Začínající podnikatel: Základní pojmy z firemních financí

Factoring

Co je to factoring?

Faktoring představuje pro podnikatele okamžitý zdroj financí, který vzniká prodejem krátkodobé pohledávky specializované společnosti (banka, faktoringová společnost). Podnikatel ale nedostane částku celou, jen její poměrnou část.

Faktoring je jedna z forem krátkodobého financování, která v sobě zároveň může zahrnovat i komplexní správu daných pohledávek. Podnikatel prodává pohledávku, která mu vznikla při obchodním styku (prodejem zboží nebo služeb), specializované společnosti, tzv. faktorovi. Prodejem této pohledávky získá peníze ihned a může se zbavit rizika, že dlužník odmítne nebo nebude moci zaplatit kvůli své platební neschopnosti. Navíc si podnikatel ušetří práci s administrativou.

Exportní factoring

Exportní faktoring je určen pro dodavatele, kteří dodávají své zboží a služby zahraničním odběratelům. Většinou nabízen v bezregresní formě. Faktor v tomto případě přebírá kromě standardních služeb i riziko, že odběratel nezaplatí. 

Importní factoring

Představuje službu pro zahraniční dodavatele, kteří tak získávají jistotu v plnění českými odběrateli. Faktor přebírá riziko nesplacení. 

Tuzemský factoring

Regresní – nejobvyklejší a nejoblíbenější typ faktoringu. Faktoringová společnost zálohově financuje pohledávky před splatností. Jakmile uplyne i regresní lhůta, faktor vrací pohledávku zpět dodavateli, který tak následně nese riziko nesplacení.

Bezregresní – někdy označován také jako tuzemský faktoring s pojištěním. Faktor v tomto případě přebírá kromě standardních služeb i riziko, že odběratel nezaplatí. Tato služba je i dražší.

Kolik stojí factoring?

Náklady na služby rozděluje většina faktorů na dvě položky:

• úroková sazba – dosahuje podobné úrovně jako běžné sazby, které účtují banky u kontokorentních úvěrů
• faktoringový poplatek – procento z nominální hodnoty pohledávky (obvykle v řádech jednotek procent), které si faktor účtuje za zpracování faktoringu

Karenční lhůta

Jde o období, které začíná dnem uplynutí splatnosti pohledávky a končí uplynutím karenční lhůty, jejíž délka je pojišťovnou určena a která je teritoriálně odlišena (ČR a ostatní země EU mají nejkratší karenční lhůty).

V první části karenční lhůty si podnikatel vymáhá pohledávku sám, a není-li uhrazena, postupuje celou věc pojišťovně, která se vymáhání zhostí sama, nebo celou věc předá k inkasu svým smluvním partnerům. K pojistnému plnění pak dojde, jestliže nebude pohledávka vymožena do konce karenční lhůty.

Forfaiting

Co je to forfaiting?

Forfaiting představuje alternativní formu financování, kdy podnikatel prodává specializované společnosti, tzv. forfaitérovi (banka nebo jiná instituce), zajištěnou střednědobou nebo dlouhodobou pohledávku, která je splatná v budoucnosti. 

Forfaitér se tak stává novým věřitelem a již neuplatňuje žádný postih vůči původnímu majiteli pohledávky. Součástí odkupu může být i kompletní správa a inkaso pohledávky.

Požadavky na odkupované pohledávky 

• často jsou zaměřeny na zahraniční obchod 
• splatnost delší než 90 dnů 
• financování nominálně vyšších pohledávek 
• transakce musejí být zajištěné například směnkou, akreditivem nebo bankovní zárukou 
• forfaitují se zpravidla jednotlivé pohledávky 

Podle českého práva se jedná o postoupení pohledávky (cese), které se řídí Občanským zákoníkem.

Systém forfaitingu

Forfaitér uzavírá smlouvu s vývozcem o konkrétní pohledávce. V ní jsou přesně vymezeny náklady, požadované dokumenty a termín realizace obchodu. Následně vývozce předává zboží zahraničnímu odběrateli a postupuje pohledávku forfaitérovi. Ten uhrazuje na účet vývozce finanční částku, jejíž hodnota je snížena o náklady forfaitingu. 

Odběratel pak platí na účet forfaitéra celou nominální hodnotu pohledávky. Jestliže odběratel nezaplatí, vystupuje v tomto okamžiku forfaitér jakožto majitel pohledávky v roli věřitele, zajišťuje upomínky, případně podniká další kroky k vymáhání neuhrazené pohledávky.

