Hlavní navigace

Řádné doručení výpovědi zaměstnancům? Téměř nereálné

Dagmar Kučerová

Zákoník práce stanovil pro doručování důležitých písemností přísná pravidla. V některých případech je dodržet nelze. Jde vůbec výpověď řádně doručit?

Doba čtení: 5 minut

Nejeden zaměstnavatel řešil v praxi situaci, kdy je třeba doručit výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru.

Zvláště do zahraničí, kdy běžnou dodejku pro doručení použít nelze. Typickým příkladem je zahraniční zaměstnanec, který bezdůvodně přestane docházet do práce, na telefon nereaguje a zaměstnavatel netuší, kde se vyskytuje. Poslední známou adresou je jeho bydliště v zahraničí, v lepším případě ubytovna v České republice. Nezbývá než přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru.

Zaměstnavatel se pokouší doručovat prostřednictvím pošty. Bohužel nemá žádnou zprávu, zda bylo, či nebylo řádně doručeno. Skončil v takovém případě pracovní poměr? K situaci se vyjádřili právníci, kteří zároveň upozornili, že doručování v režimu zákoníku práce je problematické nejen ve vztahu k zahraničí, ale bohužel i v rámci České republiky.

Čtěte také: Má nárok na volno na pohřeb i zaměstnanec pracující v noci?

Ideálně osobně. Doručení mailem je nereálné

Písemnosti týkající se ukončení pracovního poměru musí být zaměstnanci doručeny do vlastních rukou. Za doručení do vlastních rukou se za splnění podmínek stanovených zákoníkem práce může považovat osobní nebo elektronické doručení, případně zaslání poštou. Pokud ke splnění zákonných podmínek doručování nedojde, nemá zasílaný dokument právní účinky. Například v případě doručování okamžitého zrušení pracovního poměru by nemohlo dojít k ukončení zaměstnání, vysvětlují za KPMG Legal advokátní kancelář právníci Barbora Cvinerová a Václav Bělohoubek.

Preferováno by mělo být doručování osobní. Ať už na pracovišti, v bydlišti zaměstnance, či na jakémkoli jiném místě. Doporučují nejprve se pokusit zaměstnance zastihnout na ubytovně, případně na jakémkoli jiném místě, kde se zaměstnanec zdržuje, a doručit mu zásilku osobně. K vyhledání zaměstnance a předání zásilky je možné využít i zplnomocněného zástupce. Jestliže je však zaměstnanec nekontaktní a osobní předání není možné, má zaměstnavatel poměrně svázané ruce.

Zákoník práce sice umožňuje za určitých okolností doručovat zaměstnanci i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, tj. e-mailem nebo datovou zprávou, je však třeba splnit několik velmi přísných podmínek. Doručovat zaměstnanci elektronicky totiž lze jen tehdy, kdy s tímto způsobem doručování zaměstnanec vyslovil písemný souhlas a osobně zaměstnavateli poskytl adresu pro doručování. Doručovaná písemnost pak musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem zaměstnavatele a její doručení je účinné pouze v případě, že ho zaměstnanec do 3 dnů od odeslání zprávy potvrdí zprávou podepsanou svým vlastním uznávaným elektronickým podpisem. I kdyby zaměstnanec měl zřízen uznávaný elektronický podpis, nedá se očekávat, že bude ochoten potvrdit přijetí písemnosti jednostranně ukončující jeho pracovní poměr. Za daného stavu legislativy je doručování elektronickou cestou v podstatě nerealizovatelné, upozorňují oslovení právníci.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Server Podnikatel.cz rovněž informuje o připravovaném návrhu novely zákoníku práce. Více v článku: Připravované změny zákoníku práce a příplatky za přesčas

