Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) - HLAVA I - OBECNÁ ČÁST

HLAVA I

OBECNÁ ČÁST

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie^1a) podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) vymezeným územím území, na němž držitel licence na distribuci elektřiny, distribuci plynu nebo rozvod tepelné energie vykonává licencovanou činnost,

b) kontrolou možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiné osoby, zejména na základě

1. vlastnického práva nebo práva užívání k obchodnímu závodu kontrolované osoby anebo jeho části, nebo

2. práva anebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolované osoby,

c) chráněnou informací informace v jakékoliv podobě, která má charakter obchodního tajemství nebo jiná zákonem chráněná informace nebo informace charakteru obchodního, technického nebo finančního získaná při výkonu činnosti držitele licence, která není veřejně dostupná,

d) podnikem ve skupině podnik, který má právo kontroly nad jiným podnikem nebo který je kontrolován jiným podnikem,

e) energeticky strategickým celkem prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví energetika⁵⁷) v oblasti elektřiny, zemního plynu nebo centrálního zásobování teplem,

f) účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem

1. možnost subjektu nakládat s vlastnickými či spoluvlastnickými právy k energeticky strategickému celku,

2. možnost subjektu nakládat s vlastnickými či spoluvlastnickými právy k takové části energeticky strategického celku, bez které by tento celek nebyl způsobilý plnit svoji funkci, popřípadě by se bez této části tato způsobilost energeticky strategického celku zhoršila,

3. možnost vykonávat dispoziční práva k energeticky strategickému celku, nebo

4. jiný způsob vlivu na energeticky strategický celek nebo jiná práva k němu, jejichž důsledkem je schopnost subjektu získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím souvisejícím s energeticky strategickým celkem, které jsou důležité z hlediska energetické bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku v souvislosti s energeticky strategickým celkem,

g) účinnou mírou kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem

1. možnost subjektu přímo či nepřímo nakládat nejméně s 10% podílem na hlasovacích právech nebo s vkladem nejméně 10 % základního kapitálu nebo možnost uplatnit tomu odpovídající vliv ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem; do tohoto podílu nebo vkladu se započítávají rovněž podíly nebo vklady osob, které jsou s tímto subjektem podrobeny jednotnému řízení, a podíly osob, které s tímto subjektem jednají ve shodě,

2. členství subjektu nebo osoby jemu blízké v orgánu společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem, nebo

3. jiný způsob vlivu na společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem, jehož důsledkem je schopnost subjektu získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím souvisejícím s energeticky strategickým celkem, které jsou důležité z hlediska ochrany energetické bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku v souvislosti s energeticky strategickým celkem,

h) vlivem nad energeticky strategickým celkem

1. účinná míra kontroly nad energeticky strategickým celkem, nebo

2. účinná míra kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem,

i) nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem takový převod nebo přechod práv, v jehož důsledku nabyvatel takových práv získal schopnost vykonávat vliv nad energeticky strategickým celkem,

j) dynamickým určením ceny způsob určení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu tak, že se v průběhu doby trvání závazku ze smlouvy mění v závislosti na změnách cen elektřiny nebo plynu na krátkodobých trzích s elektřinou nebo plynem v časových intervalech, které odpovídají nejméně obchodní periodě vypořádání obchodů na těchto trzích,

k) indexem zajištění obchodníka procentní podíl množství elektřiny nebo plynu, jejichž dodávku má obchodník s elektřinou nebo plynem smluvně zajištěnou za pevnou cenu nebo variabilní cenu zajišťující ve spojení s finančním vypořádáním pevnou výši ceny pro období následujících 36 měsíců pro spotřebitele a podnikající fyzické osoby, na předpokládaném množství elektřiny nebo plynu, které má být v tomto období dodáno těmto zákazníkům, kterým obchodník s elektřinou nebo plynem dodává elektřinu nebo plyn podle smlouvy s pevnou cenou dodávky elektřiny nebo plynu po sjednanou dobu trvání závazku ze smlouvy,

l) smlouvou s pevnou cenou dodávky elektřiny nebo plynu smlouva, v níž je cena elektřiny nebo plynu sjednána v přesné výši na časově sjednanou dobu dodávky elektřiny nebo plynu, a to buď s platností jedné výše ceny na celé sjednané období dodávky elektřiny nebo plynu, nebo s různou výší ceny sjednanou pro dílčí sjednané úseky období dodávky elektřiny nebo plynu, pokud obchodník s elektřinou nebo plynem není pro tuto sjednanou dobu oprávněn jednostranně změnit její výši nebo sjednanou cenu jinak změnit.

(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí

a) v elektroenergetice

1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV provozovaný držitelem licence na distribuci elektřiny a sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně zařízení pro ukládání elektřiny, je-li plně integrovaným prvkem soustavy, a systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

2. elektrickou přípojkou zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení přenosové nebo distribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného elektrického zařízení,

3. elektrickou stanicí soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy, který umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny, včetně prostředků nezbytných pro zajištění jejich provozu,

4. elektrizační soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci, ukládání a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, a to na území České republiky,

5. měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot,

6. odběrným místem místo, které je připojeno k přenosové nebo k distribuční soustavě a kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, v němž dochází ke spotřebě elektřiny, včetně měřicích transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny,

7. odchylkou součet rozdílů skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů elektřiny v daném časovém úseku,

8. podpůrnými službami služby obstarávané provozovatelem přenosové soustavy k zajištění systémových služeb, které zahrnují služby výkonové rovnováhy a nefrekvenční podpůrné služby, nebo nefrekvenční podpůrné služby obstarávané provozovatelem distribuční soustavy, a které neslouží k řízení přetížení v přenosové nebo distribuční soustavě,

9. nefrekvenčními podpůrnými službami služby obstarávané provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy k regulaci napětí v ustáleném stavu, dodávkám jalového proudu, zajištění setrvačnosti přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, řízení zkratového proudu, startu ze tmy nebo zajištění ostrovního provozu přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,

10. přímým vedením vedení elektřiny spojující výrobnu elektřiny, která není připojena k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, a místo odběru elektřiny, které není elektricky propojeno s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo elektrické vedení zabezpečující přímé zásobování vlastních provozoven výrobce elektřiny, jeho ovládaných společností nebo zákazníků, a není vlastněno provozovatelem přenosové soustavy ani provozovatelem distribuční soustavy,

11. přenosovou soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v příloze Pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území České republiky a propojení s elektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky a zařízení pro ukládání elektřiny, je-li plně integrovaným prvkem soustavy; přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

12. subjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro kterou operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek,

13. systémovými službami činnosti provozovatele přenosové soustavy pro zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy s ohledem na provoz v rámci propojených elektrizačních soustav,

14. typovým diagramem dodávek diagram charakterizující roční průběh spotřeby elektřiny u zákazníka, který se používá pro vyhodnocování odchylek,

15. vertikálně integrovaným podnikatelem držitel licencí nebo skupina držitelů licencí na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, obchod s elektřinou, ukládání elektřiny nebo výrobu elektřiny, nad kterými je tatáž osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo nebo nepřímo, vykonávat kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přenosu elektřiny nebo distribuce elektřiny a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost výroby elektřiny, ukládání elektřiny nebo obchodu s elektřinou,

16. trhem s elektřinou jakýkoliv trh pro obchodování s elektřinou nebo s podpůrnými službami zahrnující obchodování na krátkodobých organizovaných trzích nebo obchodování na jakékoliv jiné než krátkodobé časové úseky, včetně burzovních a mimoburzovních trhů pro obchodování s elektřinou, a také trh s regulačním výkonem, je-li zaveden kapacitní mechanismus,

17. zákazníkem osoba, která nakupuje elektřinu pro své vlastní konečné užití v odběrném místě,

18. výrobnou elektřiny energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení,

19. související službou v elektroenergetice služba přenosové soustavy nebo služba distribuční soustavy,

20. službou přenosové soustavy zajišťování přenosu elektřiny, systémových služeb a služeb souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přenosové soustavy,

21. službou distribuční soustavy zajišťování distribuce elektřiny a služeb souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy,

22. místem připojení místo v přenosové soustavě nebo v distribuční soustavě, ve kterém je připojeno odběrné místo, výrobna elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny nebo distribuční soustava, a to přímo, prostřednictvím elektrické přípojky, společné domovní instalace nebo prostřednictvím elektrické přípojky a společné domovní instalace,

23. předávacím místem místo předání a převzetí elektřiny mezi přenosovou soustavou nebo distribuční soustavou a odběrným místem, výrobnou elektřiny, zařízením pro ukládání elektřiny nebo distribuční soustavou prostřednictvím jednoho nebo více míst připojení na jedné napěťové hladině jednoho provozovatele soustavy nebo místo předání a převzetí elektřiny mezi přenosovou soustavou a zahraniční přenosovou soustavou, přičemž za samostatné předávací místo se považuje jedno nebo více míst připojení záložního napájení na jedné napěťové hladině, jednoho provozovatele soustavy,

24. regionální distribuční soustavou distribuční soustava, která je přímo připojena na přenosovou soustavu,

25. flexibilitou schopnost řízené změny dodávky elektřiny do nebo z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy v určitém časovém úseku oproti sjednanému nebo předpokládanému průběhu dodávky elektřiny v reakci na změny cen elektřiny na trhu s elektřinou nebo poptávku po poskytnutí takové řízené změny dodávky elektřiny,

26. agregací činnost, při které agregátor sdružuje flexibilitu poskytovanou účastníky trhu s elektřinou v předávacích místech za účelem nabízení flexibility na trhu s elektřinou nebo pro řízení odchylky,

27. ukládáním energie v elektrizační soustavě odložení konečného užití elektřiny na pozdější okamžik, než byla elektřina vyrobena, nebo přeměna elektřiny na takovou formu energie, kterou lze ukládat, uložení takové energie a následná zpětná přeměna takové energie na elektřinu nebo použití jako jiný nosič energie,

28. zařízením pro ukládání energie zařízení sloužící pro ukládání energie, včetně všech nezbytných zařízení,

29. zařízením pro ukládání elektřiny zařízení pro ukládání energie, které umožňuje odložení konečného užití elektřiny na pozdější okamžik, než byla elektřina vyrobena, nebo přeměnu elektřiny na takovou formu energie, kterou lze ukládat, uložení takové energie a následnou zpětnou přeměnu uložené energie na elektřinu, a to v jednom předávacím místě nebo více předávacích místech jednoho odběrného místa, výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání energie; přečerpávací vodní elektrárna není zařízením pro ukládání elektřiny,

30. podružným měřicím zařízením měřicí zařízení umístěné za měřicím zařízením provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, kterým se měří výroba elektřiny, dodávka nebo odběr elektřiny jedné nebo více výroben elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny nebo jednoho nebo více jiných elektrických zařízení,

31. inteligentním měřicím zařízením měřicí zařízení s elektronickým systémem, jehož prostřednictvím dochází k měření dodávky a odběru elektřiny, poskytuje více informací než měřicí zařízení bez průběhového měření nebo měřicí zařízení s průběhovým měřením bez schopnosti obousměrné komunikace a umožňuje předávání a přijímání údajů pro informování, sledování a kontrolu naměřených údajů ve stanoveném formátu elektronické komunikace,

32. plně integrovaným prvkem soustavy zařízení pro ukládání elektřiny nebo jiné funkčně obdobné zařízení vlastněné nebo provozované provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, které je s ostatními zařízeními tvořícími přenosovou nebo distribuční soustavu provozně nebo funkčně propojené a které slouží výhradně ke kompenzaci jalové energie, vysílání signálu hromadného dálkového ovládání, stabilizaci napětí, zajištění funkce přenosové soustavy nebo distribuční soustavy při řešení mimořádných událostí nebo krizových situací, napájení systémů měřicí, ochranné, řídicí, automatizační, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, pohonů spínacích prvků přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, osvětlení nebo zabezpečovací techniky objektů přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,

33. interoperabilitou schopnost inteligentního měřicího zařízení vyměňovat si a využívat údaje s dalšími energetickými nebo komunikačními systémy, zařízeními, aplikacemi nebo prvky za účelem využívání jeho funkcionalit,

34. výchozím diagramem dodávky nebo odběru elektřiny diagram používaný pro zohlednění aktivace flexibility, který charakterizuje průběh dodávky nebo odběru elektřiny bez aktivace flexibility v odběrném místě nebo předávacím místě výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny, ve kterém je poskytovaná flexibilita,

b) v plynárenství

1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek a těžebních plynovodů ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

2. hlavním uzávěrem plynu uzavírací armatura odběrného plynového zařízení, která odděluje odběrné plynové zařízení od plynovodní přípojky,

3. měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot,

4. odběrným místem místo, kde je instalováno odběrné plynové zařízení jednoho zákazníka, do něhož se uskutečňuje dodávka plynu měřená měřicím zařízením,

5. odběrným plynovým zařízením veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu; není jím měřicí zařízení,

6. odchylkou rozdíl skutečných a sjednaných dodávek, odběrů plynu za daný celý obchodní den,

7. plynárenskou soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování těchto zařízení,

8. plynárenským zařízením zařízení výrobny plynu, přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu, těžebního plynovodu a přímého plynovodu,

9. plynem zemní plyn, biometan, syntetický metan, vodík, směsi těchto plynů, a případně další druhy plynů, jestliže nejsou používány pro pohon motorových vozidel a pro jejich přepravu, distribuci nebo uskladnění jsou využívána zařízení plynárenské soustavy,

10. plynovodem zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní, distribuční soustavou a přímé a těžební plynovody,

11. plynovodní přípojkou zařízení začínající odbočením z plynovodu distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení,

12. plynovým zařízením plynárenská zařízení, plynovodní přípojky, které nejsou ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy, odběrná plynová zařízení, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací a odpařovací stanice,

13. zásobníkem plynu podzemní, nadzemní plynové zařízení, včetně souvisejících technologických objektů a systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, sloužící k uskladňování plynu v plynné, kapalné formě přímo propojené s plynárenskou soustavou České republiky, se zahraniční plynárenskou soustavou; zásobník plynu je zřizován a provozován ve veřejném zájmu,

14. přepravní soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

15. přímým plynovodem plynovod, který není součástí přepravní soustavy, distribuční soustavy a který je dodatečně zřízený pro dodávku plynu zákazníkovi, a slouží pouze pro vlastní potřebu zákazníka,

16. rozhodujícím zdrojem plynu stát, na jehož území se vytěžilo více jak 50 % celkové roční spotřeby plynu v České republice,

17. společným odběrným plynovým zařízením odběrné plynové zařízení v nemovitosti vlastníka, jehož prostřednictvím je plyn dodáván zákazníkům v této nemovitosti,

18. subjektem zúčtování fyzická, právnická osoba, pro kterou operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek,

19. technickým pravidlem pravidlo vyjadřující stav technického poznání a techniky v odvětví plynárenství,

20. těžebním plynovodem plynovod připojující výrobnu plynu k přepravní soustavě, distribuční soustavě, jinému těžebnímu plynovodu; těžební plynovod je zřizován a provozován ve veřejném zájmu,

21. tlakovou úrovní maximální provozní tlak pro plynová zařízení uvedený v technických normách, technických pravidlech,

22. typovým diagramem dodávek diagram charakterizující roční průběh spotřeby plynu u zákazníků, jejichž odběrná místa nejsou vybavena průběhovým měřením, používaný pro vyhodnocování spotřeby,

23. vertikálně integrovaným plynárenským podnikatelem držitel licencí, skupina držitelů licencí na přepravu plynu, distribuci plynu, uskladňování plynu, obchod s plynem, výrobu plynu, nad kterými je tatáž osoba oprávněna, jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo, nepřímo, vykonávat kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přepravy plynu, distribuce plynu, uskladnění plynu a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost výroby plynu, obchodu s plynem,

24. volnou kapacitou rozdíl mezi technickou kapacitou přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu, těžebního plynovodu a souhrnem všech smluvně zajišťovaných kapacit v daném časovém období při dodržení smluvních tlaků a kapacit nezbytných pro příslušného držitele licence k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu příslušného plynárenského zařízení,

25. zákazníkem osoba, která nakupuje plyn pro své vlastní konečné užití v odběrném místě,

26. výrobnou plynu zařízení na výrobu, těžbu plynu, terminál zkapalněného zemního plynu včetně stavební části a nezbytných pomocných zařízení, kde uskutečňuje svoji činnost držitel licence na výrobu plynu; výrobna plynu je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

27. související službou v plynárenství služba přepravy plynu nebo služba distribuční soustavy,

28. službou přepravy plynu zajišťování přepravy plynu přepravní soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přepravní soustavy,

29. službou distribuční soustavy zajišťování distribuce plynu distribuční soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy,

30. službou uskladňování zajišťování uskladňování plynu provozovatelem zásobníku plynu v jím provozovaném zásobníku plynu,

31. mezinárodní pomocí v krizových situacích v plynárenství situace, kdy Česká republika přijímá, poskytuje solidární opatření podle článku 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938,

32. skladovacím rokem časový úsek, který začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího kalendářního roku,

33. službou přeshraničního využití zásobníku plynu, využití zásobníku plynu k předání plynu mezi plynárenskou soustavou České republiky a zahraniční plynárenskou soustavou; toto není považováno za přepravu plynu,

34. plynárenským dnem časový úsek trvající od 06:00:00 hodin kalendářního dne do 06:00:00 hodin následujícího kalendářního dne,

35. skladovací kapacitou provozní objem části nebo celého zásobníku plynu určený v m³ nebo v energetických jednotkách, těžební nebo vtláčecí výkon zásobníku plynu v energetických jednotkách/den nebo těžební nebo vtláčecí křivka zásobníku plynu v energetických jednotkách/den,

36. úpravou složení plynu změna složení plynu za účelem splnění požadavků na technickou připravenost příslušné části plynárenské soustavy, prováděná v plynárenském zařízení provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo výrobce plynu,

37. inteligentním měřicím zařízením měřicí zařízení s elektronickým systémem, jehož prostřednictvím dochází k měření dodávky a odběru plynu a jež poskytuje více informací než měřicí zařízení bez průběhového měření nebo měřicí zařízení s průběhovým měřením bez schopnosti obousměrné komunikace a umožňuje předávání a přijímání údajů pro informování, sledování a kontrolu naměřených údajů ve stanoveném formátu elektronické komunikace,

38. vodíkovou přepravní soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů pro přepravu vodíku vysokého stupně čistoty, který zahrnuje propojovací plynovody s vodíkovými soustavami v zahraničí a který je připojen k zařízením pro uskladňování vodíku, vodíkovým terminálům nebo který slouží k přepravě vodíku do zařízení pro uskladňování vodíku nebo vodíkových terminálů, a který případně umožňuje dodávku vodíku do odběrných míst přímo připojených k těmto vysokotlakým plynovodům; vodíková přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

39. vodíkem vysokého stupně čistoty plyn s obsahem vodíku vyšším než 98 % a splňující stanovené kvalitativní požadavky,

c) v teplárenství

1. distributorem tepelné energie osoba, která má vlastnické nebo užívací právo k rozvodnému tepelnému zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě,

2. dodavatelem tepelné energie výrobce nebo distributor tepelné energie, který dodává tepelnou energii jiné osobě,

3. dodávkou tepelné energie dodávka energie tepla nebo chladu k dalšímu využití jinou fyzickou či právnickou osobou; dodávka energie tepla k dalšímu využití se uskutečňuje ve veřejném zájmu,

4. zákazníkem osoba, která nakupuje tepelnou energii pro její konečné využití a odebírá nakoupenou tepelnou energii odběrným tepelným zařízením, které je přímo připojeno k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie,

5. odběratelem tepelné energie distributor tepelné energie nebo zákazník,

6. odběrem tepelné energie převzetí tepelné energie od výrobce nebo distributora tepelné energie ke konečné spotřebě nebo dalšímu využití,

7. odběrným místem místo plnění stanovené ve smlouvě o dodávce tepelné energie, v němž přechází tepelná energie z vlastnictví dodavatele tepelné energie do vlastnictví odběratele tepelné energie,

8. odběrným tepelným zařízením zařízení připojené ke zdroji tepelné energie nebo k rozvodnému tepelnému zařízení a určené pro odběr tepelné energie a spotřebu tepelné energie v objektu nebo jeho části,

9. rozvodem tepelné energie doprava, akumulace, přeměna teplonosné látky nebo jejích parametrů a dodávka tepelné energie rozvodným tepelným zařízením,

10. předávací stanicí zařízení pro přeměnu parametrů tepelné energie pro potřeby jednoho nebo více objektů; předávací stanice je samostatnou věcí a není součástí budovy, ve které je umístěna,

11. rozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi, předávacími stanicemi a tepelnými přípojkami; předávací stanice nebo tepelná přípojka jsou částí rozvodného tepelného zařízení v případě, že k nim má distributor tepelné energie vlastnické nebo užívací právo; částí rozvodného tepelného zařízení jsou s ním související řídicí a zabezpečovací systémy a systémy přenosu dat,

12. objektem stavba nebo stavby propojené společným odběrným tepelným zařízením,

13. zdrojem tepelné energie zařízení včetně nezbytných pomocných zařízení a stavebních částí, v němž se využíváním paliv nebo jiné formy energie získává tepelná energie, která se předává teplonosné látce,

14. soustavou zásobování tepelnou energií soustava tvořená vzájemně propojeným zdrojem nebo zdroji tepelné energie a rozvodným tepelným zařízením sloužící pro dodávky tepelné energie pro vytápění, chlazení, ohřev teplé vody a technologické procesy, je-li provozována na základě licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie; soustava zásobování tepelnou energií je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

15. tepelnou přípojkou část tepelné sítě, která umožňuje dodávku tepelné energie pouze pro jeden objekt.

§ 3

Podnikání v energetických odvětvích

(1) Předmětem podnikání v energetických odvětvích je výroba elektřiny, přenos elektřiny, distribuce elektřiny, ukládání elektřiny v zařízení pro ukládání elektřiny, obchod s elektřinou, agregace, činnosti operátora trhu, činnost Elektroenergetického datového centra (dále jen „datové centrum“), výroba plynu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie a zprostředkovatelská činnost v energetických odvětvích.

(2) Přenos elektřiny, přeprava plynu, přeprava vodíku vysokého stupně čistoty, distribuce elektřiny, výroba elektřiny ve výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, výroba elektřiny ve výrobně elektřiny z obnovitelných zdrojů energie o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 kW a více, výroba elektřiny, tepelné energie nebo vodíku ve stavbě pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a výroba elektřiny v nízkouhlíkové výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba plynu, provozování těžebního plynovodu, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu; výroba elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii vody o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 0,015 MW a více se rovněž uskutečňuje ve veřejném zájmu. Stavby sloužící pro činnosti podle věty první a stavby s nimi související jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu. Pro zřízení a provozování stavby přenosové soustavy, přepravní soustavy, vodíkové přepravní soustavy, distribuční soustavy, výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, zásobníku plynu, těžebního plynovodu, výrobny plynu s výkonem nad 1 MW připojené k plynárenské soustavě, rozvodného tepelného zařízení nebo zdroje tepelné energie připojeného k rozvodnému tepelnému zařízení anebo pro zřízení a provozování stavby související lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního předpisu^4e); to neplatí pro stavby pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. d) zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, pokud nejde o stavby výroben elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy.

(2) Přenos elektřiny, přeprava plynu, přeprava vodíku vysokého stupně čistoty, distribuce elektřiny, výroba elektřiny ve výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, výroba elektřiny ve výrobně elektřiny z obnovitelných zdrojů energie o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 kW a více, ukládání elektřiny v zařízení pro ukládání elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 kW a více, výroba elektřiny, tepelné energie nebo vodíku ve stavbě pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, výroba elektřiny v nízkouhlíkové výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více, distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba plynu, provozování těžebního plynovodu, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu; výroba elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii vody o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 0,015 MW a více se rovněž uskutečňuje ve veřejném zájmu. Stavby sloužící pro činnosti podle věty první a stavby s nimi související jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu. Pro zřízení a provozování stavby přenosové soustavy, přepravní soustavy, vodíkové přepravní soustavy, distribuční soustavy, výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, zásobníku plynu, těžebního plynovodu, výrobny plynu s výkonem nad 1 MW připojené k plynárenské soustavě, rozvodného tepelného zařízení nebo zdroje tepelné energie připojeného k rozvodnému tepelnému zařízení anebo pro zřízení a provozování stavby související lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního předpisu^4e); to neplatí pro stavby pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. d) zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, pokud nejde o stavby výroben elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy.

(3) Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem osoby pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Na činnost agregace se vyžaduje licence na obchod s elektřinou. Držitel licence na přepravu plynu je oprávněn přepravovat plyn s výjimkou vodíku vysokého stupně čistoty. Licence se vždy vyžaduje na

a) výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem nad 100 kW propojené s přenosovou soustavou nebo distribuční soustavou,

b) výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny propojené s přenosovou soustavou nebo distribuční soustavou, pokud je ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny,

c) ukládání elektřiny v zařízení pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem nad 100 kW propojeném s přenosovou soustavou nebo distribuční soustavou,

d) ukládání elektřiny v zařízení pro ukládání elektřiny propojeném s přenosovou soustavou nebo distribuční soustavou, pokud je ve stejném odběrném místě připojeno jiné zařízení pro ukládání elektřiny,

e) výrobu elektřiny, pokud je na vyrobenou elektřinu poskytována podpora podle zákona o podporovaných zdrojích energie.

(4) Licence se neuděluje na

a) obchod, výrobu, distribuci a uskladňování koksárenského plynu čistého, degazačního a generátorového plynu, propanu, butanu a jejich směsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními systémy, k nimž je připojeno více než 50 odběrných míst,

b) výrobu tepelné energie určené pro jeden objekt jednoho zákazníka,

c) využití elektřiny při provozování dobíjecí stanice podle zákona o pohonných hmotách,

d) výkon zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích,

e) výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem do 100 kW včetně, s výjimkou případů podle odstavce 3 písm. b) nebo e), pokud je výroba určena k odběru v předávacím místě výrobny nebo k bezúplatnému sdílení elektřiny.

(5) Držitel licence na výrobu elektřiny je oprávněn ukládat elektřinu v zařízení pro ukládání elektřiny připojeném do přenosové nebo distribuční soustavy prostřednictvím výrobny elektřiny, na jejíž provoz je udělena licence na výrobu elektřiny, pokud celkový instalovaný výkon jednoho nebo více připojených zařízení pro ukládání elektřiny je nejvýše 1,2násobkem instalovaného výkonu výrobny elektřiny, k níž jsou připojeny.

(6) Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny zajistit pravidelné provádění tlakových zkoušek, kontrolu a opravy jimi vlastněných lahví. Plnit propan, butan a jejich směsi do lahví s nevyhovující periodickou zkouškou, nebo do lahví neodpovídajících technickým požadavkům na lahve určené pro plnění propanu, butanu a jejich směsí podle zvláštních předpisů²⁵) je zakázáno.

(7) Zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích mohou vykonávat osoby pouze na základě oprávnění k činnosti zprostředkovatele v energetických odvětvích (dále jen „zprostředkovatel“) udělovaného Energetickým regulačním úřadem. Tím není dotčeno právo držitele licence jednat jako zástupce zákazníka při změně nebo zrušení závazku ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, je-li k tomu zákazníkem zmocněn.

(8) Zprostředkovatelskou činností v energetických odvětvích se rozumí činnost vykonávaná ve prospěch držitele licence, spotřebitele, podnikající fyzické osoby odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo podnikající fyzické osoby s roční spotřebou plynu do 630 MWh, spočívající v

a) obstarání příležitosti k uzavření, změně nebo zrušení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu mezi držitelem licence a zákazníkem podle tohoto odstavce, nebo

b) sjednání smlouvy podle písmene a), nebo

c) provádění přípravných jednání a prací směřujících k činnostem podle písmen a) a b).

(9) Zprostředkovatelskou činností v energetických odvětvích není jednorázové bezúplatné jednání zmocněnce jednajícího mimo rámec podnikání, jehož účelem je uzavření, změna nebo ukončení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu na základě vystavené plné moci.

§ 3a

Souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem

(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) rozhoduje o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem. Nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva je zakázáno. Česká republika se může dovolat neplatnosti právního jednání, kterým došlo k nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva.

(2) Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem podává ministerstvu osoba, která má zájem nabýt vliv nad energeticky strategickým celkem, elektronicky prostřednictvím datové schránky.

(3) Ministerstvo vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 dnů od zahájení řízení.

(4) Pokud ministerstvo nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 3, uplynutím této lhůty platí, že ministerstvo souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem udělilo.

§ 3b

Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem

(1) Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem fyzickou osobou musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat

a) obchodní firmu, je-li žadatel zapsán do obchodního rejstříku, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno,

b) informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích žadatele, případně i o oborové regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání žadatele v zemi sídla, na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru, pokud je takové povolení v této zemi nutné,

c) seznam států, ve kterých žadatel vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o pobočkách a provozovnách v těchto státech,

d) zdroje financování nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem.

(2) Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem právnickou osobou musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat

a) obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právo, podle něhož byla právnická osoba žadatele založena,

b) jméno a příjmení, adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, telefonní číslo, adresu elektronické pošty a datum a místo narození členů statutárních a dozorčích orgánů právnické osoby nebo jiných orgánů obchodního vedení právnické osoby,

c) údaje týkající se odpovědného zástupce,

d) informace o vlastnické struktuře žadatele, včetně informací o konečném vlastníkovi a o tom, kdo žadatele ovládá, výši jejich podílu a změny těchto skutečností za poslední rok; tyto informace žadatel může doložit také výpisem z obchodního rejstříku, pokud výpis výčet informací obsahuje,

e) informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích žadatele, případně i o oborové regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání žadatele v zemi sídla, na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru, pokud je takové povolení v této zemi nutné,

f) seznam států, ve kterých žadatel vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech,

g) zdroje financování nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem.

(3) K žádosti podle odstavců 1 a 2 se připojí a žadatel dále uvede

a) obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právo, podle něhož byla společnost s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem založena,

b) údaje týkající se odpovědného zástupce společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem,

c) informace o vlastnické struktuře společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem, včetně informací o tom, kdo společnost s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem ovládá, a výši jeho podílu,

d) seznam států, ve kterých společnost s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech,

e) přímý či nepřímý podíl žadatele na vlastnických a hlasovacích právech ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem nebo tomu odpovídající vliv před a po uskutečnění převodu, včetně informace o podílech osob podrobených jednotnému řízení a osob jednajících ve shodě.

(4) Je-li to nezbytné pro posouzení žádosti, může si ministerstvo od žadatele vyžádat i další informace a podklady neuvedené v odstavcích 1, 2 a 3.

§ 3c

Posouzení žádosti

(1) Ministerstvo žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem zamítne, pokud by nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem, který je předmětem žádosti, ohrozilo energetickou bezpečnost České republiky, a to zejména tím, že by ohrozilo

a) bezpečnost dodávek elektřiny, plynu nebo tepla v České republice,

b) bezpečnost energeticky strategického celku,

c) přístup k nemovitým věcem, které jsou nezbytné pro zajištění funkčnosti energeticky strategického celku,

d) bezpečnost informací nebo technologií, které jsou důležité z hlediska energetické bezpečnosti České republiky.

(2) V případě, že je žádost neúplná, ministerstvo přeruší řízení a vyzve žadatele, aby žádost doplnil v souladu s § 3b; nedoplní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, ministerstvo řízení o žádosti zastaví.

