Novela obchodního zákoníku umožnila od roku 2012 souběh funkcí. Je zde zcela nový paragraf 66d s nadpisem „pověření obchodním vedením”. Statutární orgán firmy může pověřit obchodním vedením někoho, kdo bude tyto činnosti vykonávat v pracovním poměru dle zákoníku práce. Již tedy není nutné na vedoucí funkce uzavírat pracovní poměr „naoko“ na specializované technické práce, ale lze pověřit obchodním vedením v pracovněprávním vztahu jednatele i členy představenstva. Čtěte také: Společníci, jednatelé, předsedové a sociální pojištění v roce 2012
Ovšem v uvedeném paragrafu se píše, že pověřením se jednatel (nebo člen představenstva) nezbaví své odpovědnosti z povinnosti řádného hospodáře. Zajímalo nás, jak je to tedy s jeho odpovědností. Odpovídá „pověřená osoba“ za případnou způsobenou škodu do 4,5 násobku průměrného výdělku dle zákoníku práce nebo 100 % dle obchodního zákoníku? Čtěte také: Víte, co se v roce 2012 změní v obchodním právu?
V praxi může nastat několik variant
O vysvětlení jsme požádali advokátku Terezu Hašovou, která zdůraznila, že tato legislativní úprava se týká statutárních orgánů, tj. jednatelů s.r.o. a členů představenstva a.s. Nemá však vliv na postavení společníků těchto společností. Stávající znění § 66d obchodního zákoníku v odst. 1 umožňuje statutárnímu orgánu společnosti pověřit třetí osobu obchodním vedením společnosti,
uvádí oslovená advokátka. Dodává, že takto pověřená osoba se však pověřením automaticky nestává členem statutárního orgánu společnosti, o čemž svědčí znění odst. 2 a 4 citovaného ustanovení. Co se týče odpovědnosti za škodu pověřené osoby, v úvahu připadají podle Terezy Hašové v zásadě 3 možnosti:
- pověřená osoba je zároveň členem statutárního orgánu společnosti (je např. jednatelem či členem představenstva) – v tomto případě pověřená osoba odpovídá společníkům, popř. věřitelům, za škodu, kterou způsobí porušením povinností při výkonu funkce, a to dle § 194 odst. 5 a 6 obchodního zákoníku (právní úprava akciové společnosti se použije i pro společnost s ručením omezeným). Tomu nasvědčuje i znění § 66d odst. 2 a odst. 4 obchodního zákoníku.
Podle našeho názoru je nerozhodné, zda je či není takováto osoba zároveň zaměstnancem společnosti,
sděluje Hašová. Odpovědnosti vyplývající v členství ve statutárním orgánu právnické osoby se tedy nelze zprostit tak, že tato společnost člena statutárního orgánu zaměstná a pověří jej obchodním vedením. - pověřená osoba není členem statutárního orgánu a je pouze zaměstnancem společnosti - pověřená osoba odpovídá do výše 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku dle zákoníku práce.
- pověřená osoba není členem statutárního orgánu a není ani zaměstnancem společnosti - zde se dá předpokládat, že společnost uzavře s touto osobou smlouvu, ve které bude kromě výše odměny ošetřena i odpovědnost takové osoby za škodu.
Na článku spolupracovala Tereza Hašová, advokátka, www.legalpro.cz
