Předložený návrh počítal se snížením minimální doby důchodového pojištění potřebné pro přiznání starobního důchodu.
Cílem bylo umožnit získání nároku i těm, kteří dosáhnou důchodového věku, ale kvůli výpadkům v kariéře, péči o blízké nebo nepravidelným příjmům nedosáhnou na současných 35 let pojištění.
Podle předkladatelů, tedy poslanců KDU-ČSL v čele s Marianem Jurečkou, by změna pomohla zejména lidem s dlouhodobě nízkými příjmy, některým osobám samostatně výdělečně činným nebo těm, kteří část života pracovali mimo oficiální pracovní poměr.
Proč změna neprošla
Vláda návrh odmítla s odkazem na finanční dopady a potřebu zachovat dlouhodobou stabilitu důchodového systému. Zkrácení potřebné doby pojištění by podle ní znamenalo vyšší výdaje státního rozpočtu a další tlak na už tak napjatý penzijní systém.
Výsledkem je, že minimální hranice 35 let důchodového pojištění zůstane zachována.
Co to znamená pro budoucí důchodce
Každý, kdo chce získat řádný starobní důchod, musí i nadále splnit podmínku minimální doby pojištění. Pokud ji nesplní, nárok na důchod nevznikne. Možností může být doplacení chybějících let prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění.
Pro lidi blížící se důchodovému věku je proto zásadní ověřit si, kolik let pojištění mají skutečně evidováno. I několik chybějících let může rozhodnout o tom, zda na penzi dosáhnou.
Podcast Teorie bulharské konstanty ŽIVĚ, pojďte se s námi potkat v Klubovně
Vstupenky jsou k dostání na webu GoOut. Těším se na vás.