(3) Ministerstvo dále zamítne žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem, pokud žádost obsahuje nepravdivé informace.

(4) Ministerstvo udělí souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem, pokud žádost splňuje náležitosti podle § 3b, není dán důvod pro zamítnutí žádosti podle odstavce 1 a žádost neobsahuje nepravdivé informace.

(5) Ministerstvo oznámí zamítnutí žádosti bez zbytečného odkladu osobě, od které měl žadatel nabýt vliv nad energeticky strategickým celkem.

(6) Proti rozhodnutí ministerstva o žádosti není přípustný rozklad.

§ 3d

Nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva

(1) Kdo nabude vliv nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva, může požádat ministerstvo do 30 dnů ode dne nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem o dodatečné udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem. Na žádost o dodatečné udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem a její posouzení se obdobně použijí § 3a odst. 1 až 3, § 3b a 3c.

(2) Dispoziční práva spojená s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem a hlasovací práva spojená s účinnou mírou kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem nabytá bez souhlasu ministerstva nesmějí být vykonávána, a to do dodatečného udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem ministerstvem podle odstavce 1.

(3) Došlo-li k výkonu hlasovacích práv v rozporu s odstavcem 2, lze se dovolávat neplatnosti rozhodnutí přijatého společností na základě výkonu takovýchto hlasovacích práv, a to podle pravidel o neplatnosti rozhodnutí podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací. Došlo-li k výkonu dispozičních práv v rozporu s odstavcem 2, lze se dovolávat neplatnosti takového právního jednání.

§ 3e

Nabídka převodu energeticky strategického celku

(1) Je-li předmětem žádosti o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem převod energeticky strategického celku nebo jeho části nebo převod jakéhokoliv podílu ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem nebo ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem a ministerstvo zamítne žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem podle § 3c odst. 1, má osoba, od které měl žadatel nabýt vliv nad energeticky strategickým celkem, povinnost nabídnout tento převod České republice. Nabídku je osoba, od které měl žadatel nabýt vliv nad energeticky strategickým celkem, povinna učinit do 60 dnů ode dne doručení oznámení o zamítnutí žádosti o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem.

(2) Je-li předmětem žádosti o dodatečné udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem převod energeticky strategického celku nebo jeho části nebo převod jakéhokoliv podílu ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem nebo ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem a ministerstvo zamítne žádost o dodatečné udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem podle § 3d odst. 1, má nabyvatel vlivu nad energeticky strategickým celkem povinnost nabídnout tento převod České republice. Nabídku je nabyvatel vlivu nad energeticky strategickým celkem povinen učinit do 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dodatečné udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem.

(3) Povinnost nabídky se vztahuje rovněž na veškerá další práva a povinnosti, s nimž je povinná osoba oprávněna nakládat a která jsou nutná k řádnému užívání a naplnění účelu energeticky strategického celku, jestliže to jejich povaha připouští.

(4) Platnost nabídky musí být nejméně 6 měsíců ode dne doručení nabídky České republice.

(5) Nabídková cena nesmí převyšovat cenu obvyklou stanovenou znaleckým posudkem.

(6) Po dobu platnosti nabídky nesmí být ve vztahu k předmětu nabídky zřízena nebo založena jakákoliv práva nebo povinnosti, kterými by bylo znemožněno nebo ztíženo řádné užívání energeticky strategického celku a naplnění jeho účelu jako energeticky strategického celku nebo v jejichž důsledku by se podstatně snížila hodnota energeticky strategického celku. V případě zřízení nebo založení jakýchkoliv práv nebo povinností podle věty první se lze dovolat neplatnosti právního jednání, kterým byla tato práva nebo povinnosti zřízeny nebo založeny.

(7) Za Českou republiku jedná při převodu ministerstvo. Povinná osoba podává nabídku elektronicky prostřednictvím datové schránky ministerstva.

(8) Česká republika může nabýt vlastnická práva podle tohoto paragrafu přímo nebo prostřednictvím jí zřízené nebo ovládané právnické osoby.

§ 4

Licence

(1) Licence se uděluje

a) nejvýše na 25 let, a to na

1. výrobu elektřiny,

2. výrobu plynu,

3. výrobu tepelné energie,

4. ukládání elektřiny,

b) na dobu neurčitou, a to na

1. přenos elektřiny,

2. přepravu plynu,

3. distribuci elektřiny,

4. distribuci plynu,

5. uskladňování plynu,

6. rozvod tepelné energie,

7. činnosti operátora trhu,

8. činnost datového centra,

c) na dobu 5 let, a to na

1. obchod s elektřinou,

2. obchod s plynem.

(2) Pro celé území České republiky jsou vydávány jako výlučné

a) licence na přenos elektřiny,

b) licence na přepravu plynu,

c) licence na činnosti operátora trhu a

d) licence na činnost datového centra.

(3) V případě, že žadatel o udělení licence podle odstavce 1 doloží vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti na dobu kratší, než je doba platnosti licence stanovená v odstavci 1, licence spojená s tímto zařízením se uděluje nejvýše na dobu trvání vlastnického nebo užívacího práva.

(4) Licenci na výrobu elektřiny nelze udělit ve vztahu k výrobně, ve které je umístěno zařízení využívající stejný typ paliva a ke které Energetický regulační úřad zrušil licenci podle § 10 odst. 3 písm. g); to neplatí v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu.

§ 5

Podmínky udělení licence

(1) Podmínkou pro udělení licence fyzické osobě je

a) plná svéprávnost,

b) bezúhonnost,

c) odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného zástupce podle § 6.

(2) Žádá-li o udělení licence právnická osoba, musí podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b) splňovat členové statutárního orgánu. Je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, musí tyto podmínky splňovat její zástupce. Právnická osoba je také povinna splnit podmínku bezúhonnosti. Dále je podmínkou pro udělení licence právnické osobě ustanovení odpovědného zástupce; to neplatí v případě licence na činnost operátora trhu a licence na činnost datového centra.

(3) Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí dále prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence je povinna doložit vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti. Není-li žadatel o licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Finanční předpoklady není povinen prokazovat žadatel o licenci na výrobu elektřiny nebo ukládání elektřiny, pokud bude instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na výrobu tepelné energie, pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie nižší než 1 MW.

(4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena

a) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku,

b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo

c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání v energetických odvětvích,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(5) Odbornou způsobilostí pro udělení licence podle § 4 odst. 1 se rozumí ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a 3 roky praxe v oboru nebo úplné střední odborné vzdělání technického směru s maturitou a 6 roků praxe v oboru, v případě licence na obchod s elektřinou a obchod s plynem ukončení vysokoškolského vzdělání a 3 roky praxe v oboru. U výroby elektřiny nebo tepelné energie do instalovaného výkonu výrobny 1 MW včetně, u distribuce elektřiny distribuční soustavou nebo rozvodu tepelné energie rozvodným tepelným zařízením s instalovaným výkonem do 1 MW včetně a u ukládání elektřiny do instalovaného výkonu zařízení pro ukládání elektřiny 1 MW včetně postačuje vyučení v oboru a 3 roky praxe v oboru nebo osvědčení o rekvalifikaci k provozování malých energetických zdrojů nebo obdobné osvědčení vydané v jiném státě. U výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů do instalovaného výkonu výrobny 100 kW a ukládání elektřiny do instalovaného výkonu zařízení pro ukládání elektřiny 100 kW není povinnost prokazovat odbornou způsobilost.

(6) Finančními předpoklady se rozumí schopnost žadatele finančně zabezpečit provozování činnosti, na kterou je vyžadována licence. Platí, že žadatel o licenci nesplňuje finanční předpoklady

a) ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku do dne právní moci rozhodnutí, kterým se insolvenční řízení končí,

b) po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu na jeho majetek proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení,

c) po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu na jeho majetek z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující,

d) po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení insolvenčního řízení, kterého se žadatel účastnil jako dlužník, z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující,

e) po dobu, po kterou má evidovány nedoplatky, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

1. u orgánů Finanční správy České republiky,

2. u orgánů Celní správy České republiky,

3. na pojistném a na penále na všeobecné zdravotní pojištění,

4. na pojistném, na penále na sociální zabezpečení nebo na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

(7) Technické předpoklady se považují za splněné u energetického zařízení, u kterého je osvědčena jeho bezpečnost v rozsahu a za podmínek stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v souladu s technickou dokumentací. Pokud je energetické zařízení stavbou, musí žadatel o udělení licence rovněž prokázat, že je oprávněn stavbu užívat nebo jinak provozovat.

(8) Předpokladem pro udělení licence na činnost datového centra je dále splnění požadavků na formu a vnitřní systém řízení obchodní korporace, požadavků na akcionáře, formu a druh akcií a požadavků na způsobilost k výkonu funkce člena představenstva a vedoucích zaměstnanců datového centra stanovených tímto zákonem pro datové centrum.

(9) Předpokladem pro udělení licence na uskladňování plynu je dále vydání certifikátu provozovatele zásobníku plynu.

(10) K udělení licence na výrobu elektřiny nebo tepla v jaderných zařízeních je nezbytný souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

(11) Bez licence na výrobu elektřiny, licence na ukládání elektřiny, licence na výrobu plynu nebo licence na výrobu tepelné energie může osoba provozovat výrobnu elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny, výrobnu plynu nebo zdroj tepelné energie v nezbytném rozsahu přiměřeném technické povaze zařízení za účelem ověření technických předpokladů podle odstavce 7 (dále jen „provoz pro ověření technologie“); podmínkou je připojení výrobny elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny, výrobny plynu nebo zdroje tepelné energie v souladu se smlouvou o připojení a sjednání smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu vyrobených v průběhu provozu pro ověření technologie jinému účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynem, nebo dodávka tepelné energie odběrateli tepelné energie. Provoz pro ověření technologie a jeho předpokládanou délku osoba oznámí nejméně 30 dnů před zahájením nebo případným prodloužením provozu pro ověření technologie Energetickému regulačnímu úřadu. Provoz pro ověření technologie trvající déle než 1 rok je možný pouze na základě souhlasu uděleného Energetickým regulačním úřadem na žádost osoby provozující výrobnu elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny, výrobnu plynu nebo zdroje tepelné energie. Energetický regulační úřad souhlas udělí, pokud žadatel prokáže, že provoz pro ověření technologie delší než 1 rok je nezbytný vzhledem k povaze technologického zařízení, předpokládané složitosti nebo dosavadnímu průběhu provozu pro ověření technologie. Po dobu provozu pro ověření technologie se na osobu provozující výrobnu elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny, výrobnu plynu nebo zdroj tepelné energie obdobně použijí ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na výrobce elektřiny, provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny, výrobce plynu nebo výrobce tepelné energie.

§ 5a

Překážky udělení licence pro obchod s elektřinou nebo plynem

(1) Licenci na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem nelze po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem udělit osobě,

a) které byla zrušena licence podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) nebo § 10 odst. 3 písm. b),

b) která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení licence podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) nebo § 10 odst. 3 písm. b),

c) která je právnickou osobou a členem jejíhož statutárního orgánu je osoba, které byla zrušena licence podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) nebo § 10 odst. 3 písm. b),

d) která je právnickou osobou a členem jejíhož statutárního orgánu je osoba, která byla členem statutárního orgánu jiné právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly ke zrušení licence podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) nebo § 10 odst. 3 písm. b) této právnické osobě.

(2) Licenci na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem nelze také po dobu 5 let od zahájení dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2 udělit osobě,

a) u které nastala některá ze skutečností vedoucích k zahájení dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2,

b) která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly k zahájení dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2,

c) která je právnickou osobou a členem jejíhož statutárního orgánu je osoba, u které nastala některá ze skutečností vedoucích k zahájení dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2,

d) která je právnickou osobou a členem jejíhož statutárního orgánu je osoba, která byla členem statutárního orgánu jiné právnické osoby v době, kdy nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly k zahájení dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2.

(3) Licenci na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem nelze udělit osobě po dobu 5 let ode dne

a) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu na majetek této osoby jako dlužníka proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení insolvenčního řízení, kterého se tato osoba účastnila jako dlužník, z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující, nebo

c) rozhodnutí o zrušení konkursu na majetek této osoby jako dlužníka proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů.

(4) Energetický regulační úřad překážku podle odstavce 1 písm. b) nebo d) a překážku podle odstavce 2 písm. b) nebo d) promine, prokáže-li žadatel o licenci, že jako člen statutárního orgánu

a) nepřispěl porušením svých povinností k úpadku právnické osoby nebo k porušení povinnosti právnické osoby, které bylo důvodem ke zrušení její licence, a

b) vynaložil veškeré úsilí, které lze po něm požadovat, aby zabránil úpadku právnické osoby nebo porušení povinnosti, které bylo důvodem ke zrušení její licence.

(5) Byla-li fyzické osobě zrušena licence podle § 10 odst. 3 písm. b), překážka udělení licence podle odstavce 1 písm. a) a c) odpadá nabytím právní moci rozhodnutí o splnění oddlužení této osoby.

§ 6

Odpovědný zástupce

(1) Odpovědný zástupce, je-li ustanoven, odpovídá za výkon licencované činnosti podle tohoto zákona.

(2) Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení licence podle § 5 odst. 1.

(3) Je-li držitel licence právnickou osobou, je vždy povinen ustanovit odpovědného zástupce. Je-li držitel licence fyzickou osobou, je povinen ustanovit odpovědného zástupce, nesplňuje-li sám podmínku odborné způsobilosti.

(4) Odpovědným zástupcem právnické osoby nesmí být člen dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu této právnické osoby.

(5) Ustanovení odpovědného zástupce držitele licence schvaluje Energetický regulační úřad.

(6) Přestane-li v průběhu výkonu licencované činnosti odpovědný zástupce svou funkci vykonávat nebo přestane-li splňovat podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce, má držitel licence povinnost do 15 dnů navrhnout nového odpovědného zástupce. Do doby schválení nového odpovědného zástupce odpovídá za výkon licencované činnosti držitel licence.

§ 7

Žádost o licenci

(1) Licence se uděluje na základě písemné žádosti.

(2) Žádost o udělení licence fyzické osobě obsahuje

a) jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, pokud bylo přiděleno, nebo datum narození; ustanoví-li odpovědného zástupce, též tyto údaje týkající se odpovědného zástupce,

b) předmět a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licencí na distribuci a rozvod též vymezené území,

c) obchodní firmu, je-li žadatel zapsán do obchodního rejstříku, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno,

d) požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný termín zahájení výkonu licencované činnosti,

e) u zahraniční fyzické osoby bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, pokud byl povolen, umístění organizační složky v České republice a údaje uvedené podle písmene a) týkající se vedoucího organizační složky; je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, místo jejího pobytu v České republice, pokud na území České republiky pobývá.

(3) Žádost o udělení licence právnické osobě obsahuje

a) obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, jméno a příjmení, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, a bydliště osoby nebo osob, které vykonávají funkci člena statutárního orgánu, a způsob, jakým jednají jménem právnické osoby,

b) předmět a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licence na distribuci a rozvod též vymezené území,

c) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

d) údaje týkající se odpovědného zástupce,

e) požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný termín zahájení výkonu licencované činnosti,

f) u zahraniční právnické osoby umístění organizační složky v České republice a údaje uvedené v písmeni a) týkající se vedoucího organizační složky; je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, též místo jejího pobytu v České republice, pokud na území České republiky pobývá.

(4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 se připojí

a) kopie listiny prokazující vznik právnické osoby, není-li tato osoba zapsána ve veřejném rejstříku; zahraniční právnická osoba připojí výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o provozování obchodního závodu v zahraničí,

b) v případě fyzické osoby, osoby, která je členem statutárního orgánu, a odpovědného zástupce, výpis z cizozemské evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný orgánem státu, jehož je občanem, jakož i státu, kde se naposledy osoba v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu nejméně 6 měsíců; nevydává-li stát takové doklady, pak prohlášení o bezúhonnosti učiněné před příslušným orgánem takového státu; tyto doklady nebo prohlášení nesmí být starší než 6 měsíců,

c) doklady prokazující odbornou způsobilost fyzické osoby a odpovědného zástupce,

d) doklady prokazující finanční a technické předpoklady,

e) doklady prokazující vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení,

f) prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce,

g) u zahraniční fyzické osoby doklady o trvalém pobytu, nejedná-li se o fyzickou osobu, která je občanem členského státu Evropské unie; zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky organizační složku obchodního závodu, doklad prokazující, že má obchodní závod mimo území České republiky, a doklady o jeho provozování,

h) doklady o umístění provozovny nebo vymezeného území.

(5) Energetický regulační úřad si za účelem prokázání

a) bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu^1d) výpis z rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z rejstříku trestů a výpis z rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to prostřednictvím veřejných datových sítí,

b) zápisu do veřejného rejstříku žadatele vyžádá výpis z veřejného rejstříku nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil. Je-li k žádosti o udělení licence požadován výpis z katastru nemovitostí, Energetický regulační úřad si vyžádá výpis z katastru nemovitostí nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil.

(6) Energetický regulační úřad si za účelem prokázání finančních předpokladů, že žadatel nemá evidovány nedoplatky na daních, poplatcích, cle nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, vyžádá od finančního orgánu, orgánu správy sociálního zabezpečení a orgánu celní správy vydání dokladů nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení licence nepřipojil.

(7) Žádost o vydání dokladů se předává v elektronické podobě a to prostřednictvím veřejných datových sítí. Finanční orgán, orgán správy sociálního zabezpečení a orgán celní správy vydají vyžádané doklady do 7 dnů ode dne doručení žádosti.

(8) Byla-li licence zrušena podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) tohoto zákona, lze licenci pro podnikání v témže odvětví takové osobě udělit nejdříve po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o zrušení licence.

(9) Žadatel o licenci je povinen neprodleně ohlásit Energetickému regulačnímu úřadu změny údajů uvedených v žádosti o licenci a v dokladech připojených k žádosti o licenci, které nastaly po podání žádosti o licenci.

§ 7a

Uznání oprávnění podnikat

(1) Osoba, která hodlá podnikat v energetických odvětvích na území České republiky na základě oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou nebo pro obchod s plynem uděleného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, musí požádat Energetický regulační úřad o uznání tohoto oprávnění.

(2) Energetický regulační úřad rozhodne o uznání oprávnění podle odstavce 1, jestliže na základě oprávnění vydaného jiným členským státem Evropské unie má žadatel právo vykonávat činnost obchodu s elektřinou nebo obchodu s plynem. Rozhodne-li Energetický regulační úřad o uznání oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou nebo pro obchod s plynem, považuje se osoba oprávněná k podnikání za držitele licence podle tohoto zákona.

(3) Oprávnění podnikat v oblasti obchodu s elektřinou nebo obchodu s plynem v České republice na základě rozhodnutí o uznání oprávnění podle odstavce 2 zaniká, zanikne-li oprávnění vydané v jiném členském státě, nebo rozhodne-li Energetický regulační úřad o zrušení rozhodnutí o uznání takového oprávnění. Pro zrušení rozhodnutí o uznání oprávnění se uplatní ustanovení § 10 odst. 2 písm. b) až e). Osoba podnikající v energetických odvětvích podle odstavce 1 je povinna Energetickému regulačnímu úřadu oznámit zánik předloženého oprávnění.

§ 8

Udělení licence

(1) Energetický regulační úřad rozhodne o udělení licence na základě splnění podmínek pro její udělení podle § 5, není-li současně dána žádná z překážek pro udělení licence. Licence na obchod s elektřinou a obchod s plynem vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.

(2) Rozhodnutí o udělení licence obsahuje

a) obchodní firmu fyzické nebo právnické osoby, jíž se licence uděluje, zapisuje-li se do obchodního rejstříku; jinak jméno a příjmení, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, jde-li o právnickou osobu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození, sídlo nebo bydliště,

b) předmět a rozsah podnikání; u licencí na distribuci elektřiny, distribuci plynu a rozvod tepelné energie též vymezené území,

c) technické podmínky, které je držitel licence při výkonu licencované činnosti povinen dodržovat,

d) termín zahájení výkonu licencované činnosti,

e) dobu, na kterou je licence udělena, a den vzniku oprávnění k licencované činnosti,

f) schválení odpovědného zástupce podle § 6,

g) seznam provozoven, pro něž se licence uděluje, nebo seznam vymezených území či specifikaci distribučních či rozvodných zařízení, pro něž se licence uděluje,

h) u zahraniční fyzické osoby jméno a příjmení, rodné číslo a identifikační číslo, byla-li přidělena, jinak datum narození, bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, byl-li povolen, umístění organizační složky v České republice, byla-li zřízena, a údaje týkající se odpovědného zástupce, byl-li ustanoven; u zahraniční právnické osoby název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, umístění organizační složky v České republice a údaje týkající se odpovědného zástupce.

(3) Na každé výrobní, přenosové, přepravní, distribuční nebo rozvodné zařízení a na každé zařízení pro ukládání elektřiny a zařízení na uskladňování plynu lze vydat pouze jednu licenci.

(4) Vyžádá-li si Energetický regulační úřad u orgánu státní správy potvrzení nebo jiný doklad podle § 7 odst. 5, ode dne odeslání žádosti do dne doručení potvrzení nebo jiného dokladu, lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.

(5) Energetický regulační úřad rozhodne při splnění podmínek podle tohoto zákona o udělení licence zahraniční osobě i před zápisem do obchodního rejstříku.

(6) Na žádost zakladatele, popřípadě orgánu nebo osoby nebo osob, oprávněných podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního rejstříku, rozhodne Energetický regulační úřad o udělení licence před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena.

(7) Nepodá-li osoba uvedená v odstavci 5 nebo 6 návrh na zápis do obchodního rejstříku ve lhůtě 90 dnů od doručení rozhodnutí o udělení licence nebo není-li takovému návrhu vyhověno, platnost rozhodnutí o udělení licence zaniká.

(8) Seznam rozhodnutí o udělení, změně nebo zrušení licence a obsah těchto rozhodnutí s výjimkou chráněných informací uveřejňuje Energetický regulační úřad v Energetickém regulačním věstníku.

§ 9

Změny rozhodnutí o udělení licence

(1) Držitel licence je povinen neprodleně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu změny podmínek pro udělení licence podle § 5 a všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence podle § 7, předložit o nich doklady a požádat o změnu rozhodnutí o udělení licence. Povinnost předložit doklady a požádat o změnu podle předchozí věty se nevztahuje na změny již zapsané v základních registrech a na nová energetická zařízení provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy a držitele licence na rozvod tepelné energie, která byla vybudována v rámci území, na nichž je příslušný provozovatel energetického zařízení držitelem odpovídající licence. Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy a držitel licence na rozvod tepelné energie oznámí nejpozději do 30. dubna v rámci regulačních výkazů Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné změny jím provozovaných energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově vybudovaných energetických zařízení, získaných energetických zařízení nebo energetických zařízení, která přestal využívat pro svoji licencovanou činnost, a to včetně odstraněných energetických zařízení na svých vymezených územích. Energetický regulační úřad na základě změn podle předchozí věty zahájí řízení o změně licence z moci úřední.

(2) Na základě žádosti podle odstavce 1 Energetický regulační úřad rozhodne o změně rozhodnutí o udělení licence.

(3) O změnách rozhodnutí o udělení licence může Energetický regulační úřad rozhodnout i z vlastního podnětu v případech, kdy se dozví o skutečnostech, které tuto změnu odůvodňují.

(4) Na rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence se vztahuje ustanovení § 8. V případě rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2, jehož důsledkem je zmenšení vymezeného území, zúžení seznamu provozoven, pro něž byla licence udělena, nebo omezení rozsahu podnikání, se přiměřeně použijí ustanovení § 10 odst. 4 až 9.

(5) V případě rozšíření počtu provozoven, změny technických parametrů stávajících provozoven nebo změny rozsahu vymezeného území je držitel licence oprávněn zahájit výkon licencované činnosti v těchto provozovnách nebo na vymezeném území dnem právní moci rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence.

(6) Požádá-li držitel licence na obchod s elektřinou nebo plynem nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dní před uplynutím doby, na kterou byla licence udělena, o její prodloužení, Energetický regulační úřad rozhodne o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, nejvýše však o dobu stanovenou podle § 4 odst. 1 písm. c). Licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem nezaniká do právní moci rozhodnutí o žádosti o její prodloužení.

(7) Žádost fyzické osoby o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 2. Žádost právnické osoby o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 3. Doklady podle § 7 odst. 4 se nevyžadují, ledaže si jejich doložení v případě důvodných pochybností o splnění podmínek pro udělení licence Energetický regulační úřad vyžádá. Ustanovení § 7 odst. 5 a 6 se použije obdobně.

§ 10

Zánik licence

(1) Licence zaniká

a) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého; to neplatí, pokud dědic nebo správce dědictví pokračuje ve výkonu licencované činnosti podle odstavců 8 až 10,

b) zánikem nebo přeměnou právnické osoby, nejde-li o změnu právní formy nebo případy podle odstavce 11,

c) uplynutím doby, na kterou byla licence udělena,

d) rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o zrušení licence,

e) rozhodnutím soudu o zrušení licence.

(2) Energetický regulační úřad licenci zruší, jestliže

a) její držitel přestal splňovat podmínky pro její udělení podle tohoto zákona, nejedná-li se o finanční předpoklady, nebo nastaly překážky podle § 5a,

b) její držitel porušováním povinností stanovených tímto zákonem ohrožuje život, zdraví nebo majetek osob,

c) její držitel při výkonu licencované činnosti závažným způsobem porušuje právní předpisy s touto činností související,

d) na majetek držitele licence byl prohlášen konkurs a

1. došlo k prodeji obchodního závodu jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty,

2. nabylo právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování obchodního závodu, nebo

3. nastal den ukončení provozování obchodního závodu podle rozhodnutí podle bodu 2, nebo

e) držitel licence požádal písemně o její zrušení.

(3) Energetický regulační úřad může licenci zrušit, jestliže

a) její držitel nezahájil výkon licencované činnosti v termínu stanoveném v rozhodnutí o udělení licence, nebo nevykonává licencovanou činnost po dobu delší než 24 měsíců,

b) ohledně majetku držitele licence bylo vydáno rozhodnutí o úpadku,

c) její držitel přestal splňovat finanční předpoklady, aniž bylo ohledně jeho majetku vydáno rozhodnutí o úpadku,

d) držitel licence vstoupil do likvidace,

e) její držitel nezaplatil příspěvek do Energetického regulačního fondu podle § 14,

f) držitel licence řádně neuhradil ani po upozornění regulovanou cenu služby distribuční soustavy, regulovanou cenu služby přenosové soustavy nebo regulovanou cenu služby přepravy plynu příslušnému provozovateli distribuční soustavy, provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy, nebo

g) držitel licence v rozporu s oznámením ukončení výroby elektřiny podle § 34 odst. 1 pokračuje ve výrobě elektřiny, aniž by mu byla uložena povinnost nad rámec licence podle § 12 odst. 4, nebo po ukončení uložení povinnosti nad rámec licence podle § 12 odst. 4, jde-li o licenci na výrobu elektřiny ve vztahu k výrobně elektřiny, k níž výrobce elektřiny oznámil ukončení výroby elektřiny podle § 34 odst. 1 nebo k níž mu byla uložena povinnost nad rámec licence podle § 12 odst. 4.

(4) Jsou-li dány důvody pro zrušení licence podle odstavce 2, může Energetický regulační úřad rozhodnout o zrušení licence s odložením účinku takového zrušení až o dobu 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení licence, existuje-li naléhavá potřeba zachování výkonu licencované činnosti a výkon licencované činnosti nelze zajistit jiným způsobem. To neplatí, prokáže-li držitel licence Energetickému regulačnímu úřadu, že není schopen plnit povinnosti držitele licence stanovené tímto zákonem pro překážky, které nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat. Nastane-li taková překážka v průběhu doby, o kterou je odložen účinek zrušení licence, Energetický regulační úřad na žádost držitele licence odložení účinku zrušení licence zkrátí.

(5) O zkrácení lhůty uvedené v odstavci 4 a o termínu zrušení licence rozhodne Energetický regulační úřad.

(6) Současně s podáním žádosti o zrušení licence předloží žadatel návrh na řešení vzniklé situace a doklady o tom, že se zamýšleným ukončením své činnosti seznámil všechny dotčené účastníky trhu, se kterými má uzavřené smlouvy podle tohoto zákona.

(7) Zánik licence podle odstavce 1 oznámí Energetický regulační úřad neprodleně poté, co se o něm dozví, operátorovi trhu.

(8) Zemře-li držitel licence, mohou ve výkonu licencované činnosti pokračovat až do skončení řízení o dědictví

a) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,

b) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel, i když není dědicem, je-li vlastníkem nebo spoluvlastníkem energetického zařízení, které slouží k výkonu licencované činnosti,

c) pozůstalý manžel splňující podmínku uvedenou v písmenu b), pokud ve výkonu licencované činnosti nepokračují dědicové, nebo

d) správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti, pokud byl k výkonu licencované činnosti ustanoven orgánem projednávajícím dědictví.

(9) Pokud osoba nebo osoby pokračují do skončení řízení o dědictví ve výkonu licencované činnosti, jsou povinny oznámit tuto skutečnost Energetickému regulačnímu úřadu písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne smrti držitele licence nebo ode dne prohlášení za mrtvého nebo zahájení řízení o prohlášení za mrtvého. Správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu pokračování ve výkonu licencované činnosti ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se ujme funkce.

(10) Osoba uvedená v odstavci 8 písm. a) až c), která hodlá pokračovat ve výkonu licencované činnosti po skončení řízení o dědictví, oznámí tuto skutečnost Energetickému regulačnímu úřadu ve lhůtě 1 měsíce ode dne právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, a současně předloží Energetickému regulačnímu úřadu žádost o udělení licence. Do doby vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti taková osoba pokračuje ve výkonu licencované činnosti na základě rozhodnutí o udělení licence zemřelého držitele licence. Vydáním rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti o udělení licence zaniká licence udělená zemřelému držiteli licence; je-li rozhodnutím udělena licence pouze na některé z provozoven, vymezená území či distribuční nebo rozvodná zařízení, na která byla udělena licence zemřelému držiteli licence, zaniká licence zemřelého držitele licence pouze v tomto rozsahu.

(11) Při přeměně právnické osoby může právní nástupce držitele licence nebo právnická osoba vzniklá odštěpením pokračovat v provozování licencované činnosti na základě rozhodnutí o udělení licence přeměňované právnické osoby za předpokladu, že do 1 měsíce ode dne právních účinků přeměny oznámí pokračování v licencované činnosti Energetickému regulačnímu úřadu a současně mu předloží žádost o udělení licence na činnost, kterou vykonává na základě rozhodnutí o udělení licence přeměňované právnické osoby. Do doby vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o udělení licence pro přeměněnou právnickou osobu nebo právnickou osobu vzniklou odštěpením pokračuje právní nástupce nebo právnická osoba vzniklá odštěpením ve výkonu licencované činnosti s tím, že datum prvního uvedení výrobny do provozu zůstává zachováno. Vydáním rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o žádosti o udělení licence právnímu nástupci nebo právnické osobě vzniklé odštěpením zaniká licence přeměňované právnické osobě. V případě převodu nebo vkladu obchodního závodu nebo jeho části se postupuje obdobně.

Certifikace

§ 10a

(1) Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy a provozovatel vodíkové přepravní soustavy může provozovat přenosovou soustavu, přepravní soustavu nebo vodíkovou přepravní soustavu pouze tehdy, je-li držitelem certifikátu nezávislosti vydaného Energetickým regulačním úřadem. Udělením výjimky z povinnosti horizontálního oddělení provozovatele vodíkové přepravní soustavy podle § 58p není věta první dotčena.

(2) Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel vodíkové přepravní soustavy je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu každou změnu skutečnosti, o které se dozví a v důsledku které přestal splňovat některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n nebo § 58o.

(3) Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel vodíkové přepravní soustavy je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu veškeré okolnosti, které vedou k tomu, že nad ním nabude kontrolu osoba nebo osoby z třetí země, nebo že dojde ke změně osoby nebo osob z třetí země vykonávajících kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo přepravní soustavy nebo provozovatelem vodíkové přepravní soustavy, nebo změnu jiných podstatných okolností. O této skutečnosti je Energetický regulační úřad povinen informovat Evropskou Komisi (dále jen „Komise“).

§ 10b

(1) Certifikace se zahajuje na žádost provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele vodíkové přepravní soustavy nebo osoby, která hodlá provozovat přenosovou soustavu, přepravní soustavu nebo vodíkovou přepravní soustavu.

(2) Energetický regulační úřad zahájí certifikaci z moci úřední

a) má-li důvodně za to, že provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel vodíkové přepravní soustavy přestal nebo přestane splňovat některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n nebo § 58o, nebo

b) z podnětu Komise.

(3) Pokud Energetický regulační úřad neshledá důvody k zahájení certifikace na základě oznámení provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele vodíkové přepravní soustavy podle § 10a odst. 2, sdělí to do 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, Komisi a provozovateli přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli vodíkové přepravní soustavy.

(4) Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění a oznámí jej Komisi a účastníkovi řízení. Před oznámením konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění Komisi umožní Energetický regulační úřad účastníkovi řízení se k němu vyjádřit. Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců od

a) zahájení certifikace na žádost,

b) obdržení podnětu Komise, nebo

c) obdržení oznámení provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele vodíkové přepravní soustavy.

(5) Pokud v certifikaci zahájené na žádost nevyhotoví Energetický regulační úřad koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 100 pracovních dnů nebo v případě certifikace provozovatele přenosové soustavy do 4 měsíců ode dne jejího zahájení, platí, že do vydání rozhodnutí žadatel splňuje podmínku pro provozování přenosové, přepravní soustavy nebo vodíkové přepravní soustavy podle § 10a odst. 1. Pokud v certifikaci zahájené z moci úřední nevyhotoví Energetický regulační úřad koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 100 pracovních dnů nebo v případě certifikace provozovatele přenosové soustavy do 4 měsíců od obdržení podnětu Komise nebo od oznámení provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele vodíkové přepravní soustavy, platí, že Energetický regulační úřad neprokázal důvody pro zrušení certifikátu nezávislosti. Tuto skutečnost Energetický regulační úřad neprodleně oznámí Komisi a předá jí veškeré použité podklady. Dále se v certifikaci postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

(6) Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n nebo § 58o.

(7) V certifikaci provozovatele vodíkové přepravní soustavy, který je držitelem certifikátu nezávislosti provozovatele přepravní soustavy, není předpokladem vydání certifikátu nezávislosti vlastnictví vodíkové přepravní soustavy, byla-li vydána výjimka z povinnosti horizontálního oddělení provozovatele vodíkové přepravní soustavy podle § 58p a v desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy je vymezena jedna nebo více investic provozovatele přepravní soustavy do vodíkové přepravní soustavy na území České republiky nebo je provozovatel přepravní soustavy předkladatelem projektu na výstavbu přeshraničního propojení vodíkové přepravní soustavy, který je projektem společného zájmu podle Nařízení, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě⁶⁸).

(8) Vlastnictví vodíkové přepravní soustavy dále není předpokladem vydání certifikátu nezávislosti provozovatele vodíkové přepravní soustavy, jde-li o certifikaci nezávislosti osoby, která prokáže záměr provozovat zařízení vodíkové přepravní soustavy, které je vymezeno jako investice do vodíkové přepravní soustavy v desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy na území České republiky nebo projekt na výstavbu přeshraničního propojení vodíkové přepravní soustavy, který je projektem společného zájmu podle Nařízení, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě⁶⁸).

(9) V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad certifikát nezávislosti zruší, pokud se v certifikaci prokáže, že provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel vodíkové přepravní soustavy opakovaně závažným způsobem porušil některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m, § 58n odst. 2 nebo § 58o odst. 1 nebo 2 a opatření uložená Energetickým regulačním úřadem podle tohoto zákona nevedla k nápravě. Energetický regulační úřad dále zruší certifikát nezávislosti provozovatele vodíkové přepravní soustavy, jestliže při vydání certifikátu nezávislosti postupoval podle odstavce 7 nebo 8 a nejpozději do 7 let od právní moci rozhodnutí o vydání certifikátu nezávislosti nenabylo právní moci kolaudační rozhodnutí povolující užívání zařízení vodíkové přepravní soustavy. V opačném případě Energetický regulační úřad certifikaci zastaví. O výsledku řízení informuje Energetický regulační úřad bezodkladně Komisi.

(10) Je-li podána žádost o vydání certifikátu nezávislosti provozovatelem vodíkové přepravní soustavy, Energetický regulační úřad potvrdí žadateli zahájení certifikace. Potvrzení o zahájení certifikace obsahuje označení správního orgánu, který certifikaci vede, identifikaci žadatele, čeho se certifikace týká a den zahájení certifikace.

§ 10c

(1) Certifikace provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy kontrolovaného osobou nebo osobami z třetí země se zahajuje na žádost provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy, nad nímž vykonává kontrolu osoba nebo osoby z třetí země, nebo osoby kontrolované osobou nebo osobami z třetí země, která hodlá provozovat přenosovou soustavu nebo přepravní soustavu. Energetický regulační úřad neprodleně informuje o zahájení certifikace Komisi.

(2) Energetický regulační úřad zahájí certifikaci z moci úřední, dozví-li se o skutečnostech, které vedou nebo mohou vést k tomu, že osoba nebo osoby z třetí země získají kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy, a informuje o tom neprodleně Komisi. Pokud Energetický regulační úřad neshledá důvody k zahájení certifikace na základě oznámení provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy podle § 10a odst. 3, sdělí to do 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, Komisi a provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.

(3) Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným stanoviskem Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) o tom, zda získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy může ohrozit bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii. Ministerstvo vydá závazné stanovisko do 2 měsíců ode dne doručení žádosti Energetického regulačního úřadu o jeho vydání. Nevydá-li ministerstvo závazné stanovisko ve lhůtě podle věty druhé, platí, že získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii. Závazné stanovisko ministerstvo vydává na základě posouzení

a) práv a závazků Evropské unie ve vztahu k dané třetí zemi nebo zemím, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně dohod uzavřených s jednou nebo několika třetími zeměmi, jichž je Evropská unie smluvní stranou a které upravují bezpečnost dodávek energií,

b) práv a závazků České republiky ve vztahu k dané třetí zemi nebo zemím, které vyplývají z dohod uzavřených s touto třetí zemí nebo zeměmi,

c) jiných skutečností nebo okolností hodných zvláštního zřetele.

(4) Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců ode dne zahájení certifikace a oznámí jej Komisi, ministerstvu a účastníkovi řízení. Před oznámením tohoto konceptu Komisi umožní Energetický regulační úřad účastníkovi řízení se k němu vyjádřit. Současně s oznámením konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění požádá Energetický regulační úřad Komisi o vydání stanoviska, zda

a) žadatel nebo provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n,

b) udělení certifikátu nezávislosti neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu do Evropské unie.

(5) Nevydá-li Komise stanovisko do 2 měsíců ode dne obdržení žádosti o jeho vydání nebo do 4 měsíců v případě, že Komise požádá o vyjádření Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „Agentura“)²⁰), orgány jiných členských států nebo dotčené osoby, platí, že nemá proti konceptu výrokové části rozhodnutí a odůvodnění námitky.

(6) Energetický regulační úřad vydá rozhodnutí ve věci do 2 měsíců ode dne, kdy obdržel stanovisko Komise nebo kdy lhůta pro vydání stanoviska Komise uplynula. Přitom v co největší míře zohlední stanovisko Komise.

(7) Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m nebo § 58n odst. 2, a zároveň bylo zjištěno, že získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii.

(8) V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad certifikát nezávislosti zruší, pokud se prokáže, že provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy nesplňuje některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m anebo § 58n odst. 2, nebo v důsledku změn osoby anebo osob z třetí země vykonávajících kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy anebo provozovatelem přepravní soustavy, nebo změn jiných podstatných okolností může dojít k ohrožení bezpečnosti dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii, jinak Energetický regulační úřad certifikaci zastaví. Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným stanoviskem ministerstva; ustanovení odstavce 3 se použije přiměřeně.

(9) Výrokovou část rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a stanovisko Komise uveřejní Energetický regulační úřad na svých internetových stránkách a v Energetickém regulačním věstníku. Pokud Energetický regulační úřad rozhodl odlišně od stanoviska Komise, uveřejní rovněž odůvodnění rozhodnutí.

§ 10d

(1) Provozovatel zásobníku plynu může provozovat zásobník plynu pouze tehdy, je-li držitelem certifikátu provozovatele zásobníku plynu vydaného Energetickým regulačním úřadem.

(2) Energetický regulační úřad zahájí certifikaci provozovatele zásobníku plynu podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem⁶⁹) na žádost nebo z moci úřední.

(3) Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným stanoviskem ministerstva o tom, zda by udělení certifikátu provozovatele zásobníku plynu představovalo riziko pro bezpečnost dodávek plynu. Ministerstvo vydá závazné stanovisko do 2 měsíců ode dne doručení žádosti Energetického regulačního úřadu o jeho vydání.

(4) Pokud jej k tomu ministerstvo vyzve, je provozovatel zásobníku plynu povinen navrhnout důkazy k prokázání skutečností, že provozování zásobníku plynu nepředstavuje riziko pro bezpečnost dodávek plynu nebo že osoba nebo osoby vykonávající kontrolu nad provozovatelem zásobníku plynu nebo vykonávající ve vztahu k němu jiné právo nemohou představovat ohrožení bezpečnosti dodávek plynu nebo bezpečnostních zájmů Evropské unie nebo jakéhokoliv členského státu Evropské unie. Pokud provozovatel zásobníku plynu takové důkazy neoznačí a předpoklady pro certifikaci provozovatele zásobníku plynu nelze prokázat z podkladů rozhodnutí, může ministerstvo pokládat riziko pro bezpečnost dodávek plynu nebo ohrožení bezpečnosti dodávek plynu nebo bezpečnostních zájmů Evropské unie nebo jakéhokoliv členského státu Evropské unie za prokázané.

(5) Po dobu, po kterou Komise posuzuje koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem, neběží lhůta pro vydání rozhodnutí.

(6) Energetický regulační úřad certifikát provozovatele zásobníku plynu zruší nebo certifikát neudělí, pokud se prokáže, že provozovatel zásobníku plynu nebo osoba, která hodlá provozovat zásobník plynu, nesplňuje některou z podmínek pro udělení certifikátu. Lze-li důvody, pro které je možné certifikát zrušit, odstranit nebo dostatečně zmírnit splněním uložených opatření, Energetický regulační úřad může certifikát udělit společně s uložením podmínek podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem. Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným stanoviskem ministerstva, odstavec 3 se použije přiměřeně.

(7) Zruší-li nebo neudělí-li Energetický regulační úřad certifikát provozovatele zásobníku plynu z důvodu, že by provozování představovalo riziko pro bezpečnost dodávek plynu, uloží vlastníkovi, provozovateli zásobníku plynu nebo jakékoli osobě, o níž se domnívá, že by mohla ohrozit bezpečnost zásobování energií nebo zásadní bezpečnostní zájmy Evropské unie nebo kteréhokoli členského státu Evropské unie (dále jen „povinná osoba“), povinnost nabídnout České republice převod vlastnického práva k zásobníku plynu nebo převod kontroly nad provozovatelem zásobníku plynu, a to za cenu obvyklou.

(8) Po právní moci rozhodnutí podle odstavce 7 nemůže povinná osoba vykonávat dispoziční práva spojená s provozováním zásobníku plynu a práva spojená s výkonem kontroly nad provozovatelem zásobníku plynu nebo ve vztahu k němu vykonávat jiná práva podle odstavce 9 písm. a) nebo b) s výjimkou práv za účelem uskutečnění převodu vlastnického práva k zásobníku plynu nebo převodu kontroly nad provozovatelem zásobníku plynu. Ustanovení § 3d odst. 3 se použije obdobně.

(9) Jiným právem podle odstavců 4 a 8 se rozumí zejména

a) právo vykonávat hlasovací právo,

b) vlastnické právo k podílům, u nichž souhrnná výše vkladů přesahuje 50 % základního kapitálu, nebo

c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit do funkce nebo z ní odvolat člena voleného orgánu nebo možnost toto ustanovení do funkce nebo odvolání z ní prosadit.

§ 10e

Řízení o jmenování členem Evropské sítě provozovatelů vodíkových přepravních soustav

(1) Řízení o jmenování provozovatele přepravní soustavy jako člena nebo přidruženého člena Evropské sítě provozovatelů vodíkových přepravních soustav se zahajuje na žádost provozovatele přepravní soustavy.

(2) Ministerstvo žádosti o jmenování provozovatele přepravní soustavy jako člena Evropské sítě provozovatelů vodíkových přepravních soustav vyhoví, jsou-li splněny předpoklady podle čl. 57 odst. 4 Nařízení o vnitřním trhu s plynem⁶⁹). Žádá-li provozovatel přepravní soustavy o jmenování přidruženým členem, Ministerstvo žádosti vyhoví, jsou-li splněny předpoklady podle čl. 57 odst. 5 Nařízení o vnitřním trhu s plynem.

(3) Ministerstvo rozhodnutí o jmenování členem nebo přidruženým členem Evropské sítě provozovatelů vodíkových přepravních soustav zruší na žádost provozovatele přepravní soustavy. Ministerstvo může rozhodnutí o jmenování zrušit v řízení zahájeném z moci úřední, pokud dojde k zániku předpokladů pro jmenování členem nebo přidruženým členem Evropské sítě provozovatelů vodíkových přepravních soustav.

§ 11

Práva a povinnosti držitelů licencí

(1) Držitel licence je povinen

a) vykonávat licencovanou činnost tak, aby byla zajištěna spolehlivá a trvale bezpečná dodávka energie, pokud je mu tato povinnost uložena ve zvláštní části tohoto zákona,

b) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu údaje pro rozhodnutí o cenách a údaje pro přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti a podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti,

c) zajistit, aby k výkonu licencované činnosti byla používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami, v plynárenství i technickými pravidly, která jsou registrována u Hospodářské komory České republiky na základě žádosti příslušného profesního spolku,

d) zajistit, aby práce spojené s výkonem licencované činnosti byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí,

e) poskytovat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu pravdivé a úplné informace a podklady nezbytné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,

f) bezplatně vyúčtovávat dodávku elektřiny, plynu, tepelné energie, související službu v elektroenergetice a související službu v plynárenství a poskytnutou flexibilitu a poskytovat bezplatně informace o vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice a dodávek tepelné energie,

g) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech charakteru obchodního, technického a finančního, o kterých se dozvěděl od svých zákazníků,

h) dodržovat stanovené parametry kvality dodávek a služeb a v případě jejich nedodržení poskytovat náhradu,

i) vykonávat licencovanou činnost tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí,

j) při výkonu licencované činnosti uvádět pravdivé a úplné informace o podmínkách dodávek energie,

k) zdržet se všech činností, které mohou bránit poptávce po energetických službách^5a) nebo dalších opatřeních zaměřených na zvyšování energetické účinnosti a jejich poskytování nebo které by mohly brzdit rozvoj trhů těchto služeb,

l) zajistit, aby byly splněny povinnosti držitele licence podle tohoto zákona a jiných právních předpisů i v případech, kdy držitel licence zajišťuje výkon činnosti spojené s právy a povinnostmi držitele licence prostřednictvím třetí osoby na základě smluvních vztahů, uzavřených podle obecně závazných právních předpisů,

m) mít k plnění svých práv a povinností k dispozici potřebné lidské, technické a finanční zdroje,

n) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu podklady nezbytné pro zpracování čtvrtletních a ročních zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích a informace pro monitorování stavu hospodářské soutěže na maloobchodním trhu s elektřinou a plynem, úrovně maloobchodních cen elektřiny a plynu a informace o uplatňovaných smluvních podmínkách,

o) na žádost spotřebitele zpřístupnit jím určenému poskytovateli energetických služeb údaje z vyúčtování dodávky energie a údaje o jeho spotřebě energie za alespoň 3 předcházející zúčtovací období,

p) nabízet zákazníkům možnost předávání informací o vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb v elektronické podobě a na požádání poskytnout jasné a srozumitelné vysvětlení způsobu, jakým bylo jejich vyúčtování vypracováno,

q) předkládat operátorovi trhu podklady pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu,

r) poskytnout údaje z evidence technické infrastruktury vedené podle stavebního zákona na žádost osobě, která prokáže právní zájem.

(2) Držitel licence podle § 4 odst. 1 postupuje při výkonu licencované činnosti při řešení mimořádných situací^1e) a krizových situací^1d) podle havarijního plánu a spolupracuje při tom se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému^1e) a s orgány krizového řízení; havarijní plán je součástí plánu krizové připravenosti^1e).

(3) Držitel licence na výrobu elektřiny, ukládání elektřiny, výrobu plynu, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem je povinen uchovávat po dobu 5 let údaje o plnění podle smluv uzavřených s účastníky velkoobchodního trhu s elektřinou nebo plynem, s provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy nebo s provozovateli zásobníků plynu, jejichž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu nebo deriváty vztažené k elektřině nebo plynu, a na vyžádání Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Komise jim uchovávané údaje poskytovat.

(4) Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci plynu a držitel licence na činnosti operátora trhu je povinen provést úkony nezbytné k uskutečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny nebo plynu nebo agregátora, pokud zákazník takové právo uplatní. Uplatněním práva na změnu dodavatele elektřiny nebo plynu nebo agregátora v rozporu se sjednanými podmínkami ukončení smlouvy se stávajícím dodavatelem elektřiny nebo plynu nebo agregátorem není dotčena odpovědnost zákazníka za způsobenou škodu.

(5) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem nesmí znevýhodňovat jednotlivé způsoby plateb za dodanou elektřinu nebo plyn.

(6) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem nebo dodavatel tepelné energie stanoví zálohové platby na dodávku elektřiny, plynu nebo tepelné energie nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období.

(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, vyúčtovává držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem zákazníkovi dodávky elektřiny nebo plynu a poskytnutou flexibilitu za zúčtovací období, jehož délka nesmí přesáhnout 14 kalendářních měsíců po sobě následujících. U zákazníků, jejichž odběrné místo je vybaveno průběhovým měřením dodávek elektřiny nebo plynu, je zúčtovacím obdobím 12 kalendářních měsíců po sobě následujících, nedohodnou-li se držitel licence a zákazník na kratším zúčtovacím období. U zákazníků v plynárenství kategorie střední odběratel nebo velkoodběratel a u zákazníků v elektroenergetice, jejichž odběrné místo je připojeno k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě na hladině vysokého nebo velmi vysokého napětí, je zúčtovacím obdobím kalendářní měsíc, není-li sjednaná jiná délka zúčtovacího období, nejdéle však 12 kalendářních měsíců po sobě následujících. Zúčtovací období v případě dodávky elektřiny nebo plynu končí vždy dnem účinnosti změny dodavatele elektřiny nebo plynu nebo dnem ukončení dodávky elektřiny nebo plynu a v případě poskytování flexibility končí vždy dnem účinnosti změny agregátora, dnem ukončení registrace agregátora nebo dnem ukončení dodávky elektřiny.

(8) Nestanoví-li tento zákon jinak, vyúčtovává držitel licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu související služby v elektroenergetice nebo související služby v plynárenství za zúčtovací období, jehož délka nesmí přesáhnout 14 kalendářních měsíců po sobě následujících. Zúčtovacím obdobím, za které držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci plynu vyúčtovává související služby v elektroenergetice nebo související služby v plynárenství, zajišťuje-li související službu v elektroenergetice nebo související službu v plynárenství do odběrného místa vybaveného průběhovým měřením, je kalendářní měsíc, není-li sjednaná jiná délka zúčtovacího období, nejdéle však 12 kalendářních měsíců po sobě následujících. Zúčtovací období končí vždy dnem ukončení zajišťování služby přenosové soustavy, přepravní soustavy nebo distribuční soustavy.

(9) Zajišťuje-li držitel licence na distribuci elektřiny související službu v elektroenergetice do předávacího místa přiřazeného do skupiny sdílení, je povinen vyúčtovávat související službu v elektroenergetice a její cenu i za množství elektřiny sdílené do předávacího místa s využitím distribuční soustavy.

(10) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem je povinen poskytnout vyúčtování nejpozději do 15 dnů od obdržení údajů pro vyúčtování dodávky elektřiny nebo plynu nebo poskytnuté flexibility za zúčtovací období. Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci plynu je povinen poskytnout vyúčtování nejpozději do 15 dnů od vyhodnocení údajů z měření nebo obdržení vyhodnocených údajů z měření za zúčtovací období.

(11) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie vyúčtovává dodávku tepelné energie za zúčtovací období, jehož délka nesmí přesáhnout 12 kalendářních měsíců po sobě následujících, vždy však k 31. prosinci kalendářního roku, který je posledním dnem zúčtovacího období. Zúčtovací období končí vždy dnem ukončení dodávky tepelné energie. Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen poskytnout vyúčtování dodávky tepelné energie za zúčtovací období nejpozději do 28. února následujícího roku, pokud se s odběratelem nedohodne jinak. Končí-li zúčtovací období k jinému dni než k 31. prosinci, provede dodavatel tepelné energie vyúčtování dodávky tepelné energie vždy k poslednímu dni tohoto zúčtovacího období a poskytne vyúčtování dodávky tepelné energie nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce.

(12) Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s elektřinou, obchod s plynem, výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie je povinen nabízet zákazníkům možnost bezplatného poskytování vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb v elektronické podobě. Pokud si zákazník nezvolí poskytování vyúčtování dodávek energie a souvisejících služeb nebo informací o vyúčtování v listinné podobě, je držitel licence povinen poskytovat zákazníkovi vyúčtování nebo informace o vyúčtování v elektronické podobě; to neplatí, pokud zákazník ani na písemnou výzvu nesdělí držiteli licence elektronický kontakt pro doručování vyúčtování nebo informací o vyúčtování.

(13) Poskytnutím vyúčtování podle odstavců 10 až 12 se rozumí vyhotovení dokladu o vyúčtování a jeho odeslání, předání nebo zpřístupnění tomu, komu je vyúčtování určeno.

(14) Držitel licence je povinen vyřídit reklamaci vyúčtování nejpozději do 15 dnů ode dne doručení reklamace. Jedná-li se o reklamaci vyúčtování dodávky elektřiny nebo plynu, poskytnuté flexibility, související služby v elektroenergetice nebo související služby v plynárenství, jejíž vyřízení je závislé na vyřízení reklamace uplatněné držitelem licence u jiného držitele licence, nezapočítává se do běhu lhůty doba pro vyřízení této reklamace.

(15) Neposkytne-li držitel licence vyúčtování dodávky elektřiny, plynu nebo tepelné energie ve lhůtách podle odstavců 10 a 11 nebo nevyřídí-li reklamaci vyúčtování ve lhůtě podle odstavce 14, je povinen zaplatit spotřebiteli na základě jeho výzvy penále 50 Kč za každý den prodlení počínaje jednatřicátým dnem prodlení, nejvýše však do 5000 Kč, ledaže je pro případ porušení povinnosti vyúčtovat včas a řádně dodávku elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo vyřízení reklamace vyúčtování povinen zaplatit spotřebiteli smluvní pokutu ve stejné nebo vyšší výši na základě smluvního ujednání. Právo spotřebitele na náhradu škody není dotčeno sjednáním smluvní pokuty ani vznikem práva na penále.

Některá opatření na ochranu zákazníka

§ 11a

(1) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem je povinen uveřejnit na svých internetových stránkách

a) podmínky dodávek plynu a ceny za dodávku plynu pro

1. spotřebitele,

2. podnikající fyzické osoby s roční spotřebou plynu do 630 MWh,

b) podmínky dodávek elektřiny a ceny za dodávku elektřiny pro

1. spotřebitele,

2. podnikající fyzické osoby odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí.

(2) Podmínky a ceny dodávek plynu a elektřiny uveřejněné podle odstavce 1 musí zahrnovat alespoň ceník pro dodávky elektřiny nebo plynu nebo související služby v souladu se zvláštním právním předpisem⁷¹) a veškerou smluvní dokumentaci obsahující podmínky smluv, které obchodník se zákazníky uzavírá adhezním způsobem⁷²). Podmínky podle věty první musí být uveřejněny po celou dobu poskytování dodávek elektřiny nebo plynu nebo souvisejících služeb podle těchto smluv, v případě jejich změny musí být k účinnosti těchto změn uveřejněny též v jejich změněné podobě. Zpřístupnění podmínek a cen dodávek plynu a elektřiny podle odstavce 1 nesmí být podmiňováno poskytnutím osobních údajů nebo projevením zájmu o sjednání konkrétního produktu.

(3) Informace a dokumenty uveřejňované podle odstavců 1 a 2 mohou být volně získány a využity třetími osobami pro účely hodnocení a srovnání produktů a služeb na trhu.

(4) Je-li držitel licence oprávněn jednostranně změnit sjednanou cenu za dodávku elektřiny nebo plynu nebo jiné smluvní podmínky dodávek elektřiny nebo plynu v průběhu doby trvání závazku ze smlouvy, je povinen změnu ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo jiných smluvních podmínek dodávek elektřiny nebo plynu oznámit spotřebiteli a podnikající fyzické osobě podle odstavce 1 nejpozději třicátý den přede dnem její účinnosti způsobem uvedeným ve smlouvě o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. Součástí oznámení je poučení o právu druhé smluvní strany odmítnout takovou změnu a vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 6.

(5) Nebude-li zvýšení ceny nebo změna jiných smluvních podmínek oznámena podle odstavce 4, nevyvolá právní účinky, ledaže se jich spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba podle odstavce 1 dovolá.

(6) Nesouhlasí-li spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba uvedená v odstavci 1 se zvýšením ceny nebo se změnou jiných smluvních podmínek, jsou oprávněni bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do desátého dne přede dnem účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek, přičemž taková výpověď je účinná ke dni bezprostředně předcházejícímu den účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.

(7) Právo vypovědět závazek ze smlouvy nevzniká, je-li důvodem změny podmínek

a) zvýšení regulované složky ceny, daní nebo poplatků,

b) změna právního předpisu.

(8) Držitel licence na obchod s elektřinou nebo držitel licence na obchod s plynem je povinen poskytnout spotřebiteli a podnikající fyzické osobě podle odstavce 1 před uzavřením smlouvy v přehledné, výstižné a srozumitelné podobě

a) jméno a sídlo dodavatele elektřiny nebo plynu,

b) název produktu dodávky elektřiny nebo plynu a jeho charakteristiku,

c) výši ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo způsob jejího stanovení nebo určení, jedná-li se o smlouvu s dynamickým určením ceny nebo jiným způsobem určení ceny přímo závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem, a platební podmínky,

d) údaj o době trvání závazku ze smlouvy a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo má-li být závazek automaticky prodlužován,

e) informaci o výši smluvní pokuty, jiného peněžního plnění nebo jakéhokoliv jiného smluvně založeného způsobu zajištění nebo utvrzení povinnosti zákazníka odebírat od dodavatele elektřinu nebo plyn po sjednanou dobu.

(9) Je-li zákazník spotřebitelem a držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem poskytne spotřebiteli sdělení před uzavřením spotřebitelské smlouvy podle občanského zákoníku, považuje se povinnost podle odstavce 8 za splněnou.

(10) Spotřebitel a podnikající fyzická osoba podle odstavce 1 má během trvání závazku ze smlouvy právo na poskytnutí obsahu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu nebo jiné smlouvy, jejíž uzavření je podmíněno uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. Pokud o to spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba požádá, má dodavatel elektřiny nebo plynu povinnost do 15 dnů od doručení žádosti poskytnout obsah uzavřené smlouvy v listinné nebo elektronické podobě podle volby spotřebitele nebo podnikající fyzické osoby podle odstavce 1. Při poskytnutí obsahu smlouvy v listinné podobě jsou spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba povinni předem uhradit náklady spojené s vyhotovením obsahu uzavřené smlouvy a jeho doručením prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Obsahují-li smlouva a poskytnutý obsah smlouvy údaje, které se liší, může se spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba podle odstavce 1 dovolat toho, co je pro ně výhodnější.

(11) Spotřebitel a podnikající fyzická osoba podle odstavce 1 má právo vypovědět bez postihu závazek ze smlouvy s pevně sjednanou cenou, pokud hodnota aktuálně zveřejněného indexu zajištění obchodníka s elektřinou nebo plynem je nižší než 70 % nebo obchodník s elektřinou nebo plynem index zajištění obchodníka nezveřejní podle § 30 odst. 2 písm. s) nebo § 61 odst. 2 písm. q). Výpovědní doba končí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy obchodníkovi s elektřinou nebo plynem, nestanoví-li spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba podle odstavce 1 výpovědní dobu delší.

§ 11b

(1) Spotřebitel je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, kterou při změně dodavatele uzavřel distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence, kdykoliv do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.

(2) Odstavcem 1 není dotčeno právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory podle občanského zákoníku, přičemž čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od smlouvy běží ode dne jejího uzavření.

(3) Je na držiteli licence, aby prokázal, že smlouva nebyla uzavřena distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence.

§ 11c

(1) Uzavře-li spotřebitel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu na dobu určitou, ve které je sjednáno prodloužení doby trvání závazku ze smlouvy bez jeho výslovného souhlasu, je oprávněn závazek ze smlouvy bez postihu vypovědět kdykoliv až do dvacátého dne před uplynutím sjednané doby trvání závazku ze smlouvy s účinností ke dni uplynutí sjednané doby trvání závazku ze smlouvy.

(2) Dodavatel elektřiny nebo plynu je povinen nejpozději třicátý den před uplynutím sjednané doby trvání závazku ze smlouvy podle odstavce 1 spotřebiteli oznámit pro další trvání závazku ze smlouvy

a) výši ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo způsob jejího určení,

b) platební podmínky,

c) výši smluvní pokuty nebo jiného finančního plnění pro případ porušení povinnosti odebírat elektřinu nebo plyn po sjednanou dobu nebo způsob jejich určení a

d) dobu trvání závazku ze smlouvy, o kterou se doba trvání závazku prodlužuje.

Pokud smlouva sjednaná se spotřebitelem odkazuje na obchodní podmínky dodavatele elektřiny nebo plynu, poskytne dodavatel elektřiny nebo plynu současně s oznámením podle věty první spotřebiteli dále znění těchto obchodních podmínek nebo odkaz na internetové stránky, kde jsou obchodní podmínky uveřejněny. Součástí oznámení podle věty první je dále poučení o právu spotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 1.

