Přehled zákonů, které se týkají podnikatelů a mají šanci projít ještě před volbami

Jedná se například o zákon, který zavádí jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů či zákon o povinném příspěvku zaměstnavatelů na produkty spoření na stáří. Pokud by však tyto zákony Senát vrátil zpět poslancům, není jisté, že se zákony podaří do voleb schválit.

Místo 25 formulářů jediný 

Za několik dnů bude Senát projednávat zákon, který zavádí jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Nový formulář by měl nahradit 25 různých měsíčních hlášení, které musí pravidelně odesílat na řadu úřadů. 

Jednotné hlášení se bude muset podávat elektronicky a data tak budou zpracovávána automaticky. Podávat se vždy bude do 20. dne následujícího měsíce přímo ministerstvu práce a sociálních věcí. To bude data automaticky sdílet s dalšími oprávněnými institucemi, jako jsou Česká správa sociálního zabezpečení, územní správy sociálního zabezpečení, Institut posuzování zdravotního stavu, Úřad práce ČR, orgány Finanční správy České republiky, ministerstvo financí nebo Český statistický úřad.

Pro účely jednotného měsíčního hlášení bude upravena nová evidence zaměstnavatelů, kterou povede Česká správa sociálního zabezpečení. Zde budou povinně vedeni všichni zaměstnavatelé. Nebudou se již přihlašovat do registru zaměstnavatelů podle zákona o nemocenském pojištění. 

V praxi bude tato evidence vedena společně s registrem pojištěnců a evidencí zaměstnavatelů podle zákona o nemocenském pojištění. Budou existovat dvě databáze, a to databáze zaměstnavatelů a databáze zaměstnanců. Údaje v nich vedené budou využity jak pro účely nemocenského pojištění, tak pro účely nově zřizovaného JMHZ.

Přečtěte si také:

Jednotné měsíční hlášení dopadne na všechny zaměstnavatele. Bez výjimky

Nábor nových zaměstnanců se zkomplikuje

Součástí zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů jsou však i změny v oblasti přijímání nových pracovníků, které zaměstnavatelům nábor zkomplikují. Zatímco v současnosti mají zaměstnavatelé na nahlášení zaměstnance České správě sociálního zabezpečení 8 dnů ode dne jeho nástupu do zaměstnání, nově bude nutné pracovníky přihlásit do evidence nejpozději před okamžikem jejich nástupu k výkonu práce. Původně přitom zákon počítal s tím, že kratší lhůta bude platit jen pro zahraniční zaměstnance, pozměňovací návrh však přišel se zkrácením termínu pro všechny pracovníky.

Zaměstnavatelé si budou moct vybrat ze dvou možností, jak přihlásit zaměstnance do evidence zaměstnanců. A to buď jedním úkonem před okamžikem nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce (plné přihlášení do evidence zaměstnanců), nebo ve dvou na sebe navazujících úkonech, kdy alespoň první úkon musí učinit před okamžikem nástupu zaměstnance k výkonu práce (částečné přihlášení do evidence zaměstnanců s následným dohlášením). 

Částečné přihlášení nicméně nepůjde využít u zahraničních zaměstnanců, u kterých bude muset zaměstnavatel oznámit ještě před jejich nástupem k výkonu práce plný rozsah údajů potřebných pro jejich přihlášení do evidence zaměstnanců.

Jak u plného, tak i u částečného přihlášení bude platit, že zaměstnavatel bude muset v případě, že pracovník nakonec nenastoupí, do 8 dnů ode dne předpokládaného nástupu učinit storno. Pokud to zaměstnavatel v termínu neudělá, bude moct dostat pokutu až 20 tisíc korun. Stejně vysokou sankci půjde dostat i tehdy, pokud do 8 dnů od nástupu zaměstnance do práce nedoplníte částečné přihlášení na plné.

Přečtěte si také:

Nábor nových zaměstnanců se zkomplikuje, Jurečkův návrh podpořila i opozice

Srážková daň se zruší, povinné přiznání ale nebude

V Senátu se bude schvalovat i doprovodná novela k JMHZ. Původně návrh počítal se zrušení srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti a jejím nahrazením daní zálohovou. To by však znamenalo, že by řada zaměstnanců musela podávat daňové přiznání. Týkalo by se to poplatníků, kteří v průběhu roku měli drobné příjmy dle § 6 zákona o daních z příjmů, tedy drobné přivýdělky nebo drobné odměny členům orgánům právnických osob (například SVJ, spolků apod.), a kromě toho měli pouze příjem ze závislé činnosti u jednoho zaměstnavatele. 

Ministerstvo financí, které návrh připravilo, však nakonec ustoupilo a připravilo pozměňovací návrh. Ten sice ponechal plánované zrušení srážkové daně, zároveň však stanovil, že pracovníci s doplňkovými příjmy nebudou muset podávat daňová přiznání. 

Přečtěte si také:

Srážková daň se zruší, podání přiznání ale zůstane dobrovolné

Auditu se nově vyhne řada firem

Poslanci schválili na konci června novelu zákona o účetnictví, která od roku 2026 mění podmínky pro povinný audit firem. Aktuálně platí, že řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu, a střední účetní jednotky. Malé účetní jednotky mají povinný audit, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

1. aktiva celkem 40 000 000 Kč,
2. roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Povinný audit se týká i ostatních malých účetních jednotek, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené výše.

Jestliže účetní jednotka 2× po sobě k rozvahovému dni překročí (či přestane překračovat) 2 a více stanovených limitů, posouvá se do vyšší (nižší) kategorie.

Povinnost zajistit audit se nově nebude vztahovat na účetní jednotky spadající do kategorie malých účetních jednotek. Povinnost auditu tak zůstane jen pro jednotky z kategorie velkých a středních účetních jednotek. Podle odhadů se tak až 10 tisíc firem, které nyní auditem musí projít, nově kontrole vyhne.

Přečtěte si také:

Tisíce menších firem se od roku 2026 vyhnou povinnému auditu

Povinné příspěvky zaměstnavatelů na spoření na stáří

Senát bude rovněž jednat o návrhu zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří. Norma má zaměstnancům z třetí rizikové skupiny prací kompenzovat, že je vládní koalice vyřadila z nároku na dřívější odchod do důchodu. Ten nakonec získali jen zaměstnanci vykonávající rizikovou práci zařazenou do čtvrté kategorie (například svářeči nebo laboranti ve specifických biologických laboratořích). Původně se měl důchodový věk snížit i některým pracovníkům z třetí kategorie rizikovosti, nakonec se však vláda rozhodla, že je pouze zvýhodní v rámci produktů III. penzijního pilíře.

Výše příspěvku se bude odvíjet od vyměřovacího základu, jehož zaměstnanec v daném měsíci dosáhl, a od počtu směn rizikové práce, které v daném měsíci odpracoval.

Přečtěte si také:

Část zaměstnavatelů bude muset zaměstnancům povinně přispívat na „penzijko“