Od 1. března 2021 měl být zaveden mimořádný příspěvek při nařízené karanténě. Dlouho avizovaný způsob motivace zaměstnanců k nařízení karantény je v ohrožení. Snaha byla, ale ministerstvo nezvolilo nejvhodnější způsob k jeho prosazení. Z aktuálně připravovaných covidových opatření se podařilo zatím prosadit pouze zcela nový (v pořadí již třetí) zákon o kompenzačním bonusu ve výši až 1000 Kč denně pro podnikatele s alespoň 50% výpadkem příjmů a prodloužení Cíleného programu pro zaměstnavatele Antivirus do konce měsíce dubna. Poté bude nahrazen dlouhodobě slibovaným kurzarbeitem.
Podrobněji k aktuálním změnám:
Mimořádný příspěvek pro zaměstnance
Zákon o mimořádném příspěvku při karanténě plánovaný od března byl schvalován ve stavu legislativní nouze. Zaměstnavatel by si vyplacenou (limitovanou) částku příspěvku odečetl od odvodu sociálního pojištění. Příspěvek měl zlepšit finanční situaci zaměstnanců, kterým by byla nařízena karanténa, přičemž pokles příjmů těchto osob vede zřejmě i k nízké ochotě pozitivně testovaných osob označovat další potenciálně rizikové kontakty. Podrobněji v článku: Vylepšená „izolačka“ pro zaměstnance již od měsíce března
Na zavedení příspěvku měli bezesporu zájem poslanci i senátoři. Schválení samotného zákona by nebyl problém. Ani navýšení počtu dnů poskytování příspěvku (dle pozměňovacího návrhu Senátu) z 10 na 14 dnů. Česká republika se totiž (stejně jako další země) z důvodu šíření jiných mutací, které mají odlišný průběh nákazy a lidé mohou být déle infekční, vrátila zpět ke 14 dnům izolace a karantény.
Tři problematické „přílepky“
Avšak k návrhu zákona o mimořádném příspěvku byly bez výraznějšího povšimnutí veřejnosti přidány a Poslaneckou sněmovnou schváleny tři přílepky přímo nesouvisející s nouzovým stavem.
Především šlo o znovuzavedení povinnosti zaměstnavatelů oznamovat volná pracovní místa na úřad práce (stejně jako tomu bylo do roku 2011). Úřady práce by získaly aktuální přehled o volných místech k jejich efektivnějšímu zprostředkovávání. A to s ohledem na vývoj pracovního trhu. Je to také klíčové pro tzv. rekvalifikace. My v tuto chvíli na ministerstvu práce a sociálních věcí pracujeme na zvýšení objemu potřebných rekvalifikací ze zhruba 10 tisíc rekvalifikací ročně na 100 tisíc. Bez adekvátních dat, jaké jsou potřeby trhu práce, nebudeme schopni rekvalifikace vhodně zacílit,
obhajovala nutnost změny při projednávání Senátem ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
O úmyslu zavedení ohlašovací povinnosti informoval server Podnikatel.cz článkem: Od 1. března mají zaměstnavatelé hlásit volná pracovní místa úřadům práce. Čtenáři v diskuzi k článku upozorňovali, že nejde jen o samotné hlášení volných míst, ale rovněž o následné jednání s doporučenými uchazeči o zaměstnání, kteří nejsou vždy vhodnými kandidáty a často o práci zájem ani nemají, požadují pouze „razítko“.
Druhý pozměňovací návrh se týkal jednotného informačního systému práce a sociálních věcí. K 1. lednu roku 2022 má dojít k rozšíření o registry pojištěnců a zaměstnavatelů. Tato změna se však podle MPSV ukázala jako nesystémová a technicky komplikovaná. Preferují zachování stávající úpravy.
Poslední pozměňovací návrh snad ani nemohl být myšlen vážně. Měla být zavedena povinnost zaměstnavatelů hlásit nástupy zaměstnanců na dohody o provedení práce nebo dohody o provedení činnosti nezakládající účast na nemocenském pojištění (s odměnou do 10 000 Kč a 3 499 Kč měsíčně). Hlavním cílem návrhu mělo být zefektivnění kontrol nelegálního zaměstnávání a ochrana zaměstnanců před zaměstnavateli, kteří obcházejí předpisy. Ministerstvo údajně potřebuje znát počty tzv. nepojištěných dohodářů. Díky této evidenci by rovněž bylo možné lépe cílit podporu, například právě v aktuální koronavirové situaci. Ačkoli cílem návrhu skutečně mohla být snaha o adekvátní pomoc zaměstnancům, kteří kvůli opatřením přicházejí o práci, zaměstnavatelům by změna přinesla další administrativu. Dohody jsou oblíbené především pro jejich jednoduchost. Často jsou uzavírány krátkodobě, třeba na jediný den.
„Nemocenská“ 100 % a zpětně od 1. března
Minulý týden Senát návrh zákona projednal a vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Mimo prodloužení poskytování mimořádného příspěvku z 10 na 14 dnů požadoval vypuštění problematických „přílepků“. Ještě ve čtvrtek ministryně práce a sociálních věcí na svém twitterovém účtu optimisticky prohlašovala: Izolačku vrátil Senát zpátky do Sněmovny. Ale i na tuto variantu jsme připraveni. Zítra bude mimořádná schůze Sněmovny a dotáhneme to. Za zodpovědné chování nesmí být lidé trestáni výpadkem příjmů.
Nedotáhli to. Ke schválení scházel jediný hlas. Nicméně je tu nový návrh zákona. Vláda včera schválila pro zaměstnance v karanténě a izolaci náhradu mzdy nikoli 60 %, ale 100 % průměrného redukovaného výdělku. Změna má platit v měsících březen a duben 2021. Tuto zvýšenou částku (celou náhradu mzdy) by si zaměstnavatel odečetl od odvodu sociálního pojistného do 3 měsíců od skončení karantény. V tomto smyslu by byl upraven i formulář „Přehled o výši pojistného“, kde zaměstnavatel uvede údaj o počtu zaměstnanců, za které tento odečet uplatňuje, a úhrn odečtené náhrady příjmu. Nárok se nemá týkat zaměstnanců v období do 5 dnů ode dne návratu ze zahraničí, s výjimkou pracovních nebo služebních cest.
Návrh zákona bude dnes projednán Poslaneckou sněmovnou.
