[KOMENTÁŘ] Co flexinovela skutečně přináší? Pokud odhlédneme od mediální pozornosti, pak především další porci povinností pro zaměstnavatele a nutnost znovu pročesávat pracovní dokumentaci. Nové paragrafy a nová úprava znamenají další kolečko revizí, přepisů interních směrnic a zaškolování HR týmů.
Co se dozvíte v článku
Flexinovela žádný posun nepřináší
Záměrem určitě není zpochybňovat význam některých úprav – pružnější pravidla pro zkušební doby, rychlejší rozvázání pracovních poměrů, silnější ochrana rodičů či možnost práce pro mladistvé pod dohledem rodičů dávají smysl. Většina z těchto změn přebírá inspiraci ze zahraničí, což je u nás v tomto právním sektoru už určitý kolorit. Přesto ale v praxi žádný zcela zásadní posun necítím.
Zcela upřímně přiznávám, že velké pozitivum pro naši advokátní profesi je, že nám zákonodárci stále zajišťují novou a novou práci. Každá novelizace totiž znamená revizi vzorů smluv a školení klientů. V praxi to znamená, že zejména zaměstnavatelé s větším počtem zaměstnanců musí znovu projít celou pracovní dokumentaci, provést drobné úpravy a současně si rozhodnout, zda už není na místě komplexní změna.
Typickým příkladem je informace o obsahu pracovněprávního vztahu. Dokument, který řada zaměstnavatelů historicky vůbec neměla, a bylo jej proto třeba nově vytvořit a zařadit do sady interních dokumentů.
Časté legislativní změny firmám škodí
Obecně lze říci, že trend neustálých drobných legislativních změn v krátkých intervalech firmám spíše škodí, než pomáhá. Stabilní a předvídatelné právo je v pracovním vztahu základem důvěry, plánování i investic, a právě to v Česku dlouhodobě postrádáme. Politici mají pocit, že volby lze vyhrát drobnými novelami, kterými „ukazují aktivitu“, ale na zásadní koncepční změny schází odvaha. Ve výsledku jsme v začarovaném kruhu administrativních a právních drobností, které odvádějí pozornost od skutečných problémů.
Nejpalčivěji je to vidět na přístupu k dohodám mimo pracovní poměr (DPP a DPČ). Ještě loni zákonodárce tyto dohody vykreslil jako „negativní jev“ pracovněprávního prostředí a pokusil se jejich využití brzdit poměrně robustní administrativou v podobě nových hlášení. Po roce však tentýž instrument přehodnotil a připustil, že právě dohody mohou trhu dodat tolik potřebnou flexibilitu. Klientům to ale rozhodování neulehčuje. Zvažovat, zda a jak dohody používat, je v takto proměnlivém rámci nesrovnatelně těžší.
Flexinovelou se byrokracie nezbavíme
Flexinovelou nevyřešíme nelegální zaměstnávání ani neosvobodíme firmy od byrokracie. Co by opravdu pomohlo? Jednoduchost, předvídatelnost a dlouhodobá stabilita – tedy větší, koncepční změny v delších intervalech, které dávají trhu i zaměstnavatelům čas se adaptovat. To by měl být cíl výkonné i zákonodárné moci. Realita je ale jiná: politici často nevěří, že se volby vyhrávají koncepcí, a proto přicházejí spíše s rychlými záplatami.
V tomto světle je třeba hodnotit i letošní „flexinovelu“ – nic převratného nepřináší, zato je výrazně propagována jako úspěch vlády. Přitom největší problém našeho pracovního trhu zůstává: rozšířené nelegální zaměstnávání (tzv. švarcsystém). Právní prostředí by si zasloužilo jasnou a srozumitelnou zákonnou definici závislé činnosti a praktická kritéria, jak ji rozpoznat, aby to nebyly soudy, kdo pro jednotlivé případy definici dohledává.
Trhu práce by pomohlo rozšíření částečných úvazků
Zákoník práce proto potřebuje velkou a důkladnou revizi, ne pouze kosmetické úpravy každé dva roky – český pracovní trh by si konečně zasloužil důkladný „generální úklid“, který vydrží v platnosti déle než pár let.
Trh práce by nejvíc rozhýbalo systematické rozšíření možností částečných úvazků – především pro rodiče na rodičovské, pečující osoby a všechny, kdo z různých důvodů nemohou pracovat na plný úvazek. V pracovním právu už k jistému posunu došlo, ale bez navazujících úprav v daních, odvodech a sociálním systému zůstává velká část potenciálu nevyužita.
Potřebujeme skutečně koncepční, meziresortní změnu, která sladí pravidla napříč systémy a udělá z flexibilních úvazků běžnou, administrativně jednoduchou a ekonomicky rozumnou volbu pro zaměstnance i zaměstnavatele. Taková reforma by měla reálný dopad na zaměstnanost, návrat rodičů do práce i konkurenceschopnost ekonomiky.
Tip redakce
S Meta je to peklo, ale bez ní to nejde. Jak přežít drahou reklamu? Čtěte další komentář
ČLÁNKY DO MAILU