(3) Pokud dodavatel elektřiny nebo plynu nesplní některou z povinností podle odstavce 2 nebo nepoučí spotřebitele o právu vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu, hledí se na smlouvu po uplynutí doby trvání závazku jako na smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou s cenou za dodávku elektřiny nebo plynu platnou k poslednímu dni trvání závazku ze smlouvy uzavřené na dobu určitou. Je-li nejnižší cena za dodávku elektřiny nebo plynu uveřejněná dodavatelem elektřiny nebo plynu k poslednímu dni trvání závazku ze smlouvy na dobu určitou pro smlouvy uzavírané na dobu neurčitou nižší než cena podle věty první, použije se pro dodávky elektřiny nebo plynu nejnižší uveřejněná cena za dodávku elektřiny nebo plynu. Tím není dotčeno právo dodavatele elektřiny nebo plynu zvýšit cenu za dodávku elektřiny nebo plynu za podmínek podle § 11a odst. 4, je-li takové právo ujednáno ve smlouvě o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu.

(4) Smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu uzavřenou na dobu neurčitou je možné vypovědět s výpovědní dobou 3 měsíce, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. K ujednání, podle kterého je spotřebitel nebo zákazník, který uzavírá smlouvu adhezním způsobem, oprávněn vypovědět smlouvu s delší výpovědní dobou, se nepřihlíží.

§ 11ca

(1) Dodavatel elektřiny nebo plynu je povinen v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy s dynamickým určením ceny nebo před učiněním závazné nabídky na uzavření smlouvy s dynamickým určením ceny poskytnout spotřebiteli v písemné formě informace o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo plynu podle navrhované smlouvy a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s dynamickým určením ceny, zejména o riziku mimořádných výkyvů cen dodávané elektřiny nebo plynu, a poučit jej o tom, že dodávku elektřiny nebo plynu je možné zahájit pouze v případě, že je odběrné místo vybaveno průběhovým měřením.

(2) Sjednal-li spotřebitel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu s dynamickým určením ceny, je oprávněn vypovědět závazek ze smlouvy s výpovědní dobou v trvání 1 měsíce, která počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi dodavateli elektřiny nebo plynu.

(3) Smlouva o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu s dynamickým určením ceny uzavřená se spotřebitelem nenabude účinnosti dříve, než bude odběrné místo spotřebitele vybaveno průběhovým měřením elektřiny nebo plynu. Právo spotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy podle odstavce 2 tím není dotčeno.

(4) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro smlouvy s jiným způsobem určení ceny závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem. Odstavec 3 se použije obdobně pro smlouvy s jiným způsobem určení ceny závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem, ledaže sjednané podmínky umožňují spotřebiteli reagovat na oznámení určené ceny zrušením závazku ze smlouvy nebo zahájením odběru elektřiny nebo plynu za jinou než určenou cenu nejpozději ke dni účinnosti určené ceny.

(5) K ujednání, které opravňuje dodavatele elektřiny nebo plynu změnit sjednanou cenu na dynamické určení ceny nebo jiné určení ceny závislé na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem nebo změnit dobu trvání závazku ze smlouvy bez výslovného souhlasu spotřebitele, se nepřihlíží.

§ 11cb

(1) Agregátor je povinen poskytnout spotřebiteli a podnikající fyzické osobě podle § 11a odst. 1 stručný přehled základních smluvních podmínek v přehledné, výstižné a srozumitelné podobě a informace o důsledcích aktivace flexibility.

(2) Pokud spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba nebyla informována podle odstavce 1, má právo vypovědět závazek ze smlouvy o agregaci kdykoliv do 3 měsíců ode dne, kdy se dozví o registraci agregátora u předávacího místa operátorem trhu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy agregátorovi. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.

§ 11cc

(1) Zakazuje se sjednat se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou smluvní pokutu utvrzující jejich povinnost po určitou dobu poskytovat flexibilitu agregátorovi. Zakazuje se sjednat se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou smluvní pokutu utvrzující jejich povinnost po určitou dobu odebírat od dodavatele elektřinu nebo plyn, ledaže je pro sjednanou dobu dodávky sjednána smlouva s pevnou cenou dodávky elektřiny nebo plynu.

(2) Je-li se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou sjednána smluvní pokuta utvrzující jejich povinnost po určitou dobu odebírat elektřinu nebo plyn podle odstavce 1, má dodavatel elektřiny nebo plynu při porušení utvrzené povinnosti právo na zaplacení smluvní pokuty za každý den porušení utvrzené povinnosti, která by bez zaplacení smluvní pokuty trvala, rovnající se nejvýše 40 % součinu ceny elektřiny nebo ceny plynu bez daně z přidané hodnoty, daně z elektřiny a daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a průměrné denní spotřeby. Průměrná denní spotřeba se určí z plánované roční spotřeby evidované operátorem trhu, a není-li známa, potom ze skutečné spotřeby za předchozích 12 měsíců. Nelze-li zjistit ani skutečnou spotřebu, určí se průměrná denní spotřeba z předpokládané roční spotřeby sjednané ve smlouvě. Zaplacením smluvní pokuty zaniká závazek s účinky do budoucna.

(3) Zakazuje se sjednat právo dodavatele elektřiny nebo plynu požadovat po spotřebiteli nebo podnikající fyzické osobě náhradu škody způsobené porušením povinnosti utvrzené smluvní pokutou.

(4) Ustanovením odstavce 2 není dotčeno právo soudu snížit výši smluvní pokuty až do výše vzniklé škody podle § 2051 občanského zákoníku.

(5) K ujednání smluvní pokuty se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou utvrzující jejich povinnost po určitou dobu odebírat elektřinu nebo plyn se nepřihlíží, pokud dodavatel elektřiny nebo plynu neposkytl spotřebiteli nebo podnikající fyzické osobě informaci o tom, že součástí obsahu navrhované smlouvy je ujednání o smluvní pokutě a její výši nebo o způsobu jejího určení, v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před učiněním závazné nabídky na uzavření smlouvy s pevnou cenou. To neplatí, pokud se spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba takového ujednání dovolá.

(6) Je-li se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou sjednána smluvní pokuta jinak než v určité výši, je dodavatel elektřiny nebo plynu povinen bez zbytečného odkladu sdělit spotřebiteli nebo podnikající fyzické osobě na jejich žádost výši smluvní pokuty pro případ, že by spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba k určenému dni porušili utvrzenou povinnost.

(7) Zakazuje se sjednat se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou jiné způsoby než podle odstavce 1, které utvrzují nebo zajišťují povinnost spotřebitele nebo podnikající fyzické osoby po určitou dobu poskytovat flexibilitu agregátorovi nebo povinnost po určitou dobu odebírat od dodavatele elektřinu nebo plyn.

(8) Zakazuje se sjednat se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou právo zrušit závazek s účinky do budoucna zaplacením odstupného, ledaže je pro sjednanou dobu dodávky sjednána smlouva s pevnou cenou dodávky elektřiny nebo plynu. Je-li ve smlouvě s pevnou cenou dodávky elektřiny nebo plynu sjednáno právo spotřebitele nebo podnikající fyzické osoby zrušit závazek s účinky do budoucna zaplacením odstupného, zakazuje se sjednat odstupné ve výši přesahující přípustnou výši smluvní pokuty podle odstavce 2. Závazek se ruší s účinky do budoucna zaplacením odstupného, a to i v nesprávné výši; tím není dotčeno právo na vypořádání odstupného zaplaceného v nesprávné výši. Odstavce 5 a 6 a § 2051 občanského zákoníku se použijí obdobně.

§ 11d

Smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu na dobu určitou lze se spotřebitelem uzavřít nejdéle na dobu 36 měsíců od zahájení dodávky. Byla-li smlouva uzavřena na dobu delší než 36 měsíců od zahájení dodávky, považuje se za smlouvu uzavřenou na dobu 36 měsíců od zahájení dodávky. Tím není dotčena možnost sjednat se spotřebitelem ve smlouvě podle věty první prodloužení doby trvání závazku ze smlouvy na další dobu určitou.

§ 11e

(1) Zaniklo-li spotřebiteli nebo podnikající fyzické osobě odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynu do 630 MWh vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místu, je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení oznámení výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.

(2) Zaniklo-li spotřebiteli nebo podnikající fyzické osobě odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místu, jsou oprávněni bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o agregaci. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení oznámení výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.

§ 11ea

Spotřebitel má právo na poskytnutí informace o opatřeních, kterými je možné předejít přerušení nebo ukončení dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie při neoprávněném odběru elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neplnění platebních povinností podle § 51 odst. 1 písm. b), § 74 odst. 1 písm. b) nebo § 89 odst. 1 písm. b), a informace o podmínkách přiznání nároku na dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi určené k pokrytí nákladů na bydlení a živobytí, jejíž vzor zveřejní Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých internetových stránkách. Informace o dostupných opatřeních musí zahrnovat alespoň informaci o tom, zda dodavatel elektřiny, plynu nebo tepelné energie umožní spotřebiteli dohodnout splnění platebních povinností ve splátkách, a podmínky plnění platebních povinností ve splátkách. Informace podle věty první musí dodavatel elektřiny, plynu nebo tepelné energie poskytnout spotřebiteli společně s upozorněním na neplnění smluvených platebních povinností alespoň 30 dní před požadovaným dnem přerušení dodávek z důvodu neoprávněného odběru elektřiny, plynu nebo tepelné energie.

Spotřebitel má právo na poskytnutí informace o opatřeních, kterými je možné předejít přerušení nebo ukončení dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie při neoprávněném odběru elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neplnění platebních povinností podle § 51 odst. 1 písm. b), § 74 odst. 1 písm. b) nebo § 89 odst. 1 písm. b), a informace o podmínkách přiznání dávky státní sociální pomoci, jejíž vzor zveřejní Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých internetových stránkách. Informace o dostupných opatřeních musí zahrnovat alespoň informaci o tom, zda dodavatel elektřiny, plynu nebo tepelné energie umožní spotřebiteli dohodnout splnění platebních povinností ve splátkách, a podmínky plnění platebních povinností ve splátkách. Informace podle věty první musí dodavatel elektřiny, plynu nebo tepelné energie poskytnout spotřebiteli společně s upozorněním na neplnění smluvených platebních povinností alespoň 30 dní před požadovaným dnem přerušení dodávek z důvodu neoprávněného odběru elektřiny, plynu nebo tepelné energie.

§ 11f

Podmínky pro činnost zprostředkovatele

(1) Energetický regulační úřad udělí oprávnění k činnosti zprostředkovatele a zapíše do registru zprostředkovatelů žadatele, který

a) je plně svéprávný,

b) je bezúhonný podle § 5 odst. 4,

c) je spolehlivý a

d) má ukončené alespoň střední vzdělání a nejméně 5 let praxe v oblasti výroby nebo obchodu s elektřinou nebo plynem nebo ustanovil odpovědného zástupce, který splňuje tuto podmínku.

(2) Za spolehlivého se nepovažuje ten, kdo byl v posledních 3 letech před podáním žádosti pravomocně uznán vinným z přestupku podle tohoto zákona nebo zákona o ochraně spotřebitele.

(3) Na osobu, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době, kdy tato právnická osoba spáchala čin, pro který neplní podmínku bezúhonnosti nebo spolehlivosti, se pro účely posouzení podmínek uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) hledí, jako by také nebyla bezúhonná nebo spolehlivá.

(4) Je-li žadatelem o oprávnění k činnosti zprostředkovatele právnická osoba, musí splnit podmínky podle odstavce 1 písm. b) a c). Podmínky podle odstavce 1 písm. a) až c) musí splnit též členové statutárního orgánu této právnické osoby; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, musí tyto podmínky splnit fyzická osoba, která ji zastupuje.

(5) Právnická osoba je dále povinna ustanovit odpovědného zástupce, který jí odpovídá za řádný výkon zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích a je k ní ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než 4 zprostředkovatele. Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele podle odstavce 1 písm. a) až c) a mít dokončené alespoň střední vzdělání a nejméně 5 let praxe v oblasti výroby nebo obchodu s elektřinou nebo plynem. Ustanovení § 6 odst. 6 se použije obdobně.

§ 11g

Řízení o žádosti o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele

(1) Žádost o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele se podává na formuláři a obsahuje vedle náležitostí stanovených správním řádem též údaje o splnění podmínek pro činnost zprostředkovatele stanovených tímto zákonem.

(2) Splnění podmínky plné svéprávnosti a spolehlivosti se dokládá písemným prohlášením. Splnění podmínky požadovaného vzdělání a odborné praxe se prokazuje dokladem o dosaženém vzdělání a dokumenty, které osvědčují formu, obsah a dobu vykonávané odborné praxe.

(3) Splnění podmínky bezúhonnosti se osvědčuje výpisem z rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce. Energetický regulační úřad si za účelem ověření, zda je podmínka bezúhonnosti splněna, může vyžádat od Ministerstva spravedlnosti výpis z rejstříku trestů; žádost se podává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo spravedlnosti poskytne na žádost Energetického regulačního úřadu výpis z rejstříku trestů. Splnění podmínky bezúhonnosti osoby, která není státním občanem České republiky nebo nemá sídlo na území České republiky, se osvědčuje též obdobným dokladem, který nesmí být starší než 3 měsíce, osvědčujícím bezúhonnost, vydaným státem, jehož je tato osoba státním občanem nebo ve kterém sídlí, jakož i státy, v nichž tato osoba v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců pobývala nebo sídlila (dále jen „domovský stát“), a doloženým úředním překladem do českého jazyka; pokud takový doklad domovský stát nevydává, doloží se bezúhonnost písemným čestným prohlášením.

(4) Vyhoví-li Energetický regulační úřad žádosti podle odstavce 1, zapíše žadatele do registru zprostředkovatelů a zašle mu osvědčení o registraci, které obsahuje jeho jméno a příjmení nebo název, registrační číslo, datum registrace, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení odpovědného zástupce, je-li ustanoven, a datum jeho ustanovení a ukončení funkce a dobu platnosti oprávnění. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu do registru zprostředkovatelů a písemně se nevyhotovuje.

(5) Oprávnění se uděluje na dobu 5 let ode dne zápisu zprostředkovatele do registru zprostředkovatelů.

§ 11h

Prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele

(1) Platnost oprávnění k činnosti zprostředkovatele lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně.

(2) Žádost o prodloužení platnosti oprávnění lze podat nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dnů před uplynutím doby jeho platnosti. Ustanovení § 11g odst. 1 až 3 se použijí obdobně.

(3) Energetický regulační úřad při rozhodování o žádosti postupuje obdobně jako při rozhodování o žádosti o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele.

§ 11i

Oznamovací povinnost zprostředkovatele

Zprostředkovatel je povinen bezodkladně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu, že

a) přestal splňovat podmínky pro činnost zprostředkovatele, nebo

b) došlo ke změně údajů uvedených v žádosti.

§ 11j

Zánik a odejmutí oprávnění k činnosti zprostředkovatele

(1) Oprávnění k činnosti zprostředkovatele zaniká

a) smrtí fyzické osoby nebo jejím prohlášením za mrtvou,

b) zánikem právnické osoby,

c) oznámením o ukončení činnosti zprostředkovatele,

d) uplynutím doby platnosti oprávnění,

e) rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o odejmutí oprávnění, nebo

f) uložením trestu zákazu činnosti.

(2) Energetický regulační úřad oprávnění k činnosti zprostředkovatele odejme, pokud jeho držitel

a) přestal splňovat podmínky pro činnost zprostředkovatele,

b) při výkonu zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích závažným způsobem porušil tento zákon nebo jiný právní předpis s touto činností související, nebo

c) uvedl v žádosti o udělení nebo o prodloužení oprávnění nepravdivé údaje.

(3) Bylo-li oprávnění odňato, je možné podat opětovnou žádost o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí lhůty 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí oprávnění.

§ 11k

Registr zprostředkovatelů

(1) Energetický regulační úřad vede elektronický registr zprostředkovatelů, který je informačním systémem veřejné správy. Do registru zprostředkovatelů se zapisuje

a) registrační číslo a datum registrace,

b) jméno a příjmení nebo název osoby,

c) adresa sídla,

d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

e) jméno a příjmení odpovědného zástupce, je-li ustanoven, a datum jeho ustanovení a ukončení funkce,

f) doba platnosti oprávnění a

g) datum zániku oprávnění.

(2) Údaje podle odstavce 1 se z registru zprostředkovatelů vymažou po uplynutí doby 3 let ode dne zániku oprávnění.

(3) Údaje uvedené v registru zprostředkovatelů zveřejňuje Energetický regulační úřad na svých internetových stránkách.

§ 11l

Povinnosti zprostředkovatele

Zprostředkovatel je povinen

a) informovat spotřebitele o skutečnosti, že s ním jedná jako zprostředkovatel, a to již od prvního kontaktu s ním, zejména prokázat se osvědčením a sdělit mu svou totožnost, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno, a registrační číslo,

b) provozovat svou činnost poctivě a s odbornou péčí,

c) zohledňovat při své činnosti účinně práva a oprávněné zájmy spotřebitele a dávat jim přednost před zájmy vlastními, zejména včas respektovat projevenou vůli spotřebitele a bez zbytečného odkladu jej pravdivě informovat o všech podstatných skutečnostech včetně hrozící škody.

§ 11m

Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelem

(1) Smlouvou o zprostředkování v energetických odvětvích se zprostředkovatel zavazuje vykonat zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích pro spotřebitele.

(2) Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelem musí mít písemnou formu a zprostředkovatel musí její vyhotovení předat spotřebiteli v listinné podobě. V elektronické podobě může být předána jen tehdy, udělil-li písemně spotřebitel k tomu souhlas.

(3) Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelem musí obsahovat

a) jméno a příjmení nebo název zprostředkovatele, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno, a jeho registrační číslo,

b) výši odměny zprostředkovatele, má-li být placena spotřebitelem; pokud není výše odměny v okamžiku uzavření smlouvy známa, uvede se způsob jejího výpočtu,

c) splatnost odměny zprostředkovatele, má-li být placena spotřebitelem,

d) obsah smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, o jejíž uzavření má spotřebitel zájem, a to alespoň

1. zda se týká dodávky elektřiny nebo plynu,

2. zda se jedná o smlouvu na dobu určitou nebo neurčitou,

3. celkovou cenu, kterou je spotřebitel ochoten platit za dodávku elektřiny nebo plynu,

e) obsah dohody o zastoupení, zmocnil-li spotřebitel zprostředkovatele k obstarání příležitosti k uzavření, změně nebo zrušení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu pro zákazníka nebo sjednání takové smlouvy na účet zákazníka nebo držitele licence nebo provádění přípravných prací směřujících k obstarání příležitosti nebo uzavření smlouvy,

f) informaci o právu spotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy a případně o právu odvolat zmocnění podle § 11o,

g) dobu, na kterou byla uzavřena,

h) podmínky ukončení závazku a

i) informaci o právu spotřebitele odstoupit od smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích.

(4) Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích se neuzavírá v případě, že zprostředkování v energetických odvětvích spočívá jen v činnosti podle § 3 odst. 8 písm. c) uskutečňované výhradně prostřednictvím prostředku komunikace na dálku a zprostředkovatel není zmocněn k jednání za spotřebitele a spotřebitelem nemá být placena odměna zprostředkovatele.

(5) Zmocní-li spotřebitel zprostředkovatele nebo držitele licence k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, ke změně nebo zrušení závazku z takové smlouvy, zmocnění zanikne nejpozději do 12 měsíců ode dne uzavření dohody o zastoupení. Tím není dotčeno právo zmocnitele novým právním jednáním udělit téže osobě novou plnou moc s týmž obsahem. Je-li obsah dohody o zastoupení včetně dne jejího uzavření uveden v plné moci, postačí, aby byla v písemné formě udělena plná moc.

(6) Zprostředkovatel je povinen předat spotřebiteli písemné vyhotovení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, kterou za něho uzavřel, bezodkladně, nejpozději do 14 dnů od jejího uzavření, ne však později než ke dni zahájení dodávky dle takové smlouvy.

(7) Při zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích se na zprostředkovatele vztahují povinnosti podle § 11 odst. 1 písm. g), j) a k) a m) obdobně. Při zprostředkovatelské činnosti se na držitele licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu a obchod s plynem vztahují povinnosti podle odstavců 2 až 6 a § 11l obdobně.

§ 11n

Spotřebitel je oprávněn kdykoliv bez postihu a finančního plnění

a) vypovědět bez výpovědní doby závazek ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích, nebo

b) odvolat zmocnění k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, ke změně nebo zrušení závazku z takové smlouvy.

Za finanční plnění se pro účely věty první nepovažuje odměna zprostředkovatele uvedená ve zprostředkovatelské smlouvě podle § 11m odst. 3 písm. b) nebo její poměrná část za již poskytnutou službu.

§ 11o

Uzavřel-li zprostředkovatel za spotřebitele smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, je spotřebitel oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.

§ 11p

Regulace nařízením obce

Obec může nařízením obce⁵³) stanovit, že některé formy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo obchodní prostory jsou při výkonu licencované činnosti držitelem licence nebo při výkonu zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích dle tohoto zákona v obci nebo v její části zakázány.

§ 11q

(1) Spotřebitel je oprávněn podat Energetickému regulačnímu úřadu návrh na řešení sporu o splnění povinnosti ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích.

(2) Na řešení sporů před Energetickým regulačním úřadem podle odstavce 1 se použije postup podle části čtvrté zákona o ochraně spotřebitele obdobně.

(3) Zprostředkovatel je povinen Energetickému regulačnímu úřadu ve lhůtě 15 pracovních dnů od doručení výzvy Energetického regulačního úřadu poskytnout vyjádření ke skutečnostem uvedeným spotřebitelem. Zprostředkovatel je povinen úzce spolupracovat a poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu součinnost potřebnou k efektivnímu průběhu řešení sporu.

Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a plyn

§ 11r

(1) Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn (dále jen „příspěvek“) je peněžní částka, která je výdajem státního rozpočtu, určená na úhradu části plateb za elektřinu nebo zemní plyn dodané obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem na odběrné místo zákazníka v domácnosti nebo zákazníka v domě s byty. Zákazníkem v domě s byty se pro účely tohoto zákona rozumí osoba odebírající elektřinu nebo zemní plyn pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle jiného právního předpisu⁵⁶) nebo dodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. V případě zákazníka v domě s byty je příspěvek určen pro osoby užívající byty výhradně pro účely bydlení (dále jen „příjemce služeb“).

(2) Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách se příspěvek nepovažuje za příjem a na náklady na elektřinu a zemní plyn kryté příspěvkem se hledí, jako by byly uhrazeny zákazníkem v domácnosti nebo v případě elektřiny nebo zemního plynu odebíraného na poskytování služeb v domě s byty příjemcem služeb.

(3) Vláda může nařízením na kalendářní rok nebo jeho část stanovit

a) kategorie odběrných míst zákazníků v domácnosti a zákazníků v domě s byty, u kterých se příspěvek zohledňuje, specifikovaných distribuční sazbou v elektroenergetice a plánovanou roční spotřebou v plynárenství, výší spotřeby v odběrném místě nebo kritérii zohledňujícími úspory energie u zákazníka,

b) výši příspěvku na jednotlivá odběrná místa zákazníků, u kterých se příspěvek zohledňuje, přičemž maximální výše příspěvku na jednotlivé odběrné místo pro elektřinu nebo plyn zákazníka v domácnosti a na byt v domě s byty nesmí překročit 30 000 Kč,

c) rozhodný den, ke kterému odběrné místo zákazníka v domácnosti, a rozhodný den, ke kterému odběrné místo zákazníka v domě s byty splňují podmínky pro zohlednění příspěvku,

d) rozhodný den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zohledňuje příspěvek zákazníka v domácnosti, a rozhodný den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zohledňuje příspěvek zákazníka v domě s byty,

e) termín podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek poskytovaný obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem,

f) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi provozovatelem distribuční soustavy a operátorem trhu a mezi operátorem trhu a obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem,

g) termíny pro poskytnutí finančních prostředků operátorovi trhu a termíny pro poskytnutí platby na zohlednění příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem,

h) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi zákazníkem v domě s byty a provozovatelem distribuční soustavy.

(4) Příspěvek, jeho poskytnutí a zohlednění musí být v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie.

§ 11s

(1) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno zařízení zákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek, je povinen předat operátorovi trhu údaje nezbytné pro poskytnutí příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem. Provozovatel distribuční soustavy je povinen uchovávat údaje obdržené od zákazníka po dobu 5 let. Provozovatel distribuční soustavy předá údaje, které jsou aktuální k rozhodnému dni podle § 11r odst. 3 písm. c). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé.

(2) Operátor trhu je povinen zpracovat a předat obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku, které jsou platné k rozhodnému dni podle § 11r odst. 3 písm. c). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé.

(3) Operátor trhu je povinen poskytnout obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem platbu na zohlednění příspěvku před rozhodným dnem pro jeho zohlednění podle § 11r odst. 3 písm. d).

(4) Operátor trhu má právo na poskytnutí finančních prostředků ministerstvem, které je poskytovatelem příspěvku, před poskytnutím platby na zohlednění příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem. Tyto finanční prostředky musí pokrýt celkové náklady na příspěvek. Ministerstvo poskytne finanční prostředky operátorovi trhu na základě jeho žádosti o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek pro jednotlivé obchodníky.

(5) Operátor trhu je povinen ve spolupráci s ministerstvem vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky ze státního rozpočtu a jím poskytnutým příspěvkem obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem bez zbytečného odkladu.

§ 11t

(1) Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem nejsou příjemci příspěvku a jsou povinni účtovat o peněžních prostředcích na zohlednění příspěvku odděleně. Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem jsou povinni zohlednit příspěvek v nejbližších zálohových platbách zákazníka a nejbližším následném vyúčtování, jsou-li zálohové platby uplatňovány, nebo v ostatních případech v nejbližším vyúčtování, nejdéle však do 14 měsíců od rozhodného dne podle § 11r odst. 3 písm. d).

(2) Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku. Peněžní prostředky na zohlednění příspěvku nelze zahrnout do majetkové podstaty obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nepodléhají výkonu rozhodnutí a exekuci.

(3) Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem jsou povinni na svých internetových stránkách uveřejnit informace o výši příspěvku pro jednotlivé kategorie zákazníků.

(4) Jestliže v rozporu s předanými údaji dojde k poskytnutí finančních prostředků nebo příspěvku v nesprávné výši, jsou operátor trhu, obchodník s elektřinou a obchodník s plynem povinni vypořádat rozdíl bez zbytečného odkladu.

(5) Operátor trhu a obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem jsou povinni bez zbytečného odkladu vzájemně vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky od operátora trhu a zohledněným příspěvkem zákazníkovi v domácnosti nebo zákazníkovi v domě s byty.

(6) V rozsahu zohledněného příspěvku zaniká dluh zákazníka za dodanou elektřinu nebo plyn. Tím není dotčeno právo obchodníka s elektřinou a obchodníka s plynem na přerušení distribuce elektřiny nebo plynu v případě, kdy jsou splněny předpoklady neoprávněného odběru podle § 51 nebo 74 a příspěvek nepokrývá jistinu dluhu dotčeného zákazníka.

(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se při poskytování příspěvku a vracení neoprávněně uhrazeného příspěvku právní předpis upravující rozpočtová pravidla, přičemž pro tyto účely je příjemcem příspěvku zákazník v domácnosti nebo zákazník v domě s byty.

§ 11u

(1) Zákazník v domě s byty je povinen předat provozovateli distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno jeho odběrné zařízení, úplné a pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku. Nepředá-li zákazník údaje ve stanoveném termínu, právo na zohlednění příspěvku zaniká.

(2) Zákazník v domě s byty je povinen zohlednit příspěvek příjemci služeb nejpozději v nejbližším vyúčtování služeb jako mimořádnou zálohu uhrazenou příjemcem služeb, přičemž pro účely rozúčtování nákladů na služby podle zákona upravujícího některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty se k zohledněnému příspěvku nepřihlíží. Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku.

(3) Zákazník v domě s byty má pro účel vytápění nebo společnou přípravu teplé vody pro byty v domě právo buď na zohlednění příspěvku podle § 11r, nebo na zohlednění příspěvku na teplo podle § 11v. Byl-li zákazníkovi v domě s byty pro daný dům zohledněn příspěvek podle § 11r, nemá nárok na příspěvek a nesmí tento zákazník podat žádost na příspěvek na teplo podle § 11w odst. 1 pro tento dům pro daný kalendářní rok nebo jeho část, na kterou se příspěvek vztahuje.

Příspěvek na úhradu nákladů za teplo

§ 11v

(1) Příspěvek na úhradu nákladů za teplo (dále jen „příspěvek na teplo“) je peněžní částka, která je výdajem státního rozpočtu, určená zákazníkovi na úhradu části jeho plateb za teplo dodané držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie do odběrného místa zákazníka v domácnosti v rodinném domě nebo zákazníka v domě s byty. Zákazníkem v domě s byty se pro účely tohoto zákona rozumí osoba odebírající teplo pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle jiného právního předpisu⁵⁶). V případě zákazníka v domě s byty je příspěvek určen pro osoby užívající byty výhradně pro účely bydlení (dále jen „příjemce služeb“).

(2) Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách se příspěvek na teplo nepovažuje za příjem a na náklady na teplo kryté příspěvkem na teplo se hledí, jako by byly uhrazeny příjemcem služeb nebo zákazníkem v domácnosti.

(3) Vláda může nařízením na kalendářní rok nebo jeho část stanovit

a) výši příspěvku na teplo pro byt nebo rodinný dům, přičemž maximální výše příspěvku na teplo nesmí překročit 30 000 Kč; výše příspěvku na teplo může zohlednit uplatnění přechodné transformační podpory tepla pro výrobnu tepelné energie podle jiného právního předpisu,

b) termíny, rozsah a způsob registrace držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie u operátora trhu,

c) termíny, rozsah a způsob předávání údajů zákazníkem držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie a žádosti o příspěvek na teplo,

d) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie a operátorem trhu,

e) termín podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek na teplo,

f) termín pro poskytnutí finančních prostředků operátorovi trhu a termíny pro poskytnutí platby na zohlednění příspěvku na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie,

g) rozhodný den, ke kterému zákazník splňuje podmínky pro zohlednění příspěvku na teplo,

h) rozhodný den, od kterého držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie zohledňuje příspěvek na teplo.

(4) Příspěvek na teplo, jeho poskytnutí a zohlednění musí být v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie.

§ 11w

(1) Zákazník je oprávněn požádat o zohlednění příspěvku na teplo podle § 11v odst. 1 držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, k jehož zařízení je připojeno jeho odběrné zařízení. Zákazník je povinen požádat o zohlednění příspěvku na teplo a předat úplné a pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie způsobem a v termínu stanoveném v nařízení vlády. Nepožádá-li zákazník o zohlednění příspěvku na teplo nebo nedoloží předané údaje ve stanoveném termínu, právo na zohlednění příspěvku na teplo zaniká. Zákazník v domě s byty je povinen požádat o zohlednění příspěvku na teplo podle věty první.

(2) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, k jehož zdroji tepelné energie nebo rozvodnému tepelnému zařízení je připojeno odběrné zařízení zákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek na teplo, je povinen se zaregistrovat u operátora trhu a předat mu údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku na teplo, které jsou aktuální k rozhodnému dni podle § 11v odst. 3 písm. g). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé.

(3) Operátor trhu je povinen poskytnout držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie platbu na zohlednění příspěvku na teplo a předat mu údaje nezbytné pro jeho zohlednění zákazníkovi, které jsou platné k rozhodnému dni podle § 11v odst. 3 písm. g). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé. Operátor trhu je povinen poskytnout příspěvek na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie před termínem zohlednění příspěvku na teplo ve prospěch zákazníka podle § 11v odst. 3 písm. h).

(4) Operátor trhu má právo na poskytnutí finančních prostředků ministerstvem, které je poskytovatelem příspěvku, na teplo před poskytnutím platby na zohlednění příspěvku na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. Tyto finanční prostředky musí pokrýt celkové náklady na příspěvek na teplo. Ministerstvo poskytne finanční prostředky operátorovi trhu na základě jeho žádosti o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek na teplo pro jednotlivé držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie.

(5) Operátor trhu je povinen ve spolupráci s ministerstvem vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky ze státního rozpočtu a jím poskytnutým příspěvkem na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie bez zbytečného odkladu.

§ 11x

(1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie není příjemcem příspěvku na teplo a je povinen účtovat o peněžních prostředcích na zohlednění příspěvku na teplo odděleně. Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen zohlednit příspěvek na teplo v nejbližších zálohových platbách zákazníka a nejbližším následném vyúčtování, jsou-li zálohové platby uplatňovány, nebo v ostatních případech v nejbližším vyúčtování, nejdéle však do 14 měsíců od rozhodného dne podle § 11v odst. 3 písm. h).

(2) Z vyúčtování dodávky tepelné energie musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku na teplo. Peněžní prostředky na zohlednění příspěvku na teplo nelze zahrnout do majetkové podstaty držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nepodléhají výkonu rozhodnutí a exekuci.

(3) Jestliže v rozporu s předanými údaji dojde k poskytnutí finančních prostředků nebo příspěvku na teplo v nesprávné výši, jsou operátor trhu a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinni vypořádat rozdíl bez zbytečného odkladu.

(4) V rozsahu zohledněného příspěvku na teplo zaniká dluh zákazníka za dodané teplo. Tím není dotčeno právo držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie na přerušení dodávek tepla v případě, kdy jsou splněny předpoklady neoprávněného odběru podle § 89 a příspěvek nepokrývá jistinu dluhu dotčeného zákazníka.

(5) Operátor trhu a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie jsou povinni bez zbytečného odkladu vzájemně vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky od operátora trhu a zohledněným příspěvkem na teplo zákazníkovi.

(6) Zákazník v domě s byty je povinen zohlednit příspěvek na teplo příjemci služeb nejpozději v nejbližším vyúčtování služeb jako mimořádnou zálohu uhrazenou příjemcem služeb, přičemž pro účely rozúčtování nákladů na služby podle zákona upravujícího některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty se k zohledněnému příspěvku na teplo nepřihlíží. Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku na teplo.

(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se při poskytování příspěvku na teplo a vracení neoprávněně uhrazeného příspěvku na teplo právní předpis upravující rozpočtová pravidla, přičemž pro tyto účely je příjemcem příspěvku na teplo zákazník v domácnosti nebo zákazník v domě s byty.

§ 12

Povinnosti nad rámec licence

(1) Povinností dodávek tepelné energie, distribuce elektřiny, distribuce plynu nebo výroby elektřiny nad rámec licence se rozumí převzetí povinností držitele licence, který přestal provádět výkon licencované činnosti nebo u kterého bezprostředně hrozí, že přestane provádět výkon licencované činnosti, jiným držitelem licence, nebo v případě výroby elektřiny rovněž pokračování ve výkonu licencované činnosti stávajícím držitelem licence, který oznámil záměr ukončit výrobu elektřiny podle § 34 odst. 1 nebo ukončil výrobu elektřiny v rozporu s § 34 odst. 1. V případě, kdy držiteli licence zanikne právo užívat dotčené energetické zařízení, se povinností dodávek tepelné energie, povinností distribuce elektřiny, distribuce plynu nebo výroby elektřiny nad rámec licence rozumí rovněž pokračování ve výkonu licencované činnosti tímto držitelem licence. Vlastník dotčeného energetického zařízení je v tomto případě povinen energetické zařízení poskytnout a výkon licencované činnosti umožnit. Je-li tepelná energie nebo elektrická energie vyráběna v zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, vztahuje se povinnost poskytnutí energetického zařízení a umožnění výkonu licencované činnosti na zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla.

(2) Energetický regulační úřad uloží držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinnost poskytovat dodávky nad rámec licence, existuje-li naléhavá potřeba zajištění dodávek tepelné energie a je-li na tom veřejný zájem. Je-li tepelná energie pro dodávky nad rámec licence vyráběna v zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, má držitel licence na výrobu tepelné energie právo vyrábět a dodávat elektřinu vyrobenou v tomto zařízení.

(3) Energetický regulační úřad uloží držiteli licence na distribuci elektřiny nebo držiteli licence na distribuci plynu povinnost zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence, existuje-li naléhavá potřeba zajištění distribuce elektřiny nebo plynu a je-li na tom veřejný zájem.

(4) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu Energetický regulační úřad uloží stávajícímu nebo v případě splnění podmínek podle odstavce 6 jinému držiteli licence na výrobu elektřiny povinnost vyrábět elektřinu nad rámec licence, je-li to na základě vyhodnocení provozovatele přenosové soustavy podle § 34 nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy a existuje-li podle tohoto vyhodnocení důvodný předpoklad, že bezpečnost a spolehlivost provozu elektrizační soustavy nebude možné zajistit jinými prostředky provozovatele přenosové soustavy; podkladem pro rozhodnutí je vyhodnocení provozovatele přenosové soustavy a informace výrobce elektřiny podle § 34. Pokud držitel licence k výkonu licencované činnosti v zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla oznámí záměr ukončit výrobu elektřiny podle § 34 odst. 1, zohlední Energetický regulační úřad také naléhavost potřeby zajištění dodávek tepelné energie. V případě rozhodnutí o povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence v zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla Energetický regulační úřad při splnění podmínek podle odstavce 2 uloží současně i povinnost dodávek tepelné energie nad rámec licence. Součástí rozhodnutí je stanovení nebo způsob stanovení výše ceny za službu poskytnutí výkonu, která je zálohovou platbou na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, odvozenou od odhadu ztráty výrobce elektřiny podle § 34. Stanovenou výši ceny za službu poskytnutí výkonu nebo způsob jejího stanovení může Energetický regulační úřad na žádost nebo z moci úřední v průběhu výkonu povinnosti nad rámec licence změnit, pokud došlo ke změně předpokladů, za kterých byla cena stanovena, nebo z jiného vážného důvodu; provozovatel přenosové soustavy a výrobce elektřiny jsou poté povinni bez zbytečného odkladu zohlednit změnu výše ceny ve smlouvě o službě poskytnutí výkonu.

(5) Na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci úřední vydá Energetický regulační úřad rozhodnutí podle odstavce 2, 3 nebo 4 na dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Energetický regulační úřad v rámci rozhodnutí podle odstavce 2, 3 nebo 4 uloží vlastníkovi povinnost poskytnout energetické zařízení a umožnit výkon povinnosti nad rámec licence. S uložením povinnosti nad rámec licence může Energetický regulační úřad dále určit podmínky a rozsah výkonu činnosti nad rámec licence, je-li to potřebné a účelné pro plnění této povinnosti. Energetický regulační úřad může dobu platnosti rozhodnutí prodloužit na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci úřední, trvají-li důvody pro uložení povinnosti. Rozklad proti těmto rozhodnutím nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody pro uložení povinnosti nad rámec licence podle odstavce 2, 3 nebo 4, Energetický regulační úřad rozhodne o ukončení uložení povinnosti nad rámec licence nebo uložení povinnosti vlastníkovi poskytnout energetické zařízení i v průběhu doby, na kterou byly povinnosti uloženy.

(6) Energetický regulační úřad uloží povinnost výroby elektřiny nad rámec licence jinému držiteli licence, pokud stávající odmítne pokračovat za podmínek stanovených Energetickým regulačním úřadem. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení a je-li důvodný předpoklad, že by povinnost výroby elektřiny nad rámec licence mohlo převzít více držitelů licence, může Energetický regulační úřad vybrat držitele licence, kterému uloží povinnost výroby elektřiny nad rámec licence, v řízení o výběru žádosti. Vyhlášení řízení o výběru žádosti se oznamuje rovněž v Obchodním věstníku; ustanovení správního řádu o oznamování vyhlášení řízení o výběru žádosti prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a zveřejnění v hromadných sdělovacích prostředcích jako předpokladu zahájení řízení se nepoužijí. Energetický regulační úřad rozhodne o výběru žádosti na základě stanovených kritérií hodnocení podaných žádostí, která jsou odvozena od předběžných nákladů a odhadu ztráty podle § 34 a výše požadovaného přiměřeného zisku. Žadatel v žádosti doloží schopnost zajistit výkon povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence. Pokud předběžné náklady nebo odhad ztráty bezprostředně související s plněním povinnosti nad rámec licence odhadované každým jednotlivým žadatelem významně přesahují předběžné náklady nebo odhadovanou ztrátu stávajícího výrobce elektřiny, pokud hrozí nebezpečí z prodlení, nebo pokud není v řízení podána žádná žádost, žádná žádost neodpovídá požadavkům pro hodnocení žádosti jako úspěšné nebo všichni žadatelé vzali žádosti zpět, Energetický regulační úřad řízení o výběru žádosti zastaví, a trvají-li důvody pro uložení povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence, uloží Energetický regulační úřad povinnost výroby elektřiny nad rámec licence výrobci elektřiny, kterého určí.

(7) Výrobce elektřiny, kterému byla uložena povinnost výroby elektřiny nad rámec licence, je povinen bez zbytečného odkladu po uložení povinnosti nad rámec licence uzavřít smlouvu o službě poskytnutí výkonu s provozovatelem přenosové soustavy; není-li uzavřena smlouva, výrobci elektřiny nevznikne právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Pokud byla povinnost výroby elektřiny nad rámec licence a služba poskytnutí výkonu podle smlouvy o službě poskytnutí výkonu předložena Komisi k posouzení s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie a Komise do termínu oznámeného ukončení provozu výrobny elektřiny podle § 34 kladně neposoudí jejich slučitelnost s vnitřním trhem, povinnost nad rámec licence a závazky ze smlouvy o službě poskytnutí výkonu zanikají a výrobce elektřiny má právo na úhradu prokazatelných oprávněných nákladů vzniklých v přímé souvislosti s plněním uložené povinnosti nad rámec licence, a to až do výše stanovené právem Evropské unie nebo rozhodnutím Komise pro slučitelnost platby za závazek veřejné služby s vnitřním trhem; tyto náklady hradí výrobci elektřiny provozovatel přenosové soustavy, kterému jsou uhrazeny prostřednictvím ceny za systémové služby. Pro účely řízení před Komisí se za poskytovatele veřejné podpory považuje ministerstvo.

(8) Vlastník energetického zařízení má právo na peněžní náhradu za jeho poskytnutí a užívání pro plnění povinnosti dodávek tepelné energie, distribuce elektřiny, distribuce plynu nebo výroby elektřiny nad rámec licence. Výši náhrady stanoví Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad může rovněž rozhodnout o schválení výše náhrady, dohodnou-li se na ní vlastník zařízení a držitel licence vykonávající povinnost nad rámec licence a není-li taková výše náhrady zjevně nepřiměřená.

(9) Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie převzetím povinnosti dodávek nad rámec licence se hradí z prostředků Energetického regulačního fondu (dále jen „fond“) a ve výši stanovené Energetickým regulačním úřadem podle § 14. Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu je důvodem pro úpravu regulovaných cen.

(10) Výrobce elektřiny, kterému byla uložena povinnost výroby elektřiny nad rámec licence, má právo na úhradu prokazatelné ztráty, pokud tržní příjem z výroby elektřiny nad rámec licence nepokrývá náklady na výkon této činnosti a přiměřeného zisku. Energetický regulační úřad stanoví bez zbytečného odkladu po skončení povinnosti nad rámec licence výši kladného nebo záporného rozdílu mezi výší úhrady za službu poskytnutí výkonu uhrazenou provozovatelem přenosové soustavy podle smlouvy o službě poskytnutí výkonu a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku výrobce elektřiny. Výrobce elektřiny je povinen způsobem a v termínu stanoveném v rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence doložit vznik a výši prokazatelné ztráty a výši přiměřeného zisku Energetickému regulačnímu úřadu. Cenu za službu poskytnutí výkonu a Energetickým regulačním úřadem stanovený nedoplatek mezi cenou za službu poskytnutí výkonu a prokazatelnou ztrátou a přiměřeným ziskem hradí výrobci elektřiny provozovatel přenosové soustavy. Náklady provozovatele přenosové soustavy na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku jsou hrazeny prostřednictvím ceny za systémové služby. Vznikne-li na úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku přeplatek, je výrobce elektřiny povinen uhradit Energetickým regulačním úřadem stanovenou výši přeplatku provozovateli přenosové soustavy.

(11) Uhradil-li provozovatel přenosové soustavy výrobci elektřiny prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk v důsledku poskytnutí neúplných, nesprávných nebo nepravdivých údajů výrobcem elektřiny, rozhodne Energetický regulační úřad o tom, že výrobce elektřiny získal prostředky na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku neoprávněně, stanoví jejich výši a uloží výrobci elektřiny povinnost uhradit je provozovateli přenosové soustavy. V takovém případě je výrobce elektřiny povinen dále uhradit penále ve výši 0,4 promile denně z výše neoprávněně uhrazené částky stanovené Energetickým regulační úřadem, a to ode dne, kdy měl podle rozhodnutí o uložení povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence doložit vznik a výši prokazatelné ztráty a výši přiměřeného zisku až do dne zaplacení neoprávněně uhrazené částky provozovateli přenosové soustavy. Celková platba penále nepřesáhne výši neoprávněně uhrazené částky stanovené Energetickým regulačním úřadem.

(12) Vykonává-li držitel licence mimo plnění povinnosti nad rámec licence ještě jinou činnost, je povinen vést samostatné účty vztahující se k plnění povinnosti nad rámec licence odděleně. Výrobce elektřiny a provozovatel přenosové soustavy jsou povinni uchovávat doklady vztahující se k povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence a službě poskytnutí výkonu po dobu 10 let od ukončení jejího poskytování.

(13) Práva a povinnosti ze smluv o dodávce tepelné energie, smluv o zajištění služby distribuční soustavy, smluv o zajištění služby přenosové soustavy, smluv o poskytování podpůrných služeb souvisejících s dotčeným zařízením a smluv o připojení uzavřených předchozím držitelem licence přechází na držitele licence, jemuž je povinnost nad rámec licence uložena, a to na dobu uložení této povinnosti. To neplatí pro dluhy a pohledávky vzniklé přede dnem vzniku povinnosti nad rámec licence. Držitel licence, který přestal vykonávat licencovanou činnost, je držiteli licence, který vykonává činnost nad rámec licence, povinen bez zbytečného odkladu po nabytí vykonatelnosti rozhodnutí podle odstavce 2, 3 nebo 4 předat kopie uzavřených smluv. Držitel licence je dále povinen po dobu a za podmínek stanovených rozhodnutím Energetického regulačního úřadu zajišťovat povinnosti nad rámec licence ve vztahu k místům ostatní spotřeby držitele licence, který přestal vykonávat licencovanou činnost.

(14) Odběratelé tepelné energie jsou povinni hradit držiteli licence vykonávajícímu činnost dodávky tepelné energie nad rámec licence za dodávky tepelné energie cenu kalkulovanou v souladu s pravidly věcného usměrňování cen. Držitel licence oznámí odběratelům předběžnou kalkulaci ceny tepelné energie do 1 měsíce od zahájení výkonu činnosti. Oznámením ceny tepelné energie podle věty druhé dochází ke změně obsahu závazku ze smlouvy o dodávce tepelné energie.

§ 12a

Dodavatel poslední instance

(1) Povinnost dodavatele poslední instance má uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě a k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90000 odběrných míst zákazníků, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem více, může zajišťovat každý z těchto obchodníků s elektřinou nebo obchodníků s plynem dodávku elektřiny nebo plynu v rozsahu dohodnutém jimi na základě kritérií, která umožňují přiřazení dodavatele poslední instance k odběrným místům v informačním systému operátora trhu. Informaci o tom, v jakém rozsahu zajišťuje dodávku elektřiny nebo plynu, obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zveřejňuje na svých internetových stránkách a poskytuje ji neprodleně Energetickému regulačnímu úřadu a operátorovi trhu; obchodník s elektřinou nebo plynem dále neprodleně sdělí operátorovi trhu, na který subjekt zúčtování odchylek přenesl odpovědnost za odchylku, není-li sám subjektem zúčtování odchylek. Pokud nedojde mezi obchodníky s elektřinou nebo obchodníky s plynem k dohodě, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu ten z držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného území dodává elektřinu nebo plyn do největšího množství odběrných míst spotřebitelů. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustav.

(2) Dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel

a) pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn,

b) nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, nebo

c) nemá zajištěnu související službu

1. v elektroenergetice v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo

2. v plynárenství v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu.

(3) Dodavatel poslední instance dále odpovídá po dobu nejdéle 1 měsíce za odchylku předávacího místa výrobce, jehož obchodník s elektřinou pozbyl oprávnění nebo možnost vykupovat elektřinu nebo u kterého nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. b) a v jeho předávacím místě nikdo neodpovídá za odchylku. Dodavatel poslední instance po tuto dobu nabývá elektřinu, kterou výrobce dodal do elektrizační soustavy, bezúplatně.

(4) Dodavatel poslední instance je dále povinen dodávat elektřinu nebo plyn provozovateli distribuční soustavy na krytí ztrát v distribuční soustavě, u jehož dodavatele elektřiny nebo plynu nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. a) nebo b).

(5) Dodávka elektřiny nebo plynu od dodavatele poslední instance zákazníkovi zahrnuje rovněž související službu v elektroenergetice nebo plynárenství. To neplatí v případě, že zákazník měl uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny podle § 50 odst. 1 nebo smlouvu o dodávce plynu podle § 72 odst. 1.

(6) Povinnost dodavatele poslední instance dodávat plyn se nevztahuje na zákazníka, jehož spotřeba plynu v odběrném místě byla za posledních 12 měsíců vyšší než 630 MWh, s výjimkou odběru k zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou nebo čištění odpadních vod. Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo plyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě.

(7) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož elektřina nebo plyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o dodávku touto domácností požádán.

§ 12b

Podmínky dodávky poslední instance

(1) Dodavatel poslední instance je povinen zveřejnit na svých internetových stránkách podmínky dodávky elektřiny nebo plynu nebo odběru elektřiny nebo plynu od výrobce. Energetický regulační úřad rozhodne o uložení povinnosti změny podmínek podle věty první, jestliže podmínky stanovené dodavatelem poslední instance zakládají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch zákazníka nebo výrobce.

(2) Zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní.

(3) Je-li důvodná obava, že dodavatel poslední instance uvnitř vymezeného území provozovatele distribuční soustavy nebude schopen zajistit své povinnosti, Energetický regulační úřad neprodleně rozhodne o uložení povinnosti dodavatele poslední instance jinému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence na obchod s elektřinou nebo plynem.

(4) Energetický regulační úřad uloží povinnost dodavatele poslední instance podle odstavce 3 takovému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence na obchod s elektřinou či plynem, u kterého s přihlédnutím k okolnostem existuje důvodný předpoklad, že bude schopen zajistit spolehlivé plnění povinnosti dodavatele poslední instance. Neodůvodňují-li okolnosti jiný postup, uloží Energetický regulační úřad povinnost dodavatele poslední instance držiteli licence na obchod s elektřinou či plynem, který dodává ve vymezeném území elektřinu nebo plyn do nejvíce odběrných míst. Rozhodnutí o uložení povinnosti dodavatele poslední instance může být prvním úkonem v řízení. Rozklad proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(5) Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad uložil povinnost dodavatele poslední instance, Energetický regulační úřad rozhodnutí o uložení povinnosti dodavatele poslední instance zruší nebo stanoví dobu, jejímž uplynutím uložená povinnost zanikne. V takovém případě dodává držitel licence na obchod s elektřinou či plynem, kterému Energetický regulační úřad uložil povinnost dodavatele poslední instance, elektřinu nebo plyn do odběrného místa, ve kterém došlo k zahájení dodávek poslední instance, až do doby ukončení dodávky poslední instance podle § 12d.

§ 12c

Zahájení dodávky poslední instance

(1) Povinnosti dodavatele poslední instance vznikají dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa nebo výrobny zákazníka podle § 12a odst. 2 nebo výrobce podle § 12a odst. 3 nebo místa určeného pro krytí ztrát provozovatele distribuční soustavy.

(2) Dodavatel elektřiny nebo plynu, u kterého nastala některá ze skutečností podle § 12a odst. 2, je povinen neprodleně informovat o této skutečnosti operátora trhu a zároveň předat dotčenému dodavateli poslední instance identifikační a kontaktní údaje o dotčeném zákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylku.

(3) Provozovatel distribuční soustavy, uvnitř jehož vymezeného území se nachází odběrné místo, pro které není zajištěna služba distribuční soustavy v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně operátora trhu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen předat dodavateli poslední instance kontaktní a identifikační údaje o zákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylku.

(4) Dodavatel poslední instance je povinen oznámit dotčenému zákazníkovi termín zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky. Věta první se obdobně použije při zahájení odběru od výrobce. Zahájení dodávky nebo odběru je dodavatel poslední instance povinen oznámit také provozovateli distribuční soustavy.

(5) Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu, nebo odběru elektřiny dodavatelem poslední instance dochází k zániku závazků založených smlouvami sjednanými mezi zákazníkem nebo výrobcem a původním dodavatelem nebo obchodníkem, jejichž předmětem byla dodávka elektřiny nebo plynu. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti plynoucí z plnění nebo porušení z tohoto závazku.

§ 12d

Ukončení dodávky poslední instance

(1) Povinnost dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2 a 4 zaniká uplynutím 6 měsíců od jejího vzniku, jestliže zákazník nezmění dodavatele elektřiny nebo plynu před uplynutím této doby.

(2) Jestliže zákazník podle § 11a odst. 1 písm. a) nebo b) během trvání dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance nezměnil dodavatele elektřiny nebo plynu, odebírá elektřinu nebo plyn a není v prodlení s úhradou žádné z plateb za dodávku elektřiny nebo plynu vůči dodavateli poslední instance, vzniká uplynutím doby podle odstavce 1 závazek na dobu neurčitou, jehož předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu a zajištění služby distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství za cenu dodávky elektřiny nebo plynu a podmínek, které dodavatel poslední instance zaslal na adresu zákazníka, kterou obdržel podle § 12c odst. 2 nebo 3 před uplynutím doby podle odstavce 1; § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 o povinné písemné formě smlouvy se v tomto případě nepoužije.

§ 12e

Prokazatelná ztráta

(1) Jestliže Energetický regulační úřad rozhodne o cenách dodavatele poslední instance jako o cenách maximálních, má dodavatel poslední instance právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, pokud maximální ceny nepokrývají náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu a přiměřený zisk.

(2) Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk se hradí dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace ze státního rozpočtu rozhoduje na žádost dodavatele poslední instance ministerstvo. Výši prokazatelné ztráty a přiměřený zisk prokazuje dodavatel poslední instance.

§ 13

Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk při povinnosti zajištění dodávky elektřiny nebo plynu

(1) Ukládá-li tento zákon nebo rozhodnutí na jeho základě vydané dodavateli elektřiny nebo plynu povinnost zajištění dodávky elektřiny nebo plynu určené kategorii zákazníků a neupravuje-li tento zákon nebo jiný právní předpis jiný způsob úhrady prokazatelné ztráty, má dodavatel elektřiny nebo plynu právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, pokud cena dodávky, za kterou je povinen dodávku elektřiny nebo plynu zajišťovat, nepokrývá oprávněné náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu a přiměřený zisk.

(2) Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk se hradí dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace ze státního rozpočtu rozhoduje na žádost dodavatele elektřiny nebo plynu ministerstvo. Výši vzniklé ztráty prokazuje dodavatel elektřiny nebo plynu.

(3) Způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku stanoví vláda nařízením.

§ 14

Fond

(1) Prostředky určené k úhradě prokazatelných ztrát držitelů licence, kteří plní povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence, vede Energetický regulační úřad na zvláštním běžném účtu. Příjmy účtu tvoří platby povinného subjektu, úroky a úrok z prodlení.

(2) Držitelé licencí podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 3 a § 4 odst. 1 písm. b) bodu 6 jsou povinni finančně přispívat do fondu. Prostředky fondu jsou jinými peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány k úhradě prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence.

(3) Povinnost držitelů licencí k příspěvkům do fondu vznikne, nedosahuje-li výše příspěvků na účtu ke konci zúčtovacího období výše 50 000 000 Kč. Při správě příspěvků Energetický regulační úřad postupuje podle daňového řádu. Vypořádáním přeplatků a nedoplatků, včetně dodatečně vyměřeného příspěvku není dotčena již stanovená výše příspěvků držitelů licencí. Příspěvky do fondu se vyměří za účetní období fondu, ve kterém klesne zůstatek fondu nejméně o 5 000 000 Kč. Přeplatky do výše 100 Kč Energetický regulační úřad nevrací.

(4) Postup pro stanovení výše příspěvku jednotlivých držitelů licence je určen součinem jejich podílu na celkovém ročním objemu dosažených tržeb jimi provozovaných licencovaných činností za uplynulý kalendářní rok a částky vyplývající z odstavce 3 pro příslušný rok. Osvobozeni od povinnosti placení příspěvku jsou ti držitelé licencí, jejichž výše příspěvků nedosahuje 100 Kč. Celková částka, o kterou se tak snížila celková výše tržeb oznámená držiteli licencí, se rozpočítá na držitele licencí, na které se osvobození nevztahuje, a o tento podíl se zvýší vyměřovaný příspěvek, který jsou povinni přispět do fondu.

(5) Podle výsledků vyměřovacích řízení stanoví Energetický regulační úřad výši příspěvku pro jednotlivé držitele licencí a vyrozumí o tom příslušného držitele licence. Držitelé licencí jsou povinni příspěvek do fondu odvést nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. Zjistí-li Energetický regulační úřad po vyměření příspěvku, že takto stanovený příspěvek je nižší oproti zákonné povinnosti, dodatečně příspěvek vyměří ve výši rozdílu mezi příspěvkem původně vyměřeným a příspěvkem nově stanoveným. Dodatečně vyměřený příspěvek je splatný do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

(6) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energie nad rámec licence, je povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu nejpozději do 30. června kalendářního roku vyúčtování prokazatelné ztráty vzniklé plněním povinnosti nad rámec licence v uplynulém kalendářním roce. Energetický regulační úřad ověří vyúčtování prokazatelné ztráty a stanoví pro držitele licence výši úhrady této ztráty z finančních prostředků fondu.

(7) Přesáhne-li prokazatelná ztráta držitelů licencí prostředky fondu, může být tento rozdíl hrazen formou návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu splatné nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.

(8) Nevyčerpané prostředky fondu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.

(9) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energie nad rámec licence, odpovídá za použití finančních prostředků fondu na hrazení prokazatelné ztráty a za správnost vyúčtování prokazatelné ztráty za příslušný kalendářní rok.

(10) Došlo-li k čerpání finančních prostředků z fondu na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele licence, je tento držitel licence povinen neoprávněně čerpané nebo zadržené finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne výzvy učiněné Energetickým regulačním úřadem nebo ode dne zjištění příjemcem do fondu. Zároveň je držitel licence povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 1 promile denně z neoprávněně čerpaných nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky. Úrok z prodlení je příjmem fondu. Energetický regulační úřad může z důvodu zamezení tvrdosti úrok z prodlení snížit nebo prominout. Neoprávněně čerpané nebo zadržené prostředky včetně úroku z prodlení vybírá a vymáhá Energetický regulační úřad.

(11) Energetický regulační úřad je povinen předložit audit fondu a zveřejnit zprávu o hospodaření s prostředky fondu za příslušný kalendářní rok v Energetickém regulačním věstníku. Zprávu o stavu fondu předloží jako přílohu zprávy ke státnímu závěrečnému účtu kapitoly Energetický regulační úřad za příslušný rok zároveň s návrhem rozpočtu fondu na další kalendářní rok.

§ 15a

Poskytování informací orgánům státní správy

(1) Držitel licence nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti v energetických odvětvích.

(2) Účastník trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií²⁶) nebo jiná osoba, která je nebo byla v pracovněprávním, v obchodním nebo obdobném vztahu k účastníkovi trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií.

(3) Držitel licence je dále povinen poskytnout Komisi na písemnou žádost ve lhůtě jí stanovené úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon její působnosti v oblasti certifikace.

(4) Při vyžádání podkladů a informací uvede ministerstvo nebo Energetický regulační úřad právní důvod a účel vyžádání podkladů a informací a poučí o možnosti uložení pokuty v případě jejich neposkytnutí.

(5) Regionální koordinační centrum je povinno poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu na jeho písemnou žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jeho působnosti nebo pro výkon působnosti regulačního orgánu členského státu Evropské unie, který spadá do regionu pro provoz přenosových soustav, ve kterém je regionální koordinační centrum zřízeno, jestliže byl Energetický regulační úřad o poskytnutí informací nebo podkladů tímto regulačním orgánem členského státu Evropské unie dožádán.

§ 15b

Povinnost uchovávání údajů oznamovaných Agentuře

Má-li účastník trhu podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, je povinen uchovávat záznamy o transakcích oznámených podle prováděcího nařízení k čl. 8 odst. 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií po dobu 3 let od uskutečnění transakce nebo od přijetí záměru transakci uskutečnit.

§ 16

Působnost ministerstva

(1) Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetická odvětví²)

a) vydává státní autorizace na výstavbu výroben elektřiny a na výstavbu vybraných plynových zařízení podle podmínek uvedených ve zvláštní části tohoto zákona,

b) zpracovává a zveřejňuje státní energetickou koncepci a integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu České republiky a navrhuje jejich změny,

c) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, nebo závazků vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích,

d) informuje Komisi o

1. opatřeních přijatých ke splnění dodávky poslední instance, ochrany zákazníků a ochrany životního prostředí a o jejich vlivu na hospodářskou soutěž,

2. přijatých ochranných opatřeních v případě náhlé krize na trhu s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav; informuje rovněž všechny členské státy Evropské unie,

3. dovozech elektrické energie z hlediska fyzikálních toků, ke kterým došlo během předchozích 3 měsíců ze třetích zemí, a to jednou za 3 měsíce,

4. důvodech zamítnutí žádostí o udělení státní autorizace,

5. skutečnostech, týkajících se kombinované výroby elektřiny a tepla,

6. roční statistice výkonu v kombinované výrobě a k tomu užitých palivech a o primárních energetických úsporách dosažených uplatněním kombinované výroby elektřiny a tepla z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z kombinované výroby elektřiny a tepla s nízkou účinností ve vztahu k celkovým kapacitám pro výrobu tepla a elektřiny, kapacit kombinované výroby elektřiny a tepla, paliva pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a výroby tepla a kapacit soustav zásobování tepelnou energií a chlazení ve vztahu k celkové výrobě a kapacitám pro teplo a elektřinu a úspor primární energie dosažených uplatňováním kombinované výroby elektřiny a tepla,

7. schopnosti elektrizační soustavy zajišťovat dodávky pokrývající současnou a předpokládanou poptávku po elektřině,

8. provozním zabezpečení přenosové soustavy a distribučních soustav,

9. předpokládané rovnováze nabídky a poptávky během období příštích 5 let,

10. vyhlídkách na zabezpečení dodávek elektřiny v období 5 až 15 let ode dne informování Komise,

11. investičních záměrech provozovatele přenosové soustavy a záměrech jiných osob, které jsou mu známy a které se týkají poskytování přeshraniční propojovací kapacity během následujících 5 nebo více kalendářních let,

12. investičních projektech do energetické infrastruktury,

13. opatřeních k řešení nedostatku zdrojů pro výrobu elektřiny v České republice,

14. výsledcích analýz nákladů a přínosů zavedení inteligentních měřicích zařízení v odvětví elektroenergetiky a plynárenství,

e) zajišťuje v případě potřeby nabídkové řízení na nové výrobní kapacity a nové skladovací kapacity zásobníku plynu,

f) má právo z důvodů zabezpečení dodávky rozhodnout, aby byla dána přednost připojení výroben elektřiny a plynu, které využívají domácí primární energetické palivové zdroje, do míry nepřesahující v kalendářním roce 15 % celkové primární energie nezbytné na výrobu elektřiny a výrobu plynu,

g) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje, územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu plánu,

h) předává zprávu o bezpečnosti dodávek plynu Komisi,

i) zpracovává analýzy nákladů a přínosů zavedení inteligentních měřicích zařízení v odvětví elektroenergetiky a plynárenství a jejich aktualizace nejméně jednou za 4 roky, jestliže analýza nákladů a přínosů zavedení inteligentních měřicích zařízení vyšla negativně,

j) spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států za účelem zajištění podpory regionální a dvoustranné solidarity pro zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek elektřiny a plynu, a to zejména v době stavu nouze nebo jeho předcházení,

k) sleduje

1. dodržování požadavků na bezpečnost a spolehlivost elektrizační a plynárenské soustavy a přezkoumává dosažené výsledky,

2. investice do nových kapacit ve vztahu k bezpečnosti dodávek elektřiny a plynu,

3. provádění přijatých ochranných opatření v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství v případě předcházení stavu nouze, stavu nouze a odstraňování jeho následků, náhlé krize na trhu s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav,

l) vydává vyjádření k desetiletému plánu rozvoje přenosové soustavy a k desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy,

m) předává Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti,

n) je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených Nařízením o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu²¹), pokud není podle tohoto zákona k provádění takových opatření oprávněn provozovatel přepravní soustavy, a příslušným orgánem k vyhlašování a zrušení mimořádného stavu nouze v plynárenství a k rozhodování o uložení opatření a o udělení výjimek při mimořádném stavu nouze podle § 73d,

o) provádí výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie včetně vypracování všech souvisejících informací a předkládá je Komisi,

p) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných mezinárodních dohod o statistickém převodu energie z obnovitelných zdrojů nebo o vytvoření společného projektu zabývajícího se využitím energie z obnovitelných zdrojů k dosažení závazného cíle a stanovených cílů včetně vypracování souvisejících informací a jejich předkládání Komisi a spolupracujícímu státu,

q) zveřejňuje informace týkající se jednotlivých forem podpory elektřiny z podporovaných zdrojů a podpory tepla z obnovitelných zdrojů,

r) vypracovává zprávy a ve stanovených termínech je předkládá Komisi,

s) eviduje množství elektřiny z podporovaných zdrojů, biometanu a decentrální výroby elektřiny a množství tepla z obnovitelných zdrojů,

t) zveřejňuje informace o dostupnosti všech obnovitelných zdrojů pro dopravu a jejich výhodách z hlediska ochrany životního prostředí,

u) vydává osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů,

v) vykonává působnost České republiky při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

(2) Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetická odvětví²) dále

a) přijímá nebo podává sousedním členským státům Evropské unie žádosti o mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství,

b) přejímá nebo předává sousedním členským státům Evropské unie a účastníkům trhu s plynem za úplatu plyn poskytnutý při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství; toto není považováno za obchod s plynem,

c) rozhoduje o vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy a o určení zásobníku plynu, který má být vyhrazen, a době vyhrazení zásobníku plynu a na základě závazného stanoviska Energetického regulačního úřadu i o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo o způsobu jejího určení, jakož i o způsobu nákupu a prodeje plynu,

d) vykonává působnost členského státu Evropské unie a je příslušným orgánem podle Nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky⁴⁸); provozní úkoly týkající se plánování rizikové připravenosti a řízení rizik, stanovené v tomto nařízení, může ministerstvo přenést na provozovatele přenosové soustavy a provozovatele distribuční soustavy,

e) vykonává působnost členského státu Evropské unie a plní úkoly v oblasti energetiky vyplývající pro něj z Nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu⁵⁴),

f) uděluje souhlas k výkonu dalších činností operátora trhu nebo datového centra,

g) rozhoduje o jmenování provozovatele přepravní soustavy jako člena nebo přidruženého člena Evropské sítě provozovatelů vodíkových přepravních soustav podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem, a o zrušení takového jmenování,

h) je příslušným orgánem při mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu,

i) je příslušným orgánem pro oblast zdrojové přiměřenosti podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou⁶⁴), nestanoví-li tento zákon jinak, a rozhoduje o vypracování vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti v elektroenergetice podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou,

j) vydává závazné stanovisko pro udělení certifikátu nezávislosti a závazné stanovisko pro udělení certifikátu provozovatele zásobníku plynu,

k) monitoruje postup zavádění inteligentních měřicích zařízení a vývoj výše nákladů souvisejících s instalací inteligentních měřicích zařízení na žádost zákazníka a každý druhý rok zveřejňuje vyhodnocení vývoje výše těchto nákladů,

l) zpracovává a podává zprávu o vnitrostátních postupech týkajících se provádění požadavků na interoperabilitu a postupů pro přístup k údajům podle čl. 4 Nařízení o požadavcích na interoperabilitu a postupech pro přístup k údajům z měření a o spotřebě⁵⁹),

m) vykonává působnost členského státu Evropské unie podle Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny⁷³).

§ 16a

Povinnost mlčenlivosti

(1) Zaměstnanec nebo osoba v jiném právním vztahu k ministerstvu, na jehož základě vykonává pro ministerstvo činnost, při níž se dozví chráněnou informaci, je povinna o ní zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k ministerstvu.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost osoby podle odstavce 1 nemají, jestliže podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření.

(3) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí chráněných informací Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, jiným správním orgánům, datovému centru nebo operátorovi trhu pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů ministerstva. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň ochrany chráněných informací jako předávající.

§ 16b

Působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny

(1) Příslušným orgánem podle Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny je Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

(2) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může jako příslušný orgán přenést některé úkoly podle Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny na Energetický regulační úřad nebo ministerstvo veřejnoprávní smlouvou nebo dohodou podle § 160 odst. 3 správního řádu.

(3) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vykonává dozor nad dodržováním povinností podle Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny.

(4) Energetický regulační úřad, Národní úřad po kybernetickou a informační bezpečnost a ministerstvo si poskytují informace a jinou nezbytnou součinnost pro plnění úkolů vyplývajících z Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

§ 17

Energetický regulační úřad a jeho působnost

(1) Zřizuje se Energetický regulační úřad jako správní úřad pro výkon regulace v energetických odvětvích se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České republiky.

(2) Sídlem Energetického regulačního úřadu je Jihlava.

(3) Při výkonu působnosti postupuje Energetický regulační úřad nezávisle a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy. Energetický regulační úřad nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu České republiky, vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo fyzické nebo právnické osoby. Energetický regulační úřad postupuje tak, aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí.

(4) Energetický regulační úřad zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích. V působnosti Energetického regulačního úřadu je regulace cen, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, podpora biometanu, podpora decentrální výroby elektřiny a ochrana zájmů zákazníků a spotřebitelů s cílem uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií a ochrana oprávněných zájmů držitelů licencí, jejichž činnost podléhá regulaci. Energetický regulační úřad vykonává působnost regulačního úřadu a dotčeného orgánu a je příslušným orgánem podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, Nařízení o vnitřním trhu s plynem a Nařízení o velkoobchodním trhu s energií a regulačním orgánem podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. Energetický regulační úřad je příslušným orgánem podle čl. 3 Nařízení, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě³⁰), a certifikačním orgánem podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem. Energetický regulační úřad postupuje podle přímo použitelných předpisů Evropské unie vydaných na základě nebo k provedení Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou a Nařízení o vnitřním trhu s plynem.

(5) Energetický regulační úřad v mezích své působnosti ve spolupráci s regulačními orgány členských států, Komisí a Agenturou podporuje rozvoj konkurenčního a účinného vnitřního trhu s elektřinou a plynem v Evropské unii a rozvoj konkurenčních a účinných regionálních trhů s energií, odstraňuje překážky obchodování s elektřinou a plynem mezi členskými státy, ve spolupráci s regulačními orgány dalších členských států podporuje koordinované přidělování přeshraničních kapacit a koordinaci tvorby pravidel provozování přenosových soustav v elektroenergetice a přepravních soustav v plynárenství. Energetický regulační úřad v mezích své působnosti

a) odstraňuje překážky vstupu účastníků trhu s elektřinou a plynem na trh a překážky bránící nebo omezující změnu dodavatele elektřiny a plynu,

b) vytváří podmínky pro neznevýhodňující přístup k údajům o spotřebě zákazníka při zajištění ochrany chráněných informací,

c) vytváří podmínky pro připojování nových výroben elektřiny včetně výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie a decentrálních výroben elektřiny a zařízení pro ukládání energie,

d) vytváří podmínky pro efektivní, bezpečné a spolehlivé fungování elektrizační a plynárenské soustavy při zachování požadavku na přiměřenost soustav, zvyšování energetické účinnosti a integraci trhu a

e) vytváří pobídky pro co nejefektivnější využívání elektrizační a plynárenské soustavy při nejnižších možných nákladech.

(6) Energetický regulační úřad rozhoduje o

a) udělení, změně, prodloužení nebo zrušení licence,

b) uložení povinnosti dodávek nad rámec licence,

c) uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické zařízení pro výkon povinnosti dodávek tepelné energie, distribuce elektřiny, distribuce plynu nebo výroby elektřiny nad rámec licence a umožnit výkon této povinnosti nad rámec licence,

d) regulaci cen podle tohoto zákona, zákona o cenách a Nařízení, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn⁴⁹),

e) dočasném pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran podle § 61a,

f) dočasném omezení povinnosti přístupu pro nové plynové zařízení a schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity nového plynového zařízení podle § 67a,

g) udělení nebo zrušení certifikátu nezávislosti a certifikátu provozovatele zásobníku plynu,

h) uznání oprávnění k podnikání zahraniční osoby v České republice podle § 7a,

i) udělení povolení k

1. vlastnění, vyvíjení, správě nebo provozu zařízení pro ukládání energie,

2. přímému nákupu nefrekvenčních podpůrných služeb provozovatelem přenosové soustavy nebo nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility provozovatelem distribuční soustavy,

j) nařízení změny nebo odstranění vad plánu rozvoje regionální distribuční soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu,

k) výši rozdílu mezi výší úhrady za službu poskytnutí výkonu a výši prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 12 odst. 10 a o úhradě prokazatelné ztráty podle § 14 odst. 6,

l) výši náhrady nebo schválení výše náhrady podle § 12 odst. 8,

m) neoprávněném získání prostředků na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, výši těchto prostředků a uložení povinnosti uhradit je provozovateli přenosové soustavy podle § 12 odst. 11.

(7) Energetický regulační úřad dále

a) rozhoduje spory o uzavření smlouvy podle tohoto zákona mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem a spory o omezení, přerušení nebo obnovení dodávek nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neoprávněného odběru nebo neoprávněné distribuce,

b) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem podle tohoto zákona v případech, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,

c) rozhoduje spory o připojení nebo přístupu k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, přepravní soustavě, zásobníkům plynu a těžebním plynovodům, včetně sporů o přístupu k přeshraniční kapacitě pro přenos elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu,

d) rozhoduje spory jejichž předmětem je určení výše náhrady při dispečerském řízení výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle § 26 odst. 6,

e) na návrh spotřebitele odebírajícího elektřinu, plyn nebo tepelnou energii pro spotřebu v domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou osobou podnikající, rozhoduje

1. spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo poskytování flexibility,

2. o určení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem licence, jehož předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo poskytování flexibility, vznikl, trvá nebo zanikl, a kdy se tak stalo,

f) vykonává dozor v energetických odvětvích v rozsahu podle § 18 a ve spolupráci s regulačními orgány dalších členských států dozor nad dodržováním povinností Evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav elektřiny a Evropským subjektem pro provozovatele distribučních soustav v Unii stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo uložených rozhodnutími Agentury,

g) schvaluje nebo stanovuje Pravidla provozování přenosové soustavy a Pravidla provozování distribučních soustav v elektroenergetice, obchodní podmínky operátora trhu, Řád datového centra, Řád provozovatele přepravní soustavy, Řád provozovatele zásobníku plynu a Řád provozovatele distribuční soustavy v plynárenství,

h) provádí šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem a v případě zjištění nedostatků ukládá opatření k zajištění řádného fungování těchto trhů,

i) schvaluje desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy,

j) monitoruje

1. uplatňování omezujících nebo nepřiměřených smluvních podmínek na trhu s elektřinou, plynem a v odvětví teplárenství a nabídky smluv s dynamickým určením ceny nebo jiným způsobem určení ceny přímo závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem, jejich rizika a vliv na vývoj cen dodávek elektřiny a plynu,

2. technickou spolupráci mezi provozovateli přenosových nebo přepravních soustav v Evropské unii a ve vztahu k třetím zemím,

3. stav hospodářské soutěže na velkoobchodním a maloobchodním trhu s elektřinou a plynem a transparentnost velkoobchodního a maloobchodního trhu s elektřinou a plynem,

4. úroveň maloobchodních cen elektřiny a plynu a uplatňované smluvní podmínky včetně smluvních pokut pro případ porušení povinnosti spotřebitele odebírat po dobu trvání závazku ze smlouvy elektřinu nebo plyn a jiných obdobných peněžitých plateb uplatňovaných pro případ ukončení odběru elektřiny nebo plynu spotřebitelem,

5. dvakrát ročně termíny pro připojení energetických zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě uplatňované provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,

6. rozsah investic do výstavby nových a modernizace stávajících výroben elektřiny a zařízení pro ukládání elektřiny,

7. právní a faktické překážky výroby elektřiny zákazníkem nebo společenstvím pro vlastní potřebu, sdílení elektřiny a poskytování flexibility účastníky trhu s elektřinou,

8. dostupnost přenosových kapacit pro přenos elektřiny a uplatňování pravidel pro řízení přetížení přenosové soustavy,

9. ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem pro životní prostředí dobu trvání povolovacího postupu pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jakož i jejich připojení k soustavě, včetně posouzení vlivů na životní prostředí,

k) monitoruje a prověřuje podmínky přístupu k zásobníkům plynu a souvisejícím službám,

l) každoročně zveřejňuje doporučení ohledně tvorby maloobchodních cen elektřiny a plynu pro spotřebitele,

m) zveřejňuje na svých internetových stránkách roční zprávu o výsledcích monitorovací činnosti v energetických odvětvích a roční a čtvrtletní zprávu o provozu soustav v energetických odvětvích,

n) zveřejňuje přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich srovnání, a to v členění podle lokalit a technických parametrů výroby a rozvodu tepelné energie,

o) spolupracuje s Komisí a Agenturou, s ministerstvem a jinými správními úřady,

p) spolupracuje s občanskými sdruženími a jinými právnickými osobami založenými za účelem ochrany práv spotřebitelů energií,

q) vyžaduje stanovisko Agentury nebo podává podnět Komisi k přezkoumání rozhodnutí regulačních orgánů jiných členských států Evropské unie, má-li za to, že rozhodnutí regulačního orgánu jiného členského státu Evropské unie není v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie vydanými na základě nebo k provedení předpisů Evropské unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou nebo s plynem²²),

r) monitoruje a vyhodnocuje dodržování kvality dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství,

s) vede registr zprostředkovatelů a registr společenství, rozhoduje o udělení a odejmutí oprávnění k činnosti zprostředkovatele, zapisuje a vymazává údaje o zprostředkovatelích v registru zprostředkovatelů, zapisuje společenství do registru společenství, mění údaje zapsané v registru společenství, rozhoduje o výmazu společenství z registru společenství a vymazává společenství z registru společenství,

t) vydává závazné stanovisko o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo o způsobu jejího určení, jakož i o způsobu nákupu a prodeje plynu,

u) na návrh spotřebitele řeší spory o splnění povinnosti ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích,

v) stanovuje a na svých internetových stránkách zveřejňuje hodiny představující dobu špičky pro účely snížení spotřeby elektřiny podle Nařízení o intervenci v mimořádné situaci⁵⁷),

w) monitoruje postup zavádění inteligentních sítí provozovatelem přenosové soustavy a provozovateli distribučních soustav a každý druhý rok zpracovává a zveřejňuje zprávu o dosažené úrovni zavádění inteligentních sítí a doporučení pro jejich další rozvoj,

x) schvaluje technické požadavky a podmínky obstarávání podpůrných služeb provozovatele přenosové soustavy a technické požadavky a podmínky obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility provozovatele distribuční soustavy,

y) zpracovává analýzu nákladů a přínosů decentrální výroby elektřiny na výstavbu a zajištění bezpečného a spravedlivého provozu elektrizační soustavy,

z) vykonává činnost jednotného kontaktního místa, které poskytuje zákazníkům veškeré potřebné informace o jejich právech, příslušných právních předpisech a mechanismech urovnávání sporů, které mají v případě sporu k dispozici,

za) je příslušným orgánem pro přijetí zprávy o odhadovaných potřebách flexibility podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou,

zb) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je sdílení elektřiny, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,

zc) rozhoduje o udělení výjimky z povinnosti horizontálního oddělení provozovatele vodíkové přepravní soustavy podle § 58p.

(8) Je-li provozovatel přepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, Energetický regulační úřad dále

a) sleduje poskytování informací mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, za účelem zjištění, zda provozovatel přepravní soustavy plní povinnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavy,

b) sleduje smluvní vztahy mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, včetně průběhu jejich plnění, a vyžaduje záznamy o těchto vztazích,

c) rozhoduje spory mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem,

d) provádí šetření v objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které provozovatel přepravní soustavy a ostatní osoby, které jsou součástí téhož koncernu, užívají při své podnikatelské činnosti (dále jen „obchodní prostory“),

e) schvaluje uzavírání smluv mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu,

f) uděluje souhlas s poskytováním služeb provozovatelem přepravní soustavy jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

g) schvaluje po jednání valné hromady jmenování, volbu a odvolání člena statutárního orgánu a člena dozorčí rady nebo správní rady provozovatele přepravní soustavy a schvaluje po jednání valné hromady uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady a jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, a jejich změny,

h) schvaluje jmenování nebo jiné ustanovení do funkce a odvolání nebo jiné předčasné ukončení výkonu funkce auditora programu rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy (dále jen „auditor programu“) a schvaluje uzavření, změnu nebo ukončení smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, nebo smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní vztah auditora programu,

i) schvaluje program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy,

j) konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy a posuzuje jeho soulad s uplatněnými požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy a s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii,

k) rozhoduje o nařízení změny nebo odstranění vad desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu,

l) sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a rozhoduje o uložení opatření k uskutečnění investic do přepravní soustavy.

(9) Energetický regulační úřad vydává Energetický regulační věstník, ve kterém uveřejňuje cenové výměry a metodiku cenové regulace. Energetický regulační úřad zveřejňuje Energetický regulační věstník na portálu veřejné správy. Dnem zveřejnění Energetického regulačního věstníku se rozumí den jeho zpřístupnění na portálu veřejné správy.

(10) Energetický regulační úřad předkládá jednou ročně Parlamentu České republiky, vládě, Komisi a Agentuře zprávu o své činnosti a hospodaření. Ve zprávě o činnosti a hospodaření Energetický regulační úřad uvede rovněž opatření přijatá při výkonu činností Energetického regulačního úřadu a dosažené výsledky, výsledky posouzení souladu plánů rozvoje přenosové soustavy a plánů rozvoje přepravní soustavy s plány rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou a Nařízení o vnitřním trhu s plynem, posouzení pokroku dosaženého při zvyšování energetické účinnosti přenosové, přepravní a distribučních soustav v elektroenergetice a plynárenství a výsledky provedených šetření týkajících se fungování trhů s elektřinou a s plynem. Zprávu o své činnosti Energetický regulační úřad zveřejní. Energetický regulační úřad předává jednou ročně Komisi národní zprávu o stavu elektroenergetiky a plynárenství, kterou současně zveřejní na svých internetových stránkách.

(11) Energetický regulační úřad reguluje ceny za související službu v elektroenergetice, související službu v plynárenství, cenu za službu přeshraničního využití zásobníku plynu⁴⁹) a ceny elektřiny a plynu dodavatele poslední instance. Energetický regulační úřad je oprávněn na návrh provozovatele přepravní soustavy rozhodnout o odlišném postupu tvorby ceny za mezinárodní přepravu plynu, založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad dále věcně usměrňuje ceny tepelné energie. Energetický regulační úřad dále pro případ vyhlášení mimořádného stavu nouze v plynárenství a po dobu jeho trvání reguluje cenu plynu pro zúčtování odchylky v mimořádném stavu nouze, výši stálého měsíčního platu v Kč/odběrné místo a výši marže dodavatele plynu v Kč/MWh.

(12) Energetický regulační úřad může kromě činností uvedených v odstavci 11 rozhodnout o regulaci cen dalších činností vykonávaných nebo obstarávaných provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavy, provozovatelem zásobníku plynu, činností operátora trhu nebo činností datového centra, souvisejících s přenosem elektřiny, přepravou plynu, distribucí elektřiny nebo plynu, uskladněním plynu, činnostmi operátora trhu nebo činností datového centra, jestliže je to nezbytné k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační či plynárenské soustavy, zajištění nediskriminačního přístupu účastníků trhu do elektrizační či plynárenské soustavy nebo je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo vyžaduje-li to mimořádná tržní situace.

(13) Zaměstnanec zařazený do Energetického regulačního úřadu nebo osoba v jiném právním vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen „zaměstnanec Energetického regulačního úřadu“), na jehož základě vykonává pro Energetický regulační úřad činnost, při níž se dozví chráněnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže tyto osoby podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí chráněných informací Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, ministerstvu, jiným správním orgánům, datovému centru a operátorovi trhu pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů Energetického regulačního úřadu. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň ochrany chráněných informací jako předávající.

(14) Energetický regulační úřad předává ministerstvu a Státní energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti.

(15) Energetický regulační úřad vydává a zveřejňuje výkladová stanoviska Energetického regulačního úřadu k ustanovením právních předpisů v oblasti jeho působnosti, která zohledňuje ve své rozhodovací činnosti.

§ 17b

Organizace Energetického regulačního úřadu

(1) Rada Energetického regulačního úřadu (dále jen „Rada“) má 5 členů, z nichž 1 je předseda Energetického regulačního úřadu.

(2) Předsedu Energetického regulačního úřadu a další členy Rady jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Člen Rady je jmenován na 5 let a jeho funkční období začíná vždy dnem 1. ledna. Členové Rady jsou jmenováni tak, že každý rok je jmenován jeden člen Rady. Nikdo nemůže být členem Rady jmenován více než dvakrát; do počtu jmenování se nezapočítává jmenování podle odstavců 10 a 11.

(3) Předseda Energetického regulačního úřadu stojí v čele Energetického regulačního úřadu, řídí jeho činnost a je oprávněn pověřit výkonem části svých pravomocí další členy Rady. Ve stanovených případech rozhoduje Rada.

(4) Zasedání Rady svolává a řídí předseda Energetického regulačního úřadu; konají se podle potřeby, nejméně však jednou za 4 týdny. Požádá-li o to kterýkoli člen Rady, je předseda Energetického regulačního úřadu povinen svolat zasedání Rady do 3 dnů od doručení žádosti předsedovi Energetického regulačního úřadu tak, aby se zasedání Rady konalo nejpozději 10 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena předsedovi Energetického regulačního úřadu. Nesvolá-li předseda zasedání Rady podle věty druhé, učiní tak člen Rady, který o svolání Rady požádal.

(5) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který

a) je plně svéprávný,

b) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem⁴⁶),

c) má nejméně 7 let praxe v energetických odvětvích, z toho alespoň 3 roky v řídící nebo vedoucí funkci; za praxi v energetických odvětvích se považuje trvalá činnost ve výrobě, přenosu, přepravě, distribuci, rozvodu či dodávce elektřiny, plynu nebo tepla, činnost v obchodu s elektřinou, plynem nebo teplem, činnost akademického pracovníka⁵⁰) nebo činnost v orgánech státní správy a operátora trhu v těchto oborech,

d) má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu,

e) nevykonává funkci nebo činnost neslučitelnou s výkonem funkce člena Rady,

f) je v energetických odvětvích uznávanou a zkušenou osobností.

(6) Funkce člena Rady je neslučitelná s funkcí poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakoukoliv funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena orgánů územní samosprávy a s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.

(7) Funkce člena Rady zaniká

a) uplynutím funkčního období,

b) odvoláním,

c) vzdáním se funkce,

d) dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,

e) nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho svéprávnosti nebo o spáchání úmyslného trestného činu, nebo

f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(8) Člen Rady nesmí být držitelem licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost v energetických odvětvích, nesmí se podílet na podnikání držitele licence nebo jiné osoby působící v energetických odvětvích, být členem jakýchkoli orgánů takové osoby nebo se jinak podílet na obchodním vedení takové osoby, ani poskytovat přímo nebo zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo jiné osobě působící v energetických odvětvích. Člen Rady nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké.

(9) Člena Rady vláda odvolá, pokud porušil některý ze zákazů uvedených v odstavci 8 nebo jedná v rozporu s § 17 odst. 3, svým jednáním naruší řádný výkon pravomocí Energetického regulačního úřadu, nebo pokud nevykonává svou funkci po dobu delší než 6 měsíců.

(10) Zanikne-li funkce člena Rady z důvodů podle odstavce 7 písm. b) až f), ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového člena Rady na zbývající část funkčního období člena Rady, jehož funkce zanikla.

(11) Sníží-li se v kalendářním roce počet členů Rady na méně než 4, navrhne ministr průmyslu a obchodu jmenovat tolik členů, aby jejich počet odpovídal počtu členů Rady podle odstavce 1. Vláda při jmenování těchto členů Rady stanoví délku funkčního období tak, aby v jednom roce neskončilo funkční období více než 1 členovi Rady a nepřekročila dobu jmenování stanovenou v odstavci 2. Funkční období takto jmenovaného člena Rady začíná dnem jmenování a končí vždy dnem 31. prosince.

(12) Funkce předsedy Energetického regulačního úřadu zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena Rady, jeho odstoupením nebo jeho odvoláním vládou z funkce předsedy Energetického regulačního úřadu. Ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového předsedu Energetického regulačního úřadu.

(13) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.

(14) Rada

a) schvaluje

1. plán činnosti Energetického regulačního úřadu,

2. rozpočet Energetického regulačního úřadu a závěrečný účet Energetického regulačního úřadu,

3. jednací řád Rady,

4. zprávu o činnosti a hospodaření Energetického regulačního úřadu,

5. vyhlášky Energetického regulačního úřadu,

6. metodiku cenové regulace,

7. cenové výměry,

b) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Energetickým regulačním úřadem,

c) jmenuje a odvolává členy rozkladové komise.

(15) V prvním stupni rozhoduje v řízení Energetický regulační úřad. Rada se považuje za nadřízený správní orgán Energetického regulačního úřadu. Nadřízeným správním orgánem Rady je Rada.

(16) Předseda Energetického regulačního úřadu má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a na naturální plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl člen Rady z funkce odvolán nebo jeho funkce zanikla proto, že se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady, nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován členem Rady anebo pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čin.

(17) Předseda Energetického regulačního úřadu se považuje za vedoucího služebního úřadu a za služební orgán podle zákona o státní službě; rozhodování ve věcech státní služby může přenést na jiného člena Rady. Předseda Energetického regulačního úřadu nebo jím pověřený člen Rady je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby podle zákona o státní službě. Předseda Energetického regulačního úřadu jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích.

§ 17c

Spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Českou národní bankou

(1) Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Česká národní banka si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění svých úkolů. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

(2) Energetický regulační úřad informuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o

a) jednáních účastníků trhu, o nichž lze mít důvodně za to, že narušují nebo omezují hospodářskou soutěž nebo k takovému omezení nebo narušení vedou,

b) uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynem nebo v odvětví teplárenství,

c) způsobech tvorby cen elektřiny, plynu a tepelné energie pro domácnosti.

§ 17d

Poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu

(1) Účastníci trhu s elektřinou, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za provoz nesíťové infrastruktury, a účastníci trhu s plynem, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za činnosti operátora trhu, jsou povinni v těchto cenách hradit poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu. Tento poplatek je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad.

(2) Sazbu poplatku v odvětví elektroenergetiky stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 4,40 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu.

(3) Sazbu poplatku v odvětví plynárenství stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1 Kč/MWh a nejvýše však 2,60 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynu.

(4) Roční výše poplatku se stanoví jako dvanáctinásobek sazby podle odstavce 2 a celkového počtu odběrných míst zákazníků v elektroenergetice a jako násobek sazby podle odstavce 3 a celkového množství plynu spotřebovaného v České republice a dodaného plynárenskou soustavou, a to podle údajů k 31. 12. předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje návrh rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad pro následující rozpočtový rok.

(5) Celkové počty odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a celkové množství spotřebovaného plynu v České republice podle odstavce 4 uveřejní Energetický regulační úřad do 30. června kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

(6) Operátor trhu je v průběhu roku povinen odvádět poplatek na příjmový účet státního rozpočtu do desátého dne kalendářního měsíce ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku stanoveného podle odstavce 4. Rozdíl mezi příjmy a výdaji z poplatku v daném roce se operátorovi trhu zohlední při tvorbě ceny za činnosti operátora trhu.

(7) Správu poplatku vykonává Energetický regulační úřad.

§ 17e

Zveřejňování a konzultace

(1) Energetický regulační úřad zveřejňuje

a) organizační strukturu Energetického regulačního úřadu včetně působnosti jednotlivých útvarů,

b) pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaná při výkonu dozoru v energetických odvětvích a dozoru v oblasti ochrany spotřebitele na úseku podnikání v elektroenergetice a plynárenství,

c) další pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, pokud mají po právní stránce zásadní význam,

d) výsledky monitorovací činnosti v energetických odvětvích,

e) etický kodex zaměstnanců zařazených do Energetického regulačního úřadu,

f) metodiku cenové regulace.

(2) Energetický regulační úřad je při výkonu své působnosti povinen konzultovat

a) návrh metodiky cenové regulace a návrhy cenových výměrů,

b) návrhy prováděcích právních předpisů v oblasti jeho působnosti,

c) návrh Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, technických požadavků a podmínek obstarávání podpůrných služeb a technických požadavků a podmínek obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility, nejsou-li zpracovány jako součást Pravidel provozování přenosové soustavy nebo Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu, obchodních podmínek operátora trhu a Řádu datového centra nebo návrhy jejich změn a dále návrh metodik a postupů, jejichž schválení Energetickým regulačním úřadem stanoví přímo použitelné předpisy Evropské unie,

d) desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy, desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy a plán rozvoje distribuční soustavy,

e) další návrhy opatření nebo postupů Energetického regulačního úřadu, pokud povinnost konzultace stanoví tento zákon, jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nebo pokud tak Energetický regulační úřad rozhodne.

(3) Pro účely konzultací podle odstavce 2 Energetický regulační úřad zřídí a spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledky konzultace. Energetický regulační úřad stanoví pravidla pro vedení konzultací na diskusním místě, pokud nejsou stanovena tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie. Při konzultaci návrhů cenových výměrů se ustanovení § 172 správního řádu nepoužije.

(4) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být návrhem podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánem podle odstavce 2 písm. d) přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu nebo plánu netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být návrhem nebo plánem přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad není povinen zabývat.

(5) Připomínky lze uplatnit ve lhůtě 15 dnů ode dne uveřejnění návrhu podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánu podle odstavce 2 písm. d). Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je Energetický regulační úřad oprávněn tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.

(6) Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad na svých internetových stránkách do 30 dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 5. Energetický regulační úřad může návrh podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plán podle odstavce 2 písm. d) upravit s přihlédnutím k vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou úpravou došlo k podstatné změně návrhu nebo plánu, může Energetický regulační úřad rozhodnout o opakované konzultaci návrhu nebo plánu.

(7) Při konzultaci návrhu metodiky cenové regulace se dále postupuje podle odstavců 8 až 11; postup podle odstavců 5 a 6 se nepoužije.

(8) Energetický regulační úřad zveřejní nejpozději 16 měsíců před začátkem regulačního období na svých internetových stránkách návrh metodiky cenové regulace a stanoví lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, která nesmí být kratší než 60 dnů. Energetický regulační úřad umožní podávání připomínek prostřednictvím diskusního místa podle odstavce 3. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.

(9) Zveřejnění návrhu metodiky cenové regulace Energetický regulační úřad oznámí provozovateli přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy, provozovatelům distribučních soustav a operátorovi trhu, vyzve je k uplatnění připomínek a stanoví lhůtu pro jejich podání, která nesmí být kratší než 60 dnů. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.

(10) K projednání připomínek veřejnosti a subjektů podle odstavců 8 a 9 uspořádá Energetický regulační úřad do 30 dnů po uplynutí lhůt pro podání připomínek veřejné projednání. Informaci o místu a čase konání veřejného projednání Energetický regulační úřad zveřejní na svých internetových stránkách nejméně 14 dnů před jeho konáním. Veřejného projednání se mohou účastnit subjekty uvedené v odstavcích 8 a 9 a ten, kdo ve stanovené lhůtě podal k návrhu metodiky cenové regulace připomínky. O průběhu veřejného projednání vede Energetický regulační úřad písemný záznam.

(11) Po veřejném projednání připomínek provede Energetický regulační úřad písemné vypořádání připomínek podaných k návrhu metodiky cenové regulace a zveřejní jej včetně jeho odůvodnění na svých internetových stránkách do 30 dnů od uskutečnění veřejného projednání. Součástí písemného vypořádání připomínek je písemný záznam o průběhu veřejného projednání.

(12) Energetický regulační úřad je povinen cenové výměry vydávané podle tohoto zákona, s výjimkou věcně usměrňovaných cen tepelné energie, vydat nejpozději do 30. listopadu roku předcházejícího roku, pro který v cenovém výměru Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví. Cenové výměry týkající se věcně usměrňovaných cen tepelné energie a regulovaných cen podle zákona o podporovaných zdrojích energie je Energetický regulační úřad povinen vydat nejpozději do 30. září roku předcházejícího roku, pro který v cenovém výměru Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví.

§ 17f

Vztah k Parlamentu České republiky

(1) Energetický regulační úřad předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky po projednání vládou zprávu o činnosti a hospodaření. Na vyžádání je Energetický regulační úřad povinen poskytnout Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky vysvětlení a dodatečné informace k obsahu zprávy o činnosti a hospodaření. Projednávání zprávy o činnosti a hospodaření v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky nebo určených orgánech je povinen zúčastnit se předseda Energetického regulačního úřadu.

(2) Projednává-li Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Senát Parlamentu České republiky nebo jejich orgány věc spadající do oblasti působnosti Energetického regulačního úřadu, jsou oprávněny vyžádat si na jednání účast předsedy Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad je povinen poskytnout Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo jejich orgánům k projednávané věci stanovisko a nezbytné informace nebo vysvětlení.

(3) Na vyžádání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo určených orgánů je Energetický regulační úřad povinen do 30 dnů od vyžádání informovat o připravovaných opatřeních v oblasti regulace a poskytnout k nim nezbytné informace a vysvětlení.

(4) Ustanovením odstavců 2 a 3 není dotčena povinnost mlčenlivosti podle § 17 odst. 13.

§ 17g

Registr

Národní registr účastníků trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií (dále jen „registr“) je neveřejným informačním systémem veřejné správy.

§ 17h

Námitka proti návrhu metodiky cenové regulace

(1) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být metodikou cenové regulace dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu proti návrhu metodiky cenové regulace podat písemnou námitku. Podmínky a postup podání a vyřízení námitky se řídí tímto zákonem.

(2) Námitka musí obsahovat označení toho, kdo ji podává, uvedení jeho oprávněného zájmu, který může být návrhem metodiky cenové regulace dotčen, vymezení předmětu námitky a odůvodnění, v čem podle stěžovatele nesprávnost nebo nezákonnost návrhu metodiky cenové regulace spočívá.

(3) Námitka se podává ve lhůtě do 60 dnů od zveřejnění návrhu metodiky cenové regulace. Námitku lze doplňovat nebo měnit pouze ve lhůtě pro její podání.

(4) Námitka, která po uplynutí určené lhůty nesplňuje předepsané náležitosti, nebo námitku podanou opožděně Energetický regulační úřad vyřídí jako nepřípustnou.

(5) Byla-li námitka shledána důvodnou, Energetický regulační úřad provede opatření k nápravě, jinak námitku vyřídí jako nedůvodnou.

(6) O způsobu vyřízení námitky a o opatřeních k nápravě vyrozumí Energetický regulační úřad písemně toho, kdo námitku podal.

§ 17i

Změna návrhu metodiky cenové regulace

Dojde-li k podstatné změně návrhu metodiky cenové regulace, může Energetický regulační úřad provést jeho opakovanou konzultaci.

§ 17j

Srovnávací nástroj

(1) Srovnávací nástroj je elektronický systém, který umožňuje porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu včetně nabídek smluv s dynamickým určením ceny pro zákazníky odebírající elektřinu na hladině nízkého napětí a zákazníky s roční spotřebou plynu do 630 MWh. Srovnávací nástroj je informačním systémem veřejné správy.

(2) Nabídkami porovnávanými srovnávacím nástrojem jsou nabídky dodávky elektřiny nebo plynu nabízené dodavatelem elektřiny nebo plynu neurčitému počtu zákazníků zveřejněním nabídky na jeho internetových stránkách bez případných individuálně poskytovaných slev nebo podmínek odchylného ujednání od obecných podmínek nabídky dodávky elektřiny nebo plynu.

(3) Správcem srovnávacího nástroje je Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad je pořizovatel databáze srovnávacího nástroje.

(4) Srovnávací nástroj

a) umožňuje srovnávání nabízených cen za dodávku elektřiny a plynu a podmínek pro jejich uplatnění jednoduchým a srozumitelným způsobem a na základě objektivních a neznevýhodňujících kritérií,

b) obsahuje platné nabídky dodávek elektřiny a plynu s informací o tom, kdy došlo k jejich poslední změně,

c) umožňuje zadávání údajů pro srovnání a získání výsledků srovnání nabídek dodávky elektřiny nebo plynu rovněž osobám se zdravotním postižením způsoby dostupnými vzhledem k technickému způsobu řešení srovnávacího nástroje,

d) zpracovává osobní údaje uživatele pouze v rozsahu nezbytném pro srovnání nabídek dodávky elektřiny nebo plynu,

e) umožňuje podávat podněty v případě neplatnosti srovnávaných nabídek dodávky elektřiny nebo plynu nebo nesprávnosti výsledků srovnání a

f) musí být provozně nezávislý na dodavatelích elektřiny a plynu.

(5) Energetický regulační úřad srovnávací nástroj bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách spolu s podmínkami provozování srovnávacího nástroje. Energetický regulační úřad uvede na svých internetových stránkách také informace o způsobu financování srovnávacího nástroje, pravidla a kritéria pro porovnávání nabídek a postup pro přijímání podnětů týkajících se neplatnosti nabídek nebo nesprávnosti výsledků srovnání.

§ 17k

Spolupráce Energetického regulačního úřadu v přeshraničních záležitostech

(1) Energetický regulační úřad spolupracuje s ostatními regulačními orgány členských států Evropské unie pro oblast elektroenergetiky a plynárenství přímo nebo prostřednictvím Agentury při výkonu jejich působnosti a poskytuje jim na vyžádání informace a podklady nezbytné pro výkon jejich působnosti.

(2) Energetický regulační úřad v součinnosti s regulačními orgány členských států Evropské unie, které spadají do stejného regionu pro provoz přenosových soustav jako Česká republika, ve kterém má být zřízeno regionální koordinační centrum, jehož členem má být držitel licence na přenos elektřiny udělené podle tohoto zákona, rozhoduje postupem podle čl. 35 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou o schválení návrhu na založení regionálního koordinačního centra.

(3) Energetický regulační úřad v součinnosti s regulačními orgány členských států Evropské unie, které spadají do stejného regionu pro provoz přenosových soustav jako Česká republika, ve kterém má být nebo je zřízeno regionální koordinační centrum, jehož členem má být držitel licence na přenos elektřiny udělené podle tohoto zákona,

a) stanoví v metodice cenové regulace rozsah nákladů nebo způsob jejich stanovení, v jakém se provozovatel přenosové soustavy podílí na úhradě nákladů na činnost regionálního koordinačního centra, tak, aby regionální koordinační centrum mělo zdroje na zajištění personálních, technických a materiálních potřeb a mohlo vykonávat činnost regionálního koordinačního centra nezávisle a nestranně na ostatních účastnících trhu,

b) rozhoduje o schválení pravidel pro rozhodování regionálního koordinačního centra,

c) navrhuje, která další práva a povinnosti by měly být regionálnímu koordinačnímu centru postupem podle čl. 37 odst. 2 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou přiznány nebo uloženy,

d) vykonává dozor nad dodržováním povinností stanovených regionálnímu koordinačnímu centru právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie,

e) monitoruje zajišťování koordinace provozovaných přenosových soustav a o výsledku tohoto monitorování postupem podle čl. 46 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou každoročně informuje Agenturu.

(4) Energetický regulační úřad spolupracuje s regulačními orgány členských států Evropské unie, které spadají do stejného regionu pro provoz přenosových soustav jako Česká republika, ve věcech

a) podpory provozních opatření zaměřených na umožnění efektivního řízení přenosových soustav, fungování společných organizovaných trhů s elektřinou, přidělování přeshraniční přenosové kapacity a dosažení přiměřené úrovně kapacity propojení přenosové soustavy s jinými soustavami,

b) koordinace společného dozoru nad osobami vykonávajícími úkoly na regionální úrovni,

c) koordinace dozoru nad prováděním vnitrostátního, regionálního a evropského posouzení zdrojové přiměřenosti,

d) koordinace při vypracování záměrů a konceptů přímo použitelných předpisů Evropské unie vydávaných na základě nebo k provedení Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou,

e) koordinace při vypracování pravidel upravujících řízení přetížení v přenosových soustavách.

(5) Energetický regulační úřad při plnění úkolů podle odstavce 4 spolupracuje s jiným správním orgánem v rámci České republiky, je-li to účelné a předmět spolupráce souvisí s působností tohoto jiného správního orgánu.

§ 18

Dozor v energetických odvětvích

(1) Energetický regulační úřad vykonává dozor nad dodržováním

a) tohoto zákona a povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v rozsahu v něm stanoveném,

b) zákona o cenách,

c) Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, Nařízení o vnitřním trhu s plynem, Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a Nařízení o velkoobchodním trhu s energií a přímo použitelných předpisů vydaných na jejich základě nebo k jejich provedení,

d) povinností vyplývajících z rozhodnutí Komise nebo Agentury vydaných na základě předpisů Evropské unie podle písmene c) nebo povinností vyplývajících z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaného podle § 18 odst. 3 nebo § 18a odst. 3.

(2) Energetický regulační úřad provádí kontroly z vlastního podnětu nebo na návrh ministerstva. Pokud Energetický regulační úřad vykonal kontrolu na návrh ministerstva, je povinen jej seznámit s výsledky kontroly a předat mu protokol o kontrole.

(3) Energetický regulační úřad na základě zjištění porušení právních předpisů podle odstavce 1 nebo porušení povinností z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nebo rozhodnutí Komise nebo Agentury ukládá

a) pokuty,

b) opatření k nápravě, jejichž účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění jejich splnění; povinnosti plynoucí z opatření k nápravě původci protiprávního stavu přecházejí na jeho právního nástupce. Je-li právních nástupců více, odpovídají za splnění povinnosti vyplývající z opatření k nápravě společně a nerozdílně.

(4) Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu vykonávající dozor v energetických odvětvích se prokazují služebním průkazem vydaným Energetickým regulačním úřadem.

(5) Při výkonu kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií je Energetický regulační úřad dále oprávněn

a) vyžadovat od osoby, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu ke kontrolované osobě, objasnění skutečností týkajících se údajů, dokumentů nebo věcí vztahujících se k předmětu kontroly; tato osoba může takové objasnění odepřít, pokud by si tím způsobila nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo přestupek,

b) vyžadovat od povinné osoby podle zákona o kontrole předložení existujících záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací, záznamů o telefonních hovorech nebo záznamů dat na paměťových médiích, a týkajících se předmětu kontroly,

c) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení kontroly.

(6) Lhůta pro vyřízení námitek kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu nadřízenou osobou kontrolujícího činí 30 dnů a ve zvláště složitých případech 60 dnů ode dne jejich doručení.

(7) Za účelem provedení kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií na místě v obchodních prostorech jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu provádějící kontrolu, pokud jim není poskytnuta součinnost, oprávněni zjednat si do těchto prostor a k dokumentům přístup.

§ 18a

Šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem a rozhodování o uložení opatření

(1) Energetický regulační úřad provádí šetření na trzích s elektřinou nebo plynem za účelem zjištění, zda na těchto trzích existuje účinná hospodářská soutěž.

(2) Pro účely šetření si před jeho zahájením Energetický regulační úřad vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ministerstva a České národní banky, je-li to vhodné a účelné.

(3) Je-li výsledkem šetření zjištění, že na trhu s elektřinou nebo plynem neexistuje účinná hospodářská soutěž, a k rozhodnutí ve věci není příslušný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Energetický regulační úřad rozhodnutím ve správním řízení nebo opatřením obecné povahy uloží opatření, která s přihlédnutím k okolnostem nejlépe povedou k odstranění příčin takového stavu. Energetický regulační úřad uloží opatření podle věty první formou opatření obecné povahy v případě, pokud nelze uložit opatření rozhodnutím konkrétní osobě. Osobami, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy dotčeny, jsou pouze držitelé licencí a osoby zřízené za účelem organizace burzovních obchodů s elektřinou nebo plynem nebo deriváty vztahujícími se k elektřině nebo plynu.

(4) Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad opatření uložil, rozhodne Energetický regulační úřad o jejich změně nebo zrušení, popřípadě stanoví lhůtu, kdy uložená opatření zaniknou.

§ 18b

Šetření na místě v obchodních prostorách

(1) Provádí-li Energetický regulační úřad šetření na trhu s elektřinou nebo plynem, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, fyzická nebo právnická osoba, jejíž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí, a účastník trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinen podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách.

(2) Byl-li ustanoven nezávislý provozovatel přepravní soustavy, jsou provozovatel přepravní soustavy a další osoby, které jsou součástí téhož koncernu, povinni podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách. Regionální koordinační centrum je povinno podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu ve svých obchodních prostorách.

(3) V rámci šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu, případně další Energetickým regulačním úřadem pověřené osoby, oprávněni

a) vstupovat do obchodních prostor osoby, u které šetření probíhá,

b) ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy,

c) nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy,

d) kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních záznamů,

e) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření,

f) požadovat od osob, u kterých šetření probíhá, a osob v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k nim, případně osob, které byly pověřeny vykonávat v jejich prospěch činnosti související s předmětem šetření, v nezbytném rozsahu součinnost potřebnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům.

(4) Osoby, u kterých šetření na místě v obchodních prostorách probíhá, jsou povinny poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu při provádění šetření nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 3 a výkon těchto oprávnění strpět.

(5) Za účelem šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektu se takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.

(6) Šetření na místě v obchodních prostorách se provádí na základě písemného pověření předsedou Energetického regulačního úřadu nebo jím pověřeného člena Rady. Pověření musí obsahovat alespoň jméno, popřípadě jména, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení, datum vyhotovení a otisk úředního razítka, dále ustanovení právního předpisu, podle kterého má být šetření provedeno, označení obchodních prostor osoby, u níž má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnanců Energetického regulačního úřadu, případně dalších Energetickým regulačním úřadem pověřených osob, které mají šetření provést.

(7) Před zahájením šetření na místě v obchodních prostorách písemně sdělí Energetický regulační úřad osobě, v jejíž obchodních prostorách má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ji o jejích právech a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pořádkové pokuty.

§ 19a

Regulace cen

(1) Při regulaci ceny související služby v elektroenergetice a ceny související služby v plynárenství postupuje Energetický regulační úřad transparentním a předvídatelným způsobem v souladu s metodikou cenové regulace tak, aby regulované ceny nezvýhodňovaly bezdůvodně určité účastníky trhu na úkor jiných účastníků trhu a pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti a oprávněné náklady na zvyšování energetické účinnosti při výstavbě a provozu přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav. To neplatí v případě cen za mezinárodní přepravu plynu, pokud Energetický regulační úřad rozhodne o odlišném postupu tvorby těchto cen založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad bere v úvahu jím schválený plán rozvoje přenosové soustavy, plán rozvoje přepravní soustavy, předvídatelnou budoucí poptávku, požadavky na provozní zabezpečení přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav, energetickou účinnost provozu přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav a opatření provedená za účelem zajištění bezpečnosti dodávek plynu podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

(2) Cenou související služby v elektroenergetice se rozumí cena služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za systémové služby, cenu za provoz nesíťové infrastruktury a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie.

(3) Cenou související služby v plynárenství se rozumí cena služby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu. Cenou za službu přeshraničního využití zásobníku plynu se rozumí vyrovnání slevy za službu přepravy plynu poskytnuté na vstupních a výstupních bodech zásobníků plynu podle Nařízení, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn.

(4) Energetický regulační úřad postupuje obdobně podle odstavce 1 věty první při věcném usměrňování ceny tepelné energie. Věcné usměrnění ceny tepelné energie se nevztahuje na stanovení ceny nižší, než je limitní cena, kterou Energetický regulační úřad stanoví prováděcím právním předpisem. Při stanovení limitní ceny podle věty druhé se zohlední úplné náklady včetně nákladů na cizí a vlastní kapitál konkurenčního zdroje vytápění majícího shodný nebo obdobný dopad na životní prostředí.

(5) Cenu dodavatele poslední instance reguluje Energetický regulační úřad stanovením závazného postupu pro tvorbu ceny dodavatele poslední instance tak, aby ceny tímto postupem stanovené pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění činnosti dodávky poslední instance, dále odpisy a přiměřený zisk. Postup tvorby ceny dodavatele poslední instance zahrnuje způsob určení výše ceny energie v Kč/MWh odrážející aktuální výši ceny elektřiny nebo plynu na velkoobchodních trzích, určení nebo způsob určení maximální výše dodatečných nákladů, rizikových přirážek, přiměřeného zisku v Kč/MWh a určení nebo způsob určení maximální výše stálého měsíčního platu v Kč/odběrné místo/měsíc. Pokud vláda stanoví rozsah prostředků státního rozpočtu na poskytnutí dotace na úhradu prokazatelné ztráty, Energetický regulační úřad stanoví ceny dodavatele poslední instance jako ceny maximální. V tomto případě postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovené ceny pokrývaly rozdíl mezi předpokládanými náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu společně s přiměřeným ziskem dodavatele poslední instance a předpokládanou výši dotace na úhradu prokazatelné ztráty dodavatele poslední instance.

(6) Při regulaci ostatních cen postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovené ceny byly alespoň nákladové. Pro stanovení stálého měsíčního platu a marže dodavatele plynu při mimořádném stavu nouze v plynárenství platí věta první obdobně. Cenu plynu za zúčtování kladné odchylky stanoví Energetický regulační úřad tak, aby odpovídala obvyklé ceně plynu dosahované na velkoobchodním trhu s plynem. Cenu plynu za zúčtování záporné odchylky stanoví Energetický regulační úřad tak, aby stanovená cena zohledňovala cenu plynu poskytnutého České republice v rámci mezinárodní pomoci v plynárenství, kterou za něj ministerstvo, včetně kompenzace zahraničním zákazníkům, jejichž odběr plynu byl omezen z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství České republice, uhradilo sousedním členským státům Evropské unie. Cena plynu za zúčtování záporné odchylky musí být stanovena alespoň ve výši ceny plynu za zúčtování kladné odchylky.

(7) Na žádost dodavatele tepelné energie nebo držitele licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu, jehož distribuční soustava není přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, může Energetický regulační úřad rozhodnout o odlišném stanovení podmínek pro sjednání ceny tepelné energie nebo stanovení povolených výnosů a proměnných nákladů provozovatele distribuční soustavy. Energetický regulační úřad žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, prokáže-li žadatel, že stanovený způsob regulace ceny mu dlouhodobě neumožňuje alespoň pokrytí oprávněných nákladů podle odstavce 1. Po právní moci rozhodnutí, kterým žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, Energetický regulační úřad upraví stanovený způsob regulace nebo jeho jednotlivé podmínky nebo stanoví cenu za službu distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství.

(8) Regulovaným rokem se rozumí kalendářní rok, pro který Energetický regulační úřad rozhoduje o cenách. Regulačním obdobím je časové období vymezené nejméně pěti po sobě následujícími regulovanými roky.

(9) Metodika cenové regulace stanoví postupy regulace cen související služby v elektroenergetice a související služby v plynárenství pro regulační období a způsoby stanovení cen pro provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, povinně vykupujícího, datového centra a operátora trhu. Energetický regulační úřad zpracovává metodiku cenové regulace vždy pro každé regulační období tak, aby vytvořil podmínky pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní investiční prostředí v odvětví elektroenergetiky a plynárenství.

(10) Rozhodl-li soud o zrušení cenového výměru nebo jeho části, nastávají účinky rozsudku soudu k 1. lednu následujícího kalendářního roku. Energetický regulační úřad promítne regulační rozdíl vzniklý uplatňováním cen nebo postupů podle zrušeného cenového výměru nebo jeho části v cenách stanovených pro následující regulovaný rok, případně pro více následujících regulovaných roků.

§ 19b

Metodika cenové regulace

(1) Energetický regulační úřad stanoví pro regulační období metodiku cenové regulace, a to nejpozději do 28. února před začátkem regulačního období.

(2) V metodice cenové regulace stanoví Energetický regulační úřad metody, podmínky a postupy regulace cen pro celé regulační období tak, aby vytvořil podmínky pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní investiční prostředí v odvětvích elektroenergetiky a plynárenství.

(3) Energetický regulační úřad v metodice cenové regulace alespoň

a) popíše aktuální regulační období,

b) stanoví a odůvodní délku regulačního období,

c) stanoví a odůvodní základní východiska a obecné principy cenové regulace v regulačním období včetně vazby na předcházející regulační období,

d) stanoví metody cenové regulace,

e) stanoví a popíše parametry cenové regulace, jejich složky a rozdělení na parametry pro regulační období a na parametry pro regulovaný rok,

f) stanoví způsob určení výchozích hodnot parametrů cenové regulace a jejich složek a pravidla a postupy změn hodnot parametrů cenové regulace a jejich složek v průběhu regulačního období,

g) stanoví a odůvodní druhy nákladů, které nelze vzhledem k charakteru činností vykonávaných příslušnými držiteli licencí zahrnout do ekonomicky oprávněných nákladů, a

h) stanoví způsob vypořádání regulačního rozdílu.

(4) Změna metodiky cenové regulace je v průběhu regulačního období možná jen v případě

a) změny právní úpravy, která na ni má vliv, nebo

b) mimořádné změny na trhu s elektřinou nebo na trhu s plynem nebo jiné mimořádné změny v národním hospodářství hodné zvláštního zřetele.

(5) V případě změny metodiky cenové regulace Energetický regulační úřad postupuje podle § 17e odst. 8 a 9.

§ 19c

Hodnoty parametrů cenové regulace související služby v elektroenergetice a související služby v plynárenství

(1) Při regulaci ceny související služby v elektroenergetice a související služby v plynárenství stanoví Energetický regulační úřad hodnoty parametrů pro regulační období a hodnoty parametrů pro regulovaný rok pro provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele regionální distribuční soustavy a pro operátora trhu a na jejich základě následně vydává cenový výměr.

(2) Při stanovení hodnot parametrů postupuje Energetický regulační úřad v souladu s metodikou cenové regulace. Hodnoty parametrů stanoví Energetický regulační úřad do 30. září; v případě provozovatele přepravní soustavy se hodnoty parametrů stanoví ve lhůtě podle Nařízení, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn.

§ 19ca

Cena za provoz nesíťové infrastruktury

(1) Cena za provoz nesíťové infrastruktury se skládá z ceny za činnosti operátora trhu, ceny za činnost datového centra a poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu.

(2) Cenu za provoz nesíťové infrastruktury v části, kterou tvoří poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu a cena za činnosti operátora trhu, hradí účastníci trhu s elektřinou operátorovi trhu v ceně za související služby v elektroenergetice prostřednictvím provozovatele přenosové soustavy a provozovatele regionální distribuční soustavy.

(3) Cenu za provoz nesíťové infrastruktury v části, kterou tvoří cena za činnost datového centra, hradí účastníci trhu s elektřinou v ceně za související služby v elektroenergetice prostřednictvím provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele regionální distribuční soustavy datovému centru.

§ 19d

Mimořádná tržní situace

(1) Nastane-li mimořádná tržní situace na trhu s elektřinou nebo plynem, může vláda nařízením stanovit ceny elektřiny nebo plynu dodávaného zákazníkům nebo jiným účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem.

(2) Vláda při mimořádné tržní situaci může dále v nezbytném rozsahu nařízením

a) uložit povinnost výroby elektřiny nebo plynu nebo dodávky elektřiny nebo plynu pro zákazníky nebo jiné účastníky trhu s elektřinou nebo plynem nebo výrobce tepelné energie za stanovených podmínek,

b) uložit povinnost nabídky elektřiny nebo plynu nebo podpůrných služeb na organizovaných trzích nebo určeným osobám za stanovených podmínek,

c) omezit nebo zakázat obchodování s elektřinou nebo plynem na organizovaných trzích nebo jiné způsoby obchodování s elektřinou nebo plynem.

(3) Vláda vydává nařízení podle odstavců 1 a 2 na dobu nejvýše 12 měsíců. Pokud mimořádná tržní situace přetrvává, může vláda vydat nařízení opakovaně. Pomine-li mimořádná tržní situace, vláda nařízení neprodleně zruší i před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno.

(4) Vláda může nařízením současně se stanovením cen podle odstavce 1 stanovit rovněž rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynu a kategorie účastníků trhu s elektřinou nebo plynem, na které se stanovené ceny uplatní, rozsah a způsob poskytnutí informací a podkladů účastníkem trhu s elektřinou nebo plynem, na kterého se stanovené ceny uplatní, dodavateli elektřiny nebo plynu, a další podmínky pro uplatnění stanovených cen. Tyto podmínky se považují za další věcné podmínky pro uplatnění stanovené formy regulace cen podle zákona o cenách. Vláda může dále současně se stanovením cen stanovit nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu, který může účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který není spotřebitelem, získat dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu.

(5) Stanoví-li vláda nařízením podle odstavce 4 věcné podmínky pro uplatnění stanovených cen, jejichž splnění závisí na poskytnutí vládou stanovených informací nebo podkladů dodavateli elektřiny nebo plynu, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který tyto informace nebo podklady poskytuje, povinen poskytnout je úplně, správně a pravdivě.

(6) Ustanovení § 17 odst. 12 o regulaci cen při mimořádné tržní situaci není dotčeno.

(7) Za mimořádné tržní situace může Ministerstvo financí účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynem poskytnout k odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení mimořádné tržní situace zápůjčku nebo úvěr. Podmínky pro poskytnutí zápůjčky nebo úvěru stanoví vláda nařízením. O poskytnutí zápůjčky nebo úvěru rozhoduje vláda. K financujícím operacím zápůjčky nebo úvěru se pro omezení úrokových, měnových či jiných rizik nesjednávají obchody s investičními nástroji, včetně derivátů.

(8) Zápůjčky a úvěry poskytnuté podle odstavce 7 nejsou výdajem státního rozpočtu, splátky těchto zápůjček a úvěrů nejsou příjmem státního rozpočtu a úroky a jiné příjmy z těchto zápůjček a úvěrů jsou příjmem státního rozpočtu.

(9) Za mimořádné tržní situace může vláda účastníkovi s elektřinou nebo plynem poskytnout k odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení mimořádné tržní situace státní záruku. Podmínky pro poskytnutí státní záruky stanoví vláda nařízením.

§ 19e

Ceny elektřiny nebo plynu v mimořádné tržní situaci

(1) Je-li ve smlouvě sjednána cena elektřiny nebo plynu, která je vyšší než cena stanovená vládou, platí po dobu účinnosti nařízení vlády za ujednanou cena stanovená vládou.

(2) Je-li ve smlouvě sjednaný způsob určení ceny přímo závislý nebo odvozený od změn ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem a cena elektřiny nebo plynu dodaného za zúčtovací období, které alespoň zčásti spadá do doby účinnosti nařízení vlády, je vyšší než cena za energetickou jednotku stanovená vládou, platí po tuto část zúčtovacího období za ujednanou cena stanovená vládou.

(3) Pokud vláda stanovila rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynu, na který se uplatní stanovené ceny, platí za ujednanou cena podle odstavce 1 nebo 2 pouze na stanovený rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynu; pro ostatní odběr nebo dodávku elektřiny nebo plynu platí nadále cena ujednaná.

(4) V případech podle odstavce 1 nebo 2 se ustanovení § 7 zákona o cenách nepoužije.

(5) Dodavatel elektřiny nebo plynu je povinen do 30 dnů ode dne vyhlášení nařízení vlády stanovit novou výši zálohových plateb a zaslat spotřebiteli nebo podnikající fyzické osobě odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynu do 630 MWh nový předpis zálohových plateb. Nová výše zálohových plateb musí zohledňovat dodávku elektřiny nebo plynu za cenu stanovenou vládou.

§ 19f

Úhrada prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v mimořádné tržní situaci

(1) Nepokrývá-li stanovená cena v mimořádné tržní situaci oprávněné náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu, má účastník trhu s elektřinou nebo plynem dodávající elektřinu nebo plyn právo na úhradu prokazatelné ztráty vzniklé z důvodu dodávky elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu a přiměřeného zisku.

(2) Prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk hradí operátor trhu. Operátor trhu je povinen hradit prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk na základě žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a poskytnutí stanovených podkladů za stanovené období. Žádost podle věty první a poskytnuté podklady předá operátor trhu neprodleně Energetickému regulačnímu úřadu k vyjádření.

