Hlavní navigace

Zaměstnavatelé a povinné zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Dagmar Kučerová

Krok za krokem podání ohlášení plnění povinného podílu, postup výpočtu, včetně upozornění na změny platné pro rok 2018. Termín podání i zaplacení se blíží.

Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Zaměstnavatelů, kteří v roce 2018 zaměstnávali v průměru více než 25 zaměstnanců, se týká povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.

Povinnost mohou dle zákona o zaměstnanosti splnit nejen jejich zaměstnáváním, ale také odběrem výrobků nebo služeb od takzvaných chráněných dílen, případně odvést patřičnou finanční částku do státního rozpočtu. Obvykle však jde o kombinaci uvedených možností. Nesplnění povinnosti vypočítat plnění, vyplnit příslušný tiskopis a včas odvést do státního rozpočtu je považováno za porušení zákona s nemalou pokutou. Za nezaměstnávání zdravotně postižených osob může být vyměřena pokuta až do výše 1 000 000 korun, za neplnění oznamovacích povinností (např. nepodání předepsaného tiskopisu) až do výše 100 000 korun. Kontrola zaměstnávání osob se zdravotním postižením a náhradního plnění náleží příslušným úřadům práce i inspektorátům práce. Odvody za neplnění do státního rozpočtu včetně sankcí vymáhají celní úřady. Čtěte také: Poměrné uspokojování exekučních srážek v praxi? Nejednoznačné

Osoby se zdravotním postižením

Mezi osoby se zdravotním postižením se řadí:

  • osoby ve třetím stupni invalidity (osoby s těžším zdravotním postižením),
  • osoby v prvním a druhém stupni invalidity,
  • osoby zdravotně znevýhodněné,
  • osoby, které sice byly posouzeny, že již nejsou invalidní, ale započítávají se ještě 12 měsíců ode dne posouzení, že již invalidní nejsou (příklad: zaměstnanec byl posouzen, že od 25. září 2017 není invalidní. Zaměstnavatel si může započítat plnění povinného podílu v roce 2018 od 1. ledna do 24. září).

Nárok na invaliditu (zdravotní znevýhodnění) se dokládá posudkem, potvrzením, případně rozhodnutím. Posudek musí být vydán dle právních předpisů ČR. Mezi osoby se zdravotním postižením je možné započítat i starobní důchodce zaměstnané v pracovním poměru, jestliže jsou stále invalidní. V případě zaměstnávání cizinců nebo občanů z Evropské unie je třeba doložit doklad vydaný českým orgánem sociálního zabezpečení, v opačném případě je započítat nelze.

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením se vztahuje na všechny zaměstnavatele (s výjimkou příslušníků a vojáků z povolání ve služebním poměru, obecní policie, inspektorů báňských úřadů a výjezdových skupin poskytovatelů záchranné služby), kteří za sledované období zaměstnávají v průměrném přepočteném ročním počtu více než 25 zaměstnanců. Splněním povinnosti není jen skutečné zaměstnání, ale i takzvané náhradní plnění.

Povinnost může zaměstnavatel splnit:

  • zaměstnáním 4 % OZP v pracovním poměru,
  • odebráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami zdravotně postiženými, nebo od osob samostatně výdělečně činných, jež nezaměstnávají jiné osoby, ale jsou osobami zdravotně postiženými, nebo zadáváním zakázek těmto osobám,
  • odvodem do státního rozpočtu,
  • kombinací výše uvedeného.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Při výpočtu povinnosti zaměstnání se vychází z průměrného přepočteného počtu zaměstnanců. Pro výpočet je důležitý počet odpracovaných hodin k ročnímu fondu pracovní doby bez svátků. Do výpočtu se zahrnují skutečně odpracované hodiny, přesčasy, hodiny čerpané dovolené (ne proplacené), překážky v práci (překážky na straně zaměstnavatele a osobní překážky na straně zaměstnance, za které náleží mzda nebo plat podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb.), pracovní neschopnost (včetně třídenní karenční doby), za kterou je poskytována náhrada mzdy a nemocenské, doba (krátkodobého) ošetřovného. Nezapočítává se naopak případná proplacená řádná dovolená, mateřská dovolená, rodičovská dovolená, otcovská, dlouhodobé ošetřovné, neplacené volno a doba pracovní neschopnosti, za kterou není poskytováno nemocenské od ČSSZ. Podrobný postup je uveden v pokynech k tiskopisu oznámení, v zákoně o zaměstnanosti nebo ve vyhlášce č. 518/2004, kterou se provádí zákon o zaměstnanosti.

