Obecně platí, že zaměstnanec má právo požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daní. Avšak pouze takový zaměstnanec, který nemá povinnost podat daňové přiznání. Pokud má souběžné příjmy od více zaměstnavatelů nebo mimo příjmy ze závislé činnosti jiné zdanitelné příjmy, roční zúčtování u zaměstnavatele provést nelze.
Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění
Pro zaměstnance je obecně velmi výhodné včas požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Zaměstnanec sám nemusí nic zpracovávat a za správný výpočet nese zodpovědnost zaměstnavatel.
Zaměstnanec je zodpovědný pouze za dluhy, které sám zavinil, např. včasným neoznámením změn, které mají vliv na uplatnění slevy či daňového zvýhodnění, eventuálně nepravdivým čestným prohlášením (kupříkladu společně hospodařící domácnost nebo příjmy manžela do limitu 68 000 Kč).
Nespornou výhodou ročního zúčtování je, že je vždy ve prospěch zaměstnance, nedoplatek v podstatě nemůže vyjít (na rozdíl od daňového přiznání). Například u daňového bonusu, pokud poplatník (zaměstnanec) v příslušném zdaňovacím období nedosáhl zdanitelných příjmů alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy, nárok na vyplacené měsíční bonusy neztrácí (v podaném daňovém přiznání by je musel vrátit).
Velmi výhodné je roční zúčtování v situacích, kdy zaměstnanec neměl zdanitelné příjmy po celé zdaňovací období (rodičovská dovolená, evidence u úřadu práce, dlouhodobá dočasná pracovní neschopnost atd.). Zde se díky nevyužití slev v těchto měsících může těšit na příjemný přeplatek daňové zálohy, eventuálně doplatek daňového bonusu.
Kdy se roční zúčtování nevyužije
Roční zúčtování daní se nikdy nevyužije pro opravu chyb na zálohách či daňových bonusech vzniklých v průběhu běžného roku. Chyby musí zaměstnavatel nejprve v souladu se zákonem opravit (zúčtovat nedoplatky) a až poté provést roční zúčtování. Postup oprav v průběhu roku uvádí § 38i zákona o daních z příjmů.
O roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění může svého zaměstnavatele požádat poplatník, který není povinen podat daňové přiznání a nebude je podávat ani dobrovolně, a současně pobíral mzdu ve zdaňovacím období roku 2023 pouze od jednoho plátce daně nebo od více plátců daně postupně (včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených těmito plátci dodatečně v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost) a u všech těchto plátců daně učinil prohlášení k dani. Dále nesmí mít poplatník jiné příjmy podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů v roce 2023 vyšší než 20 000 Kč (dříve 6000 Kč). Podrobněji § 38g zákona o daních z příjmů.
O roční zúčtování žádá zaměstnanec posledního ze svých plátců (zaměstnavatelů). Pro žádost za rok 2023 slouží tiskopis (MFin 25 5457/B vzor č. 3) rozšířený o slevu za zastavenou exekuci. Tiskopis je členěn na nezdanitelné části a slevy na dani. Toto členění koresponduje s tiskopisem MFin 25 5460/1 Výpočet daně a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2023 vzor č. 28
Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2023 vzor č. 3 je určena pro poplatníky, kteří žádají plátce daně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2023 a nárokují si slevu za zastavenou exekuci. Starší vzory tiskopisu lze použít za předpokladu, že poplatníci nebudou uplatňovat slevu za zastavenou exekuci a v případě použití vzoru č. 1 nebudou uplatňovat ani úroky z úvěru na financování bytových potřeb.
Jakým způsobem žádat o roční zúčtování?
Poplatník má učiněno (podepsáno) prohlášení k dani a požádá o roční zúčtování vyplněním příslušného formuláře a vlastnoručním podpisem (listinná podoba). Je však možné využít i elektronickou podobu či jejich kombinaci. Prohlášení či žádost o roční zúčtování je třeba doložit patřičnými dokumenty (nárok na slevy či nezdanitelné části základu daně).
Předepsané doklady definované § 38l zákona o daních z příjmů k prokázání nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění se předkládají doklady zpravidla v originálech a plátce daně na základě nich ověří splnění nároku. Ověření předkládaných dokladů je seznatelné i z tiskopisu prohlášení poplatníka (doloženo pro měsíční slevy), který je pro účely plnění povinností vyplývajících z § 38k zákona o daních z příjmů vydáván. V praxi je běžné, že plátci daně z poplatníkem předložených originálů pořídí fotokopie, jež následně uchovávají jako důkazní prostředek. Tyto doklady mohou obsahovat osobní údaje v rozsahu převyšujícím nezbytný rámec požadovaný zákonem o daních z příjmů, proto finanční správa při pořizování fotokopií doporučuje údaje nerozhodné pro daňové posouzení zakrýt nebo si vyžádat souhlas subjektu se zpracováním jeho osobních údajů. Doklady lze plátci daně předkládat i v elektronické podobě (opatřené např. digitálním podpisem).
Důležité termíny pro zaměstnance a zaměstnavatele
Zaměstnanec o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023 žádá nejpozději do 15. 2. 2024. Ve stejné lhůtě předloží předepsané doklady pro uplatnění nezdanitelných částí základu daně a slev na dani uplatněných ročně či dodatečně, dále potvrzení od předchozích zaměstnavatelů, eventuálně dodatečně učiní prohlášení k dani.
Zaměstnavatel v souvislosti se zúčtováním především:
- na žádost zaměstnance vydá do 10 dnů od podání žádosti potvrzení o zdanitelných příjmech (kopii si uschová). Lze vydat i elektronické potvrzení s elektronickým podpisem nebo na základě vnitřního zabezpečení zaměstnavatele,
- shromáždí žádosti o roční zúčtování zaměstnanců včetně podkladů (potvrzení, průkazy atd.) do 15. 2. 2024,
- provede nejpozději do 31. 3. 2024 výpočet daně a daňového zvýhodnění za rok 2023 a o případný přeplatek na dani nebo doplatek daňového bonusu sníží nejbližší odvod záloh (může jej snižovat postupně i v dalších měsících, nejdéle do 31. 12. 2024),
- podá z titulu plátce daně daňová tvrzení, a to elektronicky do 20. 3. 2024 vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (růžové), v papírové podobě jen výjimečně do 29. 2. 2024, dále do 2. 4. 2024 vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou (žluté) v elektronické formě.
Aktuální výše slev na dani, daňového zvýhodnění a nezdanitelných částí základu daně:
Výpočet daně za rok 2023
Zaměstnavatel od základu daně (hrubá mzda) odečte nezdanitelné části (bezúplatná plnění, úroky, penzijní připojištění a penzijní spoření, životní pojištění, příspěvky na odbory, úhrady za zkoušky ověřující další vzdělávání). Pro zúčtování příjmů se využije klouzavá progresivní sazba daně. Ta u příjmů za rok 2023 činí do částky 1 935 552 Kč 15 % a nad tuto částku 23 %. Roční základ (po zohlednění nezdanitelných částí) se zaokrouhlí na 100 Kč dolů.
Vypočtená daň se sníží o slevy na dani a tím se získá daň po slevě. Od této daně zaměstnavatel odečte případné daňové zvýhodnění (formou slevy na dani až do výše daňové povinnosti nebo daňového bonusu). Roční bonus lze uplatnit, jestliže příjmy poplatníka dosáhnou alespoň částky šestinásobku aktuální minimální mzdy.
Vyčíslená daň se porovná s úhrnem sražených záloh na daň po slevě, daňový bonus se porovná s již vyplacenými měsíčními daňovými bonusy. Přeplatek se vyplatí, pokud je vyšší než 50 Kč, a to nejpozději při zúčtování mzdy za březen (tj. mzdy fyzicky vyplacené zaměstnanci v měsíci dubnu). Případný nedoplatek na dani se zaměstnanci nesráží.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí
