Na podzim roku 2021 byla schválena novela zákona o důchodovém pojištění, díky které budou mít osoby, které se nejvíce podílely na výchově dětí (zejména ženy), 500 Kč k důchodu za každé vychované dítě. Stejná novela přinesla změnu v možnosti dřívějšího odchodu do důchodu pro záchranáře. Avšak tato změna byla od počátku považována za zmatečnou a v praxi neaplikovatelnou. Proto musí ještě před její účinností od roku 2023 dojít ke změnám. Současně se okruh osob, které by mohly odejít do důchodu dříve, výrazně rozšiřuje.
Co se dozvíte v článku
Dřívější odchod do starobního důchodu
Dle důvodové zprávy k novele zákona je jejím primárním účelem umožnění dřívějšího odchodu do starobního důchodu pracovníkům pracujícím dlouhodobě v náročných profesích, které mají významný vliv na jejich zdravotní stav a pracovní schopnost. Vykonávat dosavadní pracovní činnost až do dosažení důchodového věku v určitých profesích není možné. V důsledku jejich fyzického opotřebení často není reálná nebo účelná jejich další rekvalifikace. Nejde jen o možnost dřívějšího odchodu do důchodu, ale i finanční dopad v podobě tzv. nekráceného starobního důchodu. Novelou se tedy plánují taková opatření, díky nimž by byl při splnění stanovených podmínek snížen řádný důchodový věk pro pojištěnce vykonávající zdravotně rizikové práce.
Předčasný starobní důchod
Aktuálně je rovněž možné odejít do důchodu dříve. Avšak jedná se o předčasný starobní důchod, kdy je třeba počítat s trvale kráceným důchodem. Žadatel o předčasný důchod musí nyní získat potřebnou dobu pojištění stanovenou pro řádný starobní důchod a do dosažení důchodového věku ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, musí chybět nejvýše:
- 3 roky, pokud je jeho důchodový věk nižší než 63 let, nebo
- 5 let, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let.
V případě předčasného důchodu bude řádný starobní důchod po dosažení důchodového věku trvale krácen. Ke krácení dochází za každých i započatých 90 kalendářních dnů ode dne přiznání do dovršení důchodového věku – procentní výměra důchodu se snižuje:
- 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů,
- 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne,
- 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne.
Snížený důchodový věk také pro zdravotnické záchranáře
Důchodový věk pro odchod do důchodu (řádného starobního, nikoli do předčasného) má být novelou snížen pro dotčené pojištěnce v závislosti na délce odpracované doby v tzv. náročných profesích. Ty jsou vymezeny v návaznosti na výkon prací zařazených na základě zákona o ochraně veřejného zdraví (čtvrtá riziková kategorie). Důchodový věk dále bude snížen pro pojištěnce vykonávající práce zdravotnického záchranáře (člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby – lékař výjezdové skupiny a řidič vozidla záchranné služby, operátor zdravotnického, resp. pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranář horské služby), i když tato práce nebude zařazena do čtvrté kategorie. A to vzhledem k prakticky permanentnímu vystavení zvýšené psychické zátěže (stresu). Zahrnutím zdravotnických záchranářů mezi náročné profese má být současně vyřešena již zmíněná zmatečná a prozatím neproveditelná právní úprava schválená na podzim loňského roku.
Pravidla pro odchod do předčasného starobního důchodu se měnit nebudou. Při splnění podmínek pro předčasný odchod do starobního důchodu je budou moci využít i pojištěnci s nově sníženým důchodovým věkem.
Důležitá má být evidence u zaměstnavatelů
Pro možnost sníženého odchodu do důchodu bude třeba posoudit období práce v náročné profesi. A to od roku 2001 do účinnosti nové právní úpravy. Současně jde o časové období, které koresponduje s počátkem zavedení povinnosti zaměstnavatelům vést evidenci o odpracovaných směnách od zahájení práce v riziku až do skončení expozice a následně tuto evidenci uchovávat po dobu 10, resp. 40 let podle druhu rizika. Novela předpokládá schopnost zaměstnavatele potvrdit práce v náročné profesi pro účely důchodového pojištění zpětně. To může být u části zaměstnavatelů problematické, dá se očekávat, že ne všichni budou schopni zpětně potvrdit odpracované směny v náročné profesi za tak dlouhou dobu.
Právě z toho důvodu má být nově zavedena každoroční povinnost zasílání údajů o počtu směn vykonávaných při práci zařazené v náročné profesi příslušnému orgánu sociálního zabezpečení. Zasílalo by se jednorázově, včetně zpětné informace o odpracovaných směnách od roku 2001. Informace o odpracovaných směnách pro účely provádění důchodového pojištění v náročných profesích by nově měli zaměstnavatelé uchovávat po dobu alespoň 45 let, aby se předešlo komplikacím, které mohou nastat při prokazování dob odpracovaných v náročných profesích z důvodů důkazní nouze v případech nesplnění povinnosti zaměstnavatele předkládat výše uvedené údaje orgánu sociálního zabezpečení.
Snížení důchodového věku v závislosti na počtu směn
Základní pravidlo snížení důchodového věku vychází obecně ze zásady „za 10 let náročné profese snížení důchodového věku o 1 rok“. Alikvótní část pro snížení důchodového věku o 1 měsíc by se dle návrhu stanovila tak, že při počtu směn 2200 za 10 let (vychází se z předpokladu, že průměrný počet směn za kalendářní rok je po zaokrouhlení 220) a vydělením 12 vzniká výsledek 183,3333, po zaokrouhlení směrem nahoru je to 184 směn. Zaměstnanec vykonávající náročné profese má při splnění podmínky potřebné doby důchodového pojištění nárok na starobní důchod o 1 měsíc dříve za každých 184 směn odpracovaných ve čtvrté kategorii. Za počet směn nedosahující 184 nárok na snížení důchodového věku nevzniká.
Návrh novely aktuálně prochází připomínkovým řízením. Obsahuje i jiné změny pro pojištěnce a další povinnosti pro zaměstnavatele. Budeme se jim věnovat v navazujícím článku.
