Velký rozcestník změn v roce 2026, které se týkají podnikatelů

Zvýšení záloh na sociálním a zdravotním pojištění OSVČ

OSVČ se v roce 2026 zvýšily minimální zálohy sociálního pojištění. Předloňský konsolidační balíček totiž zvýšil minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 % v roce 2023 až na 40 % průměrné mzdy v roce 2026. Pro rok 2026 to znamená dohromady zvýšení minimální zálohy sociálního pojištění z 4759 Kč na 5720 Kč u OSVČ hlavních a ze 1496 Kč na 1574 Kč u OSVČ vedlejších. 

Výjimku nicméně i nadále mají začínající OSVČ hlavní, pro které je minimální vyměřovací základ v prvních dvou letech podnikání stanoven na úrovni 25 % průměrné mzdy. Pro ně v roce 2026 platí minimální zálohy ve výši 3575 Kč.

S novým vyměřovacím základem se změnila i výše záloh na zdravotní pojištění. Minimální záloha na zdravotní pojištění se tak pro rok 2026 zvýšila z 3143 Kč na 3306 Kč.

Ve Sněmovně ovšem leží návrh zákona z pera nové vládní koalice, který pro rok 2026 (a další roky) vrací minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění OSVČ hlavních na 35 % průměrné mzdy. Po nabytí účinnosti zákona tak minimální zálohy u sociálního pojištění klesnou na 5005 Kč.

Návrh zároveň počítá s tím, že rozdíl mezi zaplacenou zálohou na pojistné z nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu ve výši 40 % průměrné mzdy a zálohou na pojistné, která by byla stanovena podle navrhované úpravy z nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu ve výši 35 % průměrné mzdy, bude považován za přeplatek, pokud OSVČ o vrácení tohoto rozdílu požádá. Pokud OSVČ o vrácení uvedeného rozdílu nepožádá, zohlední se zaplacená záloha při stanovení pojistného za rok 2026.

Zvýšení paušální daně OSVČ

Růst minimálních záloh má dopad i do systému paušální daně OSVČ. V roce 2026 činí paušální daň v prvním pásmu 9984 Kč měsíčně. V druhém pásmu OSVČ i nadále hradí 16 745 a ve třetím 27 139 Kč.

Pokles minimálního vyměřovacího základu u sociálního pojištění se nicméně projeví i prvním pásmu paušální daně OSVČ, kdy po nabytí účinnosti paušální daň klesne na 9162 Kč měsíčně. Zatímco u sociálního pojištění je postup v případě neschválení novely do konce roku stanoven, paušální daň návrh nijak neřeší. Není tak jasné, zda budou muset paušalisté nějak aktivně o vrácení přeplatku žádat a případně jak.

OSVČ musí i se zdravotní pojišťovnou komunikovat elektronicky

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění zavedla o od roku 2026 povinnost pro všechny OSVČ podávat přehled pro zdravotní pojišťovnu elektronicky. Už dříve platilo, že OSVČ, které mají zřízenou datovou schránku ze zákona, musí podat elektronicky daňové přiznání a přehled pro Českou správu sociálního zabezpečení. U zdravotního pojištění se nicméně elektronické podání týká všech OSVČ, tedy i těch bez datové schránky.

Řady OSVČ, které nemusí platit zálohy, se rozšířily

Až do konce loňského roku platilo, že zálohy na zdravotní pojištění nemusely platit jen OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci a podnikání pro ně není hlavním zdrojem příjmů. OSVČ, za které platí zdravotní pojištění stát, nemusely platit zálohy jen prvním kalendářním roce této činnosti a pojistné platily až po podání přehledu za uplynulý kalendářní rok. Zálohy pro každý další kalendářní rok pak ale již platit musely a jejich výše byla stanovena na základě podaného přehledu OSVČ. 

Rozdíl v placení záloh ale odstranila již zmíněná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Nově platí, že zálohy na pojistné, stejně jako je tomu u zaměstnanců, nemusí hradit ani OSVČ, za které je plátcem stát, a ani další OSVČ, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ. Změna se netýká jen nových OSVČ, ale i těch, které začaly podnikat před rokem 2026.

Nová povinnost pro holiče, maséry a spol.

Od letošního roku se sice zrušila povinnost schvalovat provozní řády u činností typu holičství, kadeřnictví, manikúry či pedikúry, zároveň se však pro tyto podnikatele zavedla nová oznamovací povinnost. Holiči a spol. musí nově nejpozději v den zahájení činnosti písemně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví den zahájení činnosti, její předmět a rozsah a umístění provozoven, významnou změnu v předmětu nebo rozsahu činnosti nejpozději v den této změny, jakož i den ukončení provozu činnosti.

Daň z prodeje firem

Od roku 2026 se zrušil roční limit 40 milionů korun pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů (typicky akcií) a podílů v obchodních korporacích při splnění časového testu dle zákona o daních z příjmů.

Řada firem se vyhne auditu účetní závěrky

Od roku 2026 už malé účetní jednotky nemusí nechat ověřovat účetní závěrku auditorem. Zároveň došlo ke zvýšení limitů pro povinný audit. U středních účetních jednotek, od kterých je nově povinný audit, vzrostla roční výše aktiv z 100 milionů na 120 milionů Kč a limit výše ročního obratu z 200 na 240 milionů Kč.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů

Od dubna 2026 budou zaměstnavatelé podávat jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Data v požadované struktuře (obsahové i datové) by však měli mít k dispozici již od ledna 2026. 

Zvýšení limitu pro pojistné u dohody o provedení práce

Pro rok 2026 se rovněž zvyšuje limit pro odvody pojistného u dohod o provedení práce (DPP) ze stávajících 11 500 Kč na 12 tisíc Kč. Částka 12 tisíc Kč už zakládá povinnost platit pojistné. 