Dlouhodobé ošetřovné, stejně jako nová dávka otcovské poporodní péče, je dávka nemocenského pojištění podle zákona o nemocenském pojištění. Pro účely výpočtu přepočteného počtu se tedy k těmto dávkám přistupuje stejně jako k mateřské dovolené. Doby, za které jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, ale které nejsou pracovní neschopností, se nezapočítávají do neodpracovaných hodin, o které se zvyšují odpracované hodiny. Jednoduše řečeno – do odpracovaných hodin se započítávat nebudou, potvrdila pro server Podnikatel.cz Barbara Hanousek Eckhardováministerstva práce a sociálních věcí.

Celkovou stanovenou týdenní pracovní dobou bez svátků se dle komentáře MPSV k náhradnímu plnění rozumí fond pracovní doby bez svátků, stanovený u zaměstnavatele nebo vyplývající z obecně závazných právních předpisů.

  • Jestliže zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance v různých pracovních režimech (např. jednosměnný a směnný provoz), zjišťuje se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v každém pracovním režimu samostatně a součet průměrných přepočtených počtů z jednotlivých pracovních režimů, který se provádí na dvě platná desetinná místa, tvoří celkový roční přepočtený počet zaměstnanců zaměstnavatele.
  • K individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží, použije se při nich celkový roční fond pracovní doby, odpovídající fondu pracovní doby zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v příslušném pracovním režimu. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby a u domáckých zaměstnanců se vychází z nominálního fondu pracovní doby.

Vysvětlení: Jedná se např. o tzv. krátké a dlouhé týdny. Pokud není stanovená týdenní pracovní doba uvedena v pracovní smlouvě, zaměstnavatel je dle § 31 zákoníku práce povinen seznámit fyzickou osobu s pracovními podmínkami a zároveň je dle § 37 zákoníku práce povinen informovat zaměstnance o obsahu pracovního poměru, kdy sděluje údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení. 

  • V případě zkrácení stanovené týdenní pracovní doby kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem (bez snižování mzdy) zaměstnavatel zjišťuje fond pracovní doby dle počtu pracovních dnů v kalendářním roce. Kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis doloží při kontrole. Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby nemůže být uplatněno organizační složkou státu.

Fond pracovní doby v roce 2018:

  • pracovní doba 8 hod. (40 hodin týdně) = 2000 hodin
  • pracovní doba 7,5 hod. (37,5 hodin týdně) = 1875 hodin
  • pracovní doba 7,75 hod. (38,75 hodin týdně) = 1937,5 hodin

Příklad:

V roce 2018 odpracovali zaměstnanci 267 556 hodin při osmihodinové pracovní době. Fond pracovní doby je 2000 hodin.

Zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 5,35 OZP. Výpočet: (267 556 / 2000) x 4 % = 5,35.

Při všech průběžných výpočtech se počítá na dvě platná desetinná místa (příklad: xx,356 = xx,35).

Odebírání výrobků nebo služeb

Svou povinnost může zaměstnavatel splnit i jiným způsobem. A to odebráním výrobků, služeb nebo realizováním zakázek od firem, které zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením a uzavřely s úřadem práce dohodu o uznání na chráněném trhu práce (dohoda se uzavírá na tři roky, může být úřadem práce vypovězena, ale také prodloužena na neurčito). Od roku 2018 totiž musí mít dodavatelé status „zaměstnavatele na chráněném trhu práce“. Tuto skutečnost může zaměstnavatel snadno zjistit na příklad na internetu, a to v katalogu poskytovatelů náhradního plnění na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Poskytnout náhradní plnění mohou i OSVČ, které sice nejsou zaměstnavateli, ale samy patří mezi osoby se zdravotním postižením.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřístupnilo evidenci náhradního plnění také odběratelům. Ti si mohou požádat o přístup vyplněním formuláře Žádost odběratele o zpřístupnění přehledu dokladů. Oprávnění přístupu přidělí odběrateli Úřad práce ČR. Poté je uživatel přesměrován na tabulku s přehledem dokladů odběratele pro přidělené IČO. Jedná se o tabulku, která obsahuje: číslo dokladu, částku, dodavatele, e-mail odběratele, datum dodání, datum zaplacení, datum vložení, stav potvrzení dokladu odběratelem. Podrobněji v článku: Elektronická evidence náhradního plnění v praxi

Pro výpočet je nezbytný údaj o vyhlášené průměrné mzdě v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí sledovaného roku. Pro rok 2018 činí 31 225 Kč. Cena výrobků nebo služeb odebraných od uvedených zaměstnavatelů se vydělí 7násobkem této částky (u plátců DPH se počítá bez DPH).

Příklad:

Zaměstnavatel z prvního příkladu odebral od zaměstnavatele splňujícího podmínku (více než 50 % OZP) služby v hodnotě 495 000 Kč (bez DPH).

Výpočet: 495 000 / (7×31 225) = 2,26.

Podmínkou je, aby dodavatel plnění zaměstnával v předchozím kalendářním čtvrtletí alespoň 2,26 přepočteného zaměstnance. K tomu slouží oddělená evidence, ve které dodavatel eviduje přepočtený stav zaměstnanců, poskytnuté náhradní plnění a vydaná potvrzení pro tyto účely. Každé poskytnuté náhradní plnění musí být navíc zaevidováno v elektronické evidenci náhradního plnění. Plnění do evidence zadává výhradně dodavatel, a to do 30 dnů od zaplacení. Odběratel plnění pouze potvrzuje správnost zadaného plnění.

Vyhláška č. 518/2004 Sb. § 18 odst. 2: Pokud odběrateli při výpočtu vyjde větší počet osob se zdravotním postižením než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, potvrzený za kalendářní čtvrtletí, může si zaměstnavatel do plnění povinného podílu za sledovaný kalendářní rok započítat osoby se zdravotním postižením jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen jako nejvyšší. Kalendářním čtvrtletím pro tyto účely je kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění za dodání výrobků nebo služeb nebo zadání zakázek. 

Při odebírání výrobků nebo služeb od osoby samostatně výdělečně činné, která je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádné zaměstnance, nebo při zadávání zakázek této osobě, je možno započítat maximálně jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením.

Odběratel by si měl pro správný zápočet náhradního plnění odběrem výrobků nebo služeb vyexportovat data od jednotlivých dodavatelů, provést výpočet a porovnat u každého dodavatele v evidenci čtvrtletní přepočtený počet osob se zdravotním postižením zvlášť (započítá se nejvyšší počet zjištěný ve sledovaném roce v předcházejících kalendářních čtvrtletích před posledním zdanitelným plněním).

Odběratel z našeho příkladu odebíral po celý kalendářní rok od konkrétního dodavatele. Naposled ve IV. kalendářním čtvrtletí roku 2018. V evidenci náhradního plnění u tohoto dodavatele je potřeba vygenerovat 4 kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, kdy se uskutečnil poslední odběr. Zde se jedná se o III. čtvrtletí roku 2018 (2,05 OZP), II. čtvrtletí roku 2018 (2.07 OZP), I. čtvrtletí roku 2018 (1,08 OZP) a IV. čtvrtletí roku 2017 (2,25 OZP).

Zaměstnavatel si nezapočítá vypočtených 2,26 OZP, ale jen 2,25 OZP. Z původních vypočtených 5,35 OZP zbývá po zápočtu 2,21 náhradního plnění zaměstnat 3,1 zaměstnance.

Pokud by zaměstnavatel odebíral například pouze ve II. a III. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, posuzoval by se nejvyšší čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců dodavatele v I.a II. kalendářním čtvrtletí.

Odvod do státního rozpočtu

Při plnění odvodem do státního rozpočtu se počítá, stejně jako v předchozích příkladech, na dvě platná desetinná místa, zaokrouhluje se na celé koruny nahoru až výsledná částka.

