Flexinovela je jen dalším kolečkem legislativní mašinerie

2. 10. 2025
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Muž sedící v kanceláři u počítače a přemýšlející
Autor: Shutterstock
Ilustrační obrázek
Když se řekne „flexinovela zákoníku práce“, zní to skoro revolučně. Jenže z pohledu advokáta, který pracovněprávní otázky řeší dnes a denně, je realita daleko přízemnější a často vede spíš k vystřízlivění z ideálů.

[KOMENTÁŘ] Co flexinovela skutečně přináší? Pokud odhlédneme od mediální pozornosti, pak především další porci povinností pro zaměstnavatele a nutnost znovu pročesávat pracovní dokumentaci. Nové paragrafy a nová úprava znamenají další kolečko revizí, přepisů interních směrnic a zaškolování HR týmů.

Co se dozvíte v článku
  1. Flexinovela žádný posun nepřináší
  2. Časté legislativní změny firmám škodí
  3. Flexinovelou se byrokracie nezbavíme
  4. Trhu práce by pomohlo rozšíření částečných úvazků
  5. Tip redakce

Flexinovela žádný posun nepřináší

Záměrem určitě není zpochybňovat význam některých úprav – pružnější pravidla pro zkušební doby, rychlejší rozvázání pracovních poměrů, silnější ochrana rodičů či možnost práce pro mladistvé pod dohledem rodičů dávají smysl. Většina z těchto změn přebírá inspiraci ze zahraničí, což je u nás v tomto právním sektoru už určitý kolorit. Přesto ale v praxi žádný zcela zásadní posun necítím. 

Zcela upřímně přiznávám, že velké pozitivum pro naši advokátní profesi je, že nám zákonodárci stále zajišťují novou a novou práci. Každá novelizace totiž znamená revizi vzorů smluv a školení klientů. V praxi to znamená, že zejména zaměstnavatelé s větším počtem zaměstnanců musí znovu projít celou pracovní dokumentaci, provést drobné úpravy a současně si rozhodnout, zda už není na místě komplexní změna. 

Typickým příkladem je informace o obsahu pracovněprávního vztahu. Dokument, který řada zaměstnavatelů historicky vůbec neměla, a bylo jej proto třeba nově vytvořit a zařadit do sady interních dokumentů.

Novela zákoníku práce: Souhrn změn účinných od 1. června 2025 Přečtěte si také:

Novela zákoníku práce: Souhrn změn účinných od 1. června 2025

Časté legislativní změny firmám škodí

Obecně lze říci, že trend neustálých drobných legislativních změn v krátkých intervalech firmám spíše škodí, než pomáhá. Stabilní a předvídatelné právo je v pracovním vztahu základem důvěry, plánování i investic, a právě to v Česku dlouhodobě postrádáme. Politici mají pocit, že volby lze vyhrát drobnými novelami, kterými „ukazují aktivitu“, ale na zásadní koncepční změny schází odvaha. Ve výsledku jsme v začarovaném kruhu administrativních a právních drobností, které odvádějí pozornost od skutečných problémů. 

Nejpalčivěji je to vidět na přístupu k dohodám mimo pracovní poměr (DPP a DPČ). Ještě loni zákonodárce tyto dohody vykreslil jako „negativní jev“ pracovněprávního prostředí a pokusil se jejich využití brzdit poměrně robustní administrativou v podobě nových hlášení. Po roce však tentýž instrument přehodnotil a připustil, že právě dohody mohou trhu dodat tolik potřebnou flexibilitu. Klientům to ale rozhodování neulehčuje. Zvažovat, zda a jak dohody používat, je v takto proměnlivém rámci nesrovnatelně těžší.

Flexinovelou se byrokracie nezbavíme

Flexinovelou nevyřešíme nelegální zaměstnávání ani neosvobodíme firmy od byrokracie. Co by opravdu pomohlo? Jednoduchost, předvídatelnost a dlouhodobá stabilita – tedy větší, koncepční změny v delších intervalech, které dávají trhu i zaměstnavatelům čas se adaptovat. To by měl být cíl výkonné i zákonodárné moci. Realita je ale jiná: politici často nevěří, že se volby vyhrávají koncepcí, a proto přicházejí spíše s rychlými záplatami. 

V tomto světle je třeba hodnotit i letošní „flexinovelu“ – nic převratného nepřináší, zato je výrazně propagována jako úspěch vlády. Přitom největší problém našeho pracovního trhu zůstává: rozšířené nelegální zaměstnávání (tzv. švarcsystém). Právní prostředí by si zasloužilo jasnou a srozumitelnou zákonnou definici závislé činnosti a praktická kritéria, jak ji rozpoznat, aby to nebyly soudy, kdo pro jednotlivé případy definici dohledává. 

Trhu práce by pomohlo rozšíření částečných úvazků

Zákoník práce proto potřebuje velkou a důkladnou revizi, ne pouze kosmetické úpravy každé dva roky – český pracovní trh by si konečně zasloužil důkladný „generální úklid“, který vydrží v platnosti déle než pár let.

Trh práce by nejvíc rozhýbalo systematické rozšíření možností částečných úvazků – především pro rodiče na rodičovské, pečující osoby a všechny, kdo z různých důvodů nemohou pracovat na plný úvazek. V pracovním právu už k jistému posunu došlo, ale bez navazujících úprav v daních, odvodech a sociálním systému zůstává velká část potenciálu nevyužita. 

AI Visibility 2

Potřebujeme skutečně koncepční, meziresortní změnu, která sladí pravidla napříč systémy a udělá z flexibilních úvazků běžnou, administrativně jednoduchou a ekonomicky rozumnou volbu pro zaměstnance i zaměstnavatele. Taková reforma by měla reálný dopad na zaměstnanost, návrat rodičů do práce i konkurenceschopnost ekonomiky.

Tip redakce

S Meta je to peklo, ale bez ní to nejde. Jak přežít drahou reklamu? Čtěte další komentář

Seriál: Komentáře
Ikona

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.


Autor článku

Robert Novotný je partnerem daňové a advokátní kanceláře Haven Advisory. Specializuje se na civilní spornou agendu, daňové poradenství a působí také jako pověřenec pro ochranu osobních údajů.

Kvíz týdne

KVÍZ: Pravda, nebo lež? Jak dobře znáte legendární československé retroznačky?
1/10 otázek
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).