Jak je to s podílem v obchodní společnosti ve společném jmění manželů?

Tedy například darem, děděním nebo pořízením z majetku nacházejícího se ve výlučném vlastnictví příslušného manžela. Podle zákona platí, že podíl v obchodní společnosti nabytý jedním z manželů ještě před uzavřením manželství zůstává ve výlučném vlastnictví toho manžela. Případné zisky plynoucí z podílu nacházejícího se ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů se však v souladu s ustanovením § 709 odst. 2 občanského zákoníku stávají součástí společného jmění.

Pozor na souhlas druhého manžela

Pokud se jeden z manželů stal společníkem obchodní společnosti až v průběhu trvání manželství, stane se i samotný podíl součástí SJM. Nadto platí, že pokud jsou k jeho nabytí použity prostředky spadající do společného jmění, bude potřeba k takovémuto úkonu většinou souhlas druhého manžela. Pokud by byl druhý manžel opomenut v situaci, kdy jeho souhlas byl vyžadován, může se dovolat neplatnosti právního jednání směřujícího k nabytí podílu (zejm. neplatnosti převodní smlouvy). 

Použití společného jmění k získání podílu v obchodní společnosti totiž zpravidla nebude možné považovat za běžnou záležitost – jakkoliv i na tuto otázku je třeba vždy nahlížet individuálně. Součást SJM (např. peníze) bude zpravidla možné použít k nabytí podílu v obchodní společnosti bez souhlasu druhého manžela v situaci, kdy cena nabývaného podílu nebude mít na celkovou majetkovou sféru manželů výraznější dopad. Pokud se tedy bude nabývat podíl v hodnotě stovek či tisíců korun, nebude k tomu zpravidla potřeba souhlasu druhého manžela. Naopak bude-li za trvání manželství ze strany jednoho z manželů nabýván podíl v hodnotě statisíců či milionů korun, bude již k takovému jednání potřeba souhlasu druhého manžela.

Přečtěte si také:

Rozdíl mezi prokuristou a jednatelem společnosti s ručením omezeným

Výkon práva a povinností k podílu nacházejícího se v SJM

Otázka faktického výkonu práv a povinností spjatých s podílem v SJM (např. práva účasti a hlasování na valné hromadě společnosti, práva kontroly společnosti a jejích orgánů, práva na informace atp.) je zákonem řešena tak, že nabytí podílu do SJM „nezakládá účast“ druhého manžela na společnosti. Z výkladů zákona se podává, že nikdo se nemůže stát členem obchodní společnosti bez relevantního projevu své vůle (tedy např. bez uzavření převodní smlouvy), neboť s účastí jsou spojena nejen práva, ale i povinnosti (např. povinnost chovat se čestně a zachovávat vnitřní řád společnosti, vkladová a příplatková povinnost apod.). Tyto povinnosti také nelze nikomu uložit proti jeho vůli.

Podle zákona tudíž nelze opomíjet osobní složku členství ve společnosti a pouhé majetkové nabytí podílu do SJM nemůže automaticky založit i osobní členství druhého manžela v korporaci. Nehledě na to, že je třeba chránit právní jistotu ostatních společníků společnosti. Pokud by podíl nabýval jen jeden z manželů, ostatní společníci by si nemuseli být vědomi toho, že se společníkem má stát i jiná osoba než ta, která s nimi jedná. 

Některá povolání účast ve společnosti zakazují

Účast ve společnosti si nadto nemusí přát ani druhý manžel, ačkoli majetkové konsekvence spočívající v zahrnutí podílu do SJM mu mohou vyhovovat. Pokud by mělo zahrnutí podílu do SJM automaticky založit účast druhého manžela ve společnosti, což podle stávajícího znění zákona nezakládá, bylo by to mimořádně problematické i v případech, kde je účast ve společnosti omezena na určité osoby (např. u advokátů nebo auditorů) nebo kde jeden z manželů vykonává zaměstnání, které mu účast ve společnosti zakazuje (např. u soudců či veřejných funkcionářů).

Chtějí-li manželé, aby nabytí podílu založilo jejich „osobní“ účast v obchodní společnosti, mohou být stranou převodní smlouvy oba dva – tomu samozřejmě nic nebrání. V takovém případě spadne do SJM nejen majetková rovina podílu, ale oba manželé se stanou i společníky v obchodní společnosti. V souvislosti s podílem obchodní společnosti v SJM se často řeší také problematika osobních obchodních společností (např. veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti). 

Zde se odborné výklady přiklání k závěru, že osobní povaha těchto typů společností vylučuje ze SJM podíl společníka veřejné obchodní společnosti a podíl komplementáře komanditní společnosti, pokud není za trvání manželství nabyt oběma manžely. Zmíněná problematika ovšem zatím nebyla judikaturou Nejvyššího soudu patřičně vyřešena a nelze tedy vyloučit, že tento výklad do budoucna ještě získá nový rozměr.

Důležitý je způsob nabytí podílů

Podíl v obchodní korporaci se stává součástí společného jmění manželů především v případech, kdy byl nabyt v průběhu trvání manželství – klíčový je však způsob nabytí podílu. Pokud byl podíl nabyt některým ze způsobů uvedených mezi zákonnými výjimkami, tedy například darem nebo děděním, součástí SJM se nestane. To však neplatí pro zisk plynoucí z podílu v obchodní společnosti, který do SJM náleží i přesto, že samotný podíl součástí SJM není. 

Nabytí podílu jedním manželem automaticky nezakládá účast druhého manžela ve formě práv a povinností vůči obchodní společnosti, s výjimkou bytových družstev, která slouží k zajištění bytových potřeb obou manželů. Při vypořádání SJM pak může být podíl přikázán pouze tomu z manželů, který je společníkem obchodní společnosti a plynou mu z účasti ve společnosti právě zmíněná práva a povinnosti.