Ve Sbírce zákonů vyšla pod číslem 321/2023 novela zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Především jde o změny v důchodech (možnost žádat o důchod online a změna ve výplatách důchodů), ale také o změny ve slevách na pojistném a v některých nemocenských dávkách.
Mění se i úhrada náhrady mzdy nebo platu za pracovní volno související s akcí pro děti a mládež.
Náhrady za uvolnění zaměstnance na tábor či sportovní soustředění
V současné době upravuje úhradu náhrady mzdy nebo platu za pracovní volno související s akcí pro děti a mládež strohá právní úprava omezená na ustanovení § 203 odst. 2 písm. h) a § 203a zákoníku práce. Zaměstnavatel bude mít i nadále nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu, avšak novelou § 123 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zmíněných ustanovení zákoníku práce má dojít ke snížení byrokratické zátěže pro zaměstnavatele i OSSZ při realizaci její úhrady. Zároveň dojde k umožnění úhrady dlužných pohledávek zaměstnavatele v oblasti sociálního pojištění z vyplácené náhrady. Změny jsou účinné od 1. ledna 2024 a server Podnikatel.cz se jim bude podrobněji věnovat v samostatném článku v průběhu měsíce prosince 2023.
Aktuálně popisovaná novela mění rovněž peněžitou pomoc v mateřství, krátkodobé i dlouhodobé ošetřovné. Jedná se o změny v nemocenském pojištění s dopadem i na zaměstnavatele, a to minimálně z pohledu překážek v práci. Navíc se jim od příštího roku zruší dohody o plnění povinností vůči ČSSZ v jiných lhůtách.
Peněžitá pomoc v mateřství a předchozí nemoc
První ze změn v oblasti nemocenských dávek je zjednodušení situace pojištěnkám, které po skončení zaměstnání pobírají nemocenskou dávku z důvodu rizikového těhotenství, ale také z jiných důvodů (jakákoli nemoc). Jestliže pojištěnka otěhotní a uplyne v době dočasné pracovní neschopnosti ochranná doba pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství po skončení zaměstnání, nárok na tuto dávku ze zákona nemá. Již nyní je ale v zájmu odstranění tvrdosti zákona v řadě případů přesto poskytována.
Počínaje lednem 2024, půjde-li o zaměstnání, které založilo účast na nemocenském pojištění, a zaměstnankyně v dočasné pracovní neschopnosti splní obecné podmínky pro vznik nároku na dávku (tj. 270 kalendářních dnů nemocenského pojištění v posledních dvou letech přede dnem nástupu), bude mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Podmínkou bude nárok na dávku nemocenského pojištění po skončení zaměstnání a tento nárok musí trvat k datu nástupu na nemocenskou dávku.
Poskytování ošetřovného druhému z rodičů
Zaměstnanec nemá v současné době nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně mj. tehdy, jestliže má jiná fyzická osoba z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek. Toto omezení má zamezit, aby ošetřovné nebylo poskytováno další osobě, pokud je o dítě celodenně řádně pečováno osobou již zajištěnou rodičovským příspěvkem.
Ovšem za předpokladu, že jeden z rodičů nepracuje a výhradně pečuje o děti. To je již překonáno. Řada rodičů pobírá rodičovský příspěvek a přitom pracuje (dítě pobývá např. omezenou dobu v předškolním zařízení). Za této situace není důvodné nadále považovat skutečnost, že jeden z rodičů dítěte pobírá rodičovský příspěvek, za překážku pro vznik nároku na ošetřovné u druhého rodiče (nebo jiného oprávněného). Musí se však jednat o situaci, kdy mají oba rodiče nemocensky pojištěný pracovněprávní vztah.
Návaznost a překryv ošetřovného
Zavádí se princip návaznosti u ošetřovného, jako je tomu u nemocenského. Jestliže půjde o dvě bezprostředně na sebe navazující potřeby ošetřování, budou se od příštího roku považovat za jeden sociální případ. Musí však jít o ošetřovné stejného druhu, například navazující potřeba ošetřování z důvodu nemoci a úrazu dítěte do 10 let věku. Jestliže by na sebe navazovaly dvě potřeby ošetřování, z nichž jedna je z titulu nemoci dítěte a druhá z důvodu uzavření školy (rozhodnutí příslušného orgánu), půjde o dvě nenavazující samostatné potřeby ošetřování.
Stejně se budou chovat i případné dvě překrývající se potřeby ošetřování. Může jít (podle druhu) o jednu sociální událost nebo dvě samostatné sociální události. Ovšem platí, že pokud se nárok na ošetřovné překrývá, poskytuje se ošetřovné jen z jednoho důvodu. Přednost má poskytování ošetřovného, na které vznikl nárok jako první.
Dlouhodobé ošetřovné a opětovná potřeba ošetřování
Změny neminou ani oblast dlouhodobého ošetřovného. Opět jde o pozitivní změny. Aktuálně nemůže pojištěnci v období 12 měsíců od posledního nároku na dlouhodobé ošetřovné vzniknout nárok na další dlouhodobé ošetřovné z důvodu péče jak o stejnou, tak i o jinou ošetřovanou osobu. Zaměstnanec například nastoupí na dlouhodobé ošetřovné z důvodu péče o otce, která skončí po 14 dnech. Za 5 měsíců vznikne potřeba dlouhodobé péče u matky a na toto dlouhodobé ošetřovné by již nárok neměl. Od roku 2024 se bude omezení týkat pouze situací, kdy se jedná o péči o stejnou osobu.
Pokračování nařízené karantény
Je-li pojištěnci po ukončení nařízené karantény nařízena v následujícím kalendářním dni další karanténa, považuje se tato další nařízená karanténa podle § 166a zákona o nemocenském pojištění nově za pokračování předchozí nařízené karantény. Je-li pojištěnci v době trvání nařízené karantény nařízena další karanténa, jejíž délka přesahuje dobu trvání původní nařízené karantény, považuje se přesahující doba trvání této další nařízené karantény za pokračování předchozí nařízené karantény.
Podle důvodové zprávy k novele zákona situace, kdy na sebe dvě karantény bezprostředně navazují či kdy je pojištěnci či ošetřované osobě v době trvání nařízené karantény nařízena jiná karanténa (např. pro styk s osobou, která onemocněla jinou chorobou, než byla nemoc, kvůli které byla původní karanténa nařízena), nebyly dosud řešeny a byly předmětem výkladu. Průběh epidemie Covid-19, v níž bylo nařízeno velké množství karantén, upozornil na potřebu výslovného vyjádření těchto zásad v právní úpravě.
Zrušení dohod o jiných lhůtách plnění povinností
Ruší se institut dohod uzavíraných mezi zaměstnavatelem a okresní správou sociálního zabezpečení, na jejímž základě bylo možné dohodnout jinou lhůtu pro plnění oznamovacích povinností, než jaké jsou stanoveny v § 94 odst. 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění. Podle České správy sociálního zabezpečení již tato úprava není potřebná, a to zejména s ohledem na elektronickou komunikaci.
Podle přechodných ustanovení k novele zákona zůstávají v platnosti dohody uzavřené podle § 94 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění ještě po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí
