Na výši důchodu má vliv hned několik faktorů. Roli hraje mimo jiné délka důchodového pojištění či výše výdělků. Jak výši důchodu ovlivní dočasná pracovní neschopnost?
Dočasná pracovní neschopnost patří mezi tzv. vyloučené doby. Jedná se o doby, po které nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu trvání některé z překážek uvedených v § 16 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění. Například právě dočasná pracovní neschopnost, ošetřování člena domácnosti, doba péče o dítě, osobu závislou, doba nezaměstnanosti či pobírání tzv. předdůchodu.
Mezi lidmi se stále objevuje mýtus, že vyloučená doba pojištění je období, které se do výše důchodu nezapočítává, tudíž je výše důchodu snížena. Jak ale upozorňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, vyloučená doba nesnižuje výši důchodu, ale naopak ji zvyšuje.
Vyloučené doby, například dočasná pracovní neschopnost, mají na výši důchodu pozitivní dopad. Počet vyloučených dnů se odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků, díky čemuž je tento průměr vyšší,
vysvětluje resort.
Vyloučenou dobou je i nezaměstnanost
Jestliže doba evidence na Úřadu práce ČR zasahuje do tzv. rozhodného období, což je období, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu, jedná se také o tzv. dobu vyloučenou. Doba evidence na úřadu práce se tedy vyloučí z rozhodného období, aby se kvůli této době bez výdělků nesnížil průměr výdělků (vyměřovacích základů) získaných předchozí či následnou pracovní činností a tím i výše důchodu.
Rozhodné období pro výpočet důchodu přiznaného v roce 2020 je 1986–2019, tj. 34 let. Pokud byl v tomto období občan celkem 2 roky evidován na Úřadu práce ČR, úhrn příjmů získaných za celé rozhodné období se rozpočítá na 32 let, nikoliv na 34, vyloučená doba tedy průměrný příjem nesníží.
ČLÁNKY DO MAILU