Finanční správa posílí společně s dalšími úřady kontroly nelegálního zaměstnávání a „zastřených“ agentur práce. Některá podvodná schémata se totiž často opakují.
Kontroly nelegálního zaměstnávání posílí
Finanční správa naráží při své kontrolní činnosti čím dál častěji na nelegální formy zaměstnávání, a to včetně tzv. „zastřeného“ zprostředkování pracovní síly. Vyhýbání se pracovněprávním povinnostem a vyššímu zdanění se často skrývá za formálními smlouvami o dílo či pronájmy výrobních prostor, fiktivními „agenturami“ a komplikovanými řetězci právnických osob.
Finanční správa aktivně bojuje proti nelegálnímu zaměstnávání a ‚zastřenému‘ zprostředkování pracovníků. Úzce přitom spolupracuje zejména s orgány inspekce práce. Nedávná diskuse u kulatého stolu pořádaná na půdě Hospodářské komory ukázala, že máme se zástupci podnikatelů společný zájem na zajištění férových podmínek pracovního trhu,
komentovala Simona Hornochová, generální ředitelka finanční správy, s tím, že kontroly nelegálního zaměstnávání posílí.
Záleží na ekonomické realitě, ne na tom, jak to vypadá
Kontrolní praxe finančních úřadů naznačuje několik opakujících se schémat. Standardní jsou například umělé smluvní vztahy v řetězcích firem (včetně formálních agentur práce), ve kterých často není možné dohledat právního zaměstnavatele poskytnutých pracovníků, kteří pracují pod vedením uživatele.
Dále řetězce právnických osob, které fakturují dodání díla, zatímco zaměstnanci vykonávají práci pod vedením uživatele. Všechny tyto praktiky mají významné fiskální dopady spojené s krácením daní i pojistných odvodů – odhady z různých analýz ukazují škody v řádu desítek miliard korun. Finanční správa při své analytické práci a v rámci prováděných kontrol posuzuje ekonomickou realitu obchodních vztahů, faktické znaky vykonávané práce a ověřuje plnění daňových povinností,
doplnila finanční správa na svém webu.
Mezi typická schémata patří i zastřené zprostředkování, které se navenek prezentuje jako poskytování služeb – například plnění na základě smlouvy o dílo. V praxi pak dodavatel formálně vystupující jako poskytovatel díla, tzv. „pseudoagentura práce“, reálně zajišťuje pracovníky pro uživatele, přičemž ti jsou plně pod kontrolou uživatele: uživatel provádí skutečné organizační vedení a zadávání úkolů, poskytuje všechny pracovní pomůcky, nářadí, stroje, materiál, kontroluje a řídí výrobu a podobně. Z právního hlediska se jedná o relativní simulaci právního jednání. Tyto konstrukce bývají často doplněny dalšími smluvními vztahy, například nájemní smlouvou o pronájmu výrobních prostor nebo strojního zařízení mezi uživatelem a „pseudoagenturou“,
vysvětlila finanční správa.
Jak navíc upozorňují úřady, v případech, kdy nejsou v takových uspořádáních řádně odváděny povinné odvody, tedy daň ze závislé činnosti, sociální a zdravotní pojištění, riziko doměrků nese subjekt vykonávající reálnou kontrolu nad pracovníkem – tedy konečný zaměstnavatel. To, že je odměna vyplácena skrze třetí osobu, není pro posouzení odpovědnosti relevantní.
Transformace mzdy do nenárokových náhrad je také častá
Často se také finanční správa setkává s tím, že zaměstnavatelé transformují část mzdy do nenárokových náhrad a tím obcházejí zdanění. Jde například o cestovní náhrady, náhrady na údržbu pracovního oblečení nebo náhrady za opotřebení vlastního nářadí. Tyto náhrady jsou někdy vypláceny neoprávněně (například cestovní náhrady, přestože zaměstnanec nikam necestoval) nebo jsou za pomoci paušalizace silně nadhodnoceny (například náhrady za praní pracovních oděvů jsou stanoveny podle ceníku čistírny, i když si je zaměstnanec pere doma). Kromě toho se objevují i další „optimalizační“ konstrukce – část mzdy vyplacená formou dohody mimo pracovní poměr, přes propojené zahraniční subjekty nebo úplně mimo systém (černé výplaty). V takových případech zůstává odpovědnost za správné odvedení daně ze závislé činnosti a pojistných na zaměstnavateli,
varuje finanční správa.
Na co si dát pozor
Úřady proto zaměstnavatelům doporučují, aby prověřovali reálnou povahu sjednané spolupráce a vždy vyhodnocovali ekonomickou realitu smluvních vztahů. V rámci smlouvy s agenturou práce doporučujeme sjednat povinnost agentury vedle řádného povolení MPSV doložit i skutečnost, že odvádí povinné odvody za své zaměstnance poskytnuté uživateli a poskytnutí pracovníci jsou skutečně jejími zaměstnanci,
uzavírá finanční správa.
ČLÁNKY DO MAILU