Zaměstnance při insolvenci zaměstnavatele chrání zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. S ohledem na současnou hospodářskou situaci mají zaměstnanci díky novele tohoto zákona z 20. července 2009 lepší možnosti při uplatnění svých nároků, a to včetně odstupného. Nově si totiž mohou vybrat, za které měsíce z tzv. rozhodného období své mzdové nároky uplatní.
Rozhodné období je o jeden měsíc delší
Zaměstnanec se sjednaným pracovním poměrem nebo dohodou o pracovní činnosti, kterému nebyla v rozhodném období vyplacena mzda nebo odstupné, žádá o jejich výplatu na kterémkoliv úřadě práce. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh. Ale také 3 kalendářní měsíce přecházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci. Rozhodné období se tedy o jeden měsíc prodloužilo, aktuálně trvá sedm měsíců. Původně bylo jen šestiměsíční. Čtěte více: U zpožděné výplaty má zaměstnanec nárok na úrok z prodlení
Jak zjistím, kterých zaměstnavatelů se platební neschopnost týká?
Ne každého zaměstnavatele, který nevyplatil zaměstnancům mzdu, se zákon o platební neschopnosti týká. Zákon hovoří o zaměstnavateli, který neuspokojil splatné mzdové nároky svých zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy na něj bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo po dni, kdy byl na něho podán insolvenční návrh u příslušného soudu v České republice, případně u nadnárodního zaměstnavatele také dnem, kdy byl prohlášen za platebně neschopného u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie. Tato formulace jistě nebude pro běžného zaměstnance srozumitelná. Jestliže mu tedy zaměstnavatel nevyplatil výplatu, případně odstupné, je nejschůdnějším řešením hlídat, zda se náhodou jeho zaměstnavatel neobjeví v databázi zaměstnavatelů v insolvenci. Hledání v databázi přitom není vůbec složité. Umožňuje vyhledávat podle názvu zaměstnavatele, identifikačního čísla, nebo si jednoduše zobrazit všechny zaměstnavatele v insolvenci v daném okrese. Informace, včetně lhůty do které lze mzdové nároky uplatnit, jsou rovněž k dispozici na úředních deskách úřadů práce. Čtěte více: Nemusíte chodit k soudu, můžete se obrátit na rozhodce
V jaké lhůtě lze dlužnou mzdu žádat?
Také lhůta pro podání žádosti se prodloužila. Žádat lze nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů po dni, ve kterém úřad práce zveřejnil informace soudu o zaměstnavateli v platební neschopnosti. Žádá se písemně, a to tiskopisem Žádost o uspokojení mzdových nároků a Doložení mzdových nároků zaměstnance.
Jakmile o dlužnou výplatu požádá některý ze zaměstnanců stejného zaměstnavatele, úřad práce jej vyzve k předložení seznamu dlužných nároků všech svých zaměstnanců. Nic není ztraceno, ani v případě, že zaměstnavatel s úřadem práce nespolupracuje. Zaměstnanec potom sám předloží doklady o výši mzdových nároků a jejich dluh prokáže například prohlášením mzdové účetní. Čtěte více: Jste v úpadku? Teď máte větší šanci firmu zachránit
Jak řešíte svoje nedobytné pohledávky?
Kolik mi stát za zaměstnavatele zaplatí?
Zaměstnanec dostane mzdu nejvýše za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Důležité je, že pokud má více nevyplacených měsíců, sám si vybere, za které měsíce z rozhodného období bude požadovat mzdu. V případě odstupného se nejedná o samostatný mzdový nárok, ale zahrnuje do měsíce (společně se mzdou), ve kterém zaměstnanec u zaměstnavatele naposledy pracoval.
Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci, včetně doplatku, nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobku rozhodné částky,
sděluje Alice Kalousková, vedoucí kontrolně-právního oddělení Úřadu práce v Karlových Varech. Dodává, že rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v den podání insolvenčního návrhu. Čtěte více: Insolvenční řízení: Naděje pro věřitele?
Za období od 1. 5.2009 do 30. 4.2010 jde o částku 23 542 Kč, kterou vyhlásilo MPSV svým Sdělením č. 80/2009 Sb., a jeden a půl násobek činí 35 313 Kč. Maximální možnou mzdou za tři měsíce je 105 939 Kč. Uvedené částky jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody podle zvláštních právních předpisů, které před uspokojením mzdových nároků provede úřad práce,
vysvětluje Alice Kalousková.
Zaměstnavatel stále neplatí?
Jak řekla business serveru Podnikatel.cz Bohumila Langhammerová z oddělení insolvence Úřadu práce hl. města Prahy, jestliže byly alespoň částečně uspokojeny uplatněné mzdové nároky, může úřad práce uspokojit další mzdové nároky zaměstnance vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí 12 měsíců ode dne vydání příkazu k úhradě mzdových nároků. Toto ustanovení se týká zaměstnanců, kteří stále pracují u stejného zaměstnavatele, pokud ještě zaměstnavatel existuje, a opět se dostal do platební neschopnosti a byl na něj po roce znovu podán insolvenční návrh. Na základě tohoto návrhu si zaměstnanec podá žádost o uspokojení mzdových nároků proto, že zaměstnavatel opět neplatí. Ovšem je zde nové rozhodné období, protože to se odvíjí od podání insolvenčního návrhu. Je to měsíc podání insolvenčního návrhu, tři měsíce před tímto měsícem a tři po tomto měsíci, například: insolvenční návrh bude podán v říjnu, rozhodné období tedy je červenec až leden následující rok,
upřesnila Langhammerová.
ČLÁNKY DO MAILU