Dohody konané mimo pracovní poměr, tedy dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, patří bezesporu mezi oblíbené pracovněprávní vztahy. V poslední době však v důsledku několika právních úprav ztratily na své jednoduchosti. A další změny přijdou brzy, čekají na účinnost.
Co se dozvíte v článku
Od 1. října 2023 nové informace i plánování směn
První významná novela zákoníku práce rozšířila od října minulého roku (mimo jiné) okruh informací, které musí být zaměstnancům sděleny. Ve lhůtě 7 dní od faktického zahájení výkonu práce na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti musí zaměstnavatel písemně informovat zaměstnance o taxativně vyjmenovaných skutečnostech. Okruh informací uvádí ustanovení § 77a zákoníku práce, případně i § 77b zákoníku práce při vyslání zaměstnance k výkonu práce do zahraničí.
Aktuálně zaměstnavatel zaměstnancům konajícím práci na dohody mimo pracovní poměr rozvrhuje pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznamuje je s ním nebo s jeho změnou nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na které je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Může se jednat o rozvrh na delší časové období nebo na jednotlivé směny. V každém případě jde o písemný rozvrh směn, avšak seznámení s ním již v písemné podobě být nemusí.
Změnilo se i odměňování. To má svou samostatnou právní úpravu v § 138 zákoníku práce. Nyní náleží zaměstnancům za výkon práce ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí a v sobotu a v neděli příplatek podle § 114a až 118 zákoníku práce. Dohodáři ve státní sféře mají stejnou výši a okruh příplatků jako dohodáři v podnikatelské sféře. Avšak vždy se zohledněním na ustanovení § 110 zákoníku práce, které poukazuje na srovnatelné odměňování, je-li vykonávána stejná práce nebo práce stejné hodnoty. S ohledem na nárok zaměstnance na příplatky je od října 2023 nezbytná podrobná evidence pracovní doby.
Nárok na řádnou dovolenou od 1. ledna 2024
Další významnou změnou je nárok na řádnou dovolenou, a to od roku 2024. Dříve bylo možné právo na řádnou dovolenou v případě dohod sjednat, nyní plyne přímo ze zákona. Postupuje se obdobně jako u pracovního poměru. Pro dohody však zaměstnavatel nemusí stanovit týdenní pracovní dobu, která je pro výpočet nároku na řádnou dovolenou nezbytná. Proto je pro účely řádné dovolené zákoníkem práce u dohod stanovena dvacetihodinová týdenní pracovní doba, bez ohledu na to, kolik hodin zaměstnanec ve skutečnosti odpracuje.
Hlášení dohod a nový výkaz od 1. července 2024
Od měsíce července 2024 zaměstnavatel oznamuje nástup/skončení zaměstnání na dohody o provedení práce (DPP). Nezáleží na výši zúčtované odměny. Tato povinnost se netýká dohod o pracovní činnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí má nyní přehled o všech aktivních DPP. Zaměstnavatelé rovněž poprvé za měsíc červenec 2024 odesílali nový formulář „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“. Tento výkaz lze současně využít pro splnění oznamovací povinnosti, tj. lze ho využít pro oznámení o nástupu/skončení zaměstnání na DPP. V takovém případě již u tohoto zaměstnance nemusí zaměstnavatelé stávající formulář „Oznámení o nástupu/skončení“ pro účely dohody o provedení práce odesílat.
Možnost sjednání odměny včetně příplatků od 1. srpna 2024
Další změny přinesla pro obě dohody aktuální novela zákoníku práce s číslem 230/2024 Sb. Jde o možnost sjednání odměny z obou dohod konaných mimo pracovní poměr již s přihlédnutím k příplatkům za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za zvýšenou zátěž ve zdravotnictví a za práci v sobotu a v neděli. Je ale nutné předem rozvrhnout rozsah práce. Při případné práci nad rámec předem sjednaného rozsahu práce přísluší zaměstnanci příplatky samostatně. V tomto smyslu byl doplněn § 138 zákoníku práce.
Pracujete na dohodu mimo pracovní poměr?
Samorozvrhování pracovní doby od 1. ledna 2025
Zaměstnanec si nyní může podle § 317 odst. 4 zákoníku práce po dohodě se zaměstnavatelem sám rozvrhovat práci jen na místě mimo pracoviště zaměstnavatele. Takzvané samorozvrhování u zaměstnanců, kteří pracují na pracovišti zaměstnavatele, je v současné době problematické. Na pracovišti je umožněno pouze částečné samorozvrhování při využití pružné pracovní doby podle § 85 zákoníku práce. I když se zaměstnavatelé mohou v praxi setkat i s jinými právními názory.
Situace se změní od roku 2025. Novelou zákoníku práce ustanou diskuze, zda je možné, aby si dohodáři samorozvrhovali práci nejen při práci na dálku, ale také na pracovišti zaměstnavatele. Přestože výše popisovaná novela nabyla účinnosti v srpnu 2024, změna v rozvrhování práce nastane s odloženou účinností od roku 2025.
Změny v odvodech od 1. ledna 2025
Další výrazné změny se opět týkají pouze dohody o provedení práce. I když dohodu o pracovní činnosti také neminou. Je tu zatím nepotvrzené (ale očekávané) zvýšení rozhodné částky pro zaměstnání malého rozsahu a prodloužení lhůty potřebné pro oznámení vzniku/skončení zaměstnání na dohody zdravotním pojišťovnám.
U dohody o provedení práce se omezí výjimka z odvodů sociálního (a potažmo i zdravotního) pojištění pouze na DPP v režimu tzv. oznámené dohody. Ostatní dohody budou dle výše předem sjednané odměny buď zaměstnáním ostatním, nebo tzv. malým rozsahem.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí
ČLÁNKY DO MAILU