Rodičovský příspěvek do 4 let věku a ...Dále neplacené volno,.. OSVČ

Dobrý den,

odpovím v textu postupně.

"Rodičovský příspěvek mi končí dnem narozením mé dcery (naroz.dne 11.8.2015), tj. rodičovská náleží ještě ve dni 11.8.2019 ?"

V souladu s ustanovením § 196 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen k prohloubení péče o dítě poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Rodičovská dovolená tedy trvá až do dovršení věku tří let (včetně tohoto dne).

"- tč. mám zaměstnavatele pracovní poměr na dobu Neurčitou
- tč. mám sjednánu Dohodu o PP u jiného zaměstnavatele do 10.000,- měsíčně (pozn.: krátce jsem měla i dohodu o PČ)
- tč. jsem OSVČ - rozjíždím podnikání a nechtěla bych je pozastavit
- tč. moji dceru mi tč. nevezmou do mateřské školky, nemá očkování z důvodů kožních problémů (není stanoveno lékařem), tč. máme potřebu být ještě 1/2 roku, až rok doma, pozn. prvorozený syn nastupuje do 1.třídy.

Dotazuji se jaký postup bych měla v období od 12.8.2019 nejlépe zvolit. Do práce na plný úvazek nemohu.

Dotaz: požádat svého zaměstnavatele o Neplacené volno,.. (pokud by mi vyhověl) na období do 31.8.2020
a jeho prostřednictvím bych odváděla 13,5 % na Zdravotní pojištění??
a kdybych u zaměstnavatele nahlásila pro ZP, že jsem osoba pečující o dítě do 7-mi let věku, nemusela bych platit ani ZP,
ale DOTAZUJI se zda bych mohla být dále vedena jako aktivní OSVČ ???
- Odvody na Soc.pojištění bych u zaměstnavatele v době Neplac.volna neodváděla."

Zákoník práce pojem neplacené pracovní volno nezná. Ovšem v ustanovení § 199 odst. 1 se píše, že jestliže zaměstnanec nemůže konat volno pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než uvádí § 191 zákoníku práce, je zaměstnavatel poskytnout mu ve stanoveném rozsahu pracovní volno. V některých případech s náhradou mzdy. Ovšem jedná se o důležité osobní překážky na straně zaměstnance stanovené nařízením vlády č. 590/2006 Sb. Například nezbytné lékařské vyšetření, doprovod rodinného příslušníka na lékařské vyšetření, vlastní svatba apod. Od tohoto ustanovení však je možné se v souladu s § 363 zákoníku práce odchýlit a dohodnout se na dalších osobních překážkách v práci. Ať už se jedná o krátkodobé či dlouhodobé neplacené volno.

Zaměstnavatel tedy může a nemusí žádosti zaměstnance o neplacené volno vyhovět. Záleží na provozních podmínkách, jako je množství zakázek, možnost zástupu apod. Možnost poskytnout neplacené pracovní volno lze dokonce ošetřit kolektivní smlouvou či interním předpisem, který může obsahovat konkrétnější podmínky. Kupříkladu právě čerpání neplaceného volna za účelem péče o děti do čtyř let věku po skončení rodičovské dovolené nebo v době školních prázdnin.

Zaměstnavatel je vždy odpovědný za odvod sociálního a zdravotního pojištění. Pokud není vyplácen žádný příjem, nemocenské a důchodové pojištění se neplatí. Na druhou stranu pak dotčená osoba nedostane pojistné dávky. Ovšem doba péče o dítě do čtyř let věku je dobou náhradního pojištění pro pro vnik nároku na důchod. U zdravotního pojištění je situace jiná. Zaměstnavatel je vždy zodpovědný za odvod alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pokud se nejedná o státní kategorii pojištěnců nebo o osoby, na které se vyměřovací základ nevztahuje.

Kategorie státních pojištěnců a osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku: Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud nemají příjmy ze zaměstnání (lze DPP do 10 000 Kč nebo DPČ do 2999 Kč) nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

Díky samostatné výdělečné činnosti podmínku nesplníte, ale na druhou stranu se na vás nebude vztahovat odvod z minimálního vyměřovacího základu. Platilo by se ze skutečného výdělku. Zde nebude žádný.

Podnikatelská činnost: Příslušné zdravotní pojišťovně nahlásíte, že i po zahájení výdělečné činnosti budete osobně a řádně pečovat alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku (splnění podmínky celodenní péče). Osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ v prvním roce podnikání zálohy neplatí, pojištění doplatí až po podání přehledu v následujícím roce přičemž v rámci přehledu se rovněž určí nová výše záloh. Komplikovanější situace bude v důchodovém pojištění. Nemocenské je dobrovolné. Účast na důchodovém pojištění je povinná, pokud je samostatná výdělečná činnost jako hlavní činnost. Důvody pro OSVČ vedlejší např. zde: https://www.podnikatel.cz/specialy/podnikani-na-vedlejsak/osvc-vedlejsi/.

Existuje názor, kdy lze i v tomto případě považovat podnikání za vedlejší činnost z titulu, že zaměstnání stále trvá, ale podle mého názoru podmínka splněna není. Zaměstnání je formální, zaměstnanec žádnou práci neodvádí, není vyplácen příjem. Obecně mohu doporučit ověřit situaci na místně příslušné OSSZ, za bude ochotna vás i v této situaci posoudit jako OSVČ vedlejší.

"Pokud bych neměla zaměstnavatele a byla OSVČ, tak bych musela odvádět zálohy ZP i SP ?? a to je pro začátečníky finančně náročné.
- min.odvod na ZP a SP je "

Výše záloh např. zde: https://www.podnikatel.cz/clanky/zalohy-na-socialni-a-zdravotni-pojisteni-pro-rok-2019/

"Pokud mi zaměstnavatel nevyhoví v poskytnutí Neplaceného volna, mám nárok na Odstupné??"

Jak bylo výše uvedeno, zaměstnavatel nemusí vaší žádosti o neplacené volno vyhovět. Naopak musíte po odpadnutí překážky v práci (rodičovské dovolené) pokračovat v práci. Jestliže tuto práci vykonávat nemůžete, můžete podat výpověď s dvouměsíční výpovědní dobou, případně se na ukončení pracovního poměru dohodnout. Odstupné náleží pouze u výpovědních důvodů ze strany zaměstnavatele, například nadbytečnost. Jestliže vám zaměstnavatel výkon práce umožní, není pro odstupné žádný právní důvod.

"Nevím jakou cestou legislativy se vydat,..
- nebo být na Úřadu práce, pobírat podporu, ale to bych musela pozastavit své začínající podnikání, na kterém chci dále pracovat a více je rozvíjet."

Uvádíte naprosto správně, nelze pobírat podporu a současně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Musíte počítat a zvážit všechny nabízené varianty. Rozhodnutí je jen na vás.

S přáním příjemného dne