Zaměstnavatel musí vypočítat a eventuálně odvést příslušnou částku ve stanoveném termínu do státního rozpočtu. To provede vyplněním tiskopisu Ohlášení o plnění povinného podílu za rok 2018 nejpozději v pátek 15. února 2019. Odvod by měl být proveden minimálně o den dříve, jelikož částka má být v uvedeném termínu ne zaslána, ale již připsána na účet příjemce, tj. příslušné krajské pobočky úřadu práce.

Formulář Ohlášení o plnění povinného podílu OZP na celkovém počtu zaměstnanců je možné vytisknout a vyplnit, případně vyplnit na PC a následně vytisknout nebo na PC vyplněný rovnou odeslat úřadu práce prostřednictvím datové schránky. Formulář je k dispozici na internetové adrese ministerstva práce a sociálních věcí.

Kombinace plnění povinnosti zaměstnávat OZP

Pro ukázku kombinace plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a výpočtu zbývajícího odvodu do státního rozpočtu opět využijeme zaměstnavatele z předchozích dvou příkladů.

Rekapitulace:

V roce 2018 odpracovali zaměstnanci 267 556 hodin při osmihodinové pracovní době. Fond pracovní doby je 2000 hodin. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 5,35 OZP.

Výpočet: (267 556 / 2000) x 4 % = 5,35.

Zaměstnavatel odebral od zaměstnavatele s účinnou dohodou splňující podmínku (více než 50 % OZP) služby v hodnotě 475 000 Kč (bez DPH). Výpočet: 495 000 / (7 × 31 225) = 2,26. Podle čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců dodavatele však lze započítat nejvýše 2,25 OZP.

Zaměstnavatel v uvedeném období zaměstnával zaměstnance v prvním stupni invalidity a po část roku zaměstnance v třetím stupni invalidity (třetí stupeň invalidity se započítává pro účely povinného podílu 3×).

Zaměstnanec v prvním stupni v roce 2018 odpracoval 1636 hodin a zaměstnanec ve třetím stupni invalidity 1258 hodin. Při výpočtu se počítá na dvě platná desetinná místa.

Výpočet:

  • 1. zaměstnanec: 1636 / 2000 = 0,81
  • 2. zaměstnanec: (1212 / 2000) x 3 = 1,81

Nyní je třeba dopočítat odvod do státního rozpočtu. Od vypočtené povinnosti zaměstnávání OZP odečteme zaměstnance OZP a náhradní plnění.

Výpočet: 5,35 – 2,25 – 0,81 – 1,81 = 0,48

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Zbývá tedy podíl 0,4 zaměstnance. Pro odvod do státního rozpočtu je stanoven 2,5násobek průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí sledovaného roku.

Výpočet: 0,48 x (31 225 × 2,5) = 37 470 Kč (zaokrouhluje se na celé koruny nahoru).

Tuto částku je třeba ve stanoveném termínu odvést do státního rozpočtu.

Zaměstnavatelé, kteří svou povinnost zaměstnávat OZP splní zaměstnáváním těchto osob, případně náhradním plněním, samozřejmě již nemusí do státního rozpočtu nic odvádět. Případné „přeplnění“ propadá. Do dalšího kalendářního roku bohužel převádět nelze. Oznámení se zasílá i v případě, kdy je podíl splněn zaměstnáváním či odebráním výrobků a do státního rozpočtu se již nic neodvádí. Doporučuje se zasílat i v situaci, kdy došlo k poklesu počtu přepočtených zaměstnanců pod 25 (zaměstnavatel se vyhne upomínkám, případně kontrole příslušných úřadů). Čtěte také: Náhradní plnění za rok 2018 a novinky v elektronickém systému

Novela zákona o zaměstnanosti přinesla od roku 2018 další změny v náhradním plnění. Mimo dodavatelů náhradního plnění, kteří musí být uznáni úřadem práce jako „zaměstnavatelé na chráněném trhu práce“, se snížil limit náhradního plnění. V roce 2018 mohli pro účely náhradního plnění poskytnout jen 28násobek vyhlašované průměrné mzdy (naposled v roce 2017 poskytovali 36násobek).