Zaměstnavatel je povinen v souladu s ustanovením § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce přidělovat zaměstnancům práci a platit jim za tuto práci mzdu (plat).
Jestliže zaměstnavatel tuto povinnost nemůže z důvodu na své straně splnit, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele. Druh překážky musí být vždy přesně specifikován. Aktuálně se může jednat o uzavření či omezení provozu v důsledku krizových usnesení Vlády ČR a mimořádných opatření orgánů ochrany veřejného zdraví, prostoj (např. nedostatek vstupů) nebo dočasné omezení odbytu (poptávky).
Částečná nezaměstnanost a snížení náhrady mzdy
V případě částečné nezaměstnanosti dle § 209 odst. 1 zákoníku práce se na rozdíl uzavření provozovny v důsledku pandemických opatření nebo prostoje jedná o situaci, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.
Zaměstnancům za dobu částečné nezaměstnanosti náleží náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Tuto náhradu je možné na základě dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací (kolektivní smlouva) snížit až na 60 % průměrného výdělku. Jestliže u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí, je oprávněn vydat interní předpis. To však nelze učinit se zpětnou účinností. Interní předpis bude pro zaměstnance závazným až okamžikem seznámení se s ním. Více v článku: Částečná nezaměstnanost má háček. Nebude pro všechny
Náhrada mzdy náleží samozřejmě pouze za dobu, kdy zaměstnavatel práci svým zaměstnancům nepřiděluje. V případě, že zaměstnanec částečně pracuje, například pouze určené dny v týdnu, obdrží za svou práci standardní mzdu.
Částečná nezaměstnanost a kompenzace státu
V rámci zmírnění negativních dopadů pandemických opaření spustilo ministerstvo práce a sociálních věcí speciální Program podpory zaměstnanosti Antivirus (prozatím pro měsíce březen a duben 2020). Týká se podniků, které byly díky mimořádným opatřením nuceny uzavřít provoz, ale i těch, kterým se výrazně snížily tržby a bez pomoci vlády by díky snížení odbytu produkce byly nuceny propouštět zaměstnance. Zaměstnavatel po dobu těchto překážek vyplácí 60–100 % náhrady mzdy a kompenzace státu činí 60 % vyplacené náhrady mzdy, včetně odvodů zaměstnavatele. Maximální měsíční výše příspěvku na jednoho zaměstnance v tomto případě činí 29 000 Kč. Podrobněji v článku: Vláda schválila program Antivirus. Spouští se 1. dubna a není to apríl
Částečná nezaměstnanost a překážky na straně zaměstnance
Nejeden zaměstnavatel v současné situaci z důvodu omezení odbytu (poptávky) částečné nezaměstnanosti využil. Zkušenosti s jejím uplatněním však má málokdo, a tak je tu řada praktických otázek. V průběhu částečné zaměstnanosti mohou u zaměstnance například nastat překážky v práci na jeho straně. Jak pro sever Podnikatel.cz uvedla Petra Sochorová z HAVEL & PARTNERS, advokátní kanceláře, stav částečné nezaměstnanosti nevylučuje aplikaci překážek na straně zaměstnance, avšak výše náhrady mzdy v případech souběhu překážek na straně zaměstnavatele a zaměstnance je problematická, neboť existují starší odborné názory, podle kterých převáží výše náhrady mzdy uplatňovaná u částečné nezaměstnanosti nad výší náhrady mzdy poskytované při překážkách na straně zaměstnanců (s některými výjimkami). Nicméně, obdobnou otázkou se v minulosti zabýval i Nejvyšší soud ČR, který v rozsudku řešícím souběh překážek uvedl, že klíčovou je překážka na straně zaměstnance, která „převáží“ nad překážkou na straně zaměstnavatele, a z tohoto důvodu se kloním k tomu, že v případě souběhu částečné nezaměstnanosti a překážek na straně zaměstnance typu návštěva lékaře, úmrtí v rodině, a tak dále, by měla být přednostně aplikována překážka zaměstnance.
Částečná nezaměstnanost a řádná dovolená
Obdobně tomu bude i v případě čerpání řádné dovolené zaměstnancem, pokud ji zaměstnavatel nařídil nebo se na jejím čerpání vzájemně dohodli. Zákoník práce čerpání řádné dovolené při stavu částečné nezaměstnanosti nevylučuje. Zaměstnanci v tomto případě přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku. Což bude z hlediska náhrady mzdy pro zaměstnance výhodnější než snížená náhrada mzdy při částečné nezaměstnanosti. Zaměstnavatel by teoreticky mohl určit vyčerpání celého nároku dovolené za letošní rok (za předpokladu, že se nebude jednat o hromadné čerpání dovolené, které smí zaměstnavatel určit jen v rozsahu 2 týdnů a pouze z provozních důvodů). To by ale nebylo vhodné ani pro jednu ze zúčastněných stran. Dovolená má být čerpána s přihlédnutím k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Je jistě vhodné ponechat týden (dva) z letošní dovolené pro čerpání v průběhu roku. Na rozdíl od eventuální nevyčerpané dovolené z předchozích let.
Částečná nezaměstnanost a průměrný výdělek
V době částečné nezaměstnanosti může být náhrada mzdy kolektivní smlouvou nebo interním předpisem zaměstnavatele snížena až na 60 %, což by však nemělo ovlivnit průměrný výdělek zaměstnance v následujícím období. Průměrný výdělek je průměrný hrubý výdělek zaměstnance, který zaměstnavatel zjistí z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období, tedy v období předchozího kalendářního čtvrtletí. Za čtvrtletí, které je zasaženo částečnou nezaměstnaností, se pro výpočet průměrného výdělku započítává pouze odpracovaná doba, tedy doba, kdy zaměstnanec vykonával práci a nebyl na překážkách v práci,
potvrdila Petra Sochorová z HAVEL & PARTNERS, advokátní kanceláře.
