Hlavní navigace

Vstupní prohlídky a pracovnělékařské posudky v roce 2018

Dagmar Kučerová

Kdy musí být po novele zákona provedena vstupní prohlídka a je možné ji provést v den nástupu zaměstnance do práce? Závěr posudku musí být reálný.

Doba čtení: 4 minuty

K 1. listopadu 2017 byl novelizován zákon o specifických zdravotních službách. Obdobně vyhláška o pracovnělékařských službách.

Bohužel ne ke stejnému datu. Novela vyhlášky vyšla ve Sbírce zákonů až 15. prosince 2017. Změny se dotkly nejen jednotlivých lékařských prohlídek, ale například i lékařských posudků.

Kdy je vstupní prohlídka povinná?

O významné novince v podobě povinné úhrady vstupní prohlídky zaměstnavatelem již server Podnikatel.cz informoval. Podle § 59 zákona o specifických zdravotních službách se prohlídka uskutečňuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb na základě písemné smlouvy se zaměstnavatelem nebo u praktického lékaře uchazeče (platí pro práce zařazené v první kategorii dle rizika ohrožení zdraví). Čtěte více: Vstupní lékařská prohlídka podle nových pravidel

Zaměstnavatel zajistí vstupní lékařskou prohlídku vždy před vznikem pracovního poměru nebo vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu (ne obchodně závazkový vztah, ale např. úředníci územních samosprávných celků atd.). V případě dohod konaných mimo pracovní poměr, pouze pokud se jedná o práci rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem dle § 60 zákona o specifických zdravotních službách nebo jinými předpisy. Zaměstnavatel může vstupní prohlídku vyžadovat, i když se nejedná o práci rizikovou, ale má pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci.

Prohlídka vždy před vznikem pracovního poměru

Podle původní právní úpravy se vstupní prohlídka prováděla před uzavřením pracovněprávního vztahu. Nově před jeho vznikem. Pracovní poměr vzniká dnem sjednaným jako den nástupu do práce, a to i v případě, že zaměstnanec tento den do práce nenastoupí. Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou a práce jí nesmí být vůbec přidělena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce v souladu s § 59 zákona o specifických zdravotních službách.

Je tedy zřejmé, že provedení prohlídky teprve v den, kdy zaměstnanec nastoupí do práce, je porušením zákona o specifických zdravotních službách. Prohlídku je nutné provést vždy přede dnem nástupu do zaměstnání. Navíc pracovnělékařský posudek nenabývá právní účinky dnem jeho předání, ale uplynutím lhůty pro podání návrhu na přezkoumání, která činí 10 pracovních dní. Naštěstí se lze této lhůty podle novelizovaného znění zákona vzdát. Zaměstnanec i zaměstnavatel učiní písemné prohlášení, že se vzdávají práva na přezkoumání lékařského posudku. Toto prohlášení bude součástí zdravotnické dokumentace. Posudek nabude účinnosti následující pracovní den. Teprve tento den může zaměstnanec nastoupit do práce.

A jak takové vzdání se práva na přezkoumání posudku provést? Do žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky je možné doplnit například větu: Zaměstnavatel i posuzovaná osoba se vzdávají práva na přezkoumání lékařského posudku, jestliže bude jeho posudkový závěr znít, že posuzovaná osoba je způsobilá nebo způsobilá se stejnou podmínkou, kterou obsahoval již předchozí lékařský posudek. 

Pracovnělékařský posudek

Pracovnělékařský posudek musí být poskytovatelem pracovnělékařských služeb (případně registrujícím lékařem) vydán do 10 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti. Lhůta je delší v případě posuzování nemocí z povolání. Zde se jedná o 45 pracovních dnů. Používá se zde pojem lhůta. Začíná tedy běžet ode dne následujícího po předání žádosti a počítají se pouze pracovní dny (ne víkendy nebo svátky). Je ale možné si ve smlouvě o poskytování pracovnělékařských služeb vzájemně sjednat v případě potřeby lhůtu kratší.

Mimo povinné náležitosti tohoto posudku, které uvádí zákon o specifických zdravotních službách v ustanovení § 43 a vyhláška o pracovnělékařských službách v § 17, musí posudek obsahovat i posudkový závěr. Musí být jednoznačné, zda je posuzovaná osoba:

  • zdravotně způsobilá, nebo
  • zdravotně nezpůsobilá, nebo
  • zdravotně způsobilá s podmínkou, nebo 
  • pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost.

Rozhodně nelze v posudku uvádět například, že lékař určitou práci zaměstnanci nedoporučuje. Pokud jde o způsobilost s podmínkou, stanoví se kupříkladu povinnost zaměstnance při práci používat brýle nebo časové omezení práce v určitém prostoru nebo maximální možná délka denní pracovní doby apod. 

Čtěte také: Otcovská poporodní péče a zdravotní pojištění. Definitivně vyřešeno

Podmínka musí být jednoznačná, ale i reálně možná. Smluvní lékař by proto měl se zaměstnavatelem maximálně spolupracovat, aby posudkový závěr obsahoval podmínku, která je v provozu zaměstnavatele realizovatelná. Proto také smluvní lékař provádí u zaměstnavatele pravidelný dohled na pracovišti. Měl by být seznámen s podmínkami výkonu práce.

Posudek je možné podle zákona o specifických zdravotních službách předat trojím možným způsobem. A to osobním předáním zaměstnavateli nebo jím pověřené osobě, doručením doručovatelem poštovních služeb (doporučeně s dodejkou) nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem (eventuálně datovou schránkou). 

EBF 2018 tip v článku  jména Podnikatel

Čtěte také: Práce na zkoušku je legální, jak je to ale s pojištěním

V praxi nejpoužívanější způsob předání je prostřednictvím posuzované osoby. Posudek je vyhotoven v rámci formuláře žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky. Lékař jedno vyhotovení založí do zdravotnické dokumentace a dvě vyhotovení předá posuzované osobě. Ta je v žádosti o provedení prohlídky zaměstnavatelem pověřena k převzetí posudku, který mu následně předá.