Většina OSVČ využívá výdajové paušály, jelikož je to pro ně nejen administrativní, ale i daňová úleva. Například kancelářské profese mají paušál 60 %, ale skutečné náklady jen 16 %. Vyplývá to ze studie agentury PAQ Research a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).
Skutečné výdaje mají OSVČ nižší
Agentura PAQ Research uskutečnila reprezentativní šetření mezi 1400 OSVČ, ze kterého vyplynulo, že většina OSVČ uplatňuje režim paušálních výdajů, přičemž skutečné výdaje mají výrazně nižší. Kancelářské živnosti mohou uplatnit 60% paušál, ale reálné výdaje mají v jen 16 % (medián). Řemeslníci a zemědělci mohou uplatnit 80% paušál, ale skutečné výdaje mají 50 %. Ostatní živnosti využívají 60% paušál, avšak reálné výdaje činí jen 39 %. Nastavení výdajových paušálů tak zvýhodňuje OSVČ s vyššími příjmy a nižšími náklady.
Jak ukázala studie, vysokopříjmová pětina OSVČ v kancelářských profesích čelí průměrné daňové sazbě 15 % ze svého zisku, zatímco vysokopříjmové OSVČ v jiných profesích 22 %. Průměrná daňová sazba všech hlavních OSVČ činí 22 %, zatímco u zaměstnanců je to 39 %. Rozdíl u vysokopříjmových pracujících může být i čtyřnásobný. Nikde v okolních zemích nevidíme tak vysoký rozdíl mezi OSVČ a zaměstnanci jako v Česku,
popisuje ekonom PAQ Research Petr Vilím.
Na švarcsystém dělá přes 100 tisíc lidí
Štědré paušály navíc podle ekonomů nahrávají švarcsystému, a to především u kancelářských profesí. V šetření jsme se OSVČ ptali i na charakteristiky práce, včetně znaků švarcsystému dle mezinárodních definic. Můžeme proto odhadovat, že 14 % všech OSVČ v Česku pracuje na švarcsystému. Když to srovnáme s dalšími dostupnými odhady, bavíme se o 100 až 175 tisících lidech,
popisuje ekonom Filip Pertold z RILSA.
Systém zdanění navíc znevýhodňuje nízkopříjmové OSVČ hlavní, jelikož musí hradit nezávisle na výši příjmů minimální pojistné. V roce 2025 činí minima necelých 8 tisíc Kč měsíčně. Pro OSVČ s tržbami v úrovni průměrné mzdy (přes 46 000 Kč) a skutečnými náklady 50 % to znamená průměrnou daňovou sazbu 34 % ze zisku. Degresivním daněním OSVČ vytahujeme dost peněz z chudších regionů, na druhé straně naopak vytváříme daňovou výjimku pro Prahu a velká města, kde se koncentrují vysokopříjmové kancelářské profese. Každou výjimku navíc musíte dohnat jinde. V českém případě jde i o skryté zvyšování zátěže nízkopříjmových zaměstnanců kvůli nevalorizaci slev. To dále negativně dopadá na chudší regiony, rodiny i trh práce,
popisuje sociolog Daniel Prokop.
Experti proto navrhují stanovit výdajové paušály tak, aby více odpovídaly skutečným výdajům a více je diferenciovat dle profesí.
Odborný zdroj: PAQ Research
ČLÁNKY DO MAILU