Novela zákoníku práce účinná od 1. října 2023 přinesla do oblasti dohod konaných mimo pracovní poměr významné změny. Nejedná se o slibovanou velkou novelu zákoníku práce, tu teprve ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje.
Jde pouze o implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.
Práva zaměstnanců konajících práci na dohody mimo pracovní poměr
Směrnice členským státům EU uložila zapracovat povinnosti zaměstnavatelů uvedené v příslušných článcích do vnitrostátních předpisů. Účelem směrnice bylo vytvořit legislativní úpravy ke zlepšení pracovních podmínek tím, že podpoří transparentnější a předvídatelnější zaměstnání a zajistí přizpůsobivost trhu práce. Směrnice stanovila minimální práva, která se uplatňují na všechny pracovníky v Unii, kteří uzavřeli pracovní smlouvu nebo jsou v jakémkoli pracovněprávním vztahu. Mezi takový pracovněprávní vztah patří samozřejmě i dohody konané mimo pracovní poměr. A to bylo důvodem k aktuálnímu rozšíření práv tzv. dohodářů.
Zaměstnavatel nadále v souladu s § 74 zákoníku práce zajišťuje plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Práce konaná na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr by měla být výjimečná. Do konce roku 2006 šlo sjednat dohody pouze na časově ohraničený úkol. Až úprava zákoníku práce platná od 1. ledna 2007 umožnila uzavírání dohod na jakékoliv opakující se práce a tím i jejich rozšíření do současné podoby. Jeho aktuální novela s účinností od 1. října 2023 využívání dohod opět omezila, jelikož ztratily výhodu jednoduchého a flexibilního pracovněprávního vztahu.
Nové administrativní povinnosti zaměstnavatele
Dohody konané mimo pracovní poměr musí být samozřejmě sjednány v písemné podobě. Musí obsahovat:
- předpokládaný rozsah pracovní doby,
- dobu, na kterou je dohoda uzavřena,
- sjednané práce, které budou vykonávány, a
- sjednanou odměnu a podmínky pro její poskytování (lze i v samostatné dohodě se zaměstnancem).
Od 1. října 2023 platí pro zaměstnavatele nová informační povinnost. Ve lhůtě do 7 dnů po zahájení výkonu práce musí zaměstnance informovat o obsahu dohody konané mimo pracovní poměr. Jde o okruh informací uvedený v § 77a zákoníku práce. Vhledem k množství uváděných informací je vhodnější neuvádět je přímo v dohodě, ale v samostatném informativním dokumentu. Obdobnou povinnost má zaměstnavatel před vysláním zaměstnance k výkonu práce na území jiného státu podle § 77b zákoníku práce. To by se ale muselo jednat o dlouhodobé vyslání přesahující 4 kalendářní týdny po sobě jdoucí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo pro zaměstnavatele vzor takového dokumentu. Jde o doporučený, nikoli povinný vzor. Zaměstnavatel si tento dokument připraví podle vlastních podmínek a prokazatelně s ním zaměstnance seznámí. V případě, že tak neučiní, vystavuje se sankci od inspektorátu práce (pokuta až 200 000 Kč).
Jak využíváte dohody konané mimo pracovní poměr po novele zákoníku práce?
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí
