Přiznání naopak musí podat tradičně ti, kteří si v loňském roce pořídili nějakou nemovitost, a stejně jako loni i navíc někteří další poplatníci.
Co se dozvíte v článku
Novinky pro rok 2025
Změny u koeficientů
U daně z nemovitých věcí platí pro letošní rok řada novinek. Až do konce loňského roku platily tyto koeficienty:
- základní koeficient (dle počtu obyvatel)
- koeficient „1,5“ pro podnikatele a různé stavby typu garáží
- místní koeficient
- inflační koeficient
Od roku 2025 koeficient 1,5 skončil a obce ho už nemohou využít. Na druhou stranu ale mají možnost pro podnikatele a další typy staveb, kterých se koeficient 1,5 týkal, zavést speciální místní koeficient. Další novinkou je, že od letošního roku už nelze snížit základní koeficient k dani, půjde jen o jednu kategorii zvýšit.
Počet obyvatel obcí a měst, dle kterého se stanovuje základní koeficient, se od roku 2025 určuje podle vyhlášky č. 250/2024 o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů, nikoli podle posledního sčítání lidu jako v minulosti.
Změn doznal i místní koeficient, který lze nově stanovit 5 způsoby: pro celé území obce, jednotlivé katastrální území, jednotlivý městský obvod nebo městskou část, jednotlivou skupinu nemovitých věcí (např. rekreační budovy) a jednotlivou nemovitou věc. Pokud město stanoví více místních koeficientů, pro každou nemovitost se vždy počítá jen jeden.
Inflační koeficient
Od roku 2024 byl také zaveden tzv. inflační koeficient, který má předejít situaci, kdy uvalovaná daň v průběhu času reálně klesá. Na zdaňovací období roku 2024 byl inflační koeficient stanoven na základě přechodných ustanovení zákona o dani z nemovitých věcí ve výši 1.
Inflační koeficient se vypočítává jako podíl bazického úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti k měsíci květnu roku předcházejícímu zdaňovacímu období a základu 100, přičemž se tento výsledek zaokrouhlí na jedno desetinné číslo směrem dolů. Referenčním měsícem pro určení inflačního koeficientu pro následující zdaňovací období je tedy vždy měsíc květen. Zároveň právní úprava zamezuje meziročnímu snížení inflačního koeficientu, v případě deflace zůstane koeficient stejný.
Vzhledem k tomu, že inflace loni poklesla, zůstal inflační koeficient i pro rok 2025 stejný a daň se tedy kvůli inflačnímu koeficientu nijak nezvyšuje.
Změny u lesních pozemků
Na zdaňovacího období roku 2025 jsou nově z předmětu daně z pozemků vyjmuty ty části lesních pozemků, na kterých se nachází lesy ochranné nebo zvláštního určení. Jinými slovy se nezdaňují lesní pozemky pouze v rozsahu, v jakém jsou lesy ochrannými nebo zvláštního určení. Dani nadále podléhají pozemky nebo jejich části, na kterých jsou lesy hospodářské. Na předchozí zdaňovací období totiž byly lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení, z předmětu daně vyjmuty v celém svém rozsahu. V důsledku této změny mají poplatníci povinnost podat na zdaňovací období roku 2025 daňové přiznání.
Od roku 2025 navíc již základ daně u lesních pozemků nelze stanovit alternativně jako cenu pozemku zjištěnou podle platných cenových předpisů k 1. 1. zdaňovacího období. Poplatníci, kteří měli na zdaňovací období roku 2024 stanoven základ daně tímto způsobem, mají rovněž za povinnost podat za zdaňovací období roku 2025 daňové přiznání.
Od daně jsou osvobozeny další ekologicky významné prvky
Od roku 2025 jsou od daně osvobozeny další ekologicky významné prvky, a to krajinotvorný sad, terasa, solitérní dřevina a skalka, a to za podmínky, že je tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků podle zákona o zemědělství. Poplatník může nárok 3 na příslušné osvobození uplatnit v daňovém přiznání za rok 2025 pouze za předpokladu, že bude mít ekologicky významný prvek k 1. 1. 2025 zapsán v evidenci ekologicky významných prvků.
Ruší se osvobození pozemků ostatních ploch, na nichž se nachází příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž
Dochází ke zrušení osvobození od daně u pozemků druhu ostatní plocha mimo zastavěné území obce v rozsahu, v jakém se na nich nachází příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž a které nejsou užívány k podnikání. Poplatníkům, kteří předmětné osvobození do konce roku 2024 uplatňovali, nevzniká povinnost podat za zdaňovací období roku 2025 daňové přiznání.
Změna terminologie
Oproti úpravě platné dokonce loňského roku dochází k upřesnění osvobození podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o dani z nemovitých věcí. Pojem „veřejně přístupný prostor“ se nahrazuje pojmem „veřejná prostranství“, který je definován jako všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví tohoto prostoru podle zákona o obcích, a obsahuje i veřejně přístupné parky.
Dále došlo ke změně názvosloví a nejednoznačný pojem „pozemek v lesích“ nahradil pojem „lesní pozemek“. Uvedená změna je promítnuta také u osvobození od daně z pozemků, které lze uplatnit na části pozemků, na kterých je zřízena měřická značka bodu bodového pole včetně signalizačního a ochranného zařízení bodu bodového pole, a pásy lesních pozemků v rozsahu vyčleněném pro rozvody elektrické energie a plynů. Předmětné osvobození lze aplikovat na lesní pozemky, na nichž se nachází lesy hospodářské, neboť lesní pozemky v rozsahu, v jakém jsou lesy ochrannými nebo zvláštního určení, jsou z předmětu daně s účinností od 1. 1. 2025 vyjmuty. V důsledku popsané změny v osvobození poplatníkům nevzniká povinnost podat na zdaňovací období roku 2025 daňové přiznání.
Změna podmínek osvobození u staveb drah a na dráze, leteckých, vodních cest a přístavů
Osvobození podle § 9 odst. 1 písm. j) zákona o dani z nemovitých věcí lze přiznat zdanitelným stavbám drah, na dráze, leteckým, vodních cest a přístavů, pokud jsou v souladu s kolaudačním souhlasem užívány k veřejné dopravě, a to pouze za předpokladu, že nejsou užívány k podnikání v jiné oblasti než veřejná doprava nebo pronajímány anebo propachtovány za jiným účelem než k zajišťování veřejné dopravy.
Současně platí, že pokud podmínky osvobození splňuje pouze část zdanitelné stavby nebo jednotky, je od daně osvobozena pouze tato část. Poplatníkům, u nichž od 1. 1. 2025 dojde ke změně v rozsahu nároku na osvobození od daně ze staveb a jednotek, vzniká povinnost podat na zdaňovací období roku 2025 daňové přiznání.
Nájemce, pachtýř a uživatel jako poplatník daně ze staveb a jednotek
Od roku 2025 jsou vypuštěny výjimky pro zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky sloužící pro bydlení. Od zdaňovacího období roku 2025 je poplatníkem daně ze staveb a jednotek vždy nájemce nebo pachtýř u pronajaté nebo propachtované zdanitelné jednotky nebo zdanitelné stavby, je-li s nimi příslušná hospodařit Správa státních hmotných rezerv nebo jsou-li převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí ČR.
Dále je poplatníkem daně ze staveb a jednotek uživatel zdanitelné jednotky nebo zdanitelné stavby, pokud vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky není znám nebo je se zdanitelnou stavbou či zdanitelnou jednotkou příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tito poplatníci musí nově podat přiznání.
Kdo podává přiznání
Přiznání k dani z nemovitých věcí jinak i nadále podávají poplatníci, u nichž se změnily okolnosti rozhodné pro stanovení daně. Jde především o poplatníky, kteří v roce 2024 nabyli do svého vlastnictví pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku. Přiznání musí podat i ti, kteří loni k přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je rovněž změna výměry parcely na základě obnovy katastrálního operátu.
Poplatníci, kteří nějakou nemovitost darovali, prodali nebo jinak pozbyli, nemusí v některých případech podat přímo daňové přiznání a stačí, když finančnímu úřadu ohlásí změnu ve vlastnictví nemovitosti formou písemného oznámení. Toto ale platí jen pro poplatníky, kteří už v daném kraji žádnou nemovitou věc nemají. Pokud někomu v daném kraji ještě nějaká další nemovitá věc zbyla, musí podat dílčí daňové přiznání.
Kdo přiznání podávat nemusí
Přiznání naopak nepodávají ti, kteří jej odevzdali v předešlých letech a nezměnily se u nich skutečnosti rozhodné pro stanovení daně. Pokud se například kvůli rozhodnutí obce změnily koeficienty, nové přiznání poplatníci podávat nemusí. Přepočet se provede automaticky a novou výši daně se lidé dozvědí rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisným seznamem, případně platebním výměrem. Stejně tak nemusí poplatníci podávat přiznání kvůli zvýšení daně, které přinesl konsolidační balíček.
Přiznání se pak podává k finančnímu úřadu, v jehož kraji se nemovitost nachází. Kdo vlastní více nemovitostí a všechny se nachází v jednom kraji, podává přiznání jen na jeden úřad. Pokud má ale poplatník nemovitosti ve více krajích, podává více přiznání, a to za každý kraj jedno.
Dokdy přiznání podat
Lhůta pro podání přiznání končí v pátek 31. ledna 2025. Penále činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně (maximálně 300 tisíc korun). Lze se navíc o několik dnů beztrestně opozdit. Pokuta se nepředepíše, pokud částka nepřekročí 1000 Kč.
Jak na elektronické podání
Poplatníci si mohou vybrat, jakým způsobem přiznání podat. Zda v papírové či elektronické podobě. Server Podnikatel.cz například nabízí chytrý interaktivní formulář přiznání k dani z nemovitostí pro rok 2025, který vyplňování usnadní a pomůže s výpočty. Přiznání lze také podat přes portál Moje daně, který při vyplňování “napovídá” a sám provádí výpočty a kontrolu. Nově lze také využít služby předvyplnění daňového přiznání údaji z finančního úřadu a katastru nemovitostí v daňové informační schránce (DIS+) na portálu MOJE daně.
Dříve sice museli ti, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku, podávat řádné, dodatečné nebo opravné přiznání k dani z nemovitých věcí jen elektronicky, a to v požadovaném formátu, to již ale neplatí. Tato povinnost platí „jen“ pro osoby, které mají zpřístupněnou datovou schránku na základě zákona.
Zároveň ale platí, že je zohledňován účel, pro který byla konkrétní zpřístupněná datová schránky zřízena, resp. o jaký typ datové schránky se jedná. Kdo má například zpřístupněnou pouze datovou schránku podnikající fyzické osoby, nemusí podat přiznání k dani z nemovitých věcí elektronicky, pokud se jedná o nemovitost, která nesouvisí s podnikáním.
Pokud se vás elektronické podání týká a vy tak neučiníte, riskujete pokutu. Správce daně nicméně u daně z nemovitých věcí poplatníka nejprve vyzve, aby své pochybení napravil a přiznání podal elektronicky. Teprve v případě, že výzvu ignorujete, dostanete pokutu ve výši 1000 Kč.
Jak se změnila daň v okresních městech
Změny u koeficientů donutily většinu okresních měst schválit novou vyhlášku s upravenými koeficienty k dani. Řada měst toto využila ke změně celkové výše daně. Server Podnikatel.cz sestavil velký přehled, jaké koeficienty budou platit ve všech okresních městech v roce 2025. Pokud vás zajímá srovnání s letošním rokem, klikněte na dané město v tabulce.
| Základní (2025) | Místní (2025) | Místní pro podnikatele (2025) | Místní pro garáže (2025) | Místní pro rekreační stavby (2025) | |
|---|---|---|---|---|---|
| Praha | 4,5 – 5 | 1,5 – 2 | 3 | 3 | 3 |
| Středočeský kraj | |||||
| Benešov | 2 pro stavby (2,5 pro pozemky) | 2 | 2 | 2 | 2 |
| Beroun | 2,5 | 1 | 1 | 1 | 1 |
| Kladno | 3,5 | 1 | 1 | 1 | 1 |
| Kolín | 2,5 | 2 | 2 | 2 | 2 |
| Kutná Hora | 2 | 2 (1 pro některá k. ú.) | 2 | 3 | 3 |
| Mělník | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 |
| Mladá Boleslav | 3,5 | 1,7 | 3 (4,5 pro průmysl, dopravu apod.) | 3 | 3 |
| Nymburk | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 |
| Příbram | 2,5 | 2 | 2 | 2 | 2 |
| Rakovník | 2,5 | 1 | 2 | 2 | 3 |
| Jihočeský kraj | |||||
| České Budějovice | 3,5 | 1 | 1 | 1 | 1 |
| Český Krumlov | 2,5 | 2 | 3 | 3 | 3 |
| Jindřichův Hradec | 2 | 1,4 (1 pro některá katastrální území) | 2 | 2 | 2 |
| Písek | 3,5 | 1,4 | 1,4 | 1,4 | 1,4 |
| Prachatice | 2,5 | 1 | 1,5 | 1,5 | 1,5 |
| Strakonice | 2 | 2 | 3 | 3 | 3 |
| Tábor | 2,5 | 2 (1,1 – 1,6 pro některá katastrální území) | 3 | 3 | 3 |
| Plzeňský kraj | |||||
| Domažlice | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 |
| Klatovy | 2 | 1 (0,7 pro některá k. ú.) | 1 | 1 | 1 |
| Plzeň | 4,5 (3,5 pro některá k. ú.) | 1 (0,5 pro některá k. ú.) | 1,5 | 1,5 | 1,5 |
| Rokycany | 2 | 1 | 1,5 (2 pro průmysl, dopravu apod. a 5 pro supermarkety) | 1,5 | 1,5 |
| Tachov | 2 | 3 | 3 | 3 | 3 |
| Karlovarský kraj | |||||
| Cheb | 2,5 | 2 | 2 (4 pro průmysl, dopravu apod.) | 2 | 2 |
| Karlovy Vary | 4,5 | 2 | 3 | 3 | 3 |
| Sokolov | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 |
| Ústecký kraj | |||||
| Děčín | 3,5 | 1 | 1 | 1,5 | 1 |
| Chomutov | 4,5 | 2 | 3 | 3 | 3 |
| Litoměřice | 2 | 2,5 | 3 | 3 | 3 |
| Louny | 2 | 1,5 | 2 (2,5 pro zemědělskou prvovýrobu a 3 pro průmysl) | 2 | 2 |
| Most | 3,5 | 2 | 2 | 3 | 3 |
| Teplice | 4,5 | 1 | 1,5 | 1,5 | 1,5 |
| Ústí nad Labem | 3,5 | 2 | 3 | 3 | 3 |
| Liberecký kraj | |||||
| Česká Lípa | 2,5 | 2 (1,2 a 1,6 pro některá k. ú.) | 3 | 3 | 3 |
| Jablonec nad Nisou | 3,5 | 2 | 2 | 2 | 2 |
| Liberec | 3,5 | 2 | 3 | 3 | 3 |
| Semily | 1,6 | 2 | 3 (2 pro zemědělskou prvovýrobu a pro průmysl) | 2 | 2 |
| Královehradecký kraj | |||||
| Hradec Králové | 4,5 | 1,3 | 4,5 | 4,5 | 4,5 |
| Jičín | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 |
| Náchod | 2,5 | 1 (0,7 pro obytné budovy a byty v některých k. ú.) | 1,5 | 1 | 1,5 |
| Rychnov nad Kněžnou | 2 | 0,7 | 2,3 (2 pro zemědělskou prvovýrobu) | 2,2 | 2,5 |
| Trutnov | 2,5 | 1 (0,6 a 0,8 pro některá k. ú.) | 1 | 1,5 | 1,5 |
| Pardubický kraj | |||||
| Chrudim | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 |
| Pardubice | 4,5 (u daně ze staveb 3,5) | 2 | 4 | 3 | 3 |
| Svitavy | 2 | 1 | 1,5 | 1,5 | 1,5 |
| Ústí nad Orlicí | 2,5 (2 pro některá k. ú.) | 1 (0,6 a 0,8 pro některá k. ú.) | 1,5 | 1,5 | 1,5 |
| Vysočina | |||||
| Havlíčkův Brod | 2 | 2,3 (1,5 a 1,8 pro některá k. ú. ) | 3 | 3 | 3 |
| Jihlava | 3,5 | 1,8 | 2,3 | 2,3 | 2,3 |
| Pelhřimov | 2 | 1 (0,8 pro některá k. ú.) | 1,5 | 1,5 | 1,5 |
| Třebíč | 2,5 | 1 | 1,5 | 1,5 | 1,5 |
| Žďár nad Sázavou | 2 | 0,9 – 5 | 0,9 –5 | 0,9 – 5 | 0,9 – 5 |
| Jihomoravský kraj | |||||
| Blansko | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 |
| Brno | 3,5 | 1 | 1 | 1 | 1 |
| Břeclav | 2,5 | 1 | 2,2 | 1,8 | 1,8 |
| Hodonín | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 |
| Vyškov | 2 | 1 | 1,5 | 1,5 | 1,5 |
| Znojmo | 2,5 | 1,8 (1,1 a 1,6 pro některá k. ú.) | 3 | 3 | 3 |
| Olomoucký kraj | |||||
| Jeseník | 2 | 1 | 1,5 | 1 | 1 |
| Olomouc | 3,5 | 2 | 3 | 3 | 3 |
| Prostějov | 3,5 | 1 | 1 | 1 | 1 |
| Přerov | 3,5 | 1 (0,8 pro některá k. ú.) | 1,5 | 1,5 | 1,5 |
| Šumperk | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 |
| Zlínský kraj | |||||
| Kroměříž | 2,5 | 1 | 2 | 1,5 | 1,5 |
| Uherské Hradiště | 2 | 2,2 | 2,2 | 2,2 | 2,2 |
| Vsetín | 2,5 | 2 | 3 | 3 | 3 |
| Zlín | 3,5 | 2 (1,4 a 1,6 pro některá k. ú.) | 3 | 3 | 3 |
| Moravskoslezský kraj | |||||
| Bruntál | 2 | 1 | 1,5 | 1,5 | 1,5 |
| Frýdek-Místek | 4,5 (3,5 pro některá k. ú.) | 1 (0,7 pro některá k. ú.) | 1,5 | 1,5 | 1,5 |
| Karviná | 3,5 | 2 (0,9 pro některá k. ú.) | 3 | 3 | 2 (0,9 pro některá k. ú.) |
| Nový Jičín | 2,5 (2 pro některá k. ú.) | 1 | 1,5 (2 pro průmysl, dopravu apod.) | 1,5 | 1,5 |
| Opava | 3,5 | 1,5 | 3 | 3 | 3 |
| Ostrava | 4,5 (3,5 pro některá k. ú.) | 1 | 1,5 (3,2 pro průmysl, dopravu apod.) | 1,5 | 1,5 |
Obecný místní koeficient je vždy uveden pro obytné budovy a byty.
Lhůty pro platbu daně
Většina poplatníků musí daň z nemovitých věcí zaplatit do pondělí 2. června (31. května je sobota). Pokud výše daně překročí 5000 korun, je možné ji rozložit do dvou stejně vysokých splátek, přičemž první je nutné uhradit do konce května a druhou do pondělí 1. prosince (30. listopad je neděle). Výjimku mají zemědělci a chovatelé ryb, kteří musí daň či první část daně doplatit do pondělí 1. září. Případným druhým termínem zůstává 1. prosinec.
Pokud vyjde daň na méně než 30 Kč, není nutné ji platit. Výši daně si poplatníci zjistí z poštovní složenky, kterou bude finanční správa rozesílat v dubnu a květnu, nebo formou předpisných seznamů, které budou v květnu k nahlédnutí na finančních úřadech. Kdo má datovou schránku, dostane informaci o výši daně do ní.
Daň lze zaplatit přes SIPO
Už několik let se dá daň zaplatit i prostřednictvím SIPO (soustředěné inkasní platby obyvatelstva). Kdo chce skrze SIPO zaplatit, musí mít Českou poštou přiděleno spojovací číslo a na dané zdaňovací období mu musí být stanovena a předepsána daň na jeho osobní daňový účet. Dále musí vyplnit tiskopis Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO. Nedílnou součást tiskopisu tvoří doklad prokazující přidělení spojovacího čísla (např. doklad o přidělení spojovacího čísla nebo aktuální platební doklad SIPO, resp. rozpis bezhotovostní platby SIPO). Oznámení pak poplatník musí doručit na příslušný finanční úřad, a to nejpozději do konce ledna zdaňovacího období, od kterého má být daň prostřednictvím SIPO placena.
Informace o platbě si můžete nechat poslat e-mailem
Kdo neplatí daň z nemovitých věcí pomocí SIPO a nemá zřízenou datovou schránku (u právnických osob), může si nechat informace o platbě zaslat na e-mail. Každoročně pak obdrží před splatností první splátky e-mailovou zprávu s kompletními informacemi pro placení daně. Tato informace obsahuje obdobné údaje, jaké jsou nyní uvedeny na složence, tj. informace o výši stanovené daně, výši nedoplatku/přeplatku a údaje pro placení daně včetně QR kódu, umožňujícího platbu daně prostřednictvím internetového bankovnictví nebo mobilních platebních aplikací.
Pokud chce poplatník tuto službu využít, musí nejpozději do půlky března poslat finančnímu úřadu žádost ve věci zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem. Poplatníkům, kteří službu využijí, pak již nebude zaslána složenka.
ČLÁNKY DO MAILU