Nad novelou zákona o nemocenském pojištění, která je na počátku legislativního procesu, lékaři nejásají. Nepotěší ani zaměstnavatele.
Elektronická neschopenka a zkrácení lhůt pro hlášení
V současné době odesílá ošetřující lékař příslušnému orgánu nemocenského pojištění hlášení o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti (DPN) předepsaným tiskopisem. A to nejpozději třetí pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí. Pro hlášení lze využít formu písemnou (listinnou) i formu elektronickou. Naprostá většina lékařů však podává hlášení v podobě písemné, elektronicky pouze cca 3 – 4 procenta.
Předepsané části papírového formuláře slouží nejen k hlášení pro příslušnou správu sociálního zabezpečení, ale také jako „omluvenka“ pro zaměstnavatele. Orgány nemocenského pojištění však obdrží hlášení s určitou prodlevou. Jestliže lékař odesílá tiskopis rozhodnutí o DPN nejpozději třetí pracovní den následující po dni, kdy bylo rozhodnutí vydáno, pak při rozhodnutí o nemoci v pátek lze tiskopis odeslat až do středy následujícího týdne. Což mimo jiné neumožňuje kontrolu důvodnosti dočasné pracovní neschopnosti.
V souvislosti s připravovaným zrušením tzv. karenční doby (tj. období prvních 3 pracovních dnů, resp. prvních 24 pracovních hodin nemoci) se očekává nárůst krátkodobých pracovních neschopností. Zaměstnavatelé, na které zrušení karenční doby fakticky dopadá, trvají na posílení kontrolní činnosti OSSZ v tomto směru.
Plánují se v této souvislosti dvě opatření:
- Rozhodnutí o vzniku či ukončení DPN se bude zasílat nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno. Tím dojde ke zrychlení minimálně o dva kalendářní dny.
- Hlášení se bude zasílat výlučně elektronickou formou (zavádí se tzv. e-neschopenky). Tím dojde ke zrychlení o čas věnovaný poštovní přepravě, současně dojde i k úspoře času při vlastním zpracování těchto hlášení v rámci správy sociálního zabezpečení, jelikož elektronická forma umožní automatické „překlápění“ do její evidence.
Podle důvodové zprávy k novele zákona o nemocenském pojištění se nejedná o opatření hardwaru. Ošetřující lékaři již v současné době plní řadu svých úkolů v elektronické podobě (např. elektronický recept), ale o nutnou úpravu lékařského softwaru tak, aby umožňoval komunikaci se systémy správy sociálního zabezpečení.
Dopady zrušení karenční doby popisuje článek Klady a zápory zrušení karenční doby. Změna se dotkne i OSVČ
Neschopenka zpětně? Pouze se souhlasem úřadu
Novela rovněž mění podmínky, za kterých může ošetřující lékař rozhodnout o vzniku pracovní neschopnosti i přede dnem, kdy ji zjistil. Ve všech případech zpětného uznávání bude muset žádat správu sociálního zabezpečení o souhlas. Lékaři poukazují na zvýšenou administrativu. Na druhou stranu zřejmě ubude neschopenek vystavených zpětně, s nimiž se zaměstnavatelé občas potýkají. Zejména při zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Nejeden zaměstnanec si po převzetí písemnosti o zrušení pracovního poměru opatří pracovní neschopnost vystavenou s dřívějším datem. Čtěte více: Zrušení pracovního poměru a „fingovaná“ nemoc zaměstnance
Lhůty se mají zkrátit i zaměstnavatelům
Obdobně se plánuje zkrátit lhůty zaměstnavatelům. Tentokrát pro hlášení vzniku účasti na nemocenském pojištění. Podle návrhu novely zákona má zaměstnavatel oznamovat nástup zaměstnance:
- v obecném (ostatním) zaměstnání nejpozději v pracovní den následujícím po dni zahájení výkonu práce (dosud ve lhůtě do 8 pracovních dní po zahájení výkonu práce),
- u zaměstnance v zaměstnání malého rozsahu či u zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce nejpozději ve třetím pracovním dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci poprvé vznikla účast na nemocenském pojištění (dosud dvacátý den kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla účast na pojištění).
Opatření opět souvisí se zrušením třídenní karenční doby. Orgány nemocenského pojištění mají zaměstnavatelům na jejich žádost sdělovat, zda u zaměstnance došlo ke vzniku či ukončení DPN. Pro pracovníky okresní správy sociálního zabezpečení je bezesporu včasná informace o vzniku účasti zaměstnance na nemocenském pojištění a jeho nároku na nemocenské dávky nezbytná. Ovšem dostát novým termínům nebude pro většinu zaměstnavatelů snadné. V tak krátkém čase pravděpodobně nestihnou předat účetním potřebné podklady pro hlášení o nástupu nového zaměstnance. Třetí pracovní den po skončení měsíce nebudou zpracovány ani mzdy. Natož aby zaměstnavatel v závislosti na zúčtované odměně hlásil vznik účasti na pojištění u dohody o provedení práce či zaměstnání malého rozsahu.
Informace o vzniku či skončení pracovní neschopnosti
Zaměstnavatel je povinen omluvit překážku v práci na straně zaměstnance. Především v prvních dnech pracovní neschopnosti ještě nemusí mít k dispozici příslušný tiskopis. Zaměstnanci ji často deklarují neprokázanými způsoby (např. telefonicky, elektronickým sdělením či neformálním sdělením některého z rodinných příslušníků). Okruh údajů e-neschopenky je stanoven tak, aby si zaměstnavatel případně mohl u správy sociálního zabezpečení ověřit samotný fakt existence dočasné pracovní neschopnosti či karantény, tj. jejího vzniku, trvání či skončení. Což má posloužit k výplatě náhrady mzdy zaměstnavatelem v době od prvního do čtrnáctého dne pracovní neschopnosti, případně k včasné kontrole dodržování léčebného režimu.
Obdobně bude pro zaměstnavatele podstatné sdělení skutečnosti, zda ošetřující lékař na tiskopise rozhodnutí o DPN nevyznačil, že u pojištěnce došlo k pracovnímu úrazu, úrazu zaviněnému jinou osobou, k požití alkoholu, zneužití omamných nebo psychotropních látek. To může být významným signálem ještě před předáním příslušného dílu tiskopisu zaměstnancem. Náhrada mzdy i následné nemocenské náleží v takovém případě v poloviční výši. Více v článku: Od 1. února 2018 nová pravidla a nárok na poloviční nemocenské
Účinnost a přechodná ustanovení
Účinnost změn je plánována od 1. července 2019. Pokud lékař rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti před 1. červencem 2019, bude se v rámci administrativní jednoduchosti postupovat podle právních předpisů platných do 30. června 2019. Rozhodnutí i následné ukončení pracovní neschopnosti může mít za této situace papírovou podobu.
Naopak rozhodnutí o pracovní neschopnosti učiněná dne 1. července 2019 a později budou vždy v elektronické formě. Pokud tedy bude chtít lékař 1. července 2019 rozhodnout o vzniku dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce zpětně, bude již potřeba souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění.