Poslední a nejproblematičtější možností je doručení poštou

Doručování písemností zaměstnanci zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb je nejsložitější. Proto jej také zákon označuje za poslední, zbytkovou, možnost, když se nepodaří zaměstnanci doručit písemnost jiným preferovaným způsobem. Na doručování pracovněprávních písemností poštou jsou totiž zákoníkem práce kladeny poměrně přísné požadavky. Zaměstnanec musí být například doručovatelem poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti, o čemž musí být proveden písemný záznam, podobné poučení musí obsahovat i výzva k vyzvednutí zásilky po neúspěšném doručování, dodržena musí být i specifická úložní doba zásilky. Jednoduše řečeno, pokud zaměstnanec písemnost doručovanou Českou poštou osobně nepřevezme a nepotvrdí její převzetí vlastnoručním podpisem na dodejce, zpravidla nedojde k jejímu platnému doručení. Dosáhnout všech podmínek pro možnost konstatování fikce doručení, tj. stavu, kdy je nevyzvednutá zásilka považována za převzatou, je prakticky nemožné.

Další oslovený právník, Martin králFabian & Partners, advokátní kanceláře, doporučuje využití doručení do zahraničí s dodejkou (Avis de réception) a dodáním do vlastních rukou adresáta (Á remettre en main propre), které ve svých službách nabízí Česká pošta. Pro tento způsob doručení je pak vhodné využít speciální obálku obsahující poučení o důsledcích nepřevzetí zásilky. Obdobně pak případná výzva k vyzvednutí by měla obsahovat poučení o tom, že po uplynutí lhůty 10 pracovních dnů může nastat fikce doručení (viz POŠTOVNÍ PODMÍNKY České pošty, s.p. ZÁKLADNÍ POŠTOVNÍ SLUŽBY – Článek 127 Dodání v zahraničí 1. Zahraniční provozovatel dodá poštovní zásilku způsobem stanoveným národními předpisy. 2. Jestliže byla v případě doplňkové služby podle článku 124 poštovní zásilka dodána, dodejku s údaji o dodání poštovní zásilky podnik bez průtahů předá odesílateli.), vysvětluje Martin Král. Současně však připouští, že ani touto cestou se nejspíš nepodaří naplnit zcela literu zákona, neboť na dodání písemnosti zaměstnanci podle § 336 zákoníku práce jsou tímto zákonem kladeny vysoké požadavky. Vzhledem k tomu, že tato oblast není doposud dostatečně vyložena ani judikaturou Nejvyššího soudu ČR, lze se pouze domnívat, že zaměstnavatel, který učinil objektivně vše, co bylo v jeho silách, tudíž že využil služby licencovaného poskytovatele poštovních služeb, zvolil takový smluvní vztah s tímto poskytovatelem, který nejlépe odpovídá požadavkům zákoníku práce a bude schopen toto dokázat, bude mít silnou výchozí pozici v případném soudním sporu s vypovězeným.

Další, avšak již finančně náročnější variantou jsou služby soukromých kurýrních služeb, které budou předmětné písemnosti doručovat jako zástupce zaměstnavatele. Takovéto dodání pak bude opět upraveno podle § 334 zákoníku práce, přičemž tím tak odpadnou striktní podmínky požadované dle § 336 zákoníku práce upravující doručování prostřednictvím licencovaného provozovatele poštovních služeb. Kurýr pak má možnost v případě odmítnutí převzetí zásilky pořídit o tom záznam a výpověď by se v souladu s § 334 zákoníku práce považovala za doručenou, nevyřeší ovšem problém osoby nekontaktovatelné. Písemnost pak bude doručena převzetím zaměstnancem, odmítnutím převzetí s poučením a záznamem, nebo marným uplynutím 10 denní lhůty (počítané v pracovních dnech) od avíza o možném vyzvednutí a poučení o důsledcích jejího nepřevzetí. Pro případ, kdy však není možné doručení prokázat, neboť v dané zahraniční zemi neexistuje služba (dodejka), český zákoník práce odpověď nedává, uzavírá Martin Král z Fabian & Partners.

Právníci z KPMG dodávají, že pravidla pro doručování pracovněprávních písemností by se mohla v brzké době zjednodušit. Vláda aktuálně projednává novelu zákoníku práce, která ovšem řeší jen některé z uvedených problematických aspektů. I po jejím případném schválení tak doručování pracovněprávních písemností zůstane velmi komplikované.