Od nového roku rovněž nabyl účinnosti nový zákon o jednotném hlášení zaměstnavatelů (ZoJMHZ) a spolu s ním se zrušila i řada zaměstnavatelem dosavadně zasílaných tiskopisů. Mezi ně patří i Výkaz DPP, který však slouží i k přihlašování a odhlašování zaměstnanců. U zaměstnanců, kteří nastoupí v období od 1. ledna do 31. března 2026 na DPP, nebude muset být oznamován nástup do zaměstnání. Budou dodatečně dohlášeni po 31. březnu 2026. 

Přihlašování a odhlašování zaměstnanců na DPP je tedy v prvním čtvrtletí roku 2026 ze strany zaměstnavatele dobrovolné. Údaje budou zpětně dohlášeny po spuštění nového registru zaměstnanců a zaměstnavatelů, tj. po 1. dubnu 2026. Lze doporučit (s ohledem na případné čerpání nemocenských dávek) přihlásit alespoň zaměstnance na DPP, u kterých výše zúčtované odměny založí účast na nemocenském pojištění.

Zaměstnavatelé musí rizikovým profesím přispívat na produkty spoření na stáří

Od roku 2026 musí zaměstnavatelé zaměstnancům z třetí rizikové kategorie profesí povinně přispívat na produkty III. penzijního pilíře, a to buď na doplňkové penzijní spoření, či penzijní připojištění se státním příspěvkem. Konkrétně se to týká těch zaměstnanců, jejichž práce je podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví zařazena do třetí kategorie pro faktory pracovních podmínek vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami. Jde například o skláře, zdravotní sestry, hutníky nebo o montážní dělníky.

Zvýšení daně z lihu a tabáku

V roce 2026 se spotřební daň z lihu zvýšila o 5 %. Od 1. ledna 2026 došlo také ke zvýšení sazeb spotřební daně z cigaret, tabáku ke kouření, doutníků a cigarillos o 5 %. Spotřební daň ze zahřívaného tabáku vzrostla 15 % ročně. Zvýšení sazeb spotřební daně se aplikuje i u alternativních tabákových výrobků. 

Zvýšení minimální mzdy 

Od roku 2025 se výše minimální mzdy stanovuje za pomoci valorizačního mechanismus. Nově se minimální mzda vypočítá jako součin predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok a koeficientu, který stanoví vláda nařízením na následující dva roky, přičemž se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Minimální mzda tak pro rok 2026 vzrostla z 20 800 Kč na 22 400 Kč.

Tuzemské a zahraniční cestovní náhrady 

Tradičně také dochází ke změně tuzemských cestovních náhrad pro rok 2026. Pro stanovení sazeb stravného je určující vývoj indexů cen jídel a nealkoholických nápojů ve veřejném stravování ve srovnání se statistickými údaji, které byly vzaty jako základ pro zákonem stanovené hodnoty.

Vyhláškou se rovněž mění výše zahraničního stravného pro rok 2026. Cílem změn je zajištění dostatečné finanční kompenzace zaměstnancům v případech, kdy je zaměstnavatel vyšle na zahraniční pracovní cestu a v této souvislosti jim vzniknou výdaje na stravování.

Změna paušálních náhrad na home office

Mění se i paušální náhrada nákladů spojených s prací na dálku, a to z 4,80 na 4,70 Kč/h. 

Zvýšení náhrady mzdy

Náhrada mzdy se každoročně upravuje. Také pro rok 2026 již byly ve Sbírce zákonů sděleny nové redukční hranice pro náhradu i jiné nemocenské dávky. Náhrada mzdy se tak mírně zvýšila.

Zvýšení podpory v nezaměstnanosti

Nově činí podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících 80 % z čistého příjmu v posledním ukončeném zaměstnání. Další 2 měsíce je pak 50 % jako. U starších zaměstnanců je pokles podpory mírnější a podporu mohou čerpat stále 11 měsíců. Dávka se starším poprvé sníží po třech měsících, podruhé po dalších třech a zbytek budou moci čerpat pět měsíců.

Změnila se i délka poskytování podpory podle věku uchazečů:

• do 55 let věku 5 měsíců (v současnosti do 50 let),
• nad 55 do 60 let věku 8 měsíců (v současnosti nad 50 do 55 let),
• nad 60 let 11 měsíců (v současnosti nad 55 let).

V neposlední řadě se zvýšil i strop podpory. Nově nečiní 58 %, ale 80 % průměrné mzdy. Maximální podpora při rekvalifikaci je pak rovněž na úrovni 80 % průměrné mzdy. 

Změny v důchodovém systému

Řada ustanovení novely zákona o důchodovém pojištění nabyla účinnosti už na začátku loňského roku, některé změny se však uplatní až od roku 2026 a není jich úplně málo. Od letošního roku například začne zpomalovat růst nově přiznávaných důchodů. Cílem je, aby se průměrná úroveň nově přiznávaných důchodů v relaci k průměrné mzdě i přes další nárůst dosahované doby pojištění v důsledku zvyšování důchodového věku nezvyšovala. 

Od roku 2026 také výrazně zvýšila minimální výše starobního důchodu. Nově totiž i minimální procentní výměra důchodů činí 10 % průměrné mzdy. Celkově tak je nyní minimální důchod ve výši 20 % průměrné mzdy. Zároveň je ale nutné mít odpracováno aspoň 35 let a řádně platit odvody. Vzhledem k tomu, že pro rok 2026 je průměrná mzda 48 967 Kč, činí nově minimální procentní výměra 4900 Kč. Minimální důchod se tak zvýšil na 9800 Kč.