončení zaměstnání a ve skončeném zaměstnání byla účastna nemocenského pojištění v posledních 3 měsících po celou dobu trvání zaměstnání, neplatí pro ni tříměsíční čekací doba pro vznik nároku na dávku nemocenského pojištění.

Přihláška k nemocenskému pojištění OSVČ musí být doručena na OSSZ nejpozději 8. den po skončení zaměstnání, i kdyby tímto dnem byla sobota, neděle nebo svátek. Účast na nemocenském pojištění OSVČ nemůže vzniknout přede dnem, v němž OSSZ obdrží přihlášku.

Pro nárok na ošetřovné je samozřejmě rovněž nutné mít zaplaceno měsíční pojistné na nemocenské pojištění alespoň v minimální výši, což je v letošním roce 243 Kč. Aby OSVČ získala nárok na ošetřovné, musí žít s ošetřovanou osobou ve společné domácnosti nebo patřit do okruhu osob blízkých. OSVČ se rovněž mohou jednou vystřídat v ošetřování (péči). V případě vzniku nároku na ošetřovné z důvodu ošetřování o další osobu má nárok na poskytování po dobu souběhu nároků jen z prvního případu.

Přečtěte si také:

OSVČ a lidé pracující na dohody získají nárok na ošetřovné

Kdy vzniká na ošetřovné nárok

Nárok na ošetřovné má (stejně jako u zaměstnanců) OSVČ, která nemůže vykonávat samostatnou výdělečnou činnost z důvodu:

ošetřování

1. dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo
2. jiné fyzické osoby, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo ženy, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo

péče o dítě mladší 10 let, protože

• školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti (dále jen „školské zařízení“), v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události,
• dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo
• fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Jak se ošetřovné počítá

Výpočet ošetřovného je pak také obdobný jako u zaměstnanců. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. 

Vyměřovacím základem OSVČ je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

Denní vyměřovací základ se pak upraví pro výpočet ošetřovného tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

O ošetřovné je nutné požádat

Samotné ošetřovné se OSVČ nevyplácí automaticky a je nutné o něj požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). OSVČ se zřízenou datovou schránkou ze zákona musí žádost podat v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění nebo do datové schránky určené orgánem nemocenského pojištění. Vyplnit a podat žádost lze prostřednictvím ePortalu ČSSZ a formuláře Žádost o nemocenskou dávku OSVČ. K žádosti se nepřikládají doklady o ošetřování dítěte, které vystaví lékař, neboť ten je zasílá přímo na ČSSZ. OSVČ musí správně vyplnit žádost o dávku ošetřovného, uvést zde číslo rozhodnutí tzv. identifikátor ošetřování dítěte, který je jí sdělen formou SMS nebo e-mailem nebo přímo lékařem, doplnila serveru Podnikatel.cz Jitka Drmolová, mluvčí ČSSZ.

Jak žádost vyplnit

V úvodní části žádosti je nutné vybrat příslušné pracoviště ČSSZ. Následně je nutné zaškrtnout, že OSVČ žádá o ošetřovné.

Následně formulář umožní zaškrtnou akce: Vznik, Trvání a Ukončení. Jak upřesňuje na webu ČSSZ, samostatně není třeba pro účely výplaty dávky zaškrtávat akci Vznik, protože bez potvrzení trvání nebo ukončení sociální události není možné ošetřovné vyplatit. Současné zaškrtnutí akcí Vznik a Ukončení (nejčastější varianta) je pro situaci, kdy ošetřovné skončí nejdéle uplynutím podpůrčí doby. Toto tedy OSVČ vyplní vždy, pokud je tiskopis zasílán po ukončení potřeby ošetřování.

Současné vybrání Vznik a Trvání je pro případy, kdy uplyne u ošetřovného podpůrčí doba, ale potřeba ošetřování i nadále trvá. Tento případ dává smysl ale jen pro zaměstnance, jelikož slouží pouze pro omluvení nepřítomnosti v práci. Současné vyplnění akcí Vznik, Trvání a Ukončení by OSVČ neměly používat, protože je-li k dispozici ukončení, rovnou se vyplňují pouze akce Vznik a Ukončení. Obdobně je nadbytečná kombinace akcí Trvání a Ukončení – v této situaci se zvolí pouze akce Ukončení.

Možné je i vyplnit nejprve Vznik a po ukončení ošetřovného podat další žádost, ve které se zaškrtne ukončení. V takovém případě ale musí OSVČ podat dvě žádosti. Výhodnější je tak pro OSVČ oznámit současně začátek i konec až po ukončení ošetřování.

V další části vyplní OSVČ údaje o sobě a ošetřované osobě a společném vztahu. Rovněž je nutné upřesnit dobu, za kterou se ošetřovné žádá a kdy OSVČ naposledy před ošetřováním vykonávala činnost. Pokud by OSVČ uvedla den, ve kterém již pečovala, tj. souběžně vykonávala činnost a pečovala, tak jí za tento den nenáleží dávka ošetřovného.

Zaškrtává se také informace o tom, zda je OSVČ osamělá, či nikoli. Podpůrčí doba totiž standardně činí maximálně 9 kalendářních dnů, jde-li o osamělého pojištěnce, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, může dosáhnout až 16 dnů. 

Za osamělého pojištěnce se pro účely ošetřovného považuje pojištěnec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s družkou (druhem) nebo v registrovaném partnerství. Za osamělého pojištěnce se považuje i pojištěnec, jehož manželka (manžel) je ve výkonu trestu odnětí svobody uloženého v trvání nejméně jednoho roku nebo ve výkonu zabezpečovací detence, nebo bylo-li zahájeno řízení o prohlášení manželky (manžela) za nezvěstnou anebo za mrtvou, a tento pojištěnec nežije s družkou (druhem).

V poslední části se pak vyplní číslo účtu, na který chce OSVČ ošetřovné poslat.