(3) Stanoví-li nařízení vlády postup vypořádání plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnutých v průběhu stanoveného období, považují se platby operátora trhu na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnuté před vypořádáním plateb za zálohové platby. Operátor trhu a účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který žádá o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, jsou povinni po skončení stanoveného období vypořádat rozdíly mezi zálohovými platbami na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období. Nepožádá-li účastník trhu s elektřinou nebo plynem o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období, je povinen vrátit operátorovi trhu v termínu stanoveném nařízením vlády všechny poskytnuté zálohové platby.

(4) Účastník trhu s elektřinou nebo plynem je povinen uvést v žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a v podkladech poskytnutých operátorovi trhu úplné, správné a pravdivé údaje. Stanoví-li nařízení vlády postup vypořádání plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnutých v průběhu stanoveného období, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem povinen se žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období současně doložit zprávu auditora o ověření správnosti vybraných údajů uváděných v žádosti; to neplatí v případě účastníka trhu s elektřinou nebo plynem, který nemá za stanovené období zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Zprávu auditora poskytuje účastník trhu s elektřinou nebo plynem Energetickému regulačnímu úřadu.

(5) Má-li Energetický regulační úřad po ověření údajů z žádosti a poskytnutých podkladů pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku, sdělí tuto skutečnost ve stanovené lhůtě společně s důvody operátorovi trhu a účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynem, který žádost operátorovi trhu podal. Operátor trhu vyzve účastníka trhu s elektřinou nebo plynem k úpravě výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo k prokázání správnosti výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Operátor trhu neprodleně předá novou žádost účastníka trhu s elektřinou nebo plynem s upraveným výpočtem prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo podklady prokazující správnost výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku Energetickému regulačnímu úřadu. Pokud má Energetický regulační úřad i nadále pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku, poskytnutí úhrady zcela nebo zčásti zakáže rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení. Rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. To nebrání podání nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období i po uplynutí stanoveného termínu.

(6) Operátor trhu má právo na úhradu finančních prostředků poskytovaných na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle odstavce 1 dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace rozhoduje ministerstvo na základě žádosti operátora trhu. Ministerstvo poskytuje dotaci v rozsahu předpokládaných finančních prostředků na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem podle odstavce 1 před úhradou plateb účastníkům trhu za stanovené období.

(7) Při úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši se postupuje podle § 97.

(8) Vláda nařízením stanoví

a) rozsah oprávněných nákladů na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu, způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, rozhodný den pro výpočet prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a období, za které se prokazatelná ztráta a přiměřený zisk hradí,

b) postup a termíny vypořádání rozdílu mezi zálohovými platbami a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období,

c) termíny pro podávání a náležitosti žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, rozsah podkladů poskytovaných operátorovi trhu a způsob podávání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku operátorovi trhu,

d) pravidla a termíny pro úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku,

e) pravidla a termíny pro poskytování dotace na úhradu finančních prostředků operátorovi trhu,

f) okruh údajů ověřovaných auditorem a rozsah ověření auditorem.

§ 19g

Zajištění dodávek elektřiny nebo plynu v mimořádné tržní situaci za stanovenou cenu

(1) Pokud zákazník, který nemá pro období účinnosti nařízení vlády o stanovení cen zajištěnu dodávku elektřiny nebo plynu, požádá obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem, který je dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu podle § 12a odst. 1, o zajištění dodávek elektřiny nebo plynu, je obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem povinen neprodleně sjednat se zákazníkem smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu na dobu neurčitou za cenu a věcných podmínek stanovených vládou.

(2) Povinnost obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem sjednat smlouvu podle odstavce 1 se nevztahuje na dodávky elektřiny nebo plynu zákazníkům, na které se neuplatní cena stanovená vládou nebo s roční spotřebou plynu nad 630 MWh. Povinnost obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem sjednat smlouvu podle odstavce 1 se dále nevztahuje na dodávky elektřiny nebo plynu zákazníkům, kteří jsou vůči tomuto obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem v prodlení s úhradou jakékoliv platby za dodávku elektřiny nebo plynu nebo související služby.

(3) Nastane-li v období, pro které vláda stanovila ceny, některá ze skutečností podle § 12a odst. 2, je dodavatel poslední instance povinen v tomto období dodávat elektřinu nebo plyn za cenu stanovenou vládou. Ustanovení tohoto zákona o povinnosti zajištění dodávky poslední instance za cenu regulovanou Energetickým regulačním úřadem se po dobu účinnosti nařízení vlády o stanovení cen nepoužijí.

§ 20

Regulační výkazy

(1) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více než 90000 odběrných míst zákazníků nebo jehož distribuční soustava je přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, držitel licence na činnost datového centra a držitel licence na činnosti operátora trhu, je povinen uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech, výsledku hospodaření, aktivech a pasivech odděleně za každou z těchto licencovaných činností. Držitel licence na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, a držitel licence na činnosti operátora trhu jsou povinni účtovat o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně za činnosti související s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů energie.

(2) Držitel licence na přepravu plynu, uskladňování plynu a distribuci plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více než 90000 odběrných míst zákazníků, je povinen v příloze v účetní závěrce uvést veškeré smluvní vztahy, s výjimkou smluvních vztahů uzavíraných podle tohoto zákona, s vymezením jejich předmětu, uskutečněné s osobou, se kterou držitel licence tvoří holding nebo je součástí téhož holdingu nebo jiného podnikatelského seskupení, a jejichž hodnota převyšuje hodnotu nadlimitní veřejné zakázky^9a).

(3) Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě je připojeno méně než 90000 odběrných míst zákazníků nebo jehož distribuční soustava je přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie účtuje o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně zvlášť za každou z licencovaných činností v souladu se zvláštním právním předpisem^9b).

(4) Pokud auditor při ověřování účetní závěrky^9b) držitele licence uvedeného v odstavci 1 zjistí křížové subvence mezi jednotlivými licencovanými činnostmi vykonávanými týmž držitelem licence nebo mezi licencovanou činností a jinými podnikatelskými činnostmi vykonávanými týmž držitelem licence, které vedou k diskriminaci, uvede tuto skutečnost ve zprávě auditora.

(5) Vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení, který s držitelem licence, který používá k výkonu licencované činnosti toto energetické zařízení, tvoří holding nebo je členem téhož holdingu nebo jiného podnikatelského seskupení, je povinen uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pachtu tohoto energetického zařízení. Takový vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení je povinen poskytovat Energetickému regulačnímu úřadu na vyžádání úplné a pravdivé informace a podklady potřebné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění, umožnit jim nahlížet do účetních a jiných dokladů, pořídit z nich kopie nebo opisy a poskytnout k nim vysvětlení.

(6) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu, činnosti operátora trhu, činnost datového centra, distribuci elektřiny, distribuci plynu, na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie, jehož celkový roční objem tržeb za všechny dodávky tepelné energie přesahuje 2500000 Kč, je povinen sestavovat regulační výkazy a předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba předkládající regulační výkazy povinna předložit jedno vyhotovení regulačních výkazů, ze kterého byly odstraněny údaje mající charakter obchodního tajemství nebo důvěrné informace.

(7) Držitel licence uvedený v odstavci 1 je povinen každoročně předkládat do 30. června Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období. Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě je připojeno méně než 90000 odběrných míst zákazníků, výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období pouze na vyžádání.

(8) Rozhodl-li Energetický regulační úřad o udělení výjimky z povinnosti horizontálního oddělení provozovatele vodíkové přepravní soustavy, je provozovatel přepravní soustavy povinen od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nabylo právní moci, uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech, výsledku hospodaření a aktivech a pasivech odděleně za činnost přepravy plynu a přepravy vodíku vysokého stupně čistoty. Povinnost podle věty první trvá po dobu platnosti výjimky z povinnosti horizontálního oddělení provozovatele vodíkové přepravní soustavy.

§ 20a

Operátor trhu

(1) Operátor trhu je akciová společnost založená státem, jejíž akcie znějí na jméno.

(2) Akcie operátora trhu vlastní stát nebo provozovatel přenosové soustavy.

(3) Operátor trhu musí mít ke své činnosti licenci podle majetkový podíl, nesmí být držitelem jiné licence uvedené v § 4. Členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem operátora trhu nemůže být fyzická osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo zaměstnancem držitele licence uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodech 2 až 6 a 8 a v § 4 odst. 1 písm. c).

(4) Operátor trhu je povinen

a) organizovat krátkodobý trh s plynem a krátkodobý trh s elektřinou,

b) vyhodnocovat odchylky za celé území České republiky a toto vyhodnocení předávat jednotlivým subjektům zúčtování a provozovateli přenosové nebo přepravní soustavy,

c) na základě vyhodnocení odchylek zajišťovat zúčtování a vypořádání odchylek subjektů zúčtování, které jsou povinny je uhradit,

d) informovat provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy a provozovatele zásobníků plynu nebo provozovatele distribuční soustavy o neplnění platebních povinností účastníků trhu a subjektů zúčtování vůči operátorovi trhu,

e) zpracovávat a zveřejňovat měsíční a roční zprávu o trhu s elektřinou a měsíční a roční zprávu o trhu s plynem v České republice,

f) registrovat dodavatele a agregátora u předávacích míst,

g) zajistit ochranu chráněných informací,

h) zpracovávat podklady pro návrh Pravidel trhu s elektřinou a Pravidel trhu s plynem a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu,

i) zajišťovat a poskytovat registrovaným účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a další nezbytné informace související s vyúčtováním dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a s právem zákazníka na změnu dodavatele nebo agregátora,

j) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat na svých internetových stránkách obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku a pro plynárenství,

k) zajišťovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav zpracovávání typových diagramů dodávek, a to na základě údajů od provozovatelů distribučních soustav,

l) na základě údajů předaných provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy zajišťovat zúčtování a vypořádání regulační energie⁶⁴) nebo vyrovnávacího plynu včetně zúčtování při stavech nouze,

m) účtovat odděleně za činnosti vykonávané v elektroenergetice a v plynárenství,

n) uzavřít smlouvu o zúčtování odchylek a umožnit obchodovat s elektřinou nebo plynem na jím organizovaných trzích každému, kdo o to požádá a splňuje obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku nebo obchodní podmínky operátora trhu pro plynárenství,

o) v případech podle § 12a oznamovat dodavateli poslední instance registrační čísla odběrných míst zákazníků a jejich předávacích míst,

p) sledovat množství skladovaného plynu v jednotlivých zásobnících plynu a jejich kapacitu a bilanci služby přeshraničního využití zásobníku plynu, pokud ji provozovatel zásobníku poskytuje,

q) zpracovávat statistiku dovozu plynu ze zahraničí a jeho vývozu do zahraničí, a statistiku zákazníků, kteří změnili dodavatele plynu,

r) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu alespoň jednou měsíčně zprávu s vyhodnocením dodávek a spotřeb plynárenské soustavy včetně vyhodnocení dovozu plynu do České republiky a vývozu plynu z České republiky,

s) zpracovávat měsíční bilance o rozsahu bezpečnostního standardu dodávek plynu obchodníků s plynem a předávat je Energetickému regulačnímu úřadu,

t) zpracovávat a vést evidenci výroben elektřiny, kterým provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy stanovil termín a podmínky připojení, a poskytovat evidované údaje ministerstvu a úřadu,

u) hradit výrobcům elektřiny zelený bonus a aukční bonus na elektřinu z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,

v) hradit povinně vykupujícímu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenou a cenu za jeho činnost,

w) hradit výrobcům tepla zelený bonus na teplo, výrobcům tepla z neobnovitelného zdroje bonus k transformaci výroby tepla a výrobcům biometanu zelený bonus na biometan,

x) vydávat záruky původu energie, zajišťovat jejich evidenci včetně jejich převodů, uplatnění, vyřazení a zrušení v elektronické podobě a uznávat záruky původu vydané v zahraničí a zahrnovat záruky původu, jejichž platnost skončila, do výpočtu zbytkového energetického mixu,

y) zpracovávat na základě požadavku ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu analýzy týkající se budoucí očekávané spotřeby elektřiny a plynu, vývoje trhu s elektřinou a plynem, způsobů zabezpečení dodávek elektřiny a plynu a rozvoje zdrojů,

z) účastníkům trhu, kteří mají podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, poskytovat na základě smlouvy údaje z evidence o jejich obchodních transakcích včetně příkazů z obchodování, a to nejpozději ke dni vzniku vykazovací povinnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

za) sestavovat a zveřejňovat zbytkový energetický mix, který reprezentuje celkovou roční skladbu zdrojů energie při spotřebě elektřiny v České republice,

zb) na základě údajů předávaných ministerstvem pravidelně aktualizovat seznam provozovatelů čerpacích stanic, vlastníků výdejních jednotek a provozovatelů dobíjecích stanic, v rozsahu nezbytném pro plnění svých povinností podle tohoto zákona, zákona o podporovaných zdrojích energie a zákona o ochraně ovzduší, poskytnutých ministerstvem podle zákona o pohonných hmotách, a v rámci vedení seznamu

1. evidovat informace o množství pohonných hmot použitých v dopravě,

2. evidovat informace na základě údajů pravidelně předávaných Celní správou České republiky o množství biopaliv, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu pro dopravní účely nebo dodáno na daňové území České republiky pro dopravní účely v pohonných hmotách uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie,

3. evidovat informace o množství elektřiny, která byla spotřebována v dobíjecí stanici pro dopravní účely a doložena uplatněnými zárukami původu prokazujícími původ této elektřiny z obnovitelného zdroje energie,

4. evidovat informace o množství elektřiny, která byla vyrobena a spotřebována pro dopravní účely přímo v odběrném místě, ve kterém je připojena dobíjecí stanice, bez využití přenosové nebo distribuční soustavy,

5. evidovat informace o množství biometanu, který byl spotřebován v čerpací stanici nebo výdejní jednotce a doložen uplatněnými zárukami původu prokazujícími původ tohoto biometanu z obnovitelného zdroje energie,

6. evidovat informace o množství biometanu, který byl spotřebován v čerpací stanici nebo výdejní jednotce bez využití plynárenské soustavy včetně informací a dokladů o surovinách využitých pro výrobu tohoto biometanu,

zc) poskytovat nebo zpřístupňovat registrovanému účastníkovi trhu s elektřinou naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny,

zd) poskytovat datovému centru informaci o přiřazení dodavatele elektřiny, subjektu zúčtování a provozovatele distribuční soustavy k předávacím místům přiřazeným do skupiny sdílení.

(5) Operátor trhu je dále povinen

a) na výzvu ministerstva zahájit činnosti jménem České republiky a na její účet dodávat subjektům zúčtování nebo od nich odebírat za úplatu plyn, a to v případě, že Česká republika na základě Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu přijme nebo poskytne mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství; toto není považováno za obchod s plynem,

b) na základě rozhodnutí ministerstva vyplácet finanční kompenzace nepřímých nákladů podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,

c) v rozsahu stanoveném ve smlouvě o vyrovnávacím režimu administrovat a vyplácet úhradu vyrovnávací platby podle zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a plnit své případné další povinnosti podle smlouvy o vyrovnávacím režimu.

(6) Operátor trhu má právo

a) na údaje nezbytné pro plnění svých povinností od subjektů zúčtování a registrovaných účastníků trhu s elektřinou nebo trhu s plynem a údaje nezbytné pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu,

b) na naměřené a vyhodnocené údaje od provozovatele přenosové soustavy a provozovatele přepravní soustavy a provozovatelů distribučních soustav a zásobníků plynu a další údaje nezbytné pro plnění svých povinností,

c) zrušit registraci subjektu na zúčtování, který neplní platební povinnosti vůči operátorovi trhu,

d) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje pro zpracování bilancí,

e) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem jednou až dvakrát ročně údaje ke zpracování kontrolního hodinového odečtu dodávek a spotřeb plynárenské soustavy,

f) vyžadovat od zákazníků s roční spotřebou plynu vyšší než 400 tis. m³ a od obchodníků s plynem informace o změnách dodavatele plynu,

g) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje o kapacitách a výkonech jednotlivých částí plynárenské soustavy České republiky,

h) na úhradu složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie od účastníků trhu s elektřinou,

i) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení od datového centra,

j) na úhradu ceny za činnosti operátora trhu a poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu od provozovatelů distribučních soustav, provozovatele přepravní soustavy a provozovatele přenosové soustavy.

(7) Operátor trhu má právo po schválení ministerstvem vykonávat další činnosti, jejichž ceny nepodléhají regulaci.

(8) Operátor trhu vede evidenci využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě.

(9) Operátor trhu zpracovává a předává ministerstvu alespoň jednou ročně zprávu o dosaženém podílu elektřiny a biometanu na hrubé konečné spotřebě energie v dopravě.

(10) Operátor trhu vykonává činnost poskytovatele přístupu k údajům registrovaným účastníkům trhu s elektřinou podle Nařízení o požadavcích na interoperabilitu a postupech pro přístup k údajům z měření a o spotřebě, a to v rozsahu, v jakém používá předané naměřené a vyhodnocené údaje z měření pro plnění povinností operátora trhu podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů.

§ 20b

Energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje

(1) Společenstvími jsou energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje.

(2) Energetickým společenstvím je právnická osoba s formou spolku, družstva nebo jiná korporace, jejíž vnitřní poměry podle zakladatelského právního jednání jsou co do obsahu a účelu v podstatných rysech obdobné zákonem vymezeným vnitřním poměrům spolku nebo družstva, a

a) jejímž účelem je poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům nebo na území, na kterém provozuje svou činnost,

b) jejímž předmětem činnosti je výroba elektřiny, sdílení elektřiny, dodávka elektřiny nebo výkon jiných činností nebo poskytování jiných služeb souvisejících se zajišťováním energetických potřeb jejích členů,

c) v níž hlasovací práva náleží jen členům, kterými jsou fyzické osoby, malé podniky⁶⁰), církve a náboženské společnosti a jejich evidované právnické osoby⁶¹), územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcí nebo jiné příspěvkové organizace územních samosprávných celků, a ani nikdo jiný než tito členové v ní nesmí přímo nebo nepřímo jinak uplatňovat rozhodující vliv,

d) v níž je možné ukončit členství jednostranným právním jednáním vůči energetickému společenství, a to kdykoliv a bezplatně, a

e) která je registrována jako energetické společenství v registru společenství vedeném Energetickým regulačním úřadem.

(3) Společenstvím pro obnovitelné zdroje je právnická osoba s formou spolku, družstva nebo jiná korporace, jejíž vnitřní poměry podle zakladatelského právního jednání jsou co do obsahu a účelu v podstatných rysech obdobné zákonem vymezeným vnitřním poměrům spolku nebo družstva, a

a) jejímž účelem je poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům nebo na území, na kterém provozuje svou činnost,

b) jejímž předmětem činnosti je výroba elektřiny nebo jiných forem energie z obnovitelných zdrojů energie, dodávka elektřiny, sdílení elektřiny nebo výkon jiných činností nebo poskytování jiných služeb souvisejících se zajišťováním energetických potřeb jejích členů,

c) jejímiž členy jsou jen fyzické osoby, malé nebo střední podniky⁶⁰), církve a náboženské společnosti a jejich evidované právnické osoby⁶¹), územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcí nebo jiné příspěvkové organizace územních samosprávných celků,

d) v níž hlasovací práva náleží jen členům, kteří se nacházejí v blízkosti energetických zařízení provozovaných touto právnickou osobou, a ani nikdo jiný než tito členové v ní nesmí přímo nebo nepřímo jinak uplatňovat rozhodující vliv,

e) v níž je možné ukončit členství jednostranným právním jednáním vůči společenství pro obnovitelné zdroje, a to kdykoliv a bezplatně, a

f) která je registrována jako společenství pro obnovitelné zdroje v registru vedeném Energetickým regulačním úřadem.

(4) Název energetického společenství může obsahovat označení „energetické společenství“ a název společenství pro obnovitelné zdroje může obsahovat označení „společenství pro obnovitelné zdroje“. Ten, kdo není společenstvím, nesmí používat označení „energetické společenství“ a „společenství pro obnovitelné zdroje“.

(5) Zakladatelské právní jednání společenství obsahuje také vymezení účelu společenství. Zakladatelské právní jednání společenství pro obnovitelné zdroje obsahuje dále vymezení území, na kterém má společenství pro obnovitelné zdroje vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů energie a které je právně významné pro určení postavení člena v blízkosti energetických zařízení. Toto území může zahrnovat souvislé území správních obvodů nejvýše 3 obcí s rozšířenou působností nebo území hlavního města Prahy.

(6) Členem v blízkosti energetických zařízení se rozumí člen, který má bydliště nebo sídlo nebo provozovnu na území vymezeném v zakladatelském právním jednání podle odstavce 5.

(7) Společenství je povinné vést seznam členů, který obsahuje také následující údaje:

a) jméno a příjmení, název nebo obchodní firma člena, bydliště nebo sídlo a den narození v případě fyzické osoby, sídlo právnické osoby a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) druh členství,

c) počet hlasů člena s hlasovacími právy,

d) u členů energetického společenství s hlasovacím právem údaj o tom, zda je člen fyzickou osobou, malým podnikem, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo jinou příspěvkovou organizací územního samosprávného celku,

e) u členů společenství pro obnovitelné zdroje údaj o tom, zda je člen fyzickou osobou, malým nebo středním podnikem, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo jinou příspěvkovou organizací územního samosprávného celku,

f) u členů společenství pro obnovitelné zdroje v blízkosti energetických zařízení adresa bydliště nebo sídla nebo provozovny na území vymezeném v zakladatelském právním jednání podle odstavce 5.

(8) Má-li společenství formu družstva nebo jiné obdobné obchodní korporace, může, připouští-li to zakladatelské právní jednání, rozdělit nejvýše 33 % zisku a jiných vlastních zdrojů pouze mezi své členy,

a) neohrozí-li naplňování účelu společenství a zajišťování potřeb členů společenství,

b) vytvoří-li fond ze zisku ve výši nejméně 30 % základního kapitálu, který nelze rozdělit mezi členy.

(9) Má-li společenství formu spolku nebo jiné obdobné korporace, která není obchodní korporací, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů se zakazuje.

§ 20c

Některé požadavky na členství a opatření na ochranu členů společenství

(1) Členství členů společenství s hlasovacími právy má stejný obsah, ledaže v zakladatelském právním jednání jsou určeny různé druhy členství členů společenství s hlasovacími právy v závislosti na rozdílném druhu potřeb členů zajišťovaných společenstvím nebo je-li dán jiný spravedlivý důvod. Pro určení obsahu členství členů společenství bez hlasovacích práv platí věta první obdobně.

(2) Ukončí-li členství člen společenství, který je fyzickou osobou, do 1 měsíce po vzniku členství na základě přihlášky, platí, že se členem společenství nestal, pokud již nezačal vykonávat práva spojená s členstvím ve společenství.

(3) Společenství je povinno všem členům, do jejichž práv a povinností se zasahuje, doručit rozhodnutí o změně obsahu členství. Rozhodne-li společenství o změně obsahu členství, nejsou takové změny účinné vůči členovi společenství, který pro takovou změnu nehlasoval a nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení rozhodnutí o změně obsahu členství společenství písemně oznámil, že ukončuje členství.

(4) Členství přechází na právního nástupce, jestliže splňuje podmínky členství podle tohoto zákona a zakladatelského právního jednání. Člen společenství je oprávněn své členství převést na jiného, splňuje-li taková osoba podmínky členství podle tohoto zákona a zakladatelského právního jednání. K zákazu nebo omezení převodu členství v zakladatelském právním jednání se nepřihlíží. Převodem nebo přechodem členství nesmí dojít ke změně obsahu členství.

(5) Určuje-li zakladatelské právní jednání společenství výpovědní dobu pro ukončení členství, nesmí být výpovědní doba delší než 3 měsíce. Zaniklo-li členovi společenství vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místu, jehož předávací místo je součástí skupiny sdílení, je výpovědní doba 1 měsíc. Výpovědní doba počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. K ustanovení zakladatelského právního jednání určujícímu delší výpovědní dobu se nepřihlíží.

(6) Nejvyšším orgánem společenství, které má formu spolku, je členská schůze.

(7) Člen společenství s hlasovacími právy nemůže na nejvyšším orgánu vykonávat hlasovací právo s hlasy převyšujícími 10 % všech hlasů ve společenství. Při posuzování schopnosti nejvyššího orgánu společenství se usnášet a při přijímání usnesení se nepřihlíží k hlasům, s nimiž člen společenství nemůže vykonávat hlasovací právo.

§ 20d

Registrace společenství

(1) Registrace společenství se provádí na žádost.

(2) Žádost o registraci společenství obsahuje

a) název nebo obchodní firmu žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) předmět činnosti,

c) jméno a příjmení, bydliště a den narození členů žadatele, jedná-li se o fyzické osoby, a název nebo obchodní firmu a sídlo členů žadatele, kteří jsou právnickými osobami, a identifikační číslo členů, bylo-li přiděleno, s uvedením skutečnosti, kterým z těchto členů mají náležet hlasovací práva a který z těchto členů je malým nebo středním podnikem,

d) jméno a příjmení, bydliště a den narození, jedná-li se o fyzické osoby, a název nebo obchodní firmu a sídlo, jedná-li se o právnické osoby, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě rovněž adresy provozoven členů v blízkosti energetických zařízení, jedná-li se o žádost o registraci společenství pro obnovitelné zdroje,

e) prohlášení žadatele o tom, který člen nebo členové vykonávají rozhodující vliv.

(3) Součástí žádosti o registraci společenství je kopie

a) zakladatelského právního jednání,

b) dokladu o založení právnické osoby,

c) dokladů, ze kterých vyplývá, že je člen žadatele malým nebo středním podnikem, nebo prohlášení člena žadatele o tom, že je malým nebo středním podnikem.

(4) Energetický regulační úřad zapíše žadatele do registru společenství, pokud jsou splněny podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e) a žadatel nebyl v posledních 3 letech vymazán z registru společenství podle § 20g odst. 3. O provedené registraci Energetický regulační úřad žadatele vyrozumí nejpozději do 7 dní od zápisu do registru společenství.

(5) Nejsou-li splněny podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e), Energetický regulační úřad rozhodne o tom, že žadatel nesplňuje některou z podmínek pro společenství podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e), a žadatele do registru společenství nezapíše. Rozhodnutí podle věty první je prvním úkonem v řízení. Energetický regulační úřad žadatele do registru společenství nezapíše rovněž v případě, že žadatel neuhradil správní poplatek nebo byl v posledních 3 letech vymazán z registru společenství podle § 20g odst. 3, a vyrozumí o tom žadatele.

(6) Před zápisem společenství do veřejného rejstříku mohou žádost o registraci podat osoby oprávněné podat návrh na zápis společenství jako právnické osoby do veřejného rejstříku. Energetický regulační úřad provede registraci založené právnické osoby před jejím zápisem do veřejného rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena, a lze-li důvodně předpokládat, že k okamžiku svého vzniku bude splňovat podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e).

(7) Nedojde-li k zápisu založené právnické osoby do veřejného rejstříku do 90 dnů od zápisu do registru společenství, Energetický regulační úřad ji z registru společenství vymaže.

§ 20e

Oznamovací povinnost společenství

Společenství je povinné bezodkladně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu změnu údajů zapsaných v registru společenství, nebo že společenství přestalo splňovat některou z podmínek podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e).

§ 20f

Změna údajů v registru společenství

(1) Energetický regulační úřad zapíše změnu údajů v registru společenství, pokud o to společenství požádá a doloží změnu zapsaných údajů. Ustanovení § 20d se použije obdobně.

(2) Zjistí-li Energetický regulační úřad, že došlo ke změně údajů zapsaných v registru společenství, provede změnu zápisu údajů v registru společenství a vyrozumí o tom společenství.

§ 20g

Výmaz z registru společenství

(1) Energetický regulační úřad vymaže společenství z registru společenství, pokud

a) o to společenství požádá, nebo

b) společenství zanikne.

(2) Energetický regulační úřad rozhodne o výmazu společenství z registru společenství, pokud

a) energetické společenství přestalo splňovat některou z podmínek podle § 20b odst. 2 písm. a) až d), nebo

b) společenství pro obnovitelné zdroje přestalo splňovat některou z podmínek podle § 20b odst. 3 písm. a) až e).

(3) Energetický regulační úřad může rozhodnout o výmazu společenství z registru společenství, pokud

a) společenství vykonává činnost v rozporu s účelem, pro který bylo založeno,

b) ve společenství vykonává rozhodující vliv osoba nebo osoby, které nejsou členy společenství s hlasovacími právy,

c) společenství pro obnovitelné zdroje porušilo nebo porušuje zákaz podle § 20i odst. 3,

d) společenství poruší závažným způsobem zákonné povinnosti uložené společenství jako právnické osobě nebo povinnosti související s činností společenství.

(4) Řízení o výmazu společenství z registru společenství zahajuje Energetický regulační úřad z moci úřední.

(5) Lze-li důvod, pro který lze vydat rozhodnutí o výmazu společenství z registru společenství, odstranit, vyzve Energetický regulační úřad společenství před zahájením řízení k jeho odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

§ 20h

Registr společenství

(1) Energetický regulační úřad vede v elektronické podobě registr společenství, který je informačním systémem veřejné správy. Do registru společenství se zapisuje

a) registrační číslo společenství přidělené Energetickým regulačním úřadem,

b) datum registrace společenství,

c) název nebo obchodní firma společenství,

d) adresa sídla a identifikační číslo společenství,

e) právní forma společenství,

f) informace, zda jde o energetické společenství nebo o společenství pro obnovitelné zdroje,

g) předmět činnosti společenství,

h) v případě společenství pro obnovitelné zdroje území, na kterém má společenství pro obnovitelné zdroje vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů energie a které je právně významné pro určení postavení člena v blízkosti energetických zařízení,

i) datum výmazu společenství z registru společenství.

(2) Energetický regulační úřad zveřejňuje údaje zapsané v registru společenství na svých internetových stránkách. Energetický regulační úřad vede registr společenství způsobem, který v něm umožní vyhledávat podle údajů zapisovaných do registru společenství.

§ 20i

Práva a povinnosti společenství

(1) Společenství je oprávněno za podmínek stanovených tímto zákonem zejména

a) odebírat elektřinu v odběrném místě pro vlastní spotřebu,

b) vyrábět elektřinu,

c) dodávat elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny provozované společenstvím,

d) sdílet elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny provozované společenstvím nebo uloženou v zařízení pro ukládání elektřiny provozovaném společenstvím do předávacího místa člena společenství,

e) ukládat elektřinu v zařízení pro ukládání elektřiny provozovaném společenstvím,

f) poskytovat flexibilitu v předávacích místech společenství, a to přímo nebo prostřednictvím agregace jednomu agregátorovi, je-li předávací místo vybaveno průběhovým měřením.

(2) Provozuje-li společenství v odběrném místě výrobnu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem do 100 kW bez licence na výrobu elektřiny nebo na ukládání elektřiny podle § 28 odst. 5, je oprávněno dodávat elektřinu z této výrobny elektřiny nebo z tohoto zařízení pro ukládání elektřiny pouze obchodníkovi s elektřinou nebo na organizované trhy s elektřinou.

(3) Společenství pro obnovitelné zdroje má mimo území podle § 20b odst. 5 právo vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů pouze ve výrobnách elektřiny, jejichž celkový instalovaný výkon nepřesahuje jednu třetinu celkového instalovaného výkonu všech jím provozovaných výroben elektřiny.

(4) Provozuje-li společenství za podmínek stanovených tímto zákonem distribuční soustavu, nepoužije se na něj § 25b.