Hlavní navigace

Změna délky týdenní pracovní doby a vliv na výpočet řádné dovolené

8. 9. 2022
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Jestliže se zaměstnanci změní týdenní pracovní doba, musí se tato skutečnost projevit na výměře řádné dovolené. Umí ji zaměstnavatel správně vypočítat?

Již více než rok a půl platí nová pravidla stanovení a čerpání řádné dovolené. Novela zákoníku práce v oblasti řádné dovolené účinná od 1. ledna 2021 potrápila nejednoho zaměstnavatele. Současná pravidla nejsou vždy jednoduchá a vyvolávají řadu otázek.

Co se dozvíte v článku
  1. Dovolená se odvíjí od týdenní pracovní doby zaměstnance
  2. Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část
  3. Změna týdenní pracovní doby
  4. Časové úseky, nebo průměr?
  5. Stanovení váženého průměru s příkladem výpočtu
  6. Co jste se v článku dozvěděli?

Dovolená se odvíjí od týdenní pracovní doby zaměstnance

Základní jednotkou u řádné dovolené je hodina. Dovolená se nyní stanovuje i čerpá v hodinách. Dříve byl základní jednotkou den. K tomu, aby bylo možné stanovit nárok zaměstnance na dovolenou za kalendářní rok či jeho poměrnou část, je třeba znát týdenní pracovní dobu zaměstnance a základní výměru dovolené poskytovanou zaměstnavatelem.

Základní výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce (podnikatelská sféra), u zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 zákoníku práce (platová sféra) činí 5 týdnů a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce.

Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část

Pomineme-li dodatkovou dovolenou, může zaměstnanci vzniknout nárok na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část. Podle ustanovení § 213 zákoníku práce přísluší zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci v příslušném kalendářním roce po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.  

Obdobně to platí pro nárok na poměrnou část dovolené. Zde se nekalkuluje s jednotkou 52 týdnů, ale 4 týdnů. Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok, avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší poměrná část dovolené. 

Změna týdenní pracovní doby

V uvedených ustanoveních zákoníku práce se počítá s týdenní pracovní dobou zaměstnance. Ta se ale může v průběhu roku změnit a logicky dojde ke změně ročního nároku dovolené. Kupříkladu zaměstnanec přejde z čtyřicetihodinového pracovního úvazku na úvazek v délce třicet sedm a půl hodiny týdně. Nebo naopak zaměstnanec s polovičním pracovním úvazkem v průběhu roku úvazek zvýší na celý. Změny týdenní pracovní doby jsou poměrně časté a je třeba se s nimi při výpočtu nároku na řádnou dovolenou vypořádat.

Zákoník práce na ně pamatuje v ustanovení § 212 odst. 4. Zde se uvádí, že pokud u zaměstnance dochází v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně délky týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby.

Časové úseky, nebo průměr?

Otázkou je, jak s uvedeným ustanovením zákoníku práce v praxi naložit. Je možné použít dva způsoby – buď součtem dílčích výsledků za každé období samostatně, nebo průměrem připadajícím na týden z celkového počtu týdenních pracovních dob za příslušné období. Avšak v komentáři k zákoníku práce se doporučuje využít postup stanovení dovolené v příslušném kalendářním roce na základě zjištění průměrné délky týdenní pracovní doby s využitím počtu kalendářních dnů trvání jednotlivých období s rozdílnou délkou týdenní pracovní doby. Uvádí se zde, že dovolená je v kalendářním roce posuzována jako celek a není tedy vhodné upínat se ke stanovení délky dovolené za jednotlivá dílčí období, neboť možnost započítávání pouze celých odpracovaných násobků příslušné týdenní pracovní doby pro stanovení dovolené by vedlo nejspíše k poškození zaměstnance. 

skoleni_15_4

Čerpání dovolené na žádost zaměstnance: Kdy musí zaměstnavatel vyhovět? Přečtěte si také:

Čerpání dovolené na žádost zaměstnance: Kdy musí zaměstnavatel vyhovět?

Stanovení váženého průměru s příkladem výpočtu

Je tedy třeba spočítat kalendářní dny připadající na jednotlivá období s různou délkou týdenní pracovní doby. Jednoduše lze počet kalendářních dnů jednotlivých období vynásobit příslušnou délkou týdenní pracovní doby a součet takto získaných dílčích výsledků vydělit celkovým počtem kalendářních dní, za které se dovolená zjišťuje. Výsledkem bude průměrná týdenní pracovní doba zohledňující délku jednotlivých období s rozdílnou délkou týdenní pracovní doby. Výsledky se průběžně nezaokrouhlují, aby nedocházelo ke zkreslení.

Následně zaměstnavatel takto zjištěný průměr využije pro limity dle zákoníku práce: 4násobek (podmínka pro nárok na poměrnou část dovolené), 12násobek (podmínka pro zápočet limitovaných překážek v práci) a 20násobek týdenní pracovní doby (maximální možný zápočet limitovaných překážek v práci).

Příklad: V roce 2022 zaměstnankyně pracovala od 1. ledna s 40hodinovou týdenní pracovní dobou, od 1. března s 38hodinovou týdenní pracovní dobou a od 1. června s 37,5hodinovou pracovní dobou.

Výpočet váženého průměru týdenní pracovní doby: ((59 x 40) + (92 × 38) + (214 x 37,5))/365 = (2360 + 3496 + 8025)/365 = 38,03

Co jste se v článku dozvěděli?

Jaká je základní délka dovolené?
Základní výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce (podnikatelská sféra), u zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 zákoníku práce (platová sféra) činí 5 týdnů a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce.
Jaký nárok na dovolenou může zaměstnanci vzniknout?
Zaměstnanec může mít nárok na dovolenou za kalendářní rok, eventuálně její část a dodatkovou dovolenou.
Jak spočítat řádnou dovolenou při změně délky týdenní pracovní doby?
Je možné spočítat kalendářní dny připadající na jednotlivá období s různou délkou týdenní pracovní doby, tj. počet kalendářních dnů jednotlivých období vynásobit příslušnou délkou týdenní pracovní doby a součet takto získaných dílčích výsledků vydělit celkovým počtem kalendářních dní, za které se dovolená zjišťuje.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).