Firemní karta

Firemní karta umožňuje firmě vybírat hotovost na přepážkách bank, z bankomatů, platit za dodávku zboží či služeb atd. Firemní kartou může utrácet peníze do výše zůstatku na firemním účtu (či do výše kontokorentu, který je k němu zřízen). 

Rozdíl mezi firemní kartou a charge kartou je přibližně stejný jako mezi debetní platební a kreditní kartou. U charge karty se transakce hradí na úvěr, ale vyčerpaná částka se obvykle musí uhradit celá po vyúčtování.

Jak získat firemní kartu?

Banky vydávají firemní karty k podnikatelským účtům, je tedy zřejmé, že základní podmínkou pro získání firemní karty je mít u dané banky účet. Platí, že čím „lepší“ kartu chcete, tím přísnější jsou podmínky pro její vydání. 

K vydání elektronické karty stačí většinou splnit pouze požadavek okamžitého zůstatku na účtu, u embasovaných karet je důležitý nejen momentální zůstatek, ale např. i průměrný zůstatek za posledních několik měsíců, který je zároveň požadován několikanásobně vyšší. Podmínky se mezi bankami výrazně liší.

Jaké jsou poplatky za firemní kartu?

Vydání karty bývá zdarma. Platí se roční „provozní“ poplatek, jehož výše závisí na typu karty a bance, která ji vydala. Embasované karty, které umožňují i platbu u obchodníka, který není připojen na on-line terminál, jsou spojeny obvykle s vyššími poplatky. Zpoplatněny bývají i transakce kartou provedené. Platba v obchodech je zdarma.

Firemní mobil

Výdaje za používání telefonu a internetu jsou daňově uznatelným výdajem. Používá-li však fyzická osoba telefon či internet také pro svou osobní potřebu, musí prokázat výši uvedených výdajů souvisejících s podnikatelskou činností.

Firemní zákazníci jsou mobilními operátory zvýhodňováni. Základem jsou speciální tarify a slevy na vybrané služby, standardem se stává i volání v rámci firmy zdarma. V nabídce často bývá zahrnuta také kvalitnější zákaznická podpora nebo nastavení limitů. Firmy mají obvykle k dispozici i internetovou samoobsluhu, kde lze nastavit možnosti použití všech podnikových telefonů. Například aktivovat služby nebo naopak blokovat volání na vybraná čísla. 

Zaměstnavatel by měl ve svém zájmu seznamovat zaměstnance s pravidly používání firemních telefonů, případně změnami v tarifech. Jen tak lze předejít nepříjemnostem kvůli vysokým účtům za provolané hodiny nebo odesílání a příjem dat. 

Nabídky je dobré si vždy pečlivě propočítat, nechat si vysvětlit v čem spočívají slevy, jak dlouho bude akční tarif platný a seznámit se s obchodními podmínkami. Nejvýhodnější službu si nakonec každý musí najít sám a vycházet při tom z vlastních zkušeností.

Leasing

Co je to leasing?

Leasing je v podstatě druh dlouhodobého pronájmu movité nebo nemovité věci, zpravidla automobilu, stroje a zařízení. 

Nejznámější druhy leasingu jsou finanční, operativní a zpětný leasing. Leasing je pro podnikatele obvykle dostupnější než klasický úvěr.

Výhody leasingu

• leasing je dostupnější než klasický úvěr („nákup“ se ale zpravidla prodraží)
• umožňuje financování takových projektů, kdy je úvěr obtížný či zcela nemožný
• leasing příznivě ovlivní finanční ukazatele podniku (cash flow, likviditu, nákladovost)
• pomůže lépe čelit inflaci
• leasingové splátky jsou daňově uznatelným nákladem. 

Nevýhody leasingu

• je dražší než klasický úvěr 
• vlastnická práva k věci jsou omezena
• nakládání s předmětem leasingu je limitováno smluvními podmínkami
• nájemce nese riziko za ztrátu či zničení předmětu.

Finanční leasing

Finanční leasing je dlouhodobý pronájem movité nebo nemovité věci s následnou možností jejího odkoupení. Klient pravidelně splácí leasingové společnosti měsíční paušál a po ukončení leasingové smlouvy přechází věc do jeho majetku.

Klient platí akontaci (jednorázovou počáteční část pořizovaného majetku) a pravidelné měsíční splátky. Po celou dobu leasingu patří předmět leasingové společnosti, avšak údržbu a další související náklady hradí klient. Po zaplacení poslední splátky a někdy i symbolické odkupní ceny přechází předmět leasingu do vlastnictví klienta.

Finanční leasing se vyznačuje tím, že rizika a odpovědnost za provozuschopnost a užívání věci nese nájemce.

Operativní leasing

Klient si pronajímá od leasingové společnosti určitý majetek po předem sjednanou dobu. Platí pravidelné měsíční splátky, ale zpravidla veškerý servis a náklady spojené s provozem hradí pronajímatel. Po ukončení operativního leasingu zůstává předmět leasingu v majetku pronajímatele.

Výhoda operativního leasingu spočívá v tom, že rizika spojená s vlastnictvím, investiční rizika, riziko poklesu tržní hodnoty či riziko škody na věci nese leasingová společnost. Nájemce se také nemusí starat o provozuschopnost pronajímané věci. To totiž taktéž přísluší leasingové společnosti stejně jako povinnost hradit náklady na údržbu a opravy věci. Pokud by se na věci nějaká škoda projevila, je leasingová společnost povinna poskytnout nájemci podobnou náhradní věc.

Zpětný leasing

Majitel určité movité věci nabídne tuto věc ke koupi leasingové společnosti. Po uzavření smlouvy se majitelem stává leasingová společnost. Původní majitel se tak stane nájemcem a platí leasingové splátky.

Jak na vyřízení leasingu?

Při vyřizování leasingu je nutné s sebou k pronajímateli (např. leasingová společnost) vždy přinést:

• výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list
• doklad totožnosti oprávněné osoby
• daňové přiznání, popřípadě výkaz zisku a ztráty, rozvahu

Dále si může konkrétní leasingová společnost vynutit předložení dalších dokladů, například kopii výpisu z bankovního účtu za poslední měsíc nebo doklad o zřízení běžného účtu, přehled aktuálních úvěrových a leasingových smluv, čerpaných půjček a dalších rozvahových a mimo rozvahových závazků či přehled závazků a pohledávek (s uvedením dlužníků a věřitelů).

Úrokové sazby se odvíjejí od požadovaného majetku, rizikovosti a samozřejmě také od leasingové společnosti. Každá leasingová společnost nabízí jiné úrokové sazby a další podmínky, takže se vyplatí obejít více leasingových společností a seznámit se s jejich podmínkami.

Jak na leasing firemních aut?

Podnikatel si může pořídit jak nový, tak i ojetý automobil (osobní, užitkový i nákladní) na leasing. S leasingovou společností pak uzavře leasingovou smlouvu. Může jít o formu finančního nebo zpětného leasingu.

Pokud se podnikatel rozhodne pořídit automobil (osobní, dodávkový či nákladní) na leasing, má dvě možnosti. Buď využije leasing na nákup nového vozu, nebo si pořídí formou leasingu vůz ojetý. V každém případě ale s leasingovou společností uzavře leasingovou smlouvu. Ta se uzavírá jako inominátní (nepojmenovaná). Řídí se tak obecně platnými předpisy Občanského zákoníku, kdy se požadovaná specifika leasingu musí objevit v obsahu smlouvy.

Jak na leasing strojů a zařízení?

Vybavení provozu stroji a zařízeními je nákladnou investicí. Podnikatel může k pořízení této techniky využít formu leasingu. S leasingovou společností pak uzavírá leasingovou smlouvu.

Nakoupit formou leasingu může podnikatel kromě automobilů také stroje a zařízení. Může jít například o stavební, manipulační, zemědělskou, výpočetní či kancelářskou techniku, technologické celky a výrobní linky, zdravotnické přístroje, telekomunikační nebo energetická zařízení a podobně.

V každém případě se s leasingovou společností uzavře leasingová smlouva. Ta se uzavírá jako inominátní (nepojmenovaná). Řídí se občanským zákoníkem, přičemž specifika leasingu musí být ve smlouvě výslovně ujednána.

Podnikatelské konto

K založení účtu bude fyzická osoba potřebovat živnostenské oprávnění a průkaz totožnosti, v některých případech také osvědčení o registraci u finančního úřadu s přiděleným daňovým identifikačním číslem (DIČ). 

Při sepisování smlouvy o vedení účtu bude třeba založit podpisový vzor, případně jej rovnou rozšířit o další podpisy osob, které podnikatel zmocní k disponování s jeho účtem. 

Hlavní funkcí firemního účtu je realizování běžného podnikatelského platebního styku. 

Banky samozřejmě podnikatelům nabízí další služby a produkty, které jim mohou v podnikání pomoci. Kupříkladu elektronické bankovnictví, firemní kartu pro výběr hotovosti, charge kartu k nákupu na úvěr, možnost přečerpání účtu, podnikatelské úvěry apod.

Podnikatelské úvěry

Mezi podnikatelské úvěry patří provozní nebo investiční úvěry, kontokorentní úvěr a také živnostenská hypotéka. Některé banky nabízejí i úvěry pro začínající podnikatele. 

Provozní úvěry mají podobu revolvingových úvěrů, které jsou vedeny na zvláštním úvěrovém účtu. 

Investiční úvěry jsou určeny na pořízení či investici do dlouhodobého hmotného majetku, tedy staveb, a to včetně jejich pořízení či rekonstrukce, strojů a zařízení či jejich technologických souborů, dopravních prostředků a podobně. 

Kontokorentní úvěr je úvěrový prostředek zřizovaný k běžnému osobnímu nebo firemnímu účtu kombinující kreditní a debetní zůstatky na účtu. Klienti tak mohou využívat peníze nad rámec vlastních prostředků, maximálně ale do výše sjednaného limitu. 

Živnostenská (firemní, podnikatelská) hypotéka je dlouhodobý účelový úvěr zajištěný nemovitostí pomocí zástavního práva, které se bance k této nemovitosti zřídí.

Investiční úvěr

Jedná se o účelovou půjčku za účelem nákupu nebo renovace nějakého dlouhodobého aktiva, modernizace strojů, nákup nemovitosti apod.

Banka bude požadovat poměrně značné množství dokumentů, které budou mapovat bonitu firmy, tedy její schopnost dluh v budoucnu splácet. Úroková míra může být fixní i pohyblivá.

Provozní úvěr

Provozní úvěry (řešení pro překlenutí krátkodobého nedostatku financí k financování běžného provozu firmy) – mají podobu revolvingových úvěrů, které jsou vedeny na zvláštním úvěrovém účtu.

Úvěr je splácen v předem dohodnutých intervalech. Doba splatnosti je obvykle do jednoho roku, mnohé banky ji ale umožňují prodloužit. Někdy je provozní úvěr zřízen k firemnímu účtu formou kontokorentu.

Kontokorent

Kontokorent (možnost přečerpání účtu k překlenutí krátkodobého nedostatku finančních prostředků) – banka na základě dokumentů svědčících o finanční situaci firmy posoudí firemní riziko, rozhodne o výši úvěrového rámce a zpravidla i stanoví individuální úrokovou sazbu nebo některé poplatky.

Firemní hypotéka

Firemní nebo živnostenské hypotéky jsou dlouhodobé účelové úvěry zajištěné nemovitostí pomocí zástavního práva, které se bance k této nemovitosti zřídí.

Dokládáj se výpisem z katastru nemovitostí osvědčující vlastnictví nemovitosti, kterou firma zastaví pro případ neschopnosti splácet úvěr. Tento úvěr se obvykle splácí 5 až 30 let.

Pojištění

Druhy pojištění

Na českém trhu zpravidla nelze sjednat jedno pojištění na veškerý majetek, ale pojišťovny nabízí různé druhy pojištění. Jde například o:

• Pojištění majetku (pojištění movitosti, nemovitosti)
• Pojištění cizí věci (pojištění předmětu leasingu, pronájmu)
• Pojištění zásob
• Pojištění strojů a zařízení
• Pojištění proti odcizení majetku
• Pojištění přerušení provozu
• Pojištění kybernetických rizik
• Živelní pojištění (pojištění proti požáru, blesku, povodni, vichřici, výbuchu)
• All risk pojištění (pojištění všech rizik kromě jmenovitě vyloučených)

Pojištění pro podnikatele

Pojištění, které vzniká ze zákona automaticky, je pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemocí z povolání. Týká se podnikatelů, kteří mají alespoň jednoho zaměstnance. Podnikatel nesepisuje žádnou pojistnou smlouvu, jen vyplní oznámení, že se stal zaměstnavatelem a hradí čtvrtletně pojištění. 

Dále je možné si pojistit kupříkladu pohledávky či majetek. Pojištění pohledávek si zvolí firmy, které chtějí snížit riziko toho, že jim dlužník včas a řádně neuhradí dlužnou částku. Pojištění se může vázat buď na konkrétní obchod, nebo na konkrétního obchodního partnera, v jehož případě se pojišťuje obrat. Výše pojistného je individuální a stanovuje se jako promile z pojištěného obratu, které je dáno rizikem spojeným s partnerem a rizikem spojeným s daným teritoriem. Pojišťovny kromě samotného pojištění nabízí i doplňkové služby, především informačního charakteru.

Pojistné

Výše pojistného je individuální a stanovuje se jako promile z pojištěného obratu, které je dáno rizikem spojeným s partnerem a rizikem spojeným s daným teritoriem. Pojišťovny obyčejně žádají i minimální výši obratu, který bude pojistkou kryt.

Pojistné plnění

Máme-li pojištěný daný obchodní vztah, v jehož případě není pohledávka uhrazena ve splatnosti, je proces pojistného plnění závislý na délce takzvané karenční lhůty (5 – 12 měsíců). Jde o období, které začíná dnem uplynutí splatnosti pohledávky a končí uplynutím karenční lhůty, jejíž délka je pojišťovnou určena a která je teritoriálně odlišena (ČR a ostatní země EU mají nejkratší karenční lhůty).

V první části karenční lhůty si podnikatel vymáhá pohledávku sám, a není-li uhrazena, postupuje celou věc pojišťovně, která se vymáhání zhostí sama, nebo celou věc předá k inkasu svým smluvním partnerům. K pojistnému plnění pak dojde, jestliže nebude pohledávka vymožena do konce karenční lhůty.

Náklady spojené s vymáháním kryje pojišťovna ze svých zdrojů, neboť jsou součástí pojistného plnění. Případné získané prostředky pojišťovna převede na účet klienta, přičemž jejich výše může být zohledněna o určenou spoluúčast, popřípadě již dříve vymožené prostředky.

Výše pojistky

Výše pojistky kryje tzv. subjektivní riziko, tedy pravděpodobnost platební nevůle či platební neschopnosti (tj. konkurz, exekuce, vyrovnání) odběratele, jehož bonitu pojišťovna individuálně ohodnotí a určí, jakou výši úvěru (úvěrový limit), respektive obratu, je ochotna pojistit. Tato informace je pro nás velmi cenná, neboť signalizuje výši rizika vázaného na vztah vůči danému partnerovi.

Výše pojistného

Pojistné se stanovuje z vyměřovacího základu, který odpovídá vyměřovacímu základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení. Rozhodný vyměřovací základ je souhrnem vyměřovacích základů všech zaměstnanců, které podnikatel za uplynulé čtvrtletí zaměstnával.

Pro určení sazby je rozhodující převažující předmět činnosti zaměstnavatele podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).

Pojistné se hradí dopředu, do konce prvního kalendářního měsíce příslušného čtvrtletí.

Jak uzavřít pojistnou smlouvu?

Pojišťovna bude před uzavřením smlouvy vyžadovat obecné informace o podnikateli. Dále bude zkoumat, v jakém odvětví podnikatel působí, jakého dosahuje obratu a do kterých teritorií směřují exportované dodávky. 

Nezbytné je podat informace o dosavadní struktuře pohledávek vzhledem k jejich splatnosti a vzhledem k objemu těchto pohledávek. Kromě toho je hodnoceno i rozdělení obratu z hlediska distributorů (zda je dodáváno výrobci, velkoobchodníkovi či maloobchodníkovi apod.). V neposlední řadě pojišťovna zjišťuje, jaké má podnikatel dosavadní zkušenosti ve vymáhání svých pohledávek.

Jak na pojištění majetku?

Pokud chce podnikatel zabezpečit majetek podniku proti nejrůznějším rizikům či nenadálým událostem, může si sjednat pojištění majetku. Pojišťovny nabízí různé produkty, které lze i kombinovat.

Podnikatel může pojistit svůj majetek proti různým rizikům. Předmětem pojištění tak mohou být věci movité i nemovité, výrobní a provozní zařízení, zásoby, peníze, cenné papíry, umělecká díla a jiné cennosti, elektronické nosiče dat a podobně.

Pojištění majetku může být sjednáno na různé ceny:

• Nová cena – částka, kterou je nutno vynaložit na znovupořízení nové věci
• Obvyklá cena – cena dosažitelná při prodeji stejné popřípadě obdobné věci
• Časová cena – nová cena snížená o opotřebení nebo znehodnocení

Každá pojišťovna nabízí různé produkty a jejich kombinace. Také cena pojištění se odvíjí od konkrétních potřeb klienta – podnikatele.

Jak na pojištění pohledávek?

Pojištění pohledávek je určeno podnikatelským subjektům, kteří chtějí snížit riziko toho, že jim dlužník včas a řádně neuhradí dlužnou částku. 

Obecně platí, že téměř každý obchodní úvěr může být pojištěn. Toto pojištění se může vázat buď na konkrétní obchod, nebo na konkrétního obchodního partnera, v jehož případě se pojišťuje obrat.