Hlavní navigace

Zrušte zrušení superhrubé mzdy a 100 miliard raději dejte zavřeným podnikům

9. 12. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
[KOMENTÁŘ] Že v době epidemie musí být některé rizikové podniky omezeny či zavřeny, je pochopitelné. Méně pochopitelné ale je, že nedostaly pořádné kompenzace.

Prostředky přitom na kompenzace evidentně jsou, když Parlament hodlá schválit změny daní, které vyjdou veřejné rozpočty na 100 miliard korun. Místo toho, aby se snižovaly nejbohatším, úředníkům a dalším, kteří nebyli protiepidemickými opatření postihnutí a aktuálně to opravdu nepotřebují, by bylo více než záhodno dát tyto prostředky uzavřeným nebo omezeným sektorům, které bojují o přežití.

Daňové bláznovství postihlo i Senát

Zdá se, že daňovému šílenství v podobě více než stomiliardové sekery do veřejných rozpočtů podlehne nakonec i Senát a zrušení superhrubé mzdy, respektive zavedení 15% daně z hrubé mzdy, a zvýšení slevy na poplatníka nakonec skutečně projde. Veřejné rozpočty to bude stát 100 miliard korun a vzhledem k tomu, že neprojde žádné snížení výdajů, znamená to o 100 miliard zvýšení veřejného dluhu (který bude v budoucnu stejně splácen za pomoci vyšších daní).

Jak navíc upozornilo několik odborných studií, tento způsob snížení zdanění práce nejvíce pomůže vysokopříjmovým, u kterých to navíc nepovede ke zvýšení spotřeby, ale jen úspor. Studie VŠE spočítala, že z 80 miliard korun, které by rozpočty stál Babišův návrh, půjde do zvýšení úspor o 32 miliard korun. Také studie IDEA Cerge ukazuje, že největší kus koláče si ukrojí vysokopříjmoví zaměstnanci. V Babišově variantě získají podle studie první tři kvintily, tedy spodních 60 % zaměstnanců, jen 36 % z celkového objemu úspor na daních. Naopak vysokopříjmoví (nejvyšší pětina zaměstnanců) získají z odhadovaných úspor 80 miliard korun 39 %.

Co je zakázáno a na co mám nárok?

Tady je přehled všech opatření, která jsou platná pro podnikatele i veřejnost. Přečtěte si také seznam všech podpor, které lze ještě aktuálně čerpat. 

Špatná ekonomická situace nutí porušovat pravidla

To, že vládní hnutí ANO ve spolupráci s opozicí klidně zasekne nesmyslnou sekyru do rozpočtů, je o to bizarnější, že vláda doteď nebyla schopná pořádně podpořit omezené či zcela zavřené firmy a OSVČ kvůli protiepidemickým opatřením. Vzhledem k charakteru šíření koronaviru je pochopitelné, že některé provozy nelze mít v rozběhnuté epidemii otevřené, těmto podnikatelům ale vláda jednoznačně musí jejich ztráty kompenzovat. A to nejen kvůli spravedlnosti, ale i kvůli následné samotné ochotě dodržovat protiepidemická opatření.

Pokud budou lidí tlačeni špatnou ekonomickou situací do toho, aby pravidla nedodržovali, opatření ztrácí svoji efektivitu a musí tak být navíc přísnější. Tím se pak zhoršuje ekonomická situace pro více lidí a více lidí je tak motivováno opatření nedodržovat a rozjíždí se spirála, na jejímž konci jsou desítky tisíc mrtvých, nemenší množství bankrotů a osobních tragédií s tím spojených.

Každopádně si buďte jistí, že pokud se epidemiologická situace bude nadále zhoršovat (a ona bohužel nejspíše bude), tak maximálně v horizontu týdnů opět dojde minimálně k uzavření restaurací a dalších provozů – zřejmě služeb. A všichni tito podnikatelé musí dostat dostatečnou podporu, tedy ne almužnu, kterou jim aktuálně vláda platí.

Stejně tak by měli dostávat plnou mzdu i zaměstnanci, kteří skončí v izolaci či karanténě. Připomeňme, že tento přístup je v mnoha zemích běžný, Spojené království platí nízkopříjmovým skupinám za karanténu či izolaci 500 GBP, Hong Kong platí za pozitivní test 650 USD. V ČR je navíc demotivace dvojnásobná, protože nemocenskou platí zaměstnavatel a může mu být jen složitě a neúplně kompenzována. Pokud na pozitivním testu výrazně tratí zaměstnanci i zaměstnavatelé, bude vůle k testování stále minimální. V České republice proto finanční motivaci pro izolaci i karanténu doporučoval i poradní orgán NERV, správně včera popsal matematik René Levínský, výkonný ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů.

Dejme 100 miliard na podporu zavřených podniků

Pokud politikům nevadí zvýšit deficity veřejných rozpočtů o 100 miliard korun, mnohem smysluplnější by místo zrušení superhrubé mzdy bylo prostředky rozdělit omezeným a zavřeným sektorům. Jsou to restauratéři, hotely, cestovky, umělci či podnikatelé ve službách, kteří jsou protiepidemickými opatření a samotným koronavirem nejvíce postiženi a prostředky by měly směřovat k nim. K čemu snižovat daně úředníkům, politikům a dalším, kteří se o své místo bát nemusí, a nepodpořit ty, kteří to opravdu potřebují? Je přeci v zájmu naprosto všech, aby epidemie byla pod kontrolou.

Brand24

Dosavadní podpora omezených sektorů je naprostým výsměchem a míří vesměs jen na udržení zaměstnanců. Vrcholem vládní arogance bylo zdůvodnění podzimní podoby kompenzačního bonusu, kdy na rozdíl od jara nemají OSVČ možnost bonus kombinovat za stejné období s dalšími podporami. Ministerstvo financí si totiž vypomohlo lží, že prý to požadují pravidla Evropské unie. Že šlo o nesmysl, ostatně dokázala na konci minulého týdne sama ministryně financí Alena Schillerová, kdy obrátila a v Senátu podpořila možnost bonus kombinovat i s dalšími podporami. Že se tak stane za pomocí protiústavního přílepku, raději detailně nezkoumejme.

Přitom pro návod, jak to udělat lépe, nemusíme chodit daleko. Například v Německu firmám do 50 zaměstnanců, kterým je omezeno podnikání z důvodu vládních nařízení, stát uhradí až 75 % ztrát z jejich loňského obratu v daných měsících. OSVČ si pak mohou vybrat, zda jako referenční bod nepoužijí raději průměrný prodej z předchozího roku. Vláda podpořila samozřejmě i podniky nepřímo zasažené krizí. Podobná situace je v Rakousku, kde vyplácí zavřeným podnikům 80 % jejich loňských tržeb. Že si obě země stojí lépe jak ekonomicky, tak epidemiologicky asi netřeba zmiňovat. Ale proč se inspirovat v zahraničí, když můžeme jít vlastní cestou, která je sice delší, ale zato horší.

Měla by se superhrubá mzda zrušit?

  • Ano, ale zdanění by mělo zůstat zhruba stejné.
    9 %
  • Ne.
    10 %
  • Ano, daň by měla činit 15 % z hrubé mzdy.
    67 %
  • Ano, daň by měla činit 19 % z hrubé mzdy.
    4 %
  • Je to jedno, měla by se hlavně zvýšit sleva na dani.
    